Petr a Jan šli jednou ve tři hodiny odpoledne do chrámu, aby se zúčastnili pravidelních modliteb. Mezi četnými žebráky tam byl také muž chromý od narození, kterého jeho přátele Každý den přinesli a posadili do chrámových vrat zvaných Krásná brána. Chodilo tudy hodně lidí a on je prosil o almužnu. Tak požádala i Petra a Jana. Zastavili se u něho a Petr řekl: "Podívej se na nás!" Žebrák svedl dychtivě oči, protože čekal dobrou almužnu. Petr však pokračoval: Peníze nemám, ale dám ti cennější dar. Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, vstaň a chod!" Pak uchopil žebráka za napřaženou pravici, pozvedl ho a v tom okamžiku do ochrnutých nohou vstoupila síla. Postavil se, zkusil chodit a za chvíli už mohl jít dovnitř chrámu spolu  s apoštoly.  Dokonce radostně poskakoval a hlasitě chválil Boha. Lidé nevěřili vlastním očím, ale jasně poznávali, že dlouholetý mrzák, který žebrával u Krásné brány, teď chodí a z vděčnosti k Bohu prozpěvuje. Sbíhali se kolem uzdraveného i kolem apoštolů, kteří zatím došli do Šalamounova loubí.    

 Židé zachovávali tři modlitební chvíle: ranní kolem 9 hodiny, odpoledni  a pak večerní při západu slunce. Krásná brána byla vchodem do chrámu a tudy procházelo hodně lidí, kteří šli na modlitby do chrámu. Chromý žebrák byl takto postižen od narození, takže nešlo o žádný podfuk. Sám nikdy na toto místo nedošel a přinášeli ho sem  přátele. Pohled  na něho vzbuzoval soucit  a lítost , většina lidí mu asi dávala  drobnou almužnu. Později si již na něho zvykli  a možná všichni už nebyli takoví dárci. Je to hrozný stav pro člověka, který ve svém životě zná jen toto místo a bez přátel by asi zemřel. V řádném případě nešlo o sehrané divadlo, což se dnes bohužel stává při vystoupení některých sekt. Petr s Janem se zastavují. Oba  mají cit   a vědí, že těch pár drobných jeho ubohý život nezmění. A tady zapůsobí Duch svatý na Petra.  Jeho slova, že nemá peníze, ale něco cennějšího jistě vyvolala u postiženého velkou pozornost. Co mu může tento muž, který se nezdá být boháčem , mu dát. Petr bere žebráka za ruku a pozvedává ho.  Již stojí na nohou. Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a chod! Tak zní Petrova slova, když ubožáka drží za pravou ruku a pozvedává.  A teď se to stane. Není to podvod, je to zázrak. Muž, který měl ochrnuté nohy se nejen udrží na nohou ale může se pohybovat a dokonce poskakovat. A co tento muž udělá? Má velkou radost, dokonce začne prozpěvovat a chválit Boha. Vchází  s apoštoly do chrámu, kde přítomní žasnou. Kdyby toho muže neznali od narození, mysleli by si, že to jen  nějakou dobu předstírala, aby mohl žebrat, ale oni vědí, žes e opravdu tak postižen narodil. Žasnou. Je v přítomnosti apoštolů. Lidé se s k nim sbíhají, potřebují se přesvědčit. Jak to Bůh zařídil. Následující Petrovo kázání bude mít nyní velkou sílu, protože je umocněno zázrakem. A navíc kázat bude obyčejný rybář.   

Citace z parafrázovaného překladu:      

A tak nim Petr začal mluvit:"Přátele, proč se divíte? Snad si nemyslíte, že jsme toho člověka uzdravili vlastní mocí nebo mimořádnou zbožností? Kdepak! To Bůh, kterého vyznáváte, Bůh vašich praotců  - Abrahama. Izáka a Jákoba- to právě před vámi dokázal moc svého Syna Ježíše.   

Všimněme si, že Petr nechce pozornost upoutat na sebe jako na osobu , ale na Boha a jeho Syn Ježíše.  A nejde o nějakého nového Boha. Ten Bůh, jehož je Ježíš Synem je Bůh jejich praotců. A co se stalo s Božím Synem Ježíšem? Tak poslouchejte dál.   Citace z parafrázovaného překladu:    

   Toho Ježíše, kterého vy jste vydali Římanům a veřejně jste se ho zřekli před Pilátem, ačkoliv ho chtěl zprostit obžaloby. A když vám dal vybrat, koho má popustit, vy jste se zřekli svatého a spravedlivého muže a vyžádali jste milost pro vraha. Toho, kdo vám chtěl dát věčný život, jste zabili! Ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých  a my to můžeme osobně dosvědčit. Protože v něho věříme, dal nám sílu uzdravit tohoto muže, kterého znáte po léta jako bezmocného. To, že je zdráv, je výsledkem víry v Ježíše Krista.  

 Petr jde na to směle. Původce zázraku je ten, kterého zavrhli, zapřeli a zabili.   Další citace: 

      Uvědomuji si však, bratři, že jste se Ježíše zřekli z nevědomosti a že ani vaši vůdcové netušili, o koho se jedná. Bůh tak vlastně dopustil, aby Kristus trpěl, jak už dávno předpověděl ústy svých proroků. Přiznejme si svou vinu na tomto hrozném činu a proste Boha, aby vám odpustil. Pak se i vy budete moci těšit na dobu, kdy Bůh znovu pošle Ježíše jako vašeho osvoboditele.    

  Petr po těchto slovech obviněná změnil tón. Nyní k nim přistupuje jako ke svým bratrům a taktně připouští, že se tak stalo i z určité nevědomosti Vybízí je k pokání, což je cesta záchrany   Další citace:  

• 21On zůstane v nebi až do chvíle, kdy bude všechno nové, jak o tom Bůh od věků mluvil ústy svých svatých proroků.
• 22Mojžíš řekl: ‚Hospodin, náš Bůh, vám povolá proroka z vašich bratří, jako jsem já; toho budete poslouchat ve všem, co vám řekne.‘
• 23A ‚každý, kdo toho proroka neuposlechne, bude vyhlazen z mého lidu.‘
• 24Také všichni ostatní proroci, kolik jich jen od Samuela bylo, přinášeli zvěst právě o těchto dnech.
• 25Vás se týkají zaslíbení proroků i smlouva, kterou Bůh uzavřel s vašimi otci, když řekl Abrahamovi: ‚V tvém potomstvu budou požehnány všechny národy na zemi.‘
• 26Především pro vás povolal svého služebníka a poslal ho k vám, aby vám přinesl požehnání a odvrátil každého od jeho hříchů.“

a v parafrázovaném překladu:      

 Teď je v nebi a zůstane tam až do chvíle, kdy se Bůh rozhodne obnovit celý svět, jak to předpovídali proroci. Tak například Mojžíš přece řekl: Z našeho národa jednou Bůh povolá nového proroka, podobně jako k vám poslal mne, ale toho budete skutečně poslouchat na slovo. Kdo by se mu nepodřídil, nebude už náležet mezi Boží  vyvolené. Samuel a všichni další proroci mluvili často o době, kterou my právě prožíváme. Vy jste syny těch proroků a máte dědický podíl v úmluvě mezi Bohem  a Abrahamem. Bůh přece Abrahamovi slíbil: "Tvůj potomek bude požehnáním pro všechny národy země" Vám na prvním místě poslal Bůh svého Syna Ježíše, aby vám přinesl všecko dobré a odvrátil vás od vašich špatností.      

Lépe  a přesněji Petr už mluvit nemohl. Ukázal na jasnou návaznost na Ježíše, na proroky a dějiny židů. Mluvil stručně a jasně. Vždyť mnoho posluchačů možná nemělo ani znalosti o všech prorocích a o jejich učení.  Pasivně přijímali to, co se s jim servírovalo v chrámu. Jak podobné dnešní době?  I my jsme masírováni lží v politickém i v náboženském smyslu v médiích. Obyčejní židé byli vinni na smrti Spasitele jen svojí kolektivní národní příslušností k těm, kteří je vedli  a zabili Krista. Na čem máme vinu my dnes?? Kdo nás vede  a ovládá? Kde je záchrana?? Kde je pravda??   Jak se mohli tehdy židé zachránit od toho prokletí, které je pak pronásledovalo všude, kde byli a vrcholilo v ve 20. století? Jak se můžeme zachránit my dnes, kdy je zneužívána i víra v Krista?   A nemáme i my dnes kolektivní vinu nad tím, jak to dopadlo s křestanstvím?   A uvědomujeme si to? Proč se na dějiny nedíváme objektivně? Nechceme vidět, jak hnusné a kruté a bezcitné bylo chování křestanské civilizace? A to trvalo tolik století  a trvá i dnes!!!