Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16651, komentáře < 7 dní: 225, komentářů celkem: 429541, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 179 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116461482
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Rozdíl v myšlení
Vloženo Pondělí, 18. únor 2013 @ 15:42:18 CET Vložil: Olda

O Bibli poslal hirali

Pisatelé bible měli semické myšlení. My dnes máme řecké myšlení.l



Jestli je tady někdo kdo se v tom vyzná at tady napíše jaký je mezi těma dvěma myšleníma rozdíl.

Já si jen pamatuju příklad z bible:144000
řecke myšlení je kvantita tedy počet lidí
semické myšlení je kvalita těchto lidí ne kvantita tedy počet  
dnes už to není uplně pravda ale kdysi kyž jsem si koupil boty za 100kč a srovnal je s botami za 1000kč tak jsem věděl že boty za 1000kč mají mnohem vyšší kvalitu a vydrží ni mnohem dele. Stejný rozdíl je v chápáni číslovky mezi řeckým a semickym myšlením a těch rozdílu je mnohem vice mi utvěl v paměti jen tento příklad.

Tak jestli je tady někdo kdo tomu rozumí tak at tady vysvětlí alespon základní rozdíly mezi tema dvěma myšleníma předem děkuji.

BIBLE JE PSÁNA LIDMI SE SEMICKÝM MYŠLENÍM

"Rozdíl v myšlení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 37 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Rozdíl v myšlení (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 18. únor 2013 @ 17:49:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bible byla sepsána pod vedením Svatého Ducha pro všechny lidi všech dob a řecké myšlení na nás nedopouštěj Pánbůh.



Re: Rozdíl v myšlení (Skóre: 1)
Vložil: Legulda v Pondělí, 18. únor 2013 @ 18:26:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý hirali,
to co Ti píši nemá nic společného s článkem. Chtěl jsem ti napsat soukromou zprávu, ale jaksi to není možné a Tvoji emailovou adresu nemám. Takže veřejně.

Tak trochu sleduji tvůj zápas se svěcením soboty. Také jsem jednu dobu světil tento den a to na základě snahy dodržování desatera. Chápu Tě, jako katolík, který v této době řeší jak je učení ŘKC vlastně v souladu s Biblí a čemu ty vlastně máš věřit. Zřejmě jsi se setkal blíže s učením adventistů, kteří Ti jistě řekli o nutnosti světit sobotu. Vím, ŘKC a také některé evangelické církve chápou desatero jako morální zákon také pro křesťany. Adventisté také, ale s tím, že zdůrazňují sobotu jako čtvrté přikázání, které nebylo nahrazeno nedělí. V tomto mají pravdu. Nikde si nečteme v Písmu, že by sobota byla nahrazena nedělí a křesťané mají světit neděli. Pokud čteme pozorně Nový zákon, tak především díky Pavlovým epištolám docházíme k závěru, že křesťané nejsou pod Mojžíšovým zákonem (to platí jak pro desatero, tak i pro knihu zákona, jak to adventisté rádi rozlišují na dvě části), Kristus je konec zákona, zákon je vychovatel ke Kristu apod. Dále je důležité, uvědomit si, že zákon má nad člověkem moc jen do doby jeho života, po smrti nad ním již moc nemá. Jelikož jsme zemřeli s Kristem, nemá nad námi zákon žádnou pravomoc, tj. zemřeli jsme zákonu a nejsme tak pod jeho panstvím, viz Ř 7, 1-6. Zákon nemá nad námi žádné pravomoci, protože již pro něho nejsme živí (Řím 7:1, podobně i 1. Tim 1:9). A my máme spravedlnost Kristovu.

Mojžíšův zákon je tedy jakoby platil dál, ale nad námi nemá moc, zemřeli jsme mu a to jednou provždy. Požadavky zákona na nás, byly naplněny Pánem Ježíšem Kristem, Ř 8, 3-4. Tímto neříkám, že křesťan si může dělat co chce! Příkazy z desatera jsou téměř všechny (kromě svěcení soboty), zopakovány i v NZ. Jejich všeobecně platný mravní význam pochopitelně nepominul, ale zůstává. Rozdíl mezi věkem Zákona a věkem Milosti je však ten, že Zákon toto tvrdě NAŘIZUJE. Kdežto apoštolé v NZ, pokud opakují tyto požadavky desatera, tak PROSÍ věřící a udělují dobře míněné rady a pokyny. Pokud tedy řeknu, že nekradu, nesmilním či nezabíjím, tak ne proto, že je to napsáno v desateru, ale že je to napsáno v Novém zákoně a také jsem takto veden Duchem svatým.

Co se týče svěcení soboty, tak ta se naplňuje v Kristu, viz dále (v komentáři). V desateru, ve čtvrtém přikázání je popsáno, kdy se má pracovat a kdy ne. Nepíše se tam, kdy se má člověk shromažďovat. To tam opravdu není. Tvrzení některých věřících, že křesťanská neděle je něco podobného, jako židovská sobota je dle mého poznání nesmysl. Den odpočinku – sobota je naplněna v Kristu. Ale neděle je jiný den, je to den, kdy se shromažďuje Církev – právě tento den také Církev o Letnicích vznikla. Kdo tedy tvrdí, že křesťan by měl v neděli dodržovat to, co Židé v sobotu, je stále ještě svázán zákonem. Kromě toho, si také poupravil/přepsal zákon, což je k jeho škodě a také voda na mlýn pro adventisty. Neexistuje tedy žádné svěcení neděle nebo zachovávání neděle. Podobně i Kalvínův popis, že sobotu světí duchovně a neděli fyzicky. Nejde to tak říct.

Křesťané se tedy scházejí v neděli, ne z důvodu svěcení dne (to ani nejde, v tomto smyslu mají den jako den, viz Ř 14, 5-13), ale proto, že je to den kdy se má církev dle Nového zákona scházet. V neděli bylo vzkříšení, tento den se Pán zjevil poprvé učedníkům, za další týden se zjevil opět učedníkům včetně Tomáše a tento den také byl seslán Ducha svatý o Letnicích. Dále pak místa např. Sk 20,7; 1Kor 16, 1-2.

Kdysi jsem napsal takový komentář k něčemu, k nějakému článku. Část toho komentáře Ti zde kopíruji.
********************

Nikde v Bibli není uvedeno, že první 4 přikázání z desatera jsou shrnuta v přikázání „Budeš milovat Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí” (Dt 6:5, 10:12, Mt 22:37), a druhých 6 přikázání je shrnuto v příkazu: „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe” (Lv 19:18, Mt 22:39). A hlavně z Mojžíšových knih neplyne, že by desatero mělo být rozděleno na dvě desky po 4 a 6 přikázání. Desky desatera byly popsány z obou stran! Navíc, dvě největší Ježíšova přikázání, viz Mt 22:37 a Mt 22:39 nejsou ani z desatera...
Věřím, že Zákon daný Mojžíšovi se celý naplňuje v Kristu. Dále věřím, že my, kteří jsme uvěřili v Krista, nejsme pod Zákonem a tomuto Zákonu jsme zemřeli a tento na nás již nemá svůj nárok, viz Řím 7 kapitola.
Co se týče soboty, tedy 4. přikázání, tak ta je podle Žd 4. kap. naplněná v Kristu. Cituji z mého jednoho dopisu:
 
"Zákon byl dán Židům. Ze čtvrtého příkazu z desatera plyne, že člověk má šest dní pracovat a sedmý den, v sobotu má odpočívat, stejně tak jako sedmý den odpočinul Hospodin. A v listu Židům, ve 4 kapitole se píše o vstupu do odpočinku. Shrnu-li verše 1-10, dojdu k závěru, že:

1. stále trvá/zůstává vstup do odpočinku (verše 1 a 6),
2. ti kteří uvěřili v Ježíše Krista, tak ti vcházejí do odpočinku (verš 3),
3. je zde zmíněno, že je psáno o sedmém dni toto: A Bůh sedmého dne odpočinul ode všech svých skutků (verš 4),
4. ten kdo vstoupil do jeho odpočinku (tím, že uvěřil), tak ten odpočinul od svých skutků, tak jako i Bůh odpočinul od svých (verš 10).

Nevím jak tobě, ale mě z tohoto místa plyne, že sobotní odpočinek byl nahrazen odpočinutím, tj, uvěřením v Ježíše Krista."

My věřící nejsme již pod vychovatelem a máme jinou smlouvu, lepší než tu, kterou dostali Židé skrze Mojžíše, viz Galatským a Židům.

Netvrdím, jako někteří, že neděle je namísto soboty, to opravdu ne. Je to den setkání se církve a ne den, který by se měl světit podle desatera (tedy tak jako Židé měli přistupovat k sobotě, tak by křesťané měli přistupovat k neděli - s tímto přirovnáním nesouhlasím).
*********************

To je asi vše, co jsem Ti chtěl napsat. Adventisté dělají jednu velkou chybu. Na Nový zákon se dívají skrze Starý zákon a ne naopak. Potom docházejí k těmto mylným závěrů.

Měj se dobře,

Radim




Re: Rozdíl v myšlení (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 19. únor 2013 @ 18:45:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj Hilari.

  Znát reálie písma je k jeho dobrému pochopení velmi důležité.

  Když třeba bude člověk vědět, že jedna prostitutka vzala voňavku za
tři sta denárů a ošetřila s ní nohy Ježíše, a Jidáš se pak divil že
se to nedalo chudým, nic moc to člověku neřekne.
  Když bude dnes někdo vědět, že na nakrmení hladového zástupu by nestačil
ani chleba za dvě stě denárů, dává to člověku jen malou představu
o tom, co se vlastně pak stalo.
  Když se pak dozvíš, že denár byl zhruba tisícovka, takže ta vonná
mast na Ježíšovy nohy stála zhruba jako slušná nová oktávie a jen
na chleba pro zástup bylo potřeba alespoň tak 200 tisíc, dává to lepší
představu proč se lidi tehdy tolik divili.


  Způsob myšlení lidí v době písma a našeho myšlení dnes a rozdíl
mezi myšlením duše a ducha je rozhodně jedna z nejdůležitějších
reálií a to uvádíš dobře v článku.



  Dám ti k tomu jeden můj příklad z písma a mého života.

Ježíš vzal chléb, vzdal díky, rozlomil a dal ho učedníkům se slovy: „Toto je
mé tělo, které se za vás dává. To čiňte na mou památku.“ A právě tak vzal
po večeři kalich a řekl: Tento kalich je nová smlouva v mé krvi, která se
za vás vylévá. Neboť kdykoliv byste jedli tento chléb a pili tento kalich,
zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde.
 
  Když jsem měl řecké myšlení, zkoumal jsem velmi precizně ty materie.
Řešil jsem co je to to tělo a ta krev, přemýšlel jak se to tělo a krev vezme,
rozebíral materie až na atomy, řešil podstaty a případky, řešil co kdo
a proč věří o těch materiích, řešil jak ty materie chutnají a kdy se proměňují,
kdy to je tělo a krev a kdy to není tělo a krev, jestli se jí tělo nebo chleba,
jestli se má pít krev či víno nebo stačí jíst tělo, co dělat s tělem před a po
a tak podobně. Lidi jsem pak rozlišoval podle toho, co si o těch materiích
myslí. Ti, co si mysleli totéž co já byli přátele a ti, co měli jiné definice
nad materiemi pak nepřátelé.


  Ale o tom, co je to "smlouva v krvi" jsem věděl nic a pro druh přemýšlení
nad materiemi a jejich exaktnostmi a definicemi to ani nebylo nijak potřeba.
Když jsem řešil definici, nepotřeboval jsem k tomu vztah, slovo a smlouvu.


  Pak mi ale Bůh ze svojí milosti dal přijmout tu smlouvu a stal jsem
se její součástí. Všechno přemýšlení o definicích a materiích tím bylo docela
pasé, najednou nebylo třeba.

  A o pár let později jsem s překvapením zjistil, že "smlouva v krvi"
(a k tomu ještě ke všemu smlouva v krvi!), není jen tak
nějaké pra-podivné exotické nic neříkající spojení, ale má velmi, velmi jasně
definovaný význam, který jsem vůbec neznal.

  Ale přesto, že jsem ten význam neznal, tak jsem ho žil. Zpětně jsem pochopil,
proč mne Bůh nikdy neopustil i když já jeho mnohokrát. Proč mne Bůh podržel,
i když já jeho tolikrát zradil.

  A byl to pro mne životní objev.

  Když si pak dneska čtu slova apoštola jako: "Boží bláznovství je totiž
nad lidskou moudrost a Boží slabost je nad lidskou sílu" nebo když Bůh
říká: "Má moc se plně projeví uprostřed slabosti" rozumím tomu, co říká
a jak se to vztahuje k základům křesťanství a co to znamená v mém životě.
Můžu pochopit abraháma a jeho smlouvu. Mohu rozsuzovat tělo: Toho jsem
před tím vůbec nebyl shopen a tělo nepoznával.

  A to je i pro tebe.

  Nepotřebuješ teď lepší výklad písma, potřebuješ se stát součástí té smlouvy v krvi.

  Součástí smlouvy, v níž Bůh říká:

  Svůj zákon dám do tvého nitra a zapíšu jej na tvoje srdce. Budu ti Bohem
a ty budeš mým lidem.

  Nebude již učit jeden druhého ani každý svého bratra slovy: Poznejte Hospodina!
Protože mě budou znát všichni, od nejmenšího do největšího


   Toník



Stránka vygenerována za: 0.39 sekundy