Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Jericho je malé blízkovýchodní město, nacházející se na západním břehu řeky Jordán severovýchodně od Jeruzaléma.

Při čtení biblického textu jsem narazil na jednu zajímavost:

„Když kněží zatroubili na polnice, lid strhl válečný pokřik. Jakmile lid zaslechl zvuk polnice, strhl mohutný pokřik. Hradby se zhroutily a lid vstoupil do města, každý tam, kde právě byl. Tak dobyli město.“ kniha Jozue 6,20

Jde mi o tento text:

„hradby se zhroutily“ – archeologické výzkumy prý mají dokázat[1], že se událost stala, ale v jiné době atd. Problém je s textem „hradby se zhroutily“. Není to úplně přesný význam toho, co najdeme v hebrejském textu.

Hebrejský text píše něco jiného; doslova: „hradba padla pod sebe“ čili „hradby se propadly do země“ Když potom probíhaly nejrůznější výzkumy za velmi dlouhou dobu, určitě to nemohly být ty samé hradby, vždyť ty se po zatroubení kněží propadly na svém místě do země.

Tohle ovšem předpokládá několikeré dobytí Jericha, což ovšem není zase tak neobvyklé. V době, o které čteme v biblických textech Starého zákona, byla příznačná svým vzájemným kmenovým bojem.[2] Město bylo jistě několikrát dobyto a hradby splu s městem byly několikrát opět vybudovány.

Kde se překlad „hradby se zhroutily“ ale pak vzal? Na základě čeho překladatelé překládali „hradby se zhroutily“? Latina a řečtina přákládá tento text v podobném duchu, patrně se čeští překladatelé nechali inspirovat těmito překlady:

Vulgáta: muri ilico corruerunt – hradby se náhle sesunuly, zhroutily (sloveso corruo má celou řadu podobných významů – sesouti se, zřítiti se, zbořiti se atd.).

LXX: επεσεν απαν το τειχος κυκλω – hradba okolo spadla (επεσεν je aorist od slovesa πιπτω)
    
    
Další argument ve prospěch propadnutých hradeb do země

Raši[3], středověký židovský komentátor Bible (Starého zákona), píše:

תחתיה. במקומה׃

Čili „pod ní“ תחתיה tj. pod hradbou, Raši komentuje „na svém místě“ – במקומה Tím chce říct, že se hradba při svém pádu nevyvrátila ani dovnitř, ale ani ven, nýbrž se propadla do země přesně na tom místě, na kterém hradba stála. To ale ještě více podporuje myšlenku propadnutí hradeb pod zem. Ještě maličkost, nemohlo to být ani díky zemětřesení, protože pro zemětřesení má hebrejština zvláštní výraz – רעשׁ [raaš]. Tento výraz se ale v našem textu nevyskytuje.

Po mnoha tisíciletích přišli archeologové, kteří prý dokázali, že zkáza městských hradeb Jericha se nemohla odehrát v době izraelského dobývání zaslíbené země. Mám otázku, o jaké hradby se pak jednalo? Jaké hradby byly a jsou v hledáčku nejrůznějších archeologů, když se hradby Jericha z doby dobývání zaslíbené země propadly do země!?

Navrhuji pak ale přeložit biblický text z knihy Jozue následovně:

„Když kněží zatroubili na polnice, lid strhl válečný pokřik. Jakmile lid zaslechl zvuk polnice, strhl mohutný pokřik. Hradby se propadly do země a lid vstoupil do města, každý tam, kde právě byl. Tak dobyli město.“ kniha Jozue 6,20


Závěr: Překladatelé svým překladem biblického textu vlastně neumožnili počítat se všemi alternativami, které nám biblický text nabízí. Teprve v přihlédnutí k hebrejštině, což je původní jazyk, v kterém byl Starý zákona sepsán, můžeme možná lépe pochopit význam textu. Na každý pád jde v případě propadnutí hradeb Jericha do země o Boží zázrak, o tom žádná.

Poznámky:

1. Například http://fontes.lstc.edu/~rklein/Documents/lazare.htm
2. To je ale jenom moje dedukce.
3. Raši nekomentuje verš 20, ale verš 5. Ten je však s 20 veršem téměr totožný. Rabi Šlomo Jicchaki, někdy též Rabi Šlomo ben Jicchak známější pod akronymem Raši byl židovský učenec žijící a působící v severní Francii. Byl komentátor Bible, Talmudu a Midrašů. Jeho komentář k Bibli tvoří základ tradičního studia biblických textů v judaismu a jeho slavný komentář k Talmudu je dosud považován za nepřekonaný. Tato díla dělají z Rašiho jednu z nejvýznamnějších postav židovského náboženství, kultury a historie. Jeho komentáře se staly známými a respektovanými i v nežidovském prostředí a např. Mikuláš Kusánský se ve svém díle De docta ignorantia zmiňuje o Rašim jako o „Rabbi Salomonovi“. V některých českých textech je možné setkat se také se jménem „Šalamoun ben Izák“ apod.