 |
Právě je 528 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:
Ivanp
rosmano
Willy
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116484522
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Život víry: Co to znamená být věřící a nevěřící?
Vloženo Pondělí, 23. leden 2017 @ 21:44:22 CET Vložil: Tomas |
poslal uzivatelGranosalis
Nikdo na svět nepřichází jako jehovista, nebo kristovec, nebo muslim, nebo nacista, nebo komunista nebo esoterik, atd. Všechny nauky o neviditelnu, nadpřirozenu nebo nauky ideologické musel člověk od někoho převzít nebo si je upravit ve své hlavě.
Někteří lidé nikdy nepropadnout ničemu z tohoto výčtu. Někteří ano, ale jen dočasně a zbaví se toho. Někdo se už toho nikdy nezbaví. To je realita. Většina uživatelů GS se nikdy nezbaví své nauky, kterou převzali od jiných lidí (rodiny) a z náboženských knih, zejména bible. To je v pořádku. Každý si může věřit, čemu chce. Ale nemůže tvrdit, že věřit nějaké ideologii je vrozený, přirozený stav. Není. Je to získané zvenčí. Ani Papuánec nebo domorodec z Amazonie se z ničeho nic nestane jehovistou, kristovcem, muslimem, nacistou, komunistou, atd. Musí mu být příslušná nauka importována konkrétními lidmi. Musí být indoktrinován ideologií. Takže nejdříve musí být krok č. 1 - konfrontace s naukou, pak krok č. 2 - přijetí nebo odmítnutí. I bible toto přímo předpokládá, vyžaduje. V bibli se hovoří o nutnosti indoktrinovat okolí.
Víra je ze slyšení Podobenství o rozsévači Podobenství o hřivnách Získávejte učedníky
Stejným způsobem se to děje i všude jinde. I muslimská víra vzniká ze slyšení (četby), i komunistická víra, nacistická, esoterická, východní náboženství, zkrátka všechno vzniká ze slyšení.
Jako existuje konverze - tedy přijetí doktríny, nauky, tak existuje i dekonverze - opuštění doktríny, nauky. Teisté - jsou lidé věřící buď nějakému všeobecnému bohu nebo konkrétnímu bohu spjatému s nějakou knihou, naukou. Ateisté - jsou lidé bez víry v konkrétního boha. Pak jsou deisté - lidé věřící v boha na počátku, prvotního hybatele, ale již nezasahujícího. Toto ovšem není žádná doktrína, takže je považuji spíše za ateisty. A-teismus tedy nevíra je výchozí, přirozený stav. Všichni uživaelé GS přišli na svět bez doktríny. Tedy všichni byli původně a-teisty. Bez víry, bez doktríny. Časem nějakou přijali. Někdo velmi záhy, pokud se narodil do nábožensky založené rodiny. Náboženskou nauku lze přijmout, lze opustit.
|
Re: Co to znamená být věřící a nevěřící? (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Pondělí, 30. leden 2017 @ 18:28:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | //Každý si může věřit, čemu chce. Ale nemůže tvrdit, že věřit nějaké ideologii je vrozený, přirozený stav. Není.
Každý prakticky od malička je nějak ovlivňován a obvykle věří tomu, co se mu říká, vypráví. Pak se postupně začne projevovat jeho vlastní rozum a osobnost, začne některé věci hodnotit kritičtěji, a třeba začne věřit něčemu jinému.
Věřit je docela přirozené, a taky je přirozené věřit tomu, co nám v dětství říkají naši nejbližší. Pak tomu, co nám říkají ve škole.
Čemu však není přirozené věřit, je věřit Bohu zjeveném v Kristu Ježíši. Není to přirozené proto, že nás od této víry odděluje hřích, který se v nás od samotného narození projevuje. Záměrně používám tyto výrazy. Protože pouze v rámci této terminologie má tato věta skutečný smysl.
Nevím sice, na co ve svém komentáři ve skutečnosti přesně narážíš - řekl bych, že to co píšeš, je pravda - lidé mají sice mají tendenci věřit kde čemu. Na druhou stranu, zpravidla vždy jsou ovlivněni tím, co jim nějak předá okolí. Jaká je tedy vlastně podstata, či smysl tohoto komentáře? Tvrdil tady snad někdy někdo něco jiného?
A ještě se zeptám OT: Z jiné diskuze mi vyplynulo, že UživatelGS je nazýván Pozorovatelníkem, kterému jsem dneska také odpovídal v jiném vlákně - jedná se skutečně o stejného člověka, který údajně chodil k letničním, kterým věřil kde co, a záhy od takové víry ustoupil? Nic za tímto dotazem nehledám, ani nepodsouvám, jenom bych se rád zorientoval. Nebyl jsem na Granosalis přes 10 let, vůbec netuším, co se tu za tu dobu odehrálo :-) . |
Re: Re: Co to znamená být věřící a nevěřící? (Skóre: 1)
Vložil: zeryk v Pondělí, 30. leden 2017 @ 18:49:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Uživatel gs je skutečně ten pozorovatelnik. Můžeš sledovat i jeho videa na YouTube. Odkazy ti dá sám, jen zerykova vsuvka, je dobře že tu na granu je někdo jako pozorovatelnik alias uzivatelgs! |
]
Re: Re: Re: Co to znamená být věřící a nevěřící? (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pondělí, 30. leden 2017 @ 18:56:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | ... jen zerykova vsuvka, je dobře že tu na granu je někdo jako pozorovatelnik alias uzivatelgs!
Pro koho je to dobře? Abych se zorientoval, i když jsem tu "pečený, vařený". ;-) |
]
Re: Re: Re: Re: Co to znamená být věřící a nevěřící? (Skóre: 1)
Vložil: zeryk v Pondělí, 30. leden 2017 @ 19:10:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Omlouvám se těm kdo tu uzivatelegs nechtějí, wolku je to jen názor zeryka, špatně jsem se vyjádřil " pečeným vařeným" ... |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Co to znamená být věřící a nevěřící? (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Pondělí, 30. leden 2017 @ 19:46:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Neboj, myslím, že chápu, jak jsi to myslel.
Sám si umím představit, že někteří lidé mají rádi alternativní názory, aby si tříbili své vlastní myšlenky. Někomu naopak takové názory vadí. Třeba z důvodu, že si váží těch, kteří jsou alternativními názory zesměšňováni, či jinak dehonestováni. No a někomu vadí třeba proto, že nabourávají jejich vlastní víru, či přesvědčení. A může být i řada dalších důvodů. To už je vedlejší, toto řešit nemusíme.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co to znamená být věřící a nevěřící? (Skóre: 1)
Vložil: Karels v Pondělí, 30. leden 2017 @ 20:52:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nazdar, wollku, nevím, jestli tady někdo z roku 2007 vůbec zbyl, ale určitě já, občas tady chodím přispívat...
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co to znamená být věřící a nevěřící? (Skóre: 1)
Vložil: Karels v Pondělí, 30. leden 2017 @ 20:55:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Xvejvodan a Olin mají někde na facebooku jakousi skupinu, ale ti už tady taky nechodí (koukal jsem a Olin tady nechodí od roku 2008), teda zhruba ve stejné době jako ty. Občas ale přispívá pastýř.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co to znamená být věřící a nevěřící? (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Pondělí, 30. leden 2017 @ 21:32:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | jj, toho xvejvodana si vlastně taky pamatuji :-). A jinak hlavně Pastýře, kterého jsi na konci zmínil. To byly časy :-) . |
]
|
|
Re: Co to znamená být věřící a nevěřící? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 24. leden 2017 @ 06:50:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | | Díky za další velmi dobře a výstižně popsanou ukázku vašeho myšlení.
Měl jsem možnost potkat pár různě konvertovaných lidí a z jejich popisu to funguje velmi podobně, jak píšte vy z vaší zkušenosti. Nejdřív je dotyčný třeba římský katolík (nebo evangelík), pak konvertuje na apoštolskou víru, potom konvertuje na ateizmus a pak třeba za pár let na budhismus.
A jestli tam neumřeli, tak si tam konvertují dodnes.
Miminka náboženskou víru skutečně nemají a nekonvertují. Na konvertování k některé náboženské víře, ideologii či neideologii, jejíž ideologijí je to, že to není ideologie, je totiž potřeba důležitá jedna věc: Mozek, rozum, intelekt. Náboženská víra je virus, který napadá myšlení, proto vyžaduje určitou míru intelektu. U malých dětí nemá co napadnout. Miminek jsem měl docela dost a dost malých dětí potkal, ale ani jedno nemělo náboženskou víru. Ani jí nepotřebovalo.
Náboženská víra vzniká indoktrinací a potvrzuje a upevňuje se skutky věřícího. Čím víc toho věřící udělá pro svou náboženskou víru, tím je jeho víra větší a pevnější. Čím víc věnuje času a prostředků své víře, tím víc je věřící a tím je menší šance, že o svou vlastní víru přijde. Jakmile se náboženský věřící přestane své víře věnovat, dřív nebo později svou víru ztratí.
Když se miminko narodí, docela bezmezně věří svým rodičům, svojí mámě, tátovi. Takové miminko má extrémní potřebu věřit komukoliv, kdo s ním tráví čas, například svým sourozencům, prarodičům. Nevadí mu, že ho sourozenec mlátí dřevěným kladívkem do hlavy, nebo že si z něj dělá panenku. Čím víc času a zkušeností zažije někdo s miminkem nebo dítětem, tím je víra miminka či dítěte k němu větší.
Normální víra tedy nepochází ze skutků věřícího, ale z času, ze slov a skutků lidí okolo něj.
K rodičům má dítě přirozenou, bezmeznou víru. Ještě ve dvou třech pěti letech je schopné vylézt na dvoumetrovou zeď a s naprostou důvěrou se vrhnout dolů směrem k tátovi (mámě) s bezmezným přesvědčením, že ho dotyční chytí. Aby svou víru k rodičům dítě ztratilo, musí zažít bezpočet zklamání, obrovské množství, desítky, stovky a to velkých zklamání.
Ale i po mnoha zklamáních má dítě tendenci dál svým rodičům věřit a obracet se na ně.
Pokud se dítě s rodiči z nějakého důvodu nevidí, třeba deset, dvacet let, nemá to žádný vliv na jejich vzájemnou víru. Věří si pak docela stejně. Normální víra je totiž o poznání hlubší, pevnější, než virus, který napadne mozek. Není založena na myšlení a skutcích člověka, který někomu věří.
Na normální víře je také založen business. Běžné transakce probíhají na úrovni víry: Dva lidé se dohodnou na nějaké transkakci a ta dohoda je postavena na důvěře, především vzájemné důvěře založené na historických zkušenostech. Ta víra je opět daná praktickými skutky skutky druhé strany, ať už těmi, které jsou známé z osobní zkušenosti, nebo s těmi, které jsou o daném subjkektu známé historicky. Proto je na začátku každého většího obchodu rešerše partnera: Co kde dělal historicky ten dotyčný, se kterým se uzavírá smlouva a ve kterého se vkládá důvěra ve věcibudoucí.
Na normální víře jsou založené i běžné vztahy mezi lidmi. Pokud se ukáže, že je někdo lhář a bezcharakterní člověk, nikdo okolo mu nevěří. Lidem, kteří jsou přímí, jasní, odvážní, nebojí se uznat chybu zase lidi okolo důvěřují. Opět je normální víra daná skutky a charakterem toho, komu se věří. Netoho, kdo věří.
Normální víra funguje i na "druhou stranu": Lháři, křiváci, pomlouvači, slaboši... sami obvykle díky svým postojům nevěří druhým. Lidé přímí a upřímní mají tendenci druhým lidem věřit a přestanou věřit až po zklamání ze skutků druhých.
Cizinec.
|
Re: Re: Co to znamená být věřící a nevěřící? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 24. leden 2017 @ 09:21:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Náboženská víra je virus"...
Sektářská víra je virus - jak zde (při vší úctě) předvádíš přímo na své osobě. Vyznačuje se kolapsem logického myšlení v určitých vymezených oblastech, "bílými místy" ve tvé věrouce, které nejsi ochoten vidět..
Náboženská víra je označením pro život s Bohem.
Znamená to, že člověk v důvěře vloží svůj život do Božích rukou a stane se spolupracovníkem na Božím plánu přeměny světa.
Je to víra, kterou měl Abrahám, apoštolové, nebo třeba i Štěpán. Důsledkem této víry je nesmírné obdarování od Boha, naplňování milostmi, přinášející životu člověka novou kvalitu.
(Sk 6,8)
Štěpán, plný víry a moci, pak dělal mezi lidem veliké divy a
zázraky...
Je to víra a moc, která pochází z Boha. Proto je "náboženská".
Na rozdíl od víry "pobožnůstkářské", která postrádá onen rozměr opravdového vzájemného vztahu mezi člověkem a Bohem.
|
]
Re: Re: Re: Co to znamená být věřící a nevěřící? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 25. leden 2017 @ 07:28:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
Co je pro tebe to "bílé místo"?
Napíšeš někdy ty vymezené oblasti, nebo budeš psát jen takto obecně a nekonkrétně?
Náboženská víra je označením pro život s Bohem.
To máte ale zmatek pojmů, to byste si měli nejdřív ujasnit. Autor článku nazává "náboženskou vírou" něco jiného a obecně se pojmem "náboženská víra" chápe něco jiného. Jak náboženské víře rozumí autor článku, to si přečti, často věrně a podrobně tu svou víru popisuje a to, co popisuje, se obvykle označuje jako "náboženská víra".
|
]
|
|
Re: Co to znamená být věřící a nevěřící? (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Úterý, 24. leden 2017 @ 08:50:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Jsou i další formy víry až skoro náboženské - třeba multikulturalismus. Debata ve švédském parlamentu https://youtu.be/KVFq8jdVkC8 |
|
|
|
|
