Argumentace všetkých teologov a jejich následníkov, co se snaží dokázat si nebiblické tradice, co vymysleli římani a protestanti je od nich s gustem převzali, je docela roztomilá a zajímavé to pozorovat.

  Když se píše v desateru "šest dní budeš pracovat, ale sedmý den je Hospodinova sobota, to odpočineš", tak to slovo "sobota" (uvedené v písmu v jednotném čísle) je pro ně vlastně takové obecné slovo pro jakýkoliv (množný) svátek.

  Když ale apoštol píše "Ať vás tedy nikdo nesoudí pro soboty." tak to slovo "soboty" (uvedené v písmu v množném čísle) pro ty teology znamená docela shodně jeden (docela jednotný) den v týdnu. 

  A aby následovníci teologů završili ukázku svého uvažování, soudí každého, kdo má v úctě Boží slovo, šest dní pracuje a sedmý den odpočívá, jenom kvůli dnům, které člověk z úcty k Božímu slovu dodržuje.

  Ale určitě si ten následovník teologů bude říkat biblický křesťan a bude kritizovat římské katolíky za to, jak jsou nebiblický.

  Je to tak nějak?

to já delám taky... lenže venovať sa  ,,ve zvýšené míře Bohu a bližním,, v nedeľu je prinajmenšom čudné... keďže v pondelok sa potom venuješ Bohu a bližním ,, v znížené míře,, ........... nič také biblia nepozná... všetky dni sú rovnocenné a plnosť v Kristu je na každý deň rovnaká... čo je nad je zo zlého...

V NZ se  dni Páně mluví max. 5x a ani jednou ve spojitosti s prvním dnem týdne.

Zjevení Janovo 1:10  A byl jsem u vytržení ducha v den Páně, i uslyšel jsem za sebou hlas veliký jako trouby,

2 Petrův 3:10  Přijdeť zajisté den Páně, jako zloděj v noci, v kterémžto nebesa jako v prudkosti vichru pominou, a živlové pálivostí ohně rozplynou se, země pak i ty věci, kteréž jsou na ní, vypáleny budou.

2 Tesalonickým 2:3  Nesvodiž vás žádný nižádným obyčejem. Neboť nenastane den Páně, než až prve přijde odstoupení, a zjeven bude ten člověk hřícha, syn zatracení,

1 Tesalonickým 5:2  Nebo vy sami výborně víte, že ten den Páně jako zloděj v noci, tak přijde.

Skutky apoštolské 2:20  Slunce obrátí se v temnost a měsíc v krev, prve než přijde den Páně veliký a zjevný.

no to se sešli v sobotu večer a byli spolu přes noc, nikoliv tedy jako Vy v kostele v neděli přes den, a sešli se tehdy v tuto dobu jen výjimečně, protože Pavel musel odjet, takže tímto veršem nemáš šanci u teologů dokázat pravidelné scházení v neděli, to ani omylem by ses nechytl.

[KB1613] 1 K 16:2 V každou neděli jeden každý z vás sám u sebe slož, schovaje podlé možnosti, aby ne tehdáž, když bych přišel, zbírky se dály.
Někteří se domnívají, že Pavel obhajuje sbírky v církvi, které se konaly první den v týdnu. Používají tento text, aby jim údajně potvrdili platnost zachovávání neděle. Pečlivá analýza textu a jeho kontextu však dokazuje něco jiného. Apoštol Pavel měl na mysli zvláštní plán pro věřící v Jeruzalémě, kteří potřebovali finanční pomoc (verš 3). Navrhl tedy, aby si korintští křesťané dávali stranou část svého příjmu pro věřící z Jeruzaléma, a to první den každého týdne. Důvodem byl zvyk mnohých lidí účtovat zisky z předchozího týdne právě v neděli ráno, kdy pro ně začínal další týden obchodování. V pátek odpoledne zavřeli totiž obchody a připravovali se na sobotu. Svou obchodní činnost za uplynulý týden tedy hodnotili až v neděli ráno. Pavel je proto jednoduše požádal, aby si každý týden oddělii nějaké peníze. Dar měl připraven, aby až přijde, mohl ho vzít s sebou do Jeruzaléma. Výraz „oddělil“ znamená v řeckém originálu doslova: „o samotě oddělil“. Odpovídá to i výrazu „doma oddělil“. Pavel je tedy žádá, aby to udělali doma, ne – jak někteří tvrdí – na zvláštním církevním shromáždění. Spíše než na nedělní bohoslužby ukazuje tento text jasně na to, že prvnímu dni nebyl přikládán žádný zvláštní význam. /Mark A. Finley, Téměř zapomenutý den, str. 78/