poslal Spuntik Adventní úvaha
Já nevím jak vy, ale já slavím advent.
Slavím ho jako období přicházení svého přítele, bratra a Pána Ježíše. Přisel před dávnými lety v těle matky jako bezbranné dítě, Bůh, který se tak ponížil, že se stal člověkem, malým bezbranným nahatým dítětem na seně v chlívě, chudobě a lásce.
Slavím advent jako připomínku příchodu Ježíše na konci všech časů.
Slavím advent jako čekání. Čekání, až se potkám s Ježíšem, budeme spolu a se všemi ostatními v lásce, míru, radosti a blízkosti Boha.
Advent je také Boží přicházení ke každému z nás. Proto je advent tichý. Bůh přichází ve skrytosti do chléva Betlémského i do chléva našich srdcí, aby ho prozářil a proměnil. Jen my jsme hluší a lhostejní a odmítáme jeho jemnost, lásku a přítomnost.
Ale jak bychom se mohli radovat z Boha, jeho přítomnosti a jeho příchodu, kdybychom se neradovali všichni? Proto nás advent upozorňuje i na lidi kolem nás, zvláště na ty, kteří žijí v chudobě a nedostatku, abychom i jim pomohli prožívat radost z Boží blízkosti a radosti.
pauper
