Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 244, komentářů celkem: 429560, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 543 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

Ivanp
rosmano
Mikim

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116482799
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: František píše na Velehrad
Vloženo Pondělí, 08. červenec 2013 @ 20:44:29 CEST Vložil: Stepan

Katolicismus poslal Nepřihlášený

Ctihodnému kardinálu

 Dominiku Dukovi OP, arcibiskupu pražskému, primasi českému a předsedovi České biskupské konference



Duchovně a s upřímnou láskou se připojuji ke katolickému společenství i ke všem občanům České republiky u příležitosti státního svátku Cyrila a Metoděje. Oni před 1 150 lety přišli na Moravu a zaseli víru ve vaší vlasti. Vzpomínka na tu blahodárnou událost, která nesmazatelně poznamenala dějiny, umění a veškerou kulturu vaší země, oslovuje zejména věřící, ale nabízí příležitost celému národu, aby prohloubil ono vzácné mravní dědictví, které má svůj původ v neúnavném působení svatých bratří ze Soluně. V tom ohledu je významná skutečnost, že odhodlání střežit a rozvíjet zděděné bohatství duchovní a kulturní je ve vaší zemi také právně náležitě zakotveno.

Křesťanství uskutečnilo epochální proměnu vaší společnosti.

Vaši předkové přijali evangelium Ježíše Krista jako novou formu osobního, rodinného i společenského života ještě před příchodem sv. Cyrila a Metoděje: když moravští páni přijali křest v roce 831 v Pasově a čtrnáct českých lechů bylo pokřtěno roku 845 v Řezně. K cyrilometodějským kořenům českého státu, které zprostředkoval křest knížete Bořivoje a jeho manželky Ludmily, vaší první světice, se přihlásil jak český král Vladislav, u příležitosti své korunovace, tak i kancléř českého království, olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku, když žádal o udělení císařské hodnosti pro Přemysla Otakara II., synovce svaté Anežky Přemyslovny.

Velký dar víry má rovněž význam společenský a toho jsou si dobře vědomi občané Moravy, Čech a Slezska. Dějiny těchto zemí učí, že křesťanství bylo vždy zdrojem naděje a síly k obnově, zejména v nejtemnějších a v nejtěžších dobách. Toho jsou výmluvným svědectvím především vaše velkolepá mariánská poutní místa, jež jsou dosud důležitými duchovními centry a středisky, kde lze znovu objevit křesťanské kořeny vašeho lidu.

Překlad Bible do staroslověnského jazyka byl darem pro náboženský život i pro kulturní rozvoj vašich zemí. Svatí Cyril a Metoděj spolu s přímým přístupem k Písmu svatému v místním jazyce přinesli slovanskou abecedu, a přispěli tak ve vaší zemi i v okolních zemích k položení základů literární a právní kultury, jak o tom svědčí mimo jiné kodex svatého Metoděje. Křesťanství, hlásané kázáním a bohoslužbou, uskutečnilo epochální proměnu vaší společnosti.

Kéž se toto výročí stane pohnutkou k intenzivnějším vztahům s věřícími ostatních křesťanských vyznání.

Rozsáhlé evangelizační dílo, které svatí Cyril a Metoděj uskutečňovali na vašem území s apoštolskou horlivostí, je ve svých základních rysech dosud platným vzorem inkulturace. Evangelium ve skutečnosti neoslabuje nic z toho, co se v různých místních kulturách nachází hodnotného, ale pomáhá lidem, aby rozpoznávali a uskutečňovali dobro, pravdu a krásu.

Proto vás v tomto Roce víry a při této příležitosti oslav svatých Cyrila a Metoděje zvu, abyste znovu objevili vnitřní vazbu existující mezi evangeliem, posláním církve a vaší kulturní identitou a abyste opět zhodnotili vaše křesťanské kořeny, na nichž lze budovat společnost posilující vzájemnou toleranci a solidaritu. Bratři sv. Cyril a Metoděj byli schopni budovat mezi národy vztahy poznání a přátelství, a stali se tak spojovacími články mezi různými kulturami a církevními tradicemi, protože byli neustále ve spojení s Bohem.

Vřele si přeji, aby duchovní a kulturní dědictví svatých Cyrila a Metoděje probudilo ve všech občanech České republiky touhu po vzájemném setkání a otevřenosti: takové postoje, pokud jsou prožívány v křesťanské lásce, nabývají podoby nezištnosti, odpuštění a smíření. Kéž se toto důležité výročí stane pohnutkou ke stále intenzivnějším vztahům křesťanského bratrství mezi věřícími římskokatolické a řeckokatolické církve, mezi nimi a věřícími ostatních křesťanských vyznání. Ať Pán žehná vaší drahé zemi i všem dobrým úmyslům a snahám o skutečný pokrok.

Dáno ve Vatikánu
24. června roku 2013


Podobná témata

Katolicismus

"František píše na Velehrad" | Přihlásit/Vytvořit účet | 5 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: František píše na Velehrad (Skóre: 1)
Vložil: helena v Pátek, 12. červenec 2013 @ 06:36:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
no, zní to moc pěkně, že ano,

hlavně o té nezištnosti




Stránka vygenerována za: 0.14 sekundy