Papež František se ve své homilii v den liturgické památky sv. Justina, mučedníka a filosofa, zamýšlel nad otázkou, kterou – podle Markova evangelia (11,27-33) položili velekněží a učitelé zákona Ježíšovi: „Jakou mocí děláš tyto věci?“. Pánu jsou kladeny léčky, poznamenal Svatý otec. Problémem těch, kteří se Ježíše snaží vehnat do úzkých, pokračoval dále, však nejsou zázraky, které Ježíš konal, nýbrž to, že démoni křičeli: „Ty jsi Syn Boží, Ty jsi svatý Boží!“. Jádrem pohoršení je to, že Ježíš je vtělený Bůh. Také nám, pokračoval papež František, jsou kladeny v životě léčky, ale to, co na církvi pohoršuje, je mystérium Vtěleného Slova. „To se netoleruje, démon to netoleruje“:

„Kolikrát jen lze slýchat: »Vy křesťané buďte trochu normální, jako druzí lidé, rozumní.« Je to výrok jakoby od zaklínačů hadů: »Buďte trochu normální, nebuďte tak rigidní«, a skrývá se zatím »nechte si ty příběhy o tom, že Bůh se stal člověkem!« Vtělené Slovo je pohoršením, které stojí v pozadí. Můžeme se pouštět do libovolných sociálních děl a vždycky nám řeknou: »Církev je dobrá, dělá sociálně prospěšné věci«, ale řekneme-li, že je děláme pro lidi, kteří jsou Kristovým tělem, nastupuje pohoršení. Avšak právě to je pravda, právě to je Ježíšovo zjevení, přítomnost vtěleného Ježíše.“

To je jádro, pokračoval papež. „Vždycky bude existovat pokoušení konat dobré věci bez pohoršení Vtěleného Slova, bez pohoršení kříže.“ Musíme však být „zásadoví a držet se tohoto pohoršení, této skutečnosti, která pohoršuje“ nebo lépe: „mít důslednost víry“. Papež pak připomněl tvrzení apoštola Jana: „Ti, kdo nevyznávají Ježíše jako Mesiáše, který přišel v těle, jsou z antikrista, jsou *****m“ (srov. 1 Jan 4,3, 2 Jan 7). A na druhé straně zase „ti, kdo vyznávají, že Slovo přišlo v těle, jsou z Ducha svatého“. A Papež František dodal: „církev není ani kulturní, ani náboženská, ani sociální organizace“:

„Církev je Ježíšova rodina. Církev vyznává, že Ježíš je Syn Boží, který přišel v těle, a to působí pohoršení. Kvůli tomu pronásledovali Ježíše. A nakonec to, co nechtěl říci Ježíš na otázku »Jakou mocí děláš tyto věci?« (Mk 11,28), říká velekněz: »Jsi tedy Syn Boží? – Ano.« (srov. Mk 14,61-62). A proto byl Ježíš odsouzen na smrt. To je jádrem pronásledování. Pokud se staneme jenom rozumnými, sociálními, dobročinnými křesťany, co bude následovat? Nebudeme mít mučedníky. Takový bude důsledek.“

Řekneme-li však my křesťané tuto pravdu, že „Syn Boží se stal člověkem“ a „hlásáme-li pohoršení kříže, nastane pronásledování, přijde kříž“ a „to bude dobré“. „Takový je náš život“:

„Prosme Pána, abychom se nestyděli žít s tímto pohoršením kříže a prosme také o prozíravost, abychom se nenechali chytit do léčky ducha tohoto světa, který nám vždycky činí vybrané nabídky, civilizované a dobré nabídky, za nimiž je však negace faktu, že Slovo se stalo tělem, tedy Vtělení Slova. To je totiž nakonec tím, nad čím se pohoršují ti, co Ježíše pronásledují; tím co ničí dílo ďáblovo. Ať se tak stane.“

Končil papež František dnešní homilii.