Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 228, komentářů celkem: 429563, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 531 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

oko

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116494834
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Naše cesta do katolické církve
Vloženo Pondělí, 20. leden 2014 @ 17:55:10 CET Vložil: Stepan

Katolicismus poslal Nepřihlášený

Četl jsem knihu Scotta a Kimberly Hahnových Naše cesta do katolické církve. Znáte ji?



Scott Hahn, bývalý protestantský pastor a pedagog vypráví o tom, co bylo na začátku jeho cesty ke katolictví. Zjistil, že sola fide (ospravedlnění pouze vírou) je nebiblické. Dospěl k tomu, že biblické a tudíž správné je ospravedlnění na základě víry a ZÁROVEŇ na základě lidských skutků. Opírá se o Jak 2,24 a také o 1 Kor 13,2. Jak to tedy je? Já jsem pro sebe odpověď zatím nenašel....

Podobná témata

Katolicismus

"Naše cesta do katolické církve" | Přihlásit/Vytvořit účet | 58 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Naše cesta do katolické církve (Skóre: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Pondělí, 20. leden 2014 @ 19:29:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
to je dobrá otázka. Správná odpověd na ní se nedá vyvážit ani zlatem.



Re: Naše cesta do katolické církve (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 20. leden 2014 @ 21:07:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Četl jsem jí. Pomatuju si, že mi autora a jeho dohadů bylo líto. 
Nemyslím si, že by se situace člověka dala vyřešit přebíháním 
mezi protestantským a římskokatolickým náboženstvím nebo naopak 
a znám několik lidí, kteří různě přeběhli a moc platné jim to nebylo.




  Hezky je situace popsaná v Izaijáši, 53 kapitole:

Vyrostl před ním jako výhonek a jako kořen z vyprahlé země. 
Neměl vzezření ani důstojnost, abychom na něho hleděli s úctou, 
ani vzhled, abychom po něm toužili. Opovržený a lidmi zavržený, 
muž bolestí, který znal nemoci; jako někdo, před nímž člověk skryje tvář 
- všemi opovržený, takže jsme si ho nevážili. Jenže to byly naše nemoci, 
které snášel, a naše bolesti, které nesl; a my jsme si o něm mysleli, 
že je zasažen a ubit Bohem a zkrušen. Ale on byl proboden za naše 
přestoupení, zdeptán za naše provinění, na něho dolehla kázeň 
pro náš pokoj a jeho šrámy jsme uzdraveni.
...
Hospodin si přál zdeptat ho nemocí: Když položí svou duši jako oběť za vinu, 
uvidí potomstvo, prodlouží své dny, a Hospodinovo přání se jeho prostřednictvím 
zdaří. Z námahy své duše uvidí ovoce a nasytí se. Svým poznáním můj spravedlivý 
otrok ospravedlní mnohé a jejich provinění on sám ponese.

  Ten "proutek" nebo také "služebník" či "otrok", to je Ježíš Kristus. 

  Křesťané jsou tedy doslova ospravedlněni Ježíšem Kristem, jeho prací. 
On na sebe vzal naše provinění, nesl naše hříchy. 
Jsme tedy ospravedlňováni zadarmo Boží milostí skrze vykoupení, 
které je v Kristu Ježíši. Přesně vzato tedy nejsme před Bohem ospravedlněni 
ani na základě naší víry, ani na základě našich skutků, 
ale na základě toho, co pro nás udělal Ježíš. 

  Vírou Božímu slovu pak přijímáme ospravedlnění, které Bůh v Ježíši udělal.
Víra je něco jako "ruka" v duchovním světě, která přijímá to, co Bůh dává z milosti.



  Proviněním jednoho člověka (Adama) smrt vládla skrze toho jednoho, 
tím spíše ti, kteří přijímají hojnost milosti a dar spravedlnosti, budou vládnout 
v životě skrze toho jednoho, Ježíše Krista. 

  A tak tedy: jako skrze provinění jednoho člověka přišlo na všechny lidi odsouzení, 
tak i skrze spravedlivý čin jednoho člověka přišlo na všechny lidi ospravedlnění k životu.


  Bůh dal v Ježíši Kristu všem lidem milost, vzal na sebe všechny hříchy každého člověka.
V Ježíši má tak člověk, který je jinak beznadějně od Boha oddělený svým hříchem, 
možnost přijít k Bohu a být zachráněný od dne soudu a smrti a přijmout záchranu k životu.




Re: Naše cesta do katolické církve (Skóre: 1)
Vložil: Ingmar v Pondělí, 20. leden 2014 @ 21:11:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jo, já ji před lety četl. Přišla mi zajímavá, ale nemohl jsem se zbavit dojmu, že ti dobří lidé byli poněkud mimo před svou konverzí i po ní. Chci tím říct, že řešili věci, které mně přijdou naprosto okrajové a podstata křesťanství šla mimo ně. Utkvěla mi třeba teologie smlouvy. Co s tim, ve šroubárně, jak praví klasik.
Já si nemyslím, že by přestup z denominace A do denominace B něco řešil. Pokud v ní není něco špatně úplně od základu, tím myslím pokud ta denominace umožňuje jistou volnost v názorech i chování a toleruje odlišnost, což je podmínkou jejího vývoje a reformovatelnosti, jde ve většině církví o to, s jakými lidmi se tam člověk setká a církevní turisté jsou podle mě spíš lidé, kteří mají problém s lidmi kolem sebe, ne primárně s teologií.
Po té knížce jsem sáhl z toho důvodu, že jsem před ní četl tři hodnotné brožury na téma byl jsem X a bylo to špatně, stal jsem se Y a všechno je super, staňte se všichni taky Y. Na téhle knížce mě zaujalo, že šlo o konverzi opačným než obvyklým směrem, tomu fandím :-)
Jinak pokud jde o ospravedlnění z víry: Jakub byl podle mě psán jako reakce na Římany, resp. na lidi, kteří těmi texty obhajovali svou lenost fyzickou i duchovní. Bůh nás miluje a přijímá bezpodmínečně, ale pokud toto pochopíme (= uvěříme), zákonitě nás to změní a projeví se to na našem životě. Pokud ne, někde je něco špatně. Tím vlastně převypravuji toho Jakuba, ne? Ale nepopírám tím Římany. Ty listy se nevylučují, Jakub jen dovysvětluje extrémně chápané Římany.
Mimochodem podobně jako v té knize, všiml sis někdy, jak velká část listu Římanům není věnována tomu, že by Pavel přinášel něco nového, ale že to nové (své setkání s Kristem) snaží napasovat do stávajícího teologického kontextu? Přijde mi, že někdy je nám naše křesťanské (a v případě Pavla a zřejmě i jeho adresátů židovské) teologické dědictví spíš překážkou než pomůckou v pochopení a přijetí Boha.



Re: Naše cesta do katolické církve (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Úterý, 21. leden 2014 @ 09:46:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Věřím že by měl každý z nás přijímat živého a živoucího Boha, Církev i Bibli od první čárky a písmenka až do posledního a že bychom neměli vymýšlet problémy tam kde nejsou a vyvolávat rozbroje. Sami ani mezi druhými.

Momentálně probíhá týden modliteb za jednotu křesťanů. Využijme ho co nejlépe. Vírou, slovem i skutkem.




Re: Naše cesta do katolické církve (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Úterý, 21. leden 2014 @ 12:47:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tu knihu jsem četl. Pokud Tě zajímá, jak se to má s ospravedlněnín, přečti si dekret Tridentského koncilu. V podstatě se tam píše totéž, co napsal výše Cizinec.



Stránka vygenerována za: 0.44 sekundy