Grano Salis - Svědectví o původní křesťanské víře ohedně eucharistie

Pár svědectví o původní křesťanské víře v reálnou přítomnost Ježíše Krista v Eucharistii:

»A tento pokrm je u nás nazýván díkůvzdáním (řec. eucharisteia), jehož není dovoleno se zúčastnit nikomu, kromě toho, kdo uvěřil v pravdu toho, čemu se naučil od nás, a vykonal koupel na odpuštění hříchů a pro znovuzrození a žije tak, jak učil Kristus. Nepřijímáme to totiž jako obyčejný chléb a obyčejný nápoj, nýbrž jako se Ježíš Kristus, náš Spasitel, vtělil skrze slovo Boží a přijal tělo a krev pro naši spásu, tak víme, že i pokrm, za který bylo modlitbou jeho slova učiněno díkůvzdání (řec. eucharisteia) a jenž živí v proměnění naše tělo a krev, je tělem a krví vtěleného Ježíše.«
sv. Justin Mučedník (+ 165)

»Potom tomu, jenž předsedá bratřím, je přinesen chléb a pohár vína s trochou vody. On je přijme, vzdává chválu a slávu Otci vesmíru skrze jméno Syna a Ducha svatého ... Jako slovem Božím náš Spasitel, Ježíš Kristus, dostal tělo a krev pro naše spasení, stejně tak i eucharistický pokrm se skrze řeč, která pochází od Něho, stal tělem a krví Ježíše Krista vtěleného. Tak jsme byli vyučeni...«
sv. Justin Mučedník (+ 165)

»Protože nevyznávají, že Eucharistie je tělem našeho Spasitele Ježíše Krista, které trpělo za naše hříchy a které Otec ve své dobrotivosti vzkřísil, proto se vzdalují Eucharistii a modlitbě. Kdo tedy mluví proti tomuto Božímu daru a vedou o něm vážné spory, ti umírají. Lépe by bylo, kdyby jej milovali a mohli vstát z mrtvých.«
sv. Ignác Antiochijský (+ 2. stol.)

»Netoužím po pokrmu záhuby ani po rozkoších tohoto pozemského života. Chci Boží chléb, tělo Ježíše Krista, toho z rodu Davidova. Za nápoj chci jeho krev, jeho nepomíjející lásku.«
sv. Ignác Antiochijský (+ 2. stol.)

»Jako chléb, vzatý ze země, stává se po svolání Boha Eucharistií, která má v sobě to, co je pozemské, i to, co je nebeské, tak i naše tělo, když přijme Eucharistii, stává se neporušitelným a má naději vzkříšení pro věčnost.«
sv. Irenej Lyonský (+ 203)

»Prosíme Boha, aby seslal Svatého Ducha na předložené dary, aby se chléb stal Tělem a víno Krví Kristovou.«
Klement Alexandrijský (+ 216)

»Prosíme Pána, aby nám dával každodenně chléb, abychom my, kteří jsme v Kristu a kteří každého dne přijímáme Eucharistii jako pokrm své spásy, nebyli odloučeni od těla Kristova, jako padlí, od nichž se Kristus vzdálil; abychom se nedopustili těžkého hříchu, který by nám bránil účastnit se přijímání nebeského chleba. Neboť Kristus řekl, že kdo bude požívat jeho chléb, bude žít věčně. Z toho je jasné, že bude žít ten, kdo přijímá Eucharistii, aby byl s ním spojen... Proto tedy prosíme o každodenní chléb (v Otčenáši), abychom měli záruku své vytrvalosti v životě s Kristem.«
Sv. Cyprián (+ 258)

»Každodenní přistupování k přijímání, přijímání svatého Těla a svaté Krve Krista je věc pěkná a spasitelná, neboť sám Kristus jednoznačně říká: 'Kdo jí moje Tělo a pije moji Krev, má život věčný.' Kdo by tedy mohl pochybovat, že stálá účast na životě je něčím jiným než životem v plnosti?«
sv. Basil Veliký (+ 379)

»Chléb a víno určené k eucharistii před svatým vzýváním uctívané Trojice bylo prostým chlebem a obyčejným vínem. Po vzývání se však chléb stává Kristovým tělem a víno Kristovou Krví.«
sv, Cyril Jeruzalémský (+ 386)

»Snad řekneš: Můj chléb je obyčejný. Avšak to je chléb před svátostnými slovy. Jakmile dojde k posvěcení, stává se z chleba tělo Kristovo. Toto tedy připojme. Jak se může stát tělem Kristovým to, co je chlebem? Posvěcením. Posvěcení - jakými slovy a slovy koho? Pána Ježíše. Neboť všechno ostatní, co se říká předtím, říká kněz: jsou vzdávány chvály Bohu, modlitba za lid, za krále a ostatní. Jakmile však dojde k uskutečnění velebné svátosti, kněz již neužívá svých slov, ale slov Kristových. Tedy tuto svátost uskutečňuje řeč Kristova. Která řeč je Kristova? Ta, kterou bylo všechno učiněno. ... Vidíš tedy, že z chleba se stává tělo Kristovo a že víno a voda se lije do kalicha, ale stává se krví skrze posvěcení nebeského slova. Snad ale řekneš: Podobu krve nevidím. Ale má podobnost: jako jsi totiž přijal podobnost smrti, tak také piješ podobnost předrahé krve, takže nepůsobí hrůzou krve a přece působí cenu spásy. Vidíš tedy, že to, co přijímáš, je tělo Kristovo.«
sv. Ambrož Milánský (+ 397)

»Ve svátosti Eucharistie je Kristus, poněvadž je to Kristovo tělo. Není to tedy obyčejný pokrm, ale pokrm duchovní.«
sv. Ambrož Milánský (+ 397)

»Není to člověk, kdo živly na oltáři činí tělem a krví Kristovou, nýbrž sám za nás ukřižovaný Kristus. V jeho zastoupení tu stojí kněz v okamžiku, kdy pronáší ona slova; moc a milost je pak od Boha. ‚Toto je mé tělo‘, praví; slovo i to proměňuje věci nalézající se na oltáři. A jako ono všemocné slovo, které zní: ‚Rosťte a množte se a naplňte zemi‘, bylo vyřčeno jenom jednou, ale uskutečňuje se po všechny časy, dávajíc naší přirozenosti moc plodit potomstvo, tak i toto slovo jednou vyřčené na každém oltáři v církvích, od poslední večeře až podnes a až do jeho příchodu, uskutečňuje pravou oběť.«
sv. Jan Zlatoústý (+ 407)

»Tento chléb, který vidíte na oltáři, posvěcený skrze slovo Boží, je Tělem Krista. Tento kalich, a spíše obsah kalicha, posvěcený skrze slovo Boží, je Krví Krista. Skrze chléb a víno nám Kristus Pán chtěl odevzdat své Tělo a Krev, kterou prolil za nás na odpuštění hříchů.«
sv. Augustin (+ 430)

»Skrze svolávání a sestoupení Ducha Svatého se dary stávají Tělem a Krví Krista.«
sv. Jan Damašský (+ 754)

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace