poslal Nepřihlášený Jsme znepokojeni
narůstající dychtivostí, s jakou se představitelé většiny sborů Bratrské
jednoty baptistů (BJB) připravují na přijetí značného objemu peněz
v rámci zákona o zmírnění majetkových křivd, způsobených církvím po
25.2.1948, nazývaného také „vyrovnání s církvemi“.
Jsme znepokojeni
narůstající dychtivostí, s jakou se představitelé většiny sborů Bratrské
jednoty baptistů (BJB) připravují na přijetí značného objemu peněz
v rámci zákona o zmírnění majetkových křivd, způsobených církvím po
25.2.1948, nazývaného také „vyrovnání s církvemi“. Na žádné z platforem
BJB (Rada zástupců sborů, Sjezd delegátů) nedošlo prakticky ke
skutečnému dialogu na toto téma, není ochota k vzájemnému naslouchání,
ani k reflexi v kontextu baptistické tradice a teologie.
Nejsme
přitom proti navracení majetku, který byl církvím ukraden komunistickým
režimem. Tento akt spravedlnosti, pokud by se o takový čin vůbec
jednalo, se však netýká BJB a sborů v ní sdružených. Těm – až na několik
málo výjimek v souhrnné výši několika tisíců či desetitisíců Kč – nebyl
v období od 25.2.1948 do 31.12.1989 ukraden žádný majetek, nemají proto
nárok na eventuální odškodnění. Přijetí částky více než 220 milionů Kč,
která byla v rámci tzv. vyrovnání BJB určena, by tak vlastně bylo
přivlastnění si něčeho, co baptistům nepatří, tedy pravý opak
zamýšleného narovnání s církvemi – akt nespravedlnosti. Ten je navíc
posílen skutečností, že BJB by společně s dalšími 16 církvemi byly
zvýhodněny při tomto „vyrovnání“ oproti jiným skupinám obyvatel, jejichž
oprávněné nároky na odškodnění jsou ignorovány (soukromí zemědělci,
dále např. církve, které nejsou členkami ERC, aj.).
Domníváme
se, že připravovaná finanční transakce ze strany státu vůči církvím je
spíše dotací než narovnáním nějakých křivd. Stát jí sleduje své vlastní
zájmy. I s touto formou však máme jako baptisté problémy. Naši předkové
ve víře již od samého vzniku tohoto reformačního duchovního proudu vždy
prosazovali myšlenku radikální odluky církve od státu, jejíž součástí
bylo i odmítání jakékoliv finanční podpory církví státem. Tento postoj
měl a dodnes má hluboké teologické důvody: církev má být svobodná, bez
jakýchkoli vazeb závislosti na státu proto, aby svobodně a se vší
naléhavostí a důrazností mohla společnosti, v níž působí, tlumočit své
svědectví a poselství, které – jak věří – dostala od Boha, a které
v sobě obsahuje i zásadní kritiku mocenských a politických poměrů té
které doby a situace. Přijetím jakékoli formy státní dotace se tak
církev zbavuje jednoho z nejdůležitějších úkolů, který má církev jako
taková plnit a který spoluutváří smysl její existence, totiž být
morálním apelem, hlasem svědomí ve společnosti, v níž se vytrácí
povědomí toho, co je správné a co ne, co je morální a prospěšné pro
rozvoj kvalitních vztahů soužití mezi lidmi.
Zúžením
problematiky vztahů mezi státem a církvemi pouze na ekonomické
parametry považujeme už za projev krize a deformace těchto vztahů, a to
nejen na straně státu, který církvím peníze nabízí, ale i na straně
církví, které si pravděpodobně neuvědomují zaslepeny vidinou bezpracného
zisku, jakou devastaci svého kreditu ve společnosti přijetí státních
peněz způsobí. Ostatně k této devastaci už došlo, jak o tom svědčí
reakce ze strany veřejnosti. Ta také vyvrací názor, že přijetí peněz od
státu v rámci „vyrovnání“ umožní církvím konat dobro ve společnosti,
vždyť už pouhé uvažování o přijetí těchto prostředků způsobilo rozsáhlé
zlo v podobě nejhoršího vnímání církví naprostou většinou obyvatel
v novodobé historii naší země.
Rádi
bychom vyzvali ty sbory BJB, které ještě zcela nerezignovaly na
duchovní odkaz našich předků ve víře, za jehož nesení dalším generacím
jsme před Bohem odpovědni, aby se přidaly a chopily této možná poslední
příležitosti, kterou máme v dosvědčení pravdy, jež nám byla zjevena a
kterou unikátním způsobem přispíváme do rodiny reformačních církví,
totiž být kritickými strážci odluky církve od státu a prosazovatelé
křesťanské svobody i ve společenské rovině. Pokud tak některé sbory
učiní a odmítnou přijímat milodary od státu, nabízíme svou solidaritu ve
vzájemné pomoci nově a aktuálně uchopit tradici, která nám dala jméno.
Členové sboru BJB v Praze 4, Na Topolce a sboru Petra Chelčického v Lovosicích
Zdroj: www.bjb.cz
