Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 236, komentářů celkem: 429552, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 432 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116472617
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: Je to tak ?
Vloženo Pondělí, 03. listopad 2014 @ 09:21:04 CET Vložil: Tomas

Zamyšlení poslal Frantisek100

Rád bych se zamyslel nad příběhem, který mne někdy až drásal nervy. Abraham jde a chce zabít  a obětovat svého syna na Boží příkaz. To je přece něco tak absurdního a hororového, že přece tohle není normální. To je přece tak zneužitelné a patologické. Vždyť podobně by se mohl chovat kdejaký duševně pomatený člověk a někoho  chtít zabít jen proto, že mu nějaký vnitřní hlas tohle či něco podobného nařizuje.. Ale tento příběh je něco úplně jiného. Ano, jako člověk nevěřící a neznalý Božího Slova bych tohle chápal tak, jak jsem výše popsal, ale já jsem si po několikerém prostudování  uvědomil, že tenhle biblický příběh nám chce ukázat něco úplně jiného.


 




Abraham byl neobyčejný člověk. Hospodin si ho vyvolil k určitým úkolům. A koho si vyvolí, toho také vede  a hlavně vychovává a připravuje. A aby ho mohl vest i vychovávat, musí s ním také komunikovat.  A to se nedělo někde ve snu, ale přímo prostřednictvím  Hospodina nebo jeho poslů.

A tohle prožíval Abraham po celý svůj život. Jeho vztah k Hospodinovi byl něco reálního, skutečného.  To nebyl sen či iluze, ale realita. A Abraham Hospodina poslouchá a přitom má i určitou svoji svobodu. Díky tomu je bohatý, úspěšný hospodář, má mnoho dobytka, stříbra i zlata. Má také hodnou  a velice krásnou ženu. Když hrozí hladomor, nalézá záchranu v Egyptě a zde se dopustí velké chyby. Lže. Podrobnosti jistě známe. Ale nakonec vše dopadne bez následků a on může Egypt opustit se svoji ženou, synovcem Lotem a spoustou majetku. Že by to bylo způsobeno jen velkorysostí faraóna ??  Kdepak. Hospodin ho chrání.

A život jde dál. Abrahamovi se vede dobře. Je ve všem úspěšný. I jako bojovník. Chybí mi však potomek, ale  toho mu Hospodin  slibuje . A tady Abraham selže. Je nedočkavý. Přestává věřit Hospodinu a začne si pořizovat potomka sám podle své vůle a vůle jeho Sáry, která souhlasí, aby měl dítě s otrokyní Hagar. Situace v rodině se tím komplikuje. A tehdy po narození Izmaela Hospodin dokonce uzavírá s Abrahamem smlouvu. Na základě této smlouvy Hospodin slibuje Abrahamovi, že se stane praotcem pronárodů. Vnějším znakem smlouvy bude obřízka. A další chyba Abrahama. Když mu Hospodin oznamuje , že jeho žena Sára porodí syna, usmívá se a pochybuje.  Přímo před Hospodinem pochybuje. To je dost velký hřích. Hospodin ho znova ujišťuje o synovi a určuje i jeho jméno Izák. Po následující návštěvě tří zvláštních hostů, kteří se o  dítěti zmíní před Sárou, i ona se  tomu směje a pochybuje.   Hoste po návštěvě zamíří k Sodomě a Abraham je doprovází. Dozví se od Hospodina o záměru zničit Gomoru a Sodomu. A tady jsem svědky zvláštní události. Abraham s Hospodinem smlouvá a chce, aby tento záměr neuskutečnil. A usmlouvá Hospodina k tomu, že pokud tam bude aspoň deset spravedlivých, Hospodin ji  nezahladí. Bohužel nebylo jich ani deset. Jen Lot s ženou a dvěma dcerami je zachráněn. Abraham tak vidí, že Hospodin je i přísný  a trestající.

Když bylo Abrahamovi sto let, narodil se Sáře Izák. A tak byli v rodině dva synové a dvě matky. Takový stav přináší rodinné konflikty. A tak je  Hagar se synem  díky Sáře vypuzena z domu. Hospodin se však i o ně postaral. Zatím Izák dospívá k radosti otce, který je nadále zbožný a vzývá  jméno Hospodina. Necítí před Hospodinem žádnou vinu.


A pak jednoho dne ho Hospodin zavolá. Abrahame. Tu jsem.  Probíhá tu komunikace jako v ráji. Abraham si stále není vědom viny.


A  Hospodin mu dává pokyn, který ho hodně zabolí a který používal k zahlazení lidských hříchů. Obětování.  Má obětovat svého nejmilejšího syna na oltář. Tady s Hospodinem nesmlouvá jako v případě Sodomy. Neptá se proč zrovna to nejmilejší , co má, a že přece nikdy se na oltář nedávali lidské oběti. Mlčí a co asi probíhá v jeho mysli?  Možná si uvědomuje, jak Hospodina klamal a jak mu nedůvěřoval, ani se neomluvil... Je to trest  za jeho neposlušnost, nedůvěru....? Co mu zbývá?  Neposlechnout Hospodina ? Toho, který mu tolik pomáhal a žehnal??

Abraham si uvědomuje, že jediné, co je správné, je poslouchat Hospodina. I když to bolí!!! A také chápe smysl této kruté oběti. Kdyby to nechápal, pak by s Izákem nešel. A Abraham má také výčitky svědomí sahající do jeho minulosti.A tak s nelehkým srdcem jde vykonat pokyn.  To není projev slepé víry anebo fanatismu, ale on dobře ví a zná smysl toho, co po něm Hospodin žádá. Hospodin mohl nechat obětování dojít až do konce, ale ve své lásce obětování syna zastaví a místo Izáka připraví k oběti beránka. Ocení Abrahamovo pokání  a poslušnost.


U Abrahama jde o úžasný projev poslušnosti a respektování Hospodina, Boží autority. A současně jsme svědky Boží lásky a milosti.


Na co nám ten příběh poukazuje ??


Nejsem já, ty, my také tím, kdo Boha mnohokrát zklamal, neposlechl, nedůvěřoval, smál se...??

Nezasloužím si trest, aby mi Bůh vzal to nejcennější, co mám  a tak mne potrestal??


A stačilo by to ?


Jediné, co může nás zachránit je oběť Pána Boha v jeho Synu Ježíši Kristu.


 Abraham  na vlastní kůži zakusil něco z toho, co musel prožívat Bůh, když obětoval svého Syna. Ale Bůh svého Syna na rozdíl od Abrahama obětoval  kvůli mně, tobě, nám.


Není tohle mimo jiné poselstvím tohoto příběhu??













"Je to tak ?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 45 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Je to tak ? (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 03. listopad 2014 @ 09:39:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tvůj literární styl se velmi zlepšil. Píšeš velmi čtivě, fakticky a bez náboženských úletů. Píš dál. Myslím, že jsi objevil svoji parketu.
Těžkosti Abrahama s přijetím boží vůle jsi popsal skvěle. 

V životě Abrama existuje jistý duchovní předěl. Od chvíle co Abrama Hospodin přejmenoval na Abrahama, Abraham umí dobře rozpoznávat boží vůli. Abraham je vynikajícím příkladem i v naplňování boží vůle. Pokud by byl vazal, otrok, fanatik, tak by neuvažoval a šel svého syna bez váhání zabít. Pokud by Abraham miloval svého syna více jak Boha, vzepřel by se Bohu. 
On však si jasně uvědomoval všechny duchovní priority a s těžkým srdcem "Bůh dal, Bůh vzal" šel vykonat boží vůli. Boží vůle byla vykonaná a Abrahamem naplněná, od začátku totiž boží vůle nespočívala v zabití Izáka, spočívala v Abrahamově věrnostní zkoušce.



Re: Je to tak ? (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Pondělí, 03. listopad 2014 @ 20:13:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Františku, proroctví o narození Izáka se smála Sára a ne Abrahám. Já už ti fakt nerozumím. Když Bůh řekne jednomu člověku, aby podřízl jednoho druhého člověka (dokonce své vlastní dítě), je to podle tebe v pořádku. Není to podle tebe projevem fanatismu, protože mu to řekl Bůh. Když Bůh stejným způsobem nakáže, aby více lidí podřízlo více lidí, je to podle tebe fanatismus a dokonce nějak satanské. Je snad rozdíl v tom, jestli jde o někoho, koho máš rád, nebo o někoho, koho ani pořádně neznáš? Jak by mohl Mojžíš neposlechnout Hospodina, který mu tak žehnal?

V Egyptě Abrahám zbohatl díky tomu, že prodal svoji ženu. Jako švagr panovníka samozřejmě získal moc a peníze. A bylo to díky velkorysosti a slušnosti faraona, protože ten měl právo vzít si ji zadarmo, a to i kdyby Abraham přiznal, že je jeho žena. A faraon by ho ani nemusel zabíjet. On byl "bůh na zemi". Pokud jsi tehdy žil v zemi nějakého podobného krále, byl jsi v podstatě jeho majetek, i když jsi nebyl přímo otrok. Když je pak faraón jako oběť podvodu potrestán, prostě Abraháma s celým jeho domem vyhnal. Faraón se očividně nechtěl pouštět do souboje bohů tak, jak jeho nástupce v době Mojžíše. Když moábský král ve vojensky beznadějné situaci obětoval svého syna, jednali Izraelci podobně - odtáhli. A co Jiftáh, který upálil svou vlastní dceru, aby dodržel slib, který dal Hospodinu, když na něm spočíval Hospodinův Duch? Byl ten fanatik nebo následováníhodný příklad jako Abrahám? Abrahám smlouval o Sodomu a Gomoru, protože věděl, že tam bydlí jeho synovec s rodinou.

Abrahámova situace není vůbec podobná Bohu. Bůh vydal svého Syna utrpení, ale věděl, že smrt není žádný konec. Bůh se nevdával společnosti svého Syna, Abrahám ano - kde nejdříve v Bibli najdeš aspoň naději v posmrtný život? 



Re: Je to tak ? (Skóre: 1)
Vložil: burberrysalae v Úterý, 04. listopad 2014 @ 01:49:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)



Re: Je to tak ? (Skóre: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Úterý, 04. listopad 2014 @ 19:45:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Již to tady zaznělo, ale připomenul bych to nejdůležitější:

Nešlo o oběť Izáka, ale o zkoušku, kterou pro Abraháma určil Bůh.

Genesis 22:1 Po těch událostech chtěl Bůh Abrahama vyzkoušet. Řekl mu: „Abrahame!“ Ten odvětil: „Tu jsem.“
....



Chápat christologicky analogii obětování Izáka je dost ujeté, ač často používané. Neboť Bůh sám sebe nezkouší, ani sám Ježíše nezabil. Proti lidským obětem se dokonce staví v Zákoně. Dokonce by šlo říci, že zkouška proběhla v intencích tehdejších pohanských zvyklostí zahrnujících lidské oběti.

Chápat Ježíše jako výkupnou lidskou oběť je ostatně velmi složité na vysvětlení a dokonce církve rozdělující. Přiznám se, že v tom nemám dostatek vědomostí, a zřejmě mít nikdy nebudu. Pouze člověk žasne nad proroctvím Izajáše a jeho naplněním. Což je zřejmě nejlepší a nejkonzistentnější výklad: Sebeobětování až na samou hranu lidské existence.

Pěkný výklad je v jedné z postil Jana Hellera.



Stránka vygenerována za: 0.34 sekundy