S lítostí konstatuji že v něčem máte pravdu. Málokdo z nás prostých lidí miluje svého papeže, biskupy,  kněze a řeholníky tak jak si zaslouží a jak si Bůh přeje, myšlenkou slovem a skutkem, tak jako sám sebe a málokdo z nás by šel s nimi i do vězení a na smrt, jak už se mnohokrát v dějinách prokázalo. Často jsme je zradili a opustili a často se k nim chováme stejně odporně a nevděčně jako se chovali naši předkové  k Božím prorokům a apoštolům. I v tom se splnila Kristova předpověď, která se na nich naplňuje ještě víc než na nás. My zlému tolik nevadíme jako oni. Bez nich bychom se během několika málo let proměnili ve zvířata, jak říkal svatý Jan Maria Vianney. Oni nás přesto mají rádi, slouží nám, odpouštějí naše hříchy, podávají nám eucharistického Krista a obětují nám úplně všechno.
Je to naše vina, naše veliká vina. Proto prosme Pannu Marii, všechny anděly a svaté i Vás, bratři a sestry, abyste se za nás u Boha přimlouvali a dobrořečmě Pánu za to že je máme. AŤ jim náš nevděk a vlažnost stonásobně vynahradí a ať nám pro jejich lásku odpouští.

Dnes by mě spíš zajímalo, jak se posuneme s odlukou církve od státu, tedy bude-li politická vůle k zpřetrhání pout a vazeb, které se za těch několik století (od Josefa II.) fungování tohoto spojení vytvořily.

6  Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch.

milé OKO,
chceš mi tvrdit, že každý, kdo s Tebou a vámi nesouhlasí je nevzdělaná hlupačka, tos trochu přehnal, že?!
před vámi se zachránit, znamená jen to jediné, zachránit se před PEKLEM 

Je psáno:

47  A jestliže tě svádí oko, vyloupni je; lépe je pro tebe, vejdeš-li do Božího království jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do pekla,

9  A nikomu na zemi nedávejte jméno ‚Otec‘: jediný je váš Otec, ten nebeský.

 V 6 knihach mame priklad pouzitia tohto titulu pre zidovskych alebo krestanskych vodcov. Pozrime sa blizsie napriklad na Skutky apostolov: Takmer polovica vyskytov slova "otec" je v Stefanovej obrannej reci [Sk 17] (17 z 36 vyskytov). Sv. Stefan hovori o predkoch ako o otcoch (16 krat) a v jednom pripade adresuje auditorium ako "bratia a otcovia" [Sk 17,2]. To iste oslovenie
adresuje neskor Sv. Pavol zhromazdeniu Zidov [Sk 22,1]. Pritom sa jednalo o zhromazdenie ludi, ktori ho chceli zniest zo sveta...

Dokazy o osobovani si titulu "otec" pre krestanskych vodcov mozno tiez najst v NZ. [1 Sol 2,11] oznacuje nepriamo Sv. Pavla (a zrejme aj dalsich apostolov) ako niekoho, kto ako otec napomia svoje deti. Mozme si tiez vsimnut, ze casto Sv. Pavol oslovuje clenov krestanskych obci alebo ucennikov ako "deti". Napr.: [1 Kor 4,14-17], [2 Kor 6, 13], [Flp 2,22], [1 Tim 1,2.18], [2 Tim 1,2;2,1], [Tit 1,4] Tymto oznacenim sa jednoznacne stavia do ulohy duchovneho otca. Dokonca v pripade [1 Kor 4,14-17] trva na svojej ulohe: "Ved keby ste mali hoc aj desattisic vychovavatelov v Kristovi, otcov nemate mnoho, lebo v Kristovi Jezisovi ja som vas splodil skrze evanjelium. Prosim vas teda, napodobnujte ma! Preto som k vam poslal Timoteja, svojho milovaneho syna..." Zvestovanie radostnej Zvesti konstituuje Pavlovo duchovne otcovstvo voci ucennikom. Pavol dokonca ide dalej a pozaduje, aby nasledovali jeho priklad sirenia blahozvesti. Aby sme neostali iba pri Sv. Pavlovi, nacrime do [1 Tim 5,1-2]: Timotej dostava pokyn... "Starsieho (presbyter=knaz) nekarhaj, ale ho napominaj ako otca..." Tu urcite nie je rec ani o rodinnych prislusnikoch, ani o vsetkych starsich ludi v cirkevnej obci. Na zaver hadam najdolezitejsi "pisomny prikaz" nazyvat duhovnych vodcov otcami... [1 Jn 2,13-14]: "Otcovia, vam pisem: Poznali ste toho, ktory bol od pociatku. Mladenci, vam pisem: Premohli ste Zleho. Napisal som vam, deti: Poznali ste Otca....".

Z uvedeneho vyplyva, ze mame jasne instrukcie. Ziadneho cloveka nesmieme vyvysovat nad Otca, ktory je na nebesiach, ale zaroven nemame upierat duchovne otcovstvo clenom krestanskej komunity, ktori nam hlasaju ciste Bozie Slovo, skrze ktore sme boli znovuzrodeni. (To naznacoval sv. Pavol tym: ja som vas splodil ... skrze evanjelium). Svaty Peter v [1 Pt 1,23] hovori, ze sme sa "znovuzrodili nie z porusitelneho semena, ale z neporusitelneho: Bozim slovom, zivym a vecnym". Knazi sa pripravuju na svoju zodpovednu ulohu dokladnym studiom Slova a neskor sa oddavaju sluzbe Cirkvi a ponukaju nam znovuzrodenie v Bozom Slove. Preto knazov nevnimame len ako urcitych vyclenenych sluzobnikov, ale divame sa na nich ako na otcov krestanskych spolocenstiev. Oni podla vzoru Bozej lasky k ludom miluju a staraju sa o zvereny lud.