1Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa šel k Otci; miloval své, kteří jsou ve světě, a prokázal svou lásku k nim až do konce. ·  

2Když byli u večeře a ďábel již vložil do srdce Jidáše Iškariotského, syna Šimonova, aby ho zradil, ·  3Ježíš vstal od stolu a vědom si toho, že mu Otec dal všecko do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází, ·  

4odložil svrchní šat, vzal lněné plátno a přepásal se; ·  

5pak nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, jímž byl přepásán. 

  Pán Ježíš ví, že zítra ho čeká velké utrpení  a ponížení a zítra bude jeho boj s nepřítelem Božím  skončen.  Záležet bude hlavně na Něm, zda vše vydrží do posledního konce, aby Bůh zvítězil. Proto je psáno, že věděl, že přišla jeho hodina. Hodina, kde se vyplní ona věta: Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby každý, kdo v něho věří nezahynul, ale měl život věčný. Bez této oběti, by tyto věta neplatila. A touto obětí, je ukřižování, ponížení Božího Syna On nezneužije své moci, aby tomu zabránil.  

 Co u je Matouše? ·  

20Navečer usedl s Dvanácti ke stolu, ·  

21a když jedli, řekl jim: „Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí.“ ·  

22Velice je to zarmoutilo a začali se ho jeden po druhém ptát: „Snad to nejsem já, Pane?“   

Vidíme, jak se sami sobě diví? Možná mají strach, abych to nebyl já sám? Nikdo  z nich si nebyl jistý. A zrada Jidáše? Úplně zbytečná. Pána Ježíše by zatkli i bez spolupráce s Jidášem,.   A vraťme se k ději a  k tomu, čeho si všímá a co popisuje dál  Jan.   Pán Ježíš odstoupí najednou od stolu, od večere, opásá plátnem, můžeme říci, že se připraví pracovně, bere umyvadlo s vodou a chce omývat učedníkům nohy. Proč zrovna nyní? Oni si přece nohy už nechali omýt při vstupu do budovy. Nyní to nemá žádný hygienický smysl. Proč to dělá? Chce, aby něco zažili, něco, na co nestačí jen slova. Je  to úžasná  zážitková terapie. Tak by to nazvali dnešní psychologové. Pán Ježíš jim mnohokrát vysvětluje, co všechno bude muset vytrpět a prožít  a obětován, ale oni to nechápou. Teď něco zažijí čili pocítí na vlastní kůži.     Pán Ježíš  má před sebou mísu s vodou, je opásaný plátnem na utírání nohou a klečí před Petrem. Co bych udělal já vy či já místě Petra. Před vámi klečí ten, kdo má nejvyšší postavení, Pán nebe, Pán světa, Mesiáš, král, vlastně sám Bůh. Já bych to nevydržel, vyskočil z té židle a naopak bych tuhle službu chtěl udělat jemu. Ale tady nešlo o službu jemu. Tady šlo zážitek něco ucítit na vlastní kůži, něco prožít. Vidíš, jak se  Pán Ježíš ponižuje ? Je Ti to nepochopitelné, ale je to nutné.  

 Sledujme to v Božím Slově:    ·  

6Přišel k Šimonu Petrovi a ten mu řekl: „Pane, ty mi chceš mýt nohy?“ ·  

7Ježíš mu odpověděl: „Co já činím, nyní nechápeš, potom však to pochopíš.“  

 Vídíte , že se zdráhá a stejně jako bychom tak se chovali i my. A Pán Ježíš mu sděluje, že to, co nyní nechápe, pochopí později.   A tak Petr, pro kterého se jeví nepřirozené, aby před ním  klečel Pán Ježíš, chce se z toho dostat jinak. Jak?   Co říká dál Petr?   · 

8Petr mu řekl: „Nikdy mi nebudeš mýt nohy!“ Ježíš odpověděl: „Jestliže tě neumyji, nebudeš mít se mnou podíl.“ ·  

9Řekl mu Šimon Petr: „Pane, pak tedy nejenom nohy, ale i ruce a hlavu!“   

Proč? Protože při této činnosti nebude Pán Ježíš klečet. Nebude v takovém poníženém postavení. A jak reaguje Pán Ježíš?   ·  

10Ježíš mu řekl: „Kdo je vykoupán, nepotřebuje než nohy umýt, neboť je celý čistý. I vy jste čisti, ale ne všichni.“    

Opět chce Pán Ježíš vyjádřit důležitou duchovní záležitost obrazně. Přestavte si, že jste vykoupáni. Tehdy se lidí nekoupali doma, ale někde v lázních. Obléknou se a vezmou si na nohy sandály a jdou domů. Cesty jsou prašné. Umažou se? Ne, ale nohy čisté opět nebudou. Umažou s dotykem země. Vy jste čistí díky tomu ( a tady Pán Ježíš předbíhá čas), že za vás zaplatím, obětuji se a kdo ve mne uvěří bude čistý, bude zbaven hříchu v tom duchovním stavu před Bohem. Ale Jidáš a jemu podobní, kteří mají v sobě myšlení  nepřítele Boha, bohužel čistí nebudou, protože ve mne a v moji oběť  nevěří. Ale pozor. Vaše nohy se dotýkají, ale zase se to myslí obrazně, této země, kde panuje stále hřích. Znečistí se jím. Tak jako vy se běžném ve svém jednání s okolím bohužel také často setkáte s hříchem a bohužel se jím znečistíte. Ale ne  už celá duše, celé tělo, ale nohy, čili jen  část vaší duc*****sti. Protože to nejdůležitější jsem již očistil já sám.     ·  

12Když jim umyl nohy a oblékl si svůj šat, opět se posadil a řekl jim: „Chápete, co jsem vám učinil? 

13Nazýváte mě Mistrem a Pánem, a máte pravdu: Skutečně jsem. ·  

14Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat. ·  

15Dal jsem vám příklad, abyste i vy jednali, jako jsem jednal já.    

Pán Ježíš ukončí svoji práci, všem umyl nohy, možná i přes malé protesty, a zeptá se, zda chápou, co učinil. A znovu potvrzuje. Ano,jsem Mistr  a Pán. A když já, pán jsem se ponížil před vámi, je tak těžké pro vás, abyste se ponížili jeden před druhým???? Tady nejde o vaši tělesnou hygienu. Ale o něco úplně jiného.   Ten  večer Pán Ježíš říká ještě něco důležitého:   ·  

34Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem. ·  

35Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“   

Víte, tady jde o to, že všichni máme část duchovního těla pošpiněného hříchem, špatným jednáním apod. někdy snad za to ani přímo nemůžeme, protože někdy si musíme vybrat mezi dvěma či  více zly. To obrazné omývání nohou, je totiž vzájemné odpouštění. A to je možné jen mezi vámi věřícími ve mne, opravdovými křesťany. Když si dokážete vzájemně odpustit, umýt si vzájemně ty hříchem pošpiněné nohy, pak je  to důkazem, že jste moji učedníci a že žijete v lásce  a všichni kolem to vidí a poznají.  Ano, tohle jsou učedníci Pána Ježíše!!   Bohužel. Najdeme takové učedníky  a takové společenství??