poslal Nepřihlášený Dnes dopoledne se uskutečnilo první setkání papeže Františka s primasem anglikánské církve Justinem Welbym. Arcibiskup Welby se nemohl účastnit mše svaté, zahajující 19. března nový pontifikát, neboť pouhé dva dny poté se sám ujal úřadu v canterburské katedrále. Při jeho dnešní návštěvě u Svatého stolce jej doprovázela manželka Caroline, katolický primas Anglie a Walesu arcibiskup Vincent Nichols a arcibiskup David Moxon, ředitel římského Anglikánského centra.
Primas anglikánského společenství zahájil svůj jednodenní program návštěvou baziliky sv. Petra a na své výslovné přání se zastavil v modlitbě u hrobu bl. papeže Jana Pavla II. Poté se setkal s kard. Kurtem Kochem, předsedou Papežské rady pro jednotu křesťanů, a jeho spolupracovníky, včetně biskupa Marka Langhama, který jako sekretář zmíněné rady sleduje oblast dialogu s anglikány a metodisty.
Vlastní audience u Svatého otce zahrnovala soukromý rozhovor, oficiální promluvy hlavy katolické a anglikánské církve a závěrečnou modlitbu v kapli Redemptoris Mater. K té byla pozvána asi desítka katolíků a anglikánů. Jednodenní návštěvu anglikánského primase u Svatého stolce zakončil společný oběd s papežem Františkem ve vatikánském Domě sv. Marty.
“Je naší radostí a ctí, že vás můžeme přijmout nikoliv jako „cizince a přistěhovalce, nýbrž jako spoluobčana ostatních křesťanů a člena Boží rodiny“ (srov. Ef 2, 19-20)“.
Těmito slovy se obrátil roku 1966 Pavel VI. k anglikánskému arcibiskupovi Michaelovi Ramseyemu. Tentýž pozdrav zopakoval papež František v úvodu své včerejší promluvy k delegaci anglikánské církve, vedené jejím primasem Justinem Welbym. Petrův nástupce i canterburský arcibiskup se ujali svého úřadu přibližně ve stejné době.
Vím, že jste při nástupu na stolec canterburské katedrály ve své modlitbě připomněl také římského biskupa. Jsem vám za to hluboce vděčen. Myslím, že okolnost téměř souběžného zahájení našich úřadů bude stále zvláštním důvodem k tomu, abychom se podpořili vzájemnou modlitbou.
Svatý otec nezastíral, že „dějiny vztahů mezi anglikánskou a římskou církví jsou dlouhé a složité a že nepostrádají bolestné okamžiky.“ Navzdory tomu se poslední desetiletí vyznačují postupným přibližováním, každodenním soužitím, vzájemnou úctou a upřímnou spoluprácí, poznamenal papež.
A tyto vztahy jsou natolik pevné, že nám dovolují, abychom se neodchýlili od kurzu. Přestože v teologickém dialogu vyvstaly větší obtíže, než jaké jsme si na počátku cesty mohli představovat.
Svatý otec vyjádřil vděčnost za úsilí, s kterým se anglikánská církev snaží pochopit založení personálního ordinariátu pro bývalé anglikány, kteří chtějí vstoupit do plného společenství s katolickou církví. „Jsem si jist, že tato kanonická struktura katolickému světu pomůže, aby lépe poznal a ocenil duchovní, liturgické a pastorační tradice z bohatství anglikánské církve“, zdůraznil papež František.
Úsilí o jednotu křesťanů nemá „praktické důvody“, nýbrž vyplývá z Ježíšovy vůle, pokračoval Svatý otec. Zásadní je dosvědčovat Boha v dnešní společnosti,:
která, jak se zdá, zpochybňuje samotné základy soužití, jakými jsou úcta k posvátnosti lidského života nebo pevnost rodiny, založené na manželství. Vy sám jste na tyto hodnoty v nedávné době poukázal.
Primas Welby se rozhodně, byť nakonec neúspěšně postavil na odpor britskému premiérovi Cameronovi v otázce návrhu zákona redefinujícího manželství. Dalším společným tématem papeže Františka a canterburského arcibiskupa je úsilí o sociální spravedlnost a ekonomický systém ve službě člověka.
Naším úkolem při dosvědčování Kristovy lásky je stát se hlasem chudých, aby nebyli vydáni napospas ekonomickým zákonům, které člověka považují pouze za spotřebitele.
Papež kladně hodnotil také společnou intervenci katolického primase Anglie a Wallesu a primase anglikánské církve ve prospěch mírového řešení syrského konfliktu. “Kráčejme cestou k jednotě, zůstaňme spojeni v bratrské lásce a považujme stále za svůj opěrný bod Ježíše Krista, našeho staršího bratra”, loučil se Svatý otec s delegací anglikánské církve na páteční audienci.
