Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Vojtěch.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 15949, komentáře < 7 dní: 299, komentářů celkem: 380006, adminů: 60, uživatelů: 4956  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 44 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

theonomista

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Prezident Jižních baptistù zveøejnil na Facebooku fotografii ze svého oèkování
·Beth Moore se omluvila za podporu teologie komplementarismu
·Nový zákon s poznámkami - pøeložil Petr Pavlíèek
·Poprvé v historii se hlásí k náboženské pøíslušnosti ménì než polovina Amerièann
·Kvùli pandemii se loni v katolické církvi konalo o ètvrtinu ménì køtù
·Velikonoèní sèítání lidu
·Informace z jednání Výkonné výboru BJB dne 17. bøezna 2021
·Prosba Sboru BJB v Praze - Církev XXI. století
·Televizní bohoslužba Bratrské jednoty baptistù 18.4.2021 na ÈT2
·Diáø za èasù korony

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
104428766
přístupů od 17. 10. 2001

„Svaté války“ Izraele
Vloženo Středa, 30. červenec 2014 @ 12:36:30 CEST Vložil: Tomas

Zamyšlení poslal unshaken

Všechno, co bylo v městě, vyhubili ostřím meče jako klaté, muže i ženy, mladíky i starce, též skot a brav i osly (Jozue 6:21). Toto je biblická zpráva popisující dobytí Jericha, při kterém padly hradby vůlí Hospodinovou, když Izraelité konali zvláštní bohoslužbu pochodem kolem opevněného města. Naživu ponechali pouze nevěstku Rachab a její rodinu. O Rachabě vykladači dokonce soudí, že to byla kultická prostitutka, chrámová kněžka. Jak známe z pozdějších písem, hrála i ona důležitou roli v rodokmenu Ježíše Krista.



Tyto „svaté války“ při dobývání zaslíbené země jsou nedílnou součástí židovských svatých knih. Křesťany byly knihy převzaty tak jak jsou. Což nezůstalo bez následků. Bojovným duchem „svatých válek“ se řídili mnozí křesťané. Jozue byl tedy nejen podporou pro odbojové jednání vůči římské nadvládě, jak ji můžeme zachytit z historického pozadí v době Ježíšova působení. Pro křesťany byl Jozue vzorem, podle kterého se prováděla dobyvatelská tažení. Ani husité nebyli z vlivu Jozueho vyjmuti, ačkoliv učení Mistra Jana Husa bylo veskrze mírumilovné a jako u všech obrácených ani Jan Hus na krvavé násilí nepomýšlel. Horší to již bylo s převzetím Jozueho odkazu u otrokářů či dobyvatelů indiánských území. Tam nikdo nemůže být napochybách o zneužití biblického odkazu. A podle toho, jak jsem slyšel několik nynějších izraelských písní, tak duch Jozueho jako vítězného dobyvatele a přemožitele zakořenil až dodnes. Dokonce tak, že se jím ospravedlňují nejrůznější způsoby vraždění, vydávajíc se podle Jozueho příkladu za spravedlivou válku nebo odplatu. A možná je přitom dost lidí přesvědčeno, že dokonce Bohem posvěcenou.

Nesoulad Jozue (Ježíše) a Ježíše Nazaretského

Nesoulad mezi učením Ježíše z Nazaretu a násilím popsaným ve Starém zákoně je starý jako křesťanstvo samo. Jistě jste zaslechli o Marcionovi (asi 100 až 160), který proto odmítl „zlého Boha“ Starého zákona a přijal pouze toho „dobrého“ představovaného Ježíšem Kristem. Tudy však cesta nevede, to poznala již prvotní církev a označila (oprávněně) Marcionovo učení za herezi. Pokusme se najít cestu a vysvětlit, proč jsou ve Starém zákoně zaznamenány tak kruté události, z nichž se nám naše duše bouří, neboť jsme poznali milost a lásku našeho Pána.

Rozum a poznání Božích zákonů – cesta k hledání Božích pravd

Máme kolem sebe většinou jen špatné zprávy, přestože svět je tak technicky vyspělý a společnosti bohaté, že bychom zde mohli mít ráj na zemi. Alespoň materiálně. Dobrou zprávou však je, že poznání, které se lidstvu dostalo díky technickému pokroku, má také své lepší stránky. Z ní vybírám, že rozsáhlé historické průzkumy nám otevírají poznatky z těch dávných dob. A nejrůznější sofistikované analýzy nám dokáží docela dobře odhadnout, co se skrývá za tím nebo kterým biblickým záznamem. Nemáme totiž jinou možnost, než tyto lidské znalosti použít, neboť autor či autoři biblických knih již nežijí a tak nám nemohou sami říci, co svými výroky mysleli. Ale můžeme se pokusit jejich myšlení a úmysly odvodit, neboť jsme lidé jako byli oni a naše smysly, vnímání a rozum pracují na stejných principech a řídí se stejnými Božími zákonitostmi.

Píši tento zdlouhavý úvod proto, abych čtenáře přivedl na myšlenku, že um darovaný člověku Bohem lze použít i tak, že nám to zboří zažité představy. Neboť naše názory a přesvědčení mohou být zaplaveny nánosy obsaženými v církevních výkladech biblických textů, někdy dokonce podpořených dogmaty, o kterých se nepřemýšlí, ale věří se jim. Je to ale jen víra ve vlastní víru, nikoliv víra ve zjevení, které nám předkládá Pánbůh v Písmu a při setkání se vzkříšeným Kristem. A ještě navíc - kdo věří Bohu, musí přijmout, že Bůh se zjevuje i těm kteří ho nehledali (například některým vědcům) a je zvláště milosrdným dárcem těm, kteří ho hledají a chtějí poznat Jeho spravedlnost, pravdu a lásku.

Dal jsem odpověď těm, kdo se neptali, dal jsem se nalézt těm, kdo mě nehledali. Řekl jsem: „Hle, tady jsem, jsem tady,“ pronárodu, který nevzýval mé jméno. (Izajáš 65:1)

Nicméně, komu je milejší věřit doslovnému znění Písma aniž by analyzoval dobový kontext, věroučné pozadí a autorský záměr a tak odhalil smysl biblického textu, ten nechť si ponechá své představy a tento článek raději dále nečte. Já sám bych jim však doporučil, aby se vžili do těch lidí formujících kdysi písemné záznamy. A klidně je vyzvu přijmout ony archaické biblické obrazy, třeba ten o ploché zemi postavené na sloupech. A o sedmivrstvém nebi, které zmiňuje i apoštol Pavel.

Když hloubáme ve starozákonních písmech, tak si především musíme uvědomit, že obraz Boží byl sotva zřetelný. Ke spravedlnosti patřilo bránit se nepříteli, a to do samotného základu, tedy včetně vyhubení všech generací. Jinak řečeno – dělat to tak, jak bylo obvyklé v té době.

Křesťané se jakž takž dokáží ubránit Darwinově teorii o vývoji druhů. Ale na jeho další dílo, pojednávající o přirozeném výběru, nedokáží vůbec reagovat. Alespoň já jsem zaznamenal spíš mlčení, než poukaz na příčinu, kterou je pokles lidstva na úroveň nebo dokonce pod úroveň dravé zvěře v důsledku odklonu od Božích cest. Přitom křesťané s důvěrou přijímají potvrzení Darwina, popisované právě v biblických textech zobrazujících násilí ve jménu Boha. Přitom křesťanství vytvořilo základ pro úplné popření darwinismu, neboť Kristus se svým horoucím srdcem nám zjevuje co je pravda, spravedlnost a láska. Když pátrali badatelé v etymologii slova „víra“ ve staré hebrejštině, tak zjistili, že víra je totéž co Bůh sám a samotné slovo víra vnímá Boha jako pravdu. Takže neexistuje otázka „co je pravda“, nebo „co je spravedlnost“, když máme jasno o skutečné Pravdě a Spravedlnosti. A právě osoba těchto pojmů s velkými písmeny nám jasně zjevuje, že násilí ve jménu Boha je navýsost chybné porozumění Božích cest. To však lze poznat jenom srdcem planoucím Kristovým ohněm.

Svaté války

Předesílám, že tento článek má základ a byl inspirován výkladem Písma zveřejněném v archivu TWR (zde) v pořadu „Ke kořenům“, odvysílaném 20.6.2014. Ještě několik týdnů po zveřejnění tohoto článku bude v archivu k dispozici, poté si lze o něj napsat do redakce TWR.

Ve stručnosti popíši, o co jde: Badatelé zjistili, že starozákonní kniha Jozue a některé další (Soudců, Samuelovy, Královské, Jeremiáš a možná několik jiných) byly vytvořeny v rámci tak zvané deuteronomistické teologie, podle některých deuteronomistické ideologie. Ta vznikla za doby krále Jošijáše, jehož známe jako horlivého náboženského reformátora (roky -640 až 609), pokračovala za doby babylónského zajetí a v době návratu exulantů.

Dobový kontext za krále Jošijáše musíme chápat jako snahu o sjednocení Izraele včetně snahy o expanzi. V této době se otevírá davidovská tradice, která, jak je nám známo, je založena na násilném ovládání a vítězných bojích. Je nutné upozornit, že války nejsou vedeny jako boj Izraele, ale jako boj Hospodinův. Takže v knize Jozue se objevuje obsazení zaslíbené země pod vedením Hospodinovým, včetně instrukcí o vyhlazování původních obyvatel.

Zde si musíme uvědomit, v jakém kontextu byly „svaté války“ popisovány. Města byla v té době vypalována, obyvatelé zotročeni nebo zabiti, území ničeno do základů. Po asyrském tažení zůstávala jen spálená země a zmrzačené, pobité nebo zotročené obyvatelstvo. Vše se odehrávalo za nevýslovných krutostí. Svatá válka Izraelitů však měla zásadní omezení, takže pohledem té doby se jednalo o velký zlom ve vedení války.

Jenže z našeho křesťanského zorného úhlu to nic nemění na nelítostné krutosti, která se vymyká obrazu Božímu, jak nám byl zjeven v Kristu.

Jak najít pravdu? Hledejme Boha

Pokusme se najít pravdu. Nebo lépe - hledejme toho skutečného Boha, který je sám zosobněním pravdy.

Když uvěříme doslovnému znění Písma a uvěříme, že Pánbůh jednal ve starozákonních dobách sice krutě, ale věděl, proč to udělal, tak jsme obstáli ve zkoušce víry v Hospodina. Neboť kdo jsme my, abychom soudili Hospodinovy úradky? Kdo jsme my, abychom posuzovali Hospodinovy cesty nebo se dokonce pasovali za jeho poradce?

Když však nedokážeme přijmout popisované krutosti, neboť se nás dotklo hořící srdce Kristovo plné lásky a odpuštění, tak nám pomůže výše zmíněný výklad. Kniha Jozue a jiné ze Starého zákona byly napsány účelově, aby chránily Boží lid před přesilou nepřátel, před náboženskou devastací, plíživým vlivem pohanských kultů a před odklonem od pravého Boha. Na obsahu a vážnosti Písma to však nic nemění, neboť Bohu věříme, že nám poskytl popis „svatých válek“ proto, aby nás k něčemu přivedl. K čemu, to je u každého trochu jiné. Třeba k tomu, abych v nich viděl pravý opak projevů Boží lásky. Nebo naopak jako příklad toho, jak Bůh naloží se zarputilými nepřáteli, aby ochránil a zachoval svůj vyvolený lid.

Jak dál

Následovat Jozueho příkladu, nebo ne? Odpověď je jednoduchá: Hospodin se tenkrát lidu zjevoval jen ústy proroků. Málokdo byl obdařen silou Svatého ducha, málokdo byl takto Bohem veden. Vše se odehrávalo na úrovni učení zákona, které, jak víme, nebylo dáno k záchraně, ale k obviňování z hříchu. My však žijeme v době, kdy je nám zjevení Hospodinovo známo v obrazu Božím, hmatatelně a přesně zaznamenaném v evangeliích. To je náš obraz, nikoliv obraz viděný bojovníkem Jozuem.

Vzpomeňme si však na Jozueho vítězná tažení, až budeme napadeni nepřáteli. Vzpomeňme si na něj jako husité, když Čechy byly přepadeny křižáckými žoldáky naverbovanými papežem. Když lidé zapálení Kristovým ohněm měli hájit Pravdu a nevzdat se jí. A ještě k tomu hájit své životy a životy svých bratrů a sester proti zvůli nepřátel Boží pravdy.

Vzpomeňme si na Jozueho, až přepadnou naši manželku nebo zneužijí či dokonce zabijí naše dítě. Tam se projeví tvé rozhodování, křesťane, ne při ronění slz při čtení v pohodlném křesle o krutostí Hospodinova vojska! Což nebudeš ani potom žádat spravedlnost?


„... a ochraňuj nás od zlého.“ Amen




"„Svaté války“ Izraele" | Přihlásit/Vytvořit účet | 51 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: „Svaté války“ Izraele (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Čtvrtek, 31. červenec 2014 @ 07:20:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Super-obtížné téma, přiznávám se, že na tohle jenom těžko někomu odpovídám...




Re: „Svaté války“ Izraele (Skóre: 1)
Vložil: Bylina v Čtvrtek, 31. červenec 2014 @ 13:06:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Badatelé zjistili, že starozákonní kniha Jozue a některé další (Soudců, Samuelovy, Královské, Jeremiáš a možná několik jiných) byly vytvořeny v rámci tak zvané deuteronomistické teologie, podle některých deuteronomistické ideologie. Ta vznikla za doby krále Jošijáše, jehož známe jako horlivého náboženského reformátora (roky -640 až 609), pokračovala za doby babylónského zajetí a v době návratu exulantů.

Zajímalo by mě, jaké důkazy mají badatelé k tomu, aby tvrdili, že to, co zjistili, je pravda. Nebo jim máme jen slepě věřit jen proto, že se prohlásili za vědce?
Když někdy čtu, co zrovna objevili britští vědci, tak se neubráním smíchu. Stejné to bylo, když jsem kdysi čítal, co zrovna objevili sovětští vědci.
Tohle mi přijde ze stejného soudku. Jestli se nic z toho, co je popsáno v bibli nestalo a jsou to jen duchovní obrazy a příměry, pak je bible jen jednou z náboženských knih plných ideologií a iluzí a Darwin měl pravdu.
Je smutné slyšet křesťany, jak bezmyšlenkovitě věří takovým "vědeckým" nesmyslům.



Re: „Svaté války“ Izraele (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 04. srpen 2014 @ 10:52:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tady je opět názorně vidět jak důležité je aby se člověk držel nejenom biblických ale i  církevních dogmat a aby ctil a poslouchal Svatého otce Františka, biskupy i kněze. Které nám Bůh dává tak jako našim předkům dával Mojžíše, Jozua, velekněze, proroky, apoštoly a světce. Abychom tak posilovali a upevňovali svou víru a pravé poznání Boha. V katolické církvi se při každé mši čtou úryvky jak ze Starého zákona, tak z Nového i z Epištoly, ty které spolu souvisejí a které se navzájem doplňují  a lidé s tím nemají problémy. Zatímco ten kdo svatou Církev popírá má nakonec problémy se vším.  Ať už je to vznešené a spravedlivé kníže Jozue, nebo cizinky v mesiánském rodokmenu které jsou pro nás symbolem a příslibem bezmezného milosrdenství, působení Božího Ducha mezi pohany a naší vlastní spásy. Popírá i své vlastní dějiny a předky a s radostí přebírá teorie Božích nepřátel. Ten kdo popírá Deuterokanonické knihy mezi ně řadí a popírá i ty kanonické. Nebo je bere jako tendenční výplody „zaostalých“ orientálců. Přestože se ve skutečnosti jedná o dílo inspirované Svatým Duchem kde není nic zbytečného a nic tam nechybí. Pokud použijeme Bibli ke zlému a pokoušíme se ji zkreslit tak se pak velice rychle obrací proti nám. Platí to co je řečeno  a psáno – tomu kdo má Bůh přidává zatímco ten kdo nemá přichází i o to co má. Bible bez Církve je jako učebnice bez školy.



Re: „Svaté války“ Izraele (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 04. srpen 2014 @ 10:57:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Konkrétně z knížete Jozua si můžeme vzít příklad v jednom. V tom s jakou ochotou a láskou poslouchal Boha i Mojžíše a plnil Boží vůli. Aniž by se jí opovažoval soudit a zpochybňovat z důvodu vlastní zloby a pýchy. Aniž by si nárokoval nějaké zvláštní výhody a pocty pro sebe.Dělejme vždycky to co nám říká Bůh a Církev. Ne v minulosti a nebo možná v budoucnosti ale tady a teď.



Re: „Svaté války“ Izraele (Skóre: 1)
Vložil: jirda v Pondělí, 04. srpen 2014 @ 21:23:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslím, že se jedná o dost složitou otázku, proč je tolik krutosti a zla pácháno v SZ židovským národem. Kdosi řekl, že jsou ve SZ události líčeny židovskou optikou. Jinak řečeno Když vítězství, tak pořádné. Až po kolena v krvi nepřátel. Když byl v boji nepřítel zamordován, tak z toho byla hned hromada mrtvol. Přitom přestože věřím v neomylnost Písma, tak nemohu přehlédnout mnohé rozpory ve SZ. Např. Bůh řekl Izraelitům, že je uvede do zaslíbené země a všechny obyvatele před nimi vyžene. A pak najednou přikazuje něco jiného, že je mají vyhladit do jediného atd. Možná se tam opravdu promítají nějaké židovské legendy, jak židé svou silou a schopnostmi(i bez Boha) dokázali vyhubit pohanské národy. Bude to chtít ještě mnohem víc probádat. Poslouchal jsem ten rozhovor s kazatelkou z ECM a ta to nedokázala rozumně vysvětlit, chvílemi se zamotala do svých konstrukcí, že to nemělo ani hlavu ani patu.



Re: „Svaté války“ Izraele (Skóre: 1)
Vložil: jirda v Úterý, 05. srpen 2014 @ 19:45:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Není divu, že ten nesoulad mezi učením Ježíše o Bohu a Starozákonním učením o Bohu je tak veliký, že teologové se tomu raději vyhýbají. Starozákonní Bůh přikazuje bez milosti pomordovat protivníky, ženy i děti. Naproti tomu novozákonní Bůh je milosrdný a odpouštějící. Pán Ježíš řekl že otcem židů je ďábel. Pokud je tomu tak, jak poznáme kdy skutečně ve SZ mluví milosrdný Bůh a kdy pisatelé dopřáli sluchu ďáblu svému otci? Možná že ta místa kde Bůh přikazuje vyvraždit celé národy jsou ve SZ inspirována špatným slyšením milosrdného Boha a nasloucháním Satanu, který chce lidi vraždit.



Re: „Svaté války“ Izraele (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Středa, 06. srpen 2014 @ 08:39:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stejně je zvláštní jaká zvěrstva vždycky spáchali ti kteří si vymýšleli nesoulady mezi Starým a Novým zákonem a neuznávali ve skutečnosti ani jeden. Ignorovali všechno to co nám o tom říká náš Pán Ježíš Kristus, Bible i Církev. Veškerou lásku, harmonii a jednotu Nejsvětější Trojice. Obvykle také tvrdili že nepotřebují žádnou Církev a že jí vlastně Pán Ježíš Kristus ani nezaložil a nepostavil na svatém Petrovi. Nakonec to vede k tomu že se pokoušíme postavit na oltář sami sebe.
Pokud někdo proti sobě s odpuštěním staví Otce a Syna tak o sobě nemůže tvrdit že četl Nový zákon nebo že ho dokonce uznává. Možná jsou kořeny tohoto právě v popření rovnosti Trojice a tohle je jen další logický krok směrem do záhuby.
Pokud jsme zasaženi pokušením hodnotit a soudit Starý zákon našimi měřítky tak nám nic nebrání v tom abychom si uvědomili svou vlastní hříšnost. Pýchu a zbabělost a děkovali Bohu za to že nemáme význačnější postavení mezi lidmi které by nám dovolovalo ovlivňovat svět ještě více. Ke svému vlastnímu a pokřivenému obrazu. Abychom pokorně prosili aby nás Bůh nesoudil spravedlivě ale milosrdně. Aby nám nedával to co si zasloužíme. Nevyhýbejme se utrpení tady na zemi a děkujme za ně, berme to jako příležitost zaplatit za naše viny zavčasu a levně. Neskonale levněji a rychleji než potom v Očistci.
Pokora a přiznání vlastní viny je vždycky tou nejlepší zbraní proti pýše a pokušení. Vždycky když se setkám s tímto tématem tak si uvědomuji jak dobré je při mši číst Starý a Nový zákon společně s Epištolou, místa která spolu souvisí a naslouchat výkladu z pohledu Nového zákona. Případným zájemcům doporučuji mešní knihu neboli Misál. Velký pro každý den každých tří po sobě jdoucích liturgických let a nebo alespoň malý na neděle a svátky. Výklady v něm nejsou. Jenom ta související biblická čtení.



Re: „Svaté války“ Izraele (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Úterý, 19. srpen 2014 @ 09:25:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co se týče té naší svaté a spravedlivé pramáti Rachab tak by mne zajímalo jak na to ti vykladači přišli a kteří to byli. Že by měla být chrámovou kněžkou a kultickou prostitutkou. Pokud by tomu tak bylo tak by pravděpodobně žila v chrámu uprostřed města a neprovozovala hospůdku a pension u hradeb. Ani by na to neměla čas a to i když město nebylo zrovna obleženo nepřítelem.



Stránka vygenerována za: 1.00 sekundy