poslal Nepřihlášený „Ano, byli jsme tu už v roce 1990, rok po revoluci v Československu. Dnešní situace se podstatně liší. Musíme usilovat o hledání důvodů, které by daly naději dnešní Evropě a mladým lidem, včetně důvodů k víře, důvěře v Boha a životu z této důvěry. Křesťané v České republice jsou menšinou, a proto snad můžeme zachytit, co to znamená žít jako menšina, ale zároveň jako sůl země.“Ježíšova slova „Vy jste sůl země“ jsou mottem letošního evropského setkání mladých lidí, pokračuje bratr Alois.
„Znamená to, že nejsme křesťané pouze podle statistik a čísel, ale že je tu síla evangelia, ve které můžeme žít, usilovat o mír a spravedlnost tam, kde každý z nás žije. V Taizé nechceme vytvořit organizované hnutí, nýbrž posílit toto vědomí, že jsme sice rozptýleni, ale zároveň v tomto světě existuje síla míru a spravedlnosti.“V Praze jsou kromě účastníků z hostitelské země nejpočetněji zastoupeni mladí lidé z Polska a Itálie. Skupinám z Ukrajiny, Běloruska a Ruska chceme vyjádřit veškerou solidaritu, zdůrazňuje představený ekumenické komunity. Vrcholným okamžikem setkání proto bude modlitba za mír o poslední noci kalendářního roku, dodává.„Ano, všichni totiž trpíme tím, že není mír na Blízkém východě ani v Evropě. Bude s námi skupina mladých lidí z Libanonu. Tato země velice odvážně přijala velký počet uprchlíků ze Sýrie a Iráku. Jsme jim v této situaci nablízku.“Papež František se při nedávné apoštolské cestě do Turecka zmínil o setkáních pořádaných komunitou Taizé. „Mladí lidé nás vybízejí, abychom učinili krok vpřed k plnému společenství. A to nikoli proto, že neznají význam odlišností, které nás dosud rozdělují, ale protože dovedou vidět dál a jsou schopni chápat to podstatné, co nás již spojuje“, prohlásil v istanbulském kostele sv. Jiří. Co to pro vás znamená?„Tato papežova slova nás naplnila velkou radostí. Zároveň nás volají k tomu, abychom s mladými lidmi opravdu pokročili. Tady v Praze jsou katolíci, ale také protestanté a pravoslavní, kteří přicházejí, aby společně prožili víru v evangelium. Můžeme jít dál, vejít pod jednu střechu a předznamenat jednotu, ve kterou doufáme.“
