Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 236, komentářů celkem: 429552, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 451 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116470547
přístupů od 17. 10. 2001

Teologie: Význam slova ´´spasení´´
Vloženo Úterý, 27. květen 2014 @ 15:18:40 CEST Vložil: Olda

Kritika bludů poslal oko

Spása obecně znamená záchranu života nebo významnou záchranu kvality života.

Mezinárodní volání o pomoc (SOS) znamená doslova "Spaste naše duše". Spasitel je tedy zachránce. Z tohoto pohledu je zřejmé, že zachránců může být logicky víc a že i záchrany mohou být různého druhu.

Písmo však slovem "spása" rozumí jen takovou záchranu, která se týká návratu člověka do společného života s Bohem. Tedy spasení je uvedením člověka do stavu bytí vyšší kvality, ve kterém je vždycky přítomna Boží milost.


Ohledně významu slova "spása" zde u některých z vás stále přetrvává určité chybné myšlenkové klišé, ze kterého pak odvozujete některé zjevné hereze.

Např. Toníkova perlička, opepřená trošičku jeho jízlivostí:
" Už jsem ti vysvětloval, že my nemáme dvě spásy, jednu "spásu" nějakou nedokonalou, "zadarmo" a z milosti panem farářem (dobrovolný příspěvek 1000Kč totiž není za "křest", ale na náklady), "spásu", kterou člověk může kdykoliv ztratit a druhou spásu lepší a dokonalou, kterou si člověk vyslouží svou vytrvalostí a už jí nikdy nemůže ztratit. 

Máme jen jednu spásu a to je spása v Ježíši Kristu od hříchu, soudu a smrti".

Jak to tedy je doopravdy?
Člověk dostal rozum na to, aby věci hodnotil a nese odpovědnost, aby hodnotil správně.

Písmo hovoří o spasení křesťanů v minulém i přítomném čase.

(Ř 8,24-25)
Byli jsme totiž spaseni nadějí. Avšak naděje, která je zjevná, není naděje. (Vždyť proč by někdo doufal v to, co vidí?)
Doufáme-li však v to, co nevidíme, pak to vytrvale očekáváme.

(Ef 2,4-10)
Ale Bůh, který je bohatý v milosrdenství, pro svou velikou lásku, kterou si nás zamiloval,
obživil spolu s Kristem i nás, mrtvé v proviněních - jste spaseni milostí -
a spolu s ním vzkřísil a posadil na nebesích v Kristu Ježíši,
aby v budoucích dobách ukázal nesmírné bohatství své milosti skrze svou laskavost k nám v Kristu Ježíši.
Neboť jste spaseni milostí skrze víru, a to není z vás - je to Boží dar,
ne na základě skutků, aby se nikdo nemohl chlubit.
Jsme přece jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, které Bůh předem připravil, abychom v nich chodili.

Nutno dodat, že k tomuto spasení milostí, k tomuto obživení spolu s Kristem dochází skrze křest (viz. Ř 6,3-7; Kol 2,8-14), kdy se člověk stává křesťanem, uznaným dítětem nebeského Otce a údem Kristovy církve.

Písmo však hovoří o spasení těch samých křesťanů i v čase budoucím!

(Žd 9,27-28)
A jako je lidem uloženo jednou zemřít, a potom přijde soud,
tak byl i Kristus jednou obětován, aby vzal na sebe hříchy mnohých, a těm, kdo ho očekávají, se podruhé ukáže bez hříchu, aby je spasil.

Zdravý rozum by nyní každému měl napovědět, že ono spasení ve křtu je významově (obsahem) hodně odlišné od spasení po smrti na Kristově soudné stolici. To první je startem do kvalitativně vyššího způsobu pozemského života s Bohem, to druhé je zase startem do ještě nesrovnatelně vyšší kvality bytí člověka v přímém patření na Boží tvář.
Písmo tedy zde hovoří o dvou různých skutečnostech.
Souvisí spolu však do té míry, že ono první spasení ve křtu může organicky po smrti přejít do vyšší kvality -  do spasení věčného.

Pokud by význam slova "spása" měl jen jeden obsah (jak mylně tvrdí Toník), pak pojem "byli jsme spaseni" by logicky v zásadě vylučoval už jakékoli další spasení v budoucím čase! Kristus by se přece nemusel k těm už spaseným ( a k těm, kdo ho očekávají - rozuměj ve smyslu vytrvávají v dobrém křesťanském životě) znovu vracet, aby je spasil!

Nemáme tedy jen jednu spásu, obsahově stejnou!
Obojí je sice spása v Ježíši Kristu (Kristus  - jediné dveře do nebe), k obojímu je nutná i nezasloužená milost od Boha. Ale zatímco počáteční spása - start do života křesťana skrze křest je podmíněn jedině vírou a není z nás, ale je to Boží dar,
start do věčné spásy po naší smrti je už podmíněn také našim dřívějším způsobem pozemského života, vytrváním v dobrém! (Mt 24,13; Mk 13,13; Jk 5,11;). Věčná spása je tedy podmíněna i našimi dobrými skutky, naplněním smyslu našeho života v Božím plánu (Ef 2,10), naplněním toho, proč nás Bůh poslal na tento svět v určitém čase a do určitého místa.

Spasení v Kristu skrze křest bez našich skutků pouze z milosti (Ef 2,4-9) tedy ještě nikomu automaticky nezajistí už i věčnou spásu!
(1 Kor 9,27)
Raději své tělo tužím a podrobuji do služby, abych snad, když kážu druhým, nebyl sám vyřazen.

Toto píše apoštol sám o sobě - a to píše v době, kdy už byl spasen Kristem z milosti a bez vlastních záslužných skutků. V době, kdy už dávno oblékl Krista. Hovoří zde o stále přetrvávající možnosti být vyřazen z věčné spásy.
Mluvíme - li tedy o spasení v Kristu, je třeba to vždycky obsahově ujasnit, co máte zrovna na mysli, poněvadž toto spasení vyjadřuje docela různé skutečnosti.

"Význam slova ´´spasení´´" | Přihlásit/Vytvořit účet | 289 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Význam slova ´´spasení´´ (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 02. červen 2014 @ 07:54:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Mluvíme - li tedy o spasení v Kristu, je třeba to vždycky obsahově ujasnit, co máte zrovna na mysli, poněvadž toto spasení vyjadřuje docela různé skutečnosti. 

  Ahoj Stando.

  Jen pro zajímavost tuto věc. 

  Když jsi toto napsal, myslel jsi tím, "že by sis ty rád obsahově ujasnil, 
co máme my namysli, když mluvíme o spasení v Kristu", nebo jsi tím myslel, 
že bys nám ty rád obsahově ujasnil, co máš ty namysli, když mluvíš 
o spasení v Kristu"? (Nebo oboje?)

  Dík
  Toník



Re: Význam slova ´´spasení´´ (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Úterý, 27. květen 2014 @ 16:35:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
GRÉCKE SLOVESNÉ ČASY POUŽÍVANÉ PRE SPASENIE

Spasenie nie je produkt, ale vzťah. Nekončí sa tým, keď niekto uverí Kristovi; to je len začiatok!
Nie je to poistka proti požiaru, ani lístok do neba, ale neustále meniaci sa život na
Kristovu podobu.


SPASENIE AKO KOMPLETNÝ ČIN (AORIST)
- Skutky 15:11
- Rim 8:24
- 2Tim 1:9
- Tit 3:5
- Rim 13:11 (kombinuje aorist s orientáciou do budúcnosti)

SPASENIE AKO STAV BYTIA (PERFEKTUM)
- Ef 2:5,8

SPASENIE AKO NEUSTÁLY PROCES (PRÍTOMNÝ)
- 1Kor 1:18; 15:2
- 2Kor 2:15

SPASENIE AKO BUDÚCE NAPLNENIE (BUDÚCNOSŤ v slovesnom čase alebo obsahu)
- Rim 5:9,10; 10:9,13
- 1Kor 3:15; 5:5
- Fil 1:28; 1Tes 5:8-9
- Žid 1:14; 9:28
- (naznačené v Mt 10:22; 24:13; Mk 13:13)
 
Časy sa dajú rozdeliť do kategórií podľa toho, ako autor vníma vývoj konania:

1. udialo sa to = aorist

2. udialo sa to a výsledky trvajú = perfektum

3. dialo sa to v minulosti a výsledky trvali, ale už netrvajú = predminulý

4. deje sa to = prítomný

5. udialo sa to = imperfektum

6. udeje sa to = budúci

Konkrétnym príkladom toho, ako tieto časy pomáhajú pri výklade, je
výraz “spasiť”. Používal sa v niekoľkých rôznych časoch na vyjadrenie

jeho procesu, aj vyvrcholenia:

1. aorist – “spasený” (Rim 8:24)

2. perfektum – “spasený a výsledky pokračujú” (Ef 2:5,8)

3. prítomný – “je spasený” (1Kor 1:18; 15:2)

4. budúci – “bude spasený” (Rim 5:9,10; 10:9)


C. Pri sústredení sa na slovesné časy vykladači hľadajú dôvod, prečo si pôvodný

autor vybral určitý konkrétny čas na to, čo chcel vyjadriť. Štandardným,

“neprikrášleným” časom bol aorist. Bola to bežná “nešpecifická”,

“neoznačená” alebo “neúnavná” slovesná forma. Môže sa používať rôznymi

spôsobmi, ktoré musí špecifikovať kontext. Aorist jednoducho vyjadroval, že

sa niečo vyskytlo. Aspekt minulého času je obsiahnutý len v

indikatíve (oznamovacom spôsobe). Ak bol použitý akýkoľvek iný čas,

zdôrazňovalo sa niečo oveľa konkrétnejšie. Ale čo?

1. Perfektum. Tento čas hovorí o dokončenom konaní s trvalými

výsledkami. V niektorých ohľadoch to bola kombinácia aoristového

a prítomného času. Obyčajne je pozornosť sústredená na trvalé

výsledky alebo dokončenie konania. Príklad: Ef 2:5 a 8: “boli ste a naďalej ste spasení”.


Bob Utley

East Texas Baptist University


vložil ivanp



Re: Význam slova ´´spasení´´ (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 27. květen 2014 @ 17:44:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Mluvíme - li tedy o spasení v Kristu, je třeba to vždycky obsahově ujasnit, co máte zrovna na mysli, poněvadž toto spasení vyjadřuje docela různé skutečnosti. 


  Ahoj Stando.

  Když píšu o spasení, téměř vždy píšu jaké spasení mám vlastně namysli. 
Pokud v tom nemáš jasno a potřebuješ si to ujasnit co máme namysli, 
zeptej se na to co ti není jasné a já ti to rád napíšu.


  Ono to ale vlastně není tak složité, protože když píšu o "spáse", mám
stále namysli spasení v Ježíši a když píšu "spasitel" mám namysli Ježíše.
Když bych psal o nějaké obecné záchraně, nebudu používat slovo "spása".

  Když mluvíme o spasení, tak mluvíme samozřejmě o různých věcech, 
které pro nás spasení v Ježíši znamená, ale stále je to jedno a totéž spasení. 

  Když jsem byl třeba uzdraven z nemoci (kterou mne "vychovával" můj dřívější otec) 
a zachráněn od tělesné smrti, byla to v našem čase jiná záchrana, 
než když jsem byl zachráněn k věčnému životu, ale v kontextu evangelia 
tomu rozumíme tak, že je to stále jedna a tatáž spása: Tak, jak Ježíš 
nesl naše hříchy a trest za ně, tak také nesl naše nemoci, byl trestán 
pro náš pokoj a jeho ranami jsme uzdraveni. Když se modlíme za uzdravení 
nemocných, chápeme to uzdravení vždy v kontextu té samé věčné záchrany 
od hříchu na kříži, záchrany v Ježíši Kristu. 



  Podobně je to například se spásou duše. 

  Když apoštol píše: "Proto odložte veškerou nečistotu a přemíru špatnosti 
a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše.", 
tak tomu "slovo" a "spasit" rozumíme v docela stejném kontextu, 
v jakém je začátek Janova evangelia, 10 kapitola Římanům či 30 kapitola z 5. Mojžíšovy. 
Jde pořád o stejné "slovo" a pořád stejná "spása": 
Tak, jak je z toho slova spása ducha, tak je z něj také spása těla či duše. 
(Jinak si můžeš všimnout, že naše duše má moc spasit to slovo, ne naše skutky)



  Stejně tak je to při spáse od toho nejstrašlivějšího a nejmocnějšího nepřítele, 
který dokáže to, co nedokáže ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, 

Když apoštol píše, že "naplněním předobrazu potopy za Noeho je křest 
a ten i nás nyní zachraňuje, ne jako odložení tělesné špíny, nýbrž jako 
odpověď dobrého svědomí Bohu", rozumíme tomu tak, že ta záchrana 
je stále ta stejná spása v Ježíši Kristu: Křtem jsme byli spolu s Kristem pohřbeni,
abychom už nežili hříchu (Neměli "svobodu hřešit", tak jako vy).
Vysvětloval jsem ti také, že to je jen opis pro tutéž skutečnost, tedy že
Ježíš zemřel za nás.



  Tedy: Bůh nám dal nové srdce, zachránil nás od světa a od nás samotných,
uzdravuje naše nemoci a bolesti těla a jeho slovo má moc spasit naše duše. 
A to vše je pořád ta samá záchrana od stejného zachránce, Ježíše Krista, 
z té samé milosti, ve které nám Bůh dal všechno.



  Stejně tak spasení, které očekáváme po smrti není nějaké "páté spasení" 
po spasení ducha, duše a těla a záchraně od světa, ale je to pořád 
to stejné spasení z milosti. 

  Ten, koho očekáváme, je stále pořád ten stejný Ježíš se svojí stejnou záchranou,
kterou zažíváme už tady na zemi.



  Jinak, pokud by sis chtěl obsahově ujasnit o čem píšeme, už dříve jsem tipsal 
na dané téma podrobněji v článcích, například Přijmout Ježíše (jak tomu pojmu 
rozumíme), Jistota spasení (v čem je naše jistota) a dalších, popisoval 
v jaké souvislosti se děje uzdravení těla, a dával jsem ti příklady
jak vypadá takové věčné spasení u konkrétních lidí, třeba v článku V pekle


  Toník



Re: Význam slova ´´spasení´´ (Skóre: 1)
Vložil: unshaken v Úterý, 27. květen 2014 @ 19:22:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jiný pohled, než je počítání počtu spasení, lze nalézt v článku ze ZODu č. 120 na http://www.reformace.cz/zod/uvahy-o-vytrvalosti-i-cislo-120. Autor zde rozdíl mezi formulacemi v přítomném čase ("jste spaseni") a v času budoucím ("budete spaseni") vysvětluje nutností vytrvat ve víře. Vzpomínám si na jednu křesťanskou píseň, která končí "... hoří na nebi znamení, přichází vykoupení, modli se a miluj, modli se a věř, do konce vytrvej."

Určitě na tom něco je. Spíše než diskuzi jen o spáse bych doporučil zabývat se souběžně vyvolením, neboť člověk vyvolený Bohem nemůže o spásu přijít. K tomu lze rovněž použít třeba výše uvedený ZOD č. 120, zejména článek o Božím předzvědění.

Pokud bychom tento problém rozebírali dopodrobna, tak zde budou vždy dva směry - jeden s jistotou a druhý s podmínkou vytrvalosti. Dovolil bych si shrnout moje poznání takto, neříkám však, že se to musí každému líbit:

>>> Podmínkou spasení je víra Bohu (ne "věřím v Boha", ale "věřím Bohu"), a to hlavně důvěra v to, že nám spásu slíbil a své sliby plní.
>>> O vyvolení a spáse rozhoduje jen Bůh sám.

Z obou podmínek vzniká jistota spasení, přičemž spása je z Boha a člověk ji přijímá jako milost. Podmínkou této jistoty je však, jak je uvedeno v první podmínce, vytrvat s důvěrou Bohu do konce.

Pak je tu další možnost v případě, že člověk v důvěře Bohu nevytrvá. Může třeba odpadnou v důvěře Bohu po prožitku hrůzy koncentračního tábora. Jak to potom bude, aby vše dávalo smysl? Odpověď nám dává Písmo ve slovech Ježíše o ztracených ovcích. Zde je slib Kristův, ten se za nás přimlouvá a ten nás před Bohem spasí, ať se děje co se děje.

A jsme zase na začátku: Spáse je skrze Krista Ježíše. Kdo Krista nezná, k tomu se nebude znát ani Kristus. Kdo Krista zná, ale nečiní co by činit měl, ten si koleduje o Kristův výrok: "Neznám vás."

Snad jsem to vyjádřil srozumitelně. Cítíte v tom také tu ohromnou jistotu spasení, a to i v případě že zklamete, cítíte v tom také současně povinnost "být Kristem, obléci se do Krista.."?





Re: Význam slova ´´spasení´´ (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Úterý, 27. květen 2014 @ 20:13:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Už jsem se tě na to ptal jinde, ale asi jsi moji otázku v záplavě komentářů přehlédl. Navíc k tomuto článku se to hodně hodí. Podívej se prosím na jeden popis toho soudu před soudnou stolicí Krista:


Podle milosti Boží, která mi byla dána, jako rozumný stavitel jsem položil základ a druhý na něm staví. Každý ať dává pozor, jak na něm staví. Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen, a to je Ježíš Kristus.  Zda někdo na tomto základu staví ze zlata, stříbra, drahého kamení, či ze dřeva, trávy, slámy -  dílo každého vyjde najevo. Ukáže je onen den, neboť se zjeví v ohni; a oheň vyzkouší, jaké je dílo každého člověka.  Když jeho dílo vydrží, dostane odměnu. Když mu dílo shoří, utrpí škodu; sám bude sice zachráněn, ale projde ohněm.

Chápu-li tě správně, čeká naprosto všechny lidi tento jeden jediný soud. Píše se tu, že oheň vyzkouší dílo každého člověka - to je celkem jasný popis soudu. Pokud je to ale tak, jak píšeš, pak tu máš naprosto jasnou ukázku toho, že každý člověk bude spasen. Správně říkáš, že spása je synonymem k záchraně. A skutečně, na konci té pasáže je použito sloveso sózein (spasit), od kterého odvozujeme slova jako sótér (spasitel) a sótéria (spása) a jistě znáš teologickou disciplínu zvanou soterologie.

Kontext, gramatika a použitá slova umožňují dva výklady. Buď se opravdu všichni lidé sejdou na jednom soudu, ale pak budou všichni spaseni, nebo existuje soud pro ty, kterých se už netýká soud, kde se rozhoduje mezi nebem a ohnivým jezerem.

Za sebe dodávám, že se kloním k názoru, že tu jde jen o soud nad těmi, kteří svůj dům postavili na Kristu. Pak ovšem bez ohledu na to, jak ten jejich dům vypadá, jsou již v okamžiku, kdy začnou na tom základě stavět spaseni a je jen otázkou, jestli dostanou odměnu, nebo utrpí škodu.






Re: Význam slova ´´spasení´´ (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 28. květen 2014 @ 08:47:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Všem vám se zde omlouvám, že po nějaký čas zde budu odpovídat asi jenom sporadicky.
Není to však kvůli mému nezájmu.
V těchto dnech mi nečekaně zemřel o rok starší brácha, v pátek máme pohřeb. Odešel v plné síle, ráno se rozloučil s manželkou, šel pracovat na pole a Pán si ho zavolal.

Nikdo nevíme dne, ani hodiny.



Re: Význam slova ´´spasení´´ (Skóre: 1)
Vložil: Bumerang v Středa, 28. květen 2014 @ 09:23:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Článek měl autor pojmenovat- "Význam slova ROZMĚLŇOVÁNÍ". Byl by to mnohem příhodnější název. Provedu nyní analýzu toho, o co se autor "oko" v článku pokouší. 
Pokouší se o rozmělňování pravdy, a to známým katolickým způsobem, kdy s pravdou po vzoru římské církevní nevěstky zachází jako s děvkou. Výsledek je směsice pravdy, polopravdy a lží. Na těchto katolických "faktech" je pak možné stavět obludné teorie. Třeba o přijetí spásy bez přijetí spasitele jen na základě obřadu. O přijetí spásy od kohokoliv jiného, než od JEDINÉHO spasitele. 

1)Autor hned na začátku článku do sebe míchá dva naprosto neslučitelné pojmy. Což je kontraproduktivní. Míchá do sebe zavádějícím způsobem spásu (záchranu) lidskou a spásu boží. Zcela přitom ignoruje biblický fakt, že: Spása není v lidech, je možná pouze v Bohu!

2)Autor článku po smíchání spásy lidské a spásy boží, dál buduje svou věž ze lží. Dozvídáme se, že spasitel je zachránce a spasitelů může být mnohem víc. Lhářův cíl se začíná rýsovat u věty: Písmo však slovem "spása" rozumí jen takovou záchranu, která se týká návratu člověka do společného života s Bohem. Takže po kontraproduktivním smíchání spásy lidské a spásy boží je autorem dokonalá boží spása vyčleňovaná slůvkem "jen".

3)Pak se dovídáme že věci ohledně boží spásy má člověk hodnotit rozumem. Jenže napřed je třeba přijmout Krista Spasitele ve víře a pravdě Ducha. Až na tomto duchovním fundamentu si můžeme dovolit svým rozumem vyhodnocovat věci týkající se naší spásy. Rozum nás nespasí!

4)Svědectví pravdy od jiného diskutujícího považuje autor článku za perličku a jízlivost.

5)Následuje pár účelové zneužitých citací s Písma. Citací zneužitých za účelem kdy se "oko" snaží dokazovat "pravdu" svoji. Dokazovat své kontraprodukty. Na takovém zneužití Písma si sám vylamuje zuby,

6)Dostáváme se k závěru článku a biblicky nestravitelnému katolickému koktejlu- obřadní křest, spása, rozum. Kde spása je pojmem kontraproduktivním spásy lidské a boží, obřadní křest je "křtem" bez vědomého přijetí Krista, a samospasitelný "rozum" toto všechno schvaluje.

7)Celý článek je o lživé "katoličtině". Lživým způsobem lze namíchat cokoliv. Po namíchání jedovatých koktejlů z pravdy a lží, se autor článku zcela jednoduše dostane k podivným protibiblickým závěrům:

A) Že Spása boží začíná při obřadním křtu malého dítěte, které ani nepotřebuje vědomě Krista Spasitele ve víře přijmout. Že přitom dítě Krista obléká.
B) Že vědomé přijetí víry potřebné ke spáse není ani třeba, jelikož stačí lidská záruka, kdy se za dar boží- za víru, zaručují kmotři a rodiče. 
C) Kontraproduktivním smícháním spásy lidské a spásy boží získáme větší množství spasitelů- spoluvykupitelů- spoluvykupitelek.
D) Že máme více druhů spásy, spásu počáteční, spásu věčnou a spásu ze skutků. Že spasení jsou různé skutečnosti.
E) Že víra jako boží dar, se nemusí ani vědomě přijmout, jelikož stačí obřadní "křest" a záruky lidské.

Smícháním pravdy a lží, si může rozum "oka" i jeho římská církevní nevěstka vyprodukovat cokoliv, jen ne pravdu Ducha!
 

Závěr: Autor článku oko pravdu nehledá, on ji našel a na pravdu útočí. Zlovolně se pravdu snaží svým rozumem rozmělňovat. Jedná se o typický projev člověka infikovaného duchem antikrista. Infikovaného duchem římské církevní nevěstky. Vysvětlování je v jeho případě marnost. Jeho hlavním cílem je pravdu rozmělňovat, špinit a zvrátit. Autor článku "oko" dobře ví co ve své zlovolnosti dělá! Jeho rozum, tak jako rozum jiných antikristů, stojí ve velké pýše nad pravdou Ducha, pravdou, kterou dává Kristus (pravda, cesta a život).





Stránka vygenerována za: 2.80 sekundy