Grano Salis - Předkládací zpráva k novému návrhu církevního zákona

poslal Petr Hlaváček

II. Předkládací zpráva (pro účely připomínkového řízení) Předkládaný návrh novely zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb. (dále jen „zákon“), měl být dle dohody na poradě k vyhodnocení připomínkového řízení konané dne 15. 10. 2003 zaslán do zúženého připomínkového řízení ministerstvům dopravy, financí, spravedlnosti, vnitra a místopředsedovi vlády PhDr. P. Marešovi. Ministerstvo kultury se rozhodlo, že nebude žádat o výjimku z Legislativních pravidel vlády pro posouzení návrhu novely po výše uvedené poradě a proto ji zasílá všem povinným připomínkovým místům podle Legislativních pravidel vlády s příslušným upozorněním, že i od těch, která si text nového návrhu novely nevyžádala, Ministerstvo kultury jejich připomínky uvítá. Ministerstvo kultury v návrhu předkládané novely zákona č. 3/2002 Sb. provedlo - oproti jejímu znění, které bylo předmětem předcházejícího (prvního) připomínkového řízení - následující úpravy jednak na základě připomínek přiložených v příl. č. 1 předkládací zprávy, jednak na základě dodaných připomínek některých církví:

byl podstatným způsobem zredukován text ustanovení převzatých ze zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů, a to jak v § 16a navrhované novely zákona, tak v následujících ustanoveních novely zákona, princip evidence právnických osob založených církvemi a náboženskými společnostmi se navrhuje nahradit principem registrace.

Redukce ustanovení převzatých z výše uvedeného zákona o obecně prospěšných společnostech je redukcí ustanovení původně navržených pro evidenci takových právnických osob, jako jsou charity a diakonie. Pro obecné označení takových zařízení, jako jsou charity a diakonie poskytujících obecně prospěšné služby, bylo nejprve navrženo např. označení „zvláštní zařízení církevní/náboženské služby“ místo původního označení „obecně prospěšná zařízení“, které bylo na poradě k vyhodnocení připomínkového řízení na základě žádosti Rady vlády pro nestátní neziskové organizace změněno na název obsahující slovní spojení „účelová zařízení“, která toto označení používá v pravidlech pro poskytování grantů, přičemž pro charakteristiku, která účelová zařízení jsou pod tímto názvem myšlena, je v novele zákona před legislativní zkratkou „účelová zařízení“ uvedena úplná charakteristika takových zařízení v názvu „účelová zařízení pro poskytování charitativních a dalších sociálních a zdravotnických služeb“. Výše uvedenou redukci ustanovení převzatých ze zákona o obecně prospěšných společnostech navrhlo na poradě k vyhodnocení připomínkového řízení 15.10.2003 Ministerstvo kultury zejména na základě připomínek některých církví. Redukce byla provedena u těch ustanovení, která např. upravovala organizační strukturu „účelových zařízení“ a způsoby jednání jejich různých orgánů. Ministerstvo kultury tuto redukci navrhlo proto, aby církve a náboženské společnosti nemusely u zařízení typu charit a diakonií provádět výše uvedené úpravy podle ustanovení zákona. Zároveň však mělo za to, že současný zákon měl jako jeden z hlavních cílů zajistit jistotu třetích osob. Proto je v této předkládané novele pouze předepsáno, že „účelová zařízení“ musí mít správní a dozorčí radu, které nemusí být nově ustavovány, když je určeno, který orgán církve tyto funkce plní, stejně jako je předepsáno předložení statutu účelového zařízení, v němž budou uvedena zejména pravidla jednání správní a dozorčí rady, určen statutární orgán účelového zařízení, stejně jako např. obsah jejich činnosti a jejich pravomoci. Změna principu evidence na princip registrace u právnických osob založených církvemi a náboženskými společnostmi byla doporučena již před poradou k vyhodnocení připomínkového řízení konané dne 15. 10. 2003, a to např. v připomínkách místopředsedy vlády PhDr. P. Mareše (viz připomínka č. 1.5 v příloze č. 1 této předkládací zprávy), ale i při jednání s pracovníky Úřadu veřejného ochránce práv. Na poradě k vyhodnocení připomínkového řízení 15. 10. 2003 se na návrhu nahradit princip evidence principem registrace u právnických osob založených církvemi a náboženskými společnostmi shodli zástupci připomínkových míst. Důvodem bylo nejen to, že aplikace principu evidence ve správním řízení je velmi problematická pro jeho neobvyklost v řízení k nabývání právní subjektivity podle právního řádu ČR, ale i pro různé názory na to, kdo kromě správních a soudních orgánů je oprávněn ustavovat právnické osoby podle právního řádu ČR. Bylo přitom shodně konstatováno, že nahrazení principu evidence principem registrace není v rozporu s nálezem Ústavního soudu č. 4/2003 Sb. Principem registrace, který má podle předkládaného návrhu nahradit princip evidence, není nikterak změněna „nárokovost“ nabytí právní subjektivity podle právního řádu ČR v tom, že registraci nemůže Ministerstvo kultury odmítnout, obsahuje-li návrh na registraci všechny náležitosti podle zákona a je-li podán orgánem církve a náboženské společnosti k tomu oprávněným. Výhodou tohoto principu je jeho transparentnost při aplikaci správního řádu ČR. K této předkládací zprávě, zpracované pro účely připomínkového řízení, jsou připojeny dvě přílohy:
příloha č. 1: Texty připomínek k předcházejícímu návrhu novely zákona, příloha č. 2: Zápis z porady k vyhodnocení připomínkového řízení k novele zákona konané dne 15.10.2003
Příloha č. 1: Příloha č. 1 předkládací zprávy: Texty připomínek k návrhu novely zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech (pro poradu k vyhodnocení připomínkového řízení 15. 10. 2003)

Obecné připomínky

1.1 MPSV Návrh považujeme za poněkud nevyvážený. Na jedné straně se ukládá řada povinností organizačním složkám státu a na druhé straně je stanovena pro církve a náboženské společnosti minimální povinná součinnost. Doporučujeme do návrhu doplnit alespoň povinnost, že církve a náboženské společnosti jsou povinny v pravidelných lhůtách doplňovat údaje, které se do jednotlivých registrů obligatorně zapisují, resp. budou zapisovat. Dále by mělo být do zákona doplněno sankční ustanovení, podle kterého by se postupovalo v případě, že církev nebo náboženská společnost, resp. jí založená právnická osoba nebude plnit povinnosti stanovené tímto zákonem. 1.2 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Doporučuji přijmout právní úpravu blíže popsanou v Předkládací zprávě, bod 3. „Nový návrh řešení postupu MK při evidenci podle zákona č. 3/2002 Sb." písmeno B), která zohlední jak nález Ústavního soudu, tak i text odůvodnění nálezu tak, aby všechny dosavadní církevní právnické osoby byly evidovány na Ministerstvu kultury. Pokud by byla schválena právní úprava postupem popsaným v bodě A), doporučuji, aby subjekty evidované na Ministerstvu kultury měly statut nestátní neziskové organizace a měly možnost uplatnění daňových zvýhodnění z tohoto statutu vyplývajících. Důvodem je vysoký celospolečenský prospěch vyplývající z jejich činnosti a v určitých případech i prakticky jejich nezastupitelnost. 1.3 MPO Doporučujeme zvážit následující připomínky obecného charakteru: Zákon o církvích a náboženských společnostech prošel poměrně složitým legislativním vývojem. Návrh tohoto zákona byl nejprve vrácen senátem a poté i prezidentem. Zákon byl následně napaden také ústavní stížností, které Ustavní soud částečně vyhověl. Nejvíce sporným bodem se v celém zákonodárném procesu jevilo vymezení právní subjektivity tzv. církevních právnických osob. Zákonodárce zde musel řešit dvě protichůdná práva, a to právo církví a náboženských společností, zakotvené v Čl. 16 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, na autonomii v otázce zřizování svých institucí a právo ostatních subjektů na informace o vzniku a působení těchto institucí. Ustavní soud v této otázce dospěl k názoru, že nelze církvím a náboženským společnostem upírat právo na zřizování svých institucí nezávisle na státu a stát může takto zřízené subjekty toliko evidovat a nikoli registrovat s konstitutivními účinky zápisu. Ustavní soud se dále také v odůvodnění svého nálezu vyslovil pro zjednodušení a zpřehlednění celého procesu evidence tzv. církevních právnických osob, a to s poukázáním na skutečnost, že některé části zákona nezrušil toliko z důvodu preference ústavně konformní interpretace právních předpisů před jejich derogací. Předložený návrh podle našeho názoru z velké části nereflektuje závěry obsažené v nálezu ústavního soudu a evidenci tzv. církevních právnických osob spíše ztěžuje. V případě přijetí tohoto návrhu by tedy hrozilo reálné nebezpečí jeho opětovného napadení u Ústavního soudu, který by zřejmě, při setrvání na své dosavadní judikatuře v otázce interpretace autonomie církví a náboženských společností, mohl některé části návrhu zrušit. Některé nejasnosti v navržené právní úpravě vznikly také pravděpodobně při směšování otázek vzniku právního subjektu a vzniku oprávnění k výkonu určitých činností. V tomto směruje podle našeho názoru již dnes každá tzv. církevní právnická osoba vázána zvláštními předpisy upravujícími vznik těchto oprávnění (např. živnostenský zákon, zákon o nestátních zdravotnických zařízeních atp.). Zpřísnění pravidel pro evidenci (nebo registraci) tzv. církevních právnických osob, tedy s otázkou povinnosti získat příslušná oprávnění k výkonu určitých činností nijak nesouvisí a odůvodnění navržené právní úpravy je v tomto směru zavádějící. Vzhledem k výše uvedenému doporučujeme, aby předkladatel zvážil navrženou úpravu evidence tzv. církevních právnických osob, která v podstatě doslova přebírá úpravu obsaženou v zákoně č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Právní úprava obecně prospěšných společností stojí na principu registrace s konstitutivními účinky zápisu a jako taková se tedy nehodí pro úpravu, která má podle nálezu Ústavního soudu spočívat na principu evidence. Problematika evidence tzv. církevních právnických osob by měla, podle našeho názoru, projít širší diskusí, a to také s ohledem na obecnou úpravu právnických osob obsaženou v občanském zákoníku, která se ve vztahu k této speciální úpravě jeví jako nedostatečná.

1.4 MV

Návrh zákona nezohledňuje dopad zrušení pojmu „církevní právnická osoba" na ostatní právní předpisy. Konkrétně se jedná o § 24 odst. 3 písm. b) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a dále o § 6 odst. 2 zákona č. 198/2002, o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů. Navrhujeme, aby současně s novelou předpokládající evidenci právnických osob zakládaných církvemi a náboženskými společnostmi byla předložena novela předpisů souvisejících. Novelu ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 198/2002 navrhujeme v tomto znění: Návrh na změnu zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů: 1. V § 6 odst. 2 se za slova „církví nebo náboženskou společností nebo" vkládá včetně odkazu na poznámku pod čarou „právnickou osobou evidovanou podle zvláštního právního předpisu1, jejíž předmět činnosti je v souladu s § 2 tohoto zákona," a vypouští se „nebo církevní právnickou osobou církve nebo náboženské společnosti,". Poznámka pod čarou zní: „1zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů." Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 2. V návrhu zákona jsou současně použity pojmy „právnické osoby evidované podle tohoto zákona" a „evidované právnické osoby". Není zřejmé, zda jde o totožné osoby. Je třeba tyto dva pojmy sjednotit, či vysvětlit jejich význam, pokud jsou odlišné, neboť toto vysvětlení má zásadní význam pro výklad zákona. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.

1.5 mpř. vl. Mareš

Návrh novely zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, je reakcí na zrušení některých ustanovení zákona č. 3/2002 Sb. nálezem Ústavního soudu č. 4/2003 Sb. Návrh novely však svým pojetím církevních institucí, které mají být evidovány Ministerstvem kultury, je v rozporu s odůvodněním obsaženým v nálezu Ústavního soudu, v němž je podán výklad práva církví a náboženských společností zakládat církevní instituce nezávisle na státu. Zásadní připomínky:Není odůvodněné rušení pojmu "církevní právnická osoba", který byl zákonem č. 3/2002 Sb. do českého právního řádu zaveden a byl převzat i do dalších zákonů jako označení typu právnické osoby - viz §24/3b) zákona o zaměstnanosti, §57b odst. l zákona č. 29/1984 Sb., školský zákon ve znění pozdějších předpisů, §6 zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě. Nově navrhovaný pojem "obecně prospěšné zařízení" je nevhodný. Jednak neobsahuje informaci, že se jedná o instituci vztahující se k církvi, jednak je pojem "obecně prospěšné zařízení" resp. "veřejně prospěšné zařízení" užíván v obecné češtině jako označení jakéhokoliv zařízení nepodnikatelského typu, které slouží k poskytování obecně prospěšných služeb veřejnosti. Doporučuje se pojem „církevní právnická osoba“ v zákoně ponechat a v definičním paragrafu 3 návrhu ho definovat způsobem odpovídajícím nálezu Ústavního soudu (tj. církevní právnické osoby nelze omezit pouze účelem organizace, vyznávání a šíření náboženské víry). Zásadní připomínky: Odůvodnění na vytváření nerovnosti v porovnání s obecně prospěšnými společnostmi neobstojí, neboť obecně prospěšná společnost není právnickou osobou korporativního typu. Pokud je pro Ministerstvo kultury nutné provádět srovnání právního postavení s jinými typy právnických osob je možné srovnání s občanskými sdruženími, která působí obdobně jako církevní instituce v oblasti sociální a zdravotní. Právě tak se jeví jako vhodnější koncipovat problematiku registrace církevních právnických osob podobně jako je tomu v zákoně č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, kdy registrace Ministerstvem vnitra má pouze evidenční charakter. Smyslem registrace církevních právnických osob (právě tak jako vydávání jejich výročních zpráv, zveřejnění členů správních rada apod.) by mělo být "zprůhlednit" tuto strukturu nejen pro orgány veřejné správy ale pro veřejnost vůbec, a tím je vystavit veřejné kontrole. Potud má registrace svůj zásadní význam. Předkládaná novela zákona však přiznává Ministerstvu kultury rozhodovací pravomoci vůči tomuto typu subjektů - to je v rozporu s nálezem Ústavního soudu č. 4/2003 Sb. v této věci. Proto se doporučuje novelu zákona přepracovat a vztah Ministerstva kultury k církevním právnickým osobám koncipovat podobně, jako je tomu v zákoně č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v případě Ministerstva vnitra s tím, že rejstřík církevních právnických osob bude (zatím na rozdíl o rejstříku občanských sdružení) rejstříkem veřejným. 1.6 MZV S předloženým návrhem nesouhlasím, protože vychází z církvemi odmítaného výkladu nálezu Ústavního soudu. Zaváděním nové právní formy "obecně prospěšných zařízení" se vrací k předchozímu záměru Ministerstva kultury transformovat charity a diakonie na obecně prospěšné společnosti a mění způsob jejich řízení na formu, která neodpovídá hierarchickému uspořádání církví a jejich institucí. Ze strany Ministerstva kultury není návrh veden snahou vyřešit problém k oboustranné spokojenosti církví i veřejné správy, ale za každou cenu prosadit vlastní pohled na činnost dotčených institucí. Za této situace vidím možné řešení pouze v urychleném převedení kompetencí Ministerstva kultury v otázkách církví na Úřad vlády a ve vypracování nové verze zákona, nezatížené spory z minulosti, která bude respektovat svébytné postavení církví a náboženských společností. 1.7 MF Jestliže do doby přijetí novely byly evidovány diakonie a charity a jinak nazvaná zařízení provozující obecně prospěšnou činnost a mají odpovídat novému typu právnické osoby uvedenému v § 16b, je vhodné stanovit přechodným ustanovením, do kdy upraví svůj statut. 1.8 MD K§1 a 16b - zásadní připomínky Návrh novely zákona ruší pojem církevní právnická osoba a místo něj zavádí pojem další právnická osoba založená církví a náboženskou společností, která je evidována podle tohoto zákona. Odstranění pojmu církevní právnická osoba je v návrhu zdůvodňováno tím, že Ustavní soud znejasnil pojem církevní právnická osoba. Ve skutečnosti Ústavní soud jen odmítl názor Ministerstva kultury, že charity a diakonie nemohou být církevními právnickými osobami. Novela zákona je proto přímým popřením právního názoru Ústavního soudu, který vyslovil ve zdůvodnění svého nálezu ze dne 27. 11. 2002 ve věci zákona č. 3/2002 Sb. Ústavní soud nezrušil pojem církevní právnická osoba tím, že ze zákona č. 3/2002 Sb. vypustil § 6 odst. 2, nýbrž pouze vyložil, že církevní právnická osoba nemůže být omezena výkladem textu zákona jen na vyznávání a šíření náboženské víry, nýbrž musí být chápána v souladu s dvoutisíciletou historií církve extenzivně i ve smyslu poskytování charitativní, sociální, zdravotnické a jiné činnosti. Již při projednávání návrhu zákona č. 3/2002 Sb. odmítala církev transformaci charit na obecně prospěšné společnosti. Tento postup je nutno odmítnout i nyní, a to i z těchto důvodů: Přeměna charit na veřejně prospěšná zařízení by charitám odňalo bezprostřední spojení s církví, které je motivuje k jejich činnosti, protože dnes nestojí mezi církví a charitou žádná správní a dozorčí rada, biskup jmenuje ředitele charity a ten organizuje její činnost a odpovídá za ni biskupovi. Navrhovaná změna zákona vnucuje charitám nové a početné orgány (správní a dozorčí radu) stojící mezi biskupem a ředitelem charity. Novela zákona nestanoví podmínky a způsob transformace dnešních charit na obecně prospěšná zařízení. Zakladatel má podle navrhovaného § 16b odst. 25 právo jmenovat jen první dozorčí radu, ale není řešeno, jak bude ustavena další dozorčí rada. Na rozdíl od dnešního statutu církevní právnické osoby, která má právo doplňkovou výdělečnou činností doplňovat svoje příjmy, bere statut veřejně prospěšného zařízení charitám tuto možnost a činí z nich jen poskytovatele obecně prospěšných služeb (rozdělovatele církevních peněz), čímž jim zakazuje jakoukoli ekonomickou aktivitu na podporu veřejně prospěšných sociálních služeb, a tím je odsuzuje k zániku, protože nebudou mít jiné zdroje příjmů než příspěvky zakladatele. Za těchto okolností může sociální služby poskytovat církev sama a nepotřebuje k tomu zřizovat charity.

Připomínky k návrhu usnesení

žádné

Připomínky k předkládací zprávě

3.1 MPO K bodu 5. - Závěr - na str. 8.-9. se uvádí, že některé údaje „....odmítá církev sdělit, ačkoliv je o ně MK žádána podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím...". Upozorňujeme, že církve a náboženské společnosti jako soukromoprávní subjekty nemají povinnosti sdělovat údaje podle zákona č. 106/1999 Sb., neboť podle uvedeného zákona jsou subjekty, které mají povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, orgány státu, resp. orgány územní samosprávy a veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky (§ 2 cit. zák.). Doporučujeme proto poslední větu v písm. d) na str. 8 vypustit. 3.2 MF V zájmu ucelené informovanosti a kontinuity postupu doporučujeme doplnit materiál v části II. Předkládací zpráva (před uvedením přílohy předkládací zprávy) informací o všech opatřeních, které vláda svým usnesením č. 811 ze dne 6.8.2003 uložila řešit. 3.3 MPSV Obsah předkládací zprávy a obecné části důvodové zprávy je zvětší části duplicitní, což považujeme za zbytečné. V zájmu větší přehlednosti obou materiálů doporučujeme tyto duplicity odstranit.

Připomínky k novele K čl. I

k bodu 2

4.1 MPSV Se zřetelem na ustanovení § 3 odst. 2 písm. g) a § 8 odst. 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), v nichž se v souvislosti s evidencí trvalého pobytu jako osobního údaje používá dikce „adresa místa trvalého pobytu" doporučujeme v navrženém textu novelizace S 3 oísm. c) zákona č. 3/2003 Sb. vložit za slovo „adresu" slovo „místa". 4.2 MPO Upozorňujeme, že cizinec (a v některých případech i český občan) nemusí mít v ČR trvalý pobyt a v takových případech ani nemůže uvést adresu trvalého pobytu v ČR. 4.3 MV Do textu § 3 písm. c) navrhujeme vložit za slovo „jméno" slova „popřípadě jména", a to v souladu se zákonem č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů. Dále navrhujeme vložit za slovo „adresa" slovo „místa", tato dikce odpovídá textu obsaženému v § 17 odst. 2 tohoto zákona a rovněž terminologii obsažené v zákoně č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4.4 Úřad pro ochranu osobních údajů 1. V § 3 písm. c) nahradit pojem „osobní údaje" pojmem „identifikační údaje osob". Následně provést tuto změnu ve všech dalších ustanoveních zákona o církvích a náboženských společnostech, kde je tento pojem používán. Důvodem je skutečnost, že „osobní údaj" je již v českém právu definován v § 4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění, a není žádoucí zavádět v českém právu novou definici tohoto pojmu s jiným obsahem a využitím pouze pro zákon o církvích a náboženských společnostech.- zásadní připomínka 2. § 3 odst. písmeno c) - údaj „jejich rodná čísla" nahradit údajem „jejich data narození". Dlouhodobým cílem Úřadu je omezovat používání rodného čísla jako univerzálního identifikátoru a v souvislosti s předpokládaným vstupem ČR do Evropské unie dosáhnout změny stávající právní úpravy v duchu Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 95/46/ES, která v článku 8 odst. 7 požaduje, aby členské státy určily podmínky, za kterých může být předmětem zpracování národní identifikační číslo nebo jakýkoli jiný obecně užívaný identifikátor. K jednoznačné identifikaci fyzické osoby je zcela postačující kromě jména a příjmení, datum narození, vyžadování rodného čísla v tomto případě považujeme za požadování nadbytečného rozsahu osobních údajů. - zásadní připomínka 3. § 17 odst. 2 - nahradit slova „jejich rodných číslech“ slovy „jejich daty narození“. - zásadní připomínka 4.5 Odbor kompatibility Úřadu vlády Nepovažujeme za vhodné zavádět do zákona legislativní zkratku „osobní údaj“ v jiném, užším významu, než je obvykle v našem právním řádu používán. Osobními údaji jsou totiž veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné osobě (vymezení pojmu osobních údajů viz např. v zákoně č. 101/2000 Sb. v § 4 a ve stejném smyslu také v čl. 2 směrnice 95/46/ES). V uvedeném případě by bylo vhodné použít legislativní zkratky např. „identifikační údaje“ apod.

k bodu 4

4.6 MV K bodu 4 a 20 Za stavu, kdy do okruhu právnických osob, které již působí na území České republiky, je třeba zahrnout též již registrovanou církev nebo náboženskou společnost, doporučujeme problematiku názvu církve a náboženské společnosti řešit pouze v rámci jednoho ustanovení. Doporučujeme proto namísto navrhované změny § 4 odst. 4 celý tento odstavec zrušit a přeformulovat § 10 odst. 3 písm. a) takto: „název církve a náboženské společnosti, který se musí lišit od názvu právnické osoby, která již působí na území České republiky nebo která již u ministerstva o registraci požádala, aby nebyly vzájemně zaměnitelné". Obdobná úprava by měla platit i v případě svazu církví a náboženských společností, jakož i orgánů a dalších institucí dle navrhovaného znění § 16a.

k bodu 8

4.7 MV Doporučujeme pro účely tohoto zákona blíže vysvětlit pojem „základní dokument", a to vzhledem k nové úpravě jeho použití.

k bodu 10

4.8 MF Předvětí novelizovaného ustanovení by mělo znít: ,,V § 10 odst. 3 písmeno f) zní: „.

k bodu 11

4.9 MV K bodu 11 a 13 Vzhledem k tomu, že jsou kladeny nové požadavky na obsahové náležitosti základního dokumentu, měl by návrh obsahovat též přechodná ustanovení, v jejichž rámci by byl řešen vliv zákonné úpravy na základní dokument dosavadních registrovaných církví a náboženských společností. Ve vazbě na toto doporučení by bylo třeba označit dosavadní ČI. II jako ČI. III.

k bodu 13

4.10 MPO K § 10 odst.3 písm. j) Doplněním textu „ ... a údaje podle § 27 odst. 5" se stanovuje církvím a náboženským společnostem povinnost uvádět v základním dokumentu předmět podnikání a jiné výdělečné činnosti. Doporučujeme toto doplnění vypustit, neboť uvedené subjekty jsou primárně zakládány za jiným než podnikatelským účelem a nemohou předjímat případný předmět svého podnikání či jiné výdělečné činnosti.

k bodu 17

4.11 MPO Doporučujeme slovo „registrace" nahradit slovy „v registrovaných údajích".

k bodu 19

4.12 Národní bezpečnostní úřad - v textu novelizačního bodu za slovo „včetně" vložit slova „nadpisu a". 4.13 MI

Doporučujeme přesunout z § 16 odst. 2 (společná ustanovení o evidenci) legislativní zkratku „evidované právnické osoby" do § l písm. b). Navrhujeme v § 16a v písm. e) vypustit slovo „osoby“.

4.14 MPO K § 16 odst. l • není jasný pojem „jiné náboženské instituce“, doporučujeme upřesnit. 4.15 MPO K § 16 odst. 1 a2

Není zřejmé, zda se jedná skutečně o evidenci, nebo zda tato evidence má ve své podstatě spíše charakter rejstříku. Pokud by se mělo jednat o seznam rejstříkového charakteru, bylo by to v rozporu s čl. 16 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterých církve a náboženské společnosti zejména zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech. Výkon těchto práv může být omezen pouze tehdy, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých (dále viz též odůvodnění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., bod VI.). Doporučujeme proto charakter evidence vyjasnit, aby bylo zřejmé, že se nejedná o registraci s konstitutivním charakterem zápisu.

4.16 MPO K§ 16 odst. 3

Doporučujeme v odvolávce uvést, podle jakých zvláštních předpisů bude postupováno.

4.17 MPO K § 16 odst. 6

Navrhujeme vypustit. Toto ustanovení klade církvím a náboženským společnostem podmínky pro výkon tzv. jiných činností, čímž zasahuje do jejich vnitřních poměrů (je třeba vzít v úvahu, že se jedná o soukromoprávní subjekty, přičemž jiné soukromoprávní subjekty takovému omezení nepodléhají) - viz též již citovaný čl. 16 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

4.18 MPO K §16 odst. 7

Doporučujeme blíže vysvětlit. Z návrhu není zřejmé, z jakého důvodu by bylo třeba splnění podmínek prokazovat při zápisu do evidence, která má mít informativní charakter.

4.19 MV 1. Je třeba vymezit vztah mezi odstavci 1 a 2. Odst. 1 zavádí evidenční princip, v odst. 2 se jedná o princip registrační. Ze znění dále není zřejmé, zda se v obou odstavcích jedná o tytéž osoby. Toto vymezení je nezbytné s ohledem na připomínku č. 2 k tomuto bodu. 2. Dále je třeba upozornit na směšování pojmů „orgán" a „osoba" (nejedná se o tentýž pojem). Z ustanovení odst. 1 a 2 není zřejmé, zda se evidují orgány či právnické osoby. (Viz. dále § 16a odst. 1) 3. Nález Ústavního soudu č. 4/2003 zamítl návrh na zrušení § 16, neboť ten nepodmiňuje „právní vznik a zánik církevních právnických osob konstitutivním právním aktem státního orgánu". Nové znění § 16 odst. 2 však stanoví, že „dnem zápisu do Rejstříku evidovaných právnických osob se osoby podle odstavce 1 stávají právnickými osobami podle tohoto zákona". Podle odst. 5 však k zápisu nemusí dojít (řízení o návrhu může být zastaveno), vznik právní subjektivity je tedy vázán na konstitutivní právní akt státního orgánu. Na základě uvedených skutečností je ustanovení § 16 odst. 2 v rozporu s čl. 16 odst. 2 Listiny. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 4. Z odst. 2 není zřejmé, zda se ustanovení týká i církví. Pokud ano, je toto ustanovení protiústavní. 5. K odst. 1 dále doporučujeme nahradit slova „na ministerstvu jsou evidovány" slovy „ministerstvo eviduje". 6. V odstavci 6 (ve vztahu i k dalším ustanovením) je třeba vymezit pojem „hlavní činnost" a uvést, jaký je jeho vztah k pojmům „doplňková činnost" a „obecně prospěšná činnost". Dále je třeba tyto pojmy jasně definovat. 7. Z odst. 6 není zřejmé, kdo a jak posoudí splnění požadavků podle tohoto odstavce. 8. V odst 7 je třeba doplnit, komu a jak bude nutno prokázat splnění podmínek podle tohoto odstavce. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 9. Z odst. 7 není zřejmé, zda „činnosti" zde uvedené se nějakým způsobem liší od „jiných činností". 10. Z odst. 7 není dále zřejmé, jaké „zvláštní podmínky" stanoví občanský
zákoník. 4.20 MS § 16 odst. 1 a 2: a) V tomto ustanovení je třeba vyjasnit a blíže specifikovat resp. rozlišit pojem „orgán", který se používá v § 16 odst. l jakožto orgán, který se může stát dnem zápisu do Rejstříku evidovaných právnických osob podle odstavce 2 § 16 právnickou osobou, od pojmu „orgán" registrované církve a náboženské společnosti, který je určen k podání návrhu na evidenci ve smyslu § 16 odst. 4, což je patrně stálý vnitřní výkonný orgán registrované církve a náboženské společnosti (který nemusí být patrně statutárním orgánem, ale jen pověřeným orgánem k tomuto účelu) a nestává se právnickou osobou. Pojem „orgán" používaný ve dvojím smyslu je poněkud zavádějící a mohl by vést k nedorozuměním a pochybnostem. Bylo by popřípadě vhodné používaný pojem „orgán" s příslušným přívlastkem definovat případně v ustanovení § 3 vymezujícím základní pojmy, používané v navrhovaném zákoně. Jde zřejmě významově o dva druhy orgánů. b) Další případy evidovaných řeholních a jiných náboženských institucí by bylo též vhodné pojmově vyjasnit na rozdíl od registrovaných subjektů. Opět by to bylo možné v § 3 o vymezení základních pojmů. Jasné jsou jen nově zaváděná a k evidenci navržená „obecně prospěšná zařízení", jejichž podstatu a postavení novela přímo upravuje (§ 16b). c) Pro všechny tyto tři instituty resp. subjekty se pak zavádí legislativní zkratka "evidované právnické osoby" a určuje zápis do Rejstříku evidovaných právnických osob na rozdíl od Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností (§14 odst. 4) a Rejstříku svazků církví a náboženských společností (§ 14 odst. 5). Je proto třeba, aby bylo jednoznačně určeno, které orgány a náboženské instituce se jako právnické osoby zapisují v evidenci do tohoto třetího Rejstříku evidovaných právnických osob. d) Bylo by též možno uvažovat se zjednodušením těchto veřejně přístupných seznamů (§ l písm. b) a § 17) tak, že by mohl vzniknout jen jeden veřejný registr, který bude mít tři části. Omezila by se tak opakovaná shodná ustanovení rozsahu této právní úpravy Rejstříků. 4.21 MS § 16 odst. 3 -7: a) K vyjasnění a zpřesnění formulace se doporučuje místo slov „registruje a eviduje církev a náboženská společnost podle zvláštních předpisů" užít slov „se evidují nebo registrují na základě požadavku (podnětu) církve nebo náboženské společnosti podle zvláštních právních předpisů". V poznámce pod čarou pak bude vhodné učinit příkladmo nebo taxativně odkaz na tyto zvláštní právní předpisy. b) Kromě toho navrhujeme zařadit odstavec 4 jako odstavec 3. Odstavec 3 pak zařadit jako odstavec 7, aby v souvislém sledu byla vypořádána otázka evidence podle odstavce l a 2. V textu dosavadního odstavce 7 pak změnit odkaz místo na odstavec 4 odkazem na odstavec 3 a odstavce 5-7 přečíslovat na odstavce 4 - 6. 4.22 MF K § 16 odst. 3 - Doporučujeme prověřit, zda je správně použit výraz „další osoby", a to s ohledem na to, že v předchozím textu se používají výrazy „právnická osoba", „fyzická osoba", „osoba hlásící se k církvi", „osoba vykonávající duchovenskou činnost", popř. „evidovaná právnická osoba", čemuž uvedené označení neodpovídá a legislativní zkratka „osoba" zřejmě nebyla v zákoně zavedena. K bodu §16 odst. 5 - Upozorňujeme, že mezi číslem paragrafu a zkratkou „odst." se nedává čárka. 4.23 MD Toto ustanovení v přímém rozporu s odůvodněním nálezu Ústavního soudu uvádí, že orgány církví se stávají právnickými osobami dnem zápisu do Rejstříku evidovaných právnických osob. Tím je novela zákona v kolizi s Listinou základních práv a svobod, která přiznává církvím autonomii v ustavování vlastních orgánů. - zásadní připomínka

k bodu 20

4.24 Národní bezpečnostní úřad - v § 16a odst. 2 poslední větě rozepsat zkratku „odst.“, protože jde o odkaz v rámci téhož paragrafu, - v § 16b odst. 10 slovně uvedenou číslovku „tři“ vyjádřit arabským číslem, - v § 16b odst. 14 slovně uvedenou číslovku „jednoho“ vyjádřit arabským číslem, - v § 16b odst. 20 písm. a) slovně uvedenou číslovku „šesti“ vyjádřit arabským číslem, - v § 16b odst. 20 písm. h) slovně uvedenou číslovku „jednoho“ vyjádřit arabským číslem, - v § 16b odst. 32 slovně uvedenou číslovku „šesti“ vyjádřit arabským číslem, - za uvozovky za textem poznámky pod čarou č. 14c doplnit tečku. 4.25 MPSV V § 16b odst. 20 písm. b) bude třeba za slovem „jmenovat" doplnit odkaz na poznámku pod čarou, ve které se uvede „§ 27 odst. 4 zákoníku práce". Skutečnost, že ředitel obecně prospěšného zařízení vykonává řídící činnost v rámci pracovním poměru založeného volbou a tedy že je účasten nemocenského a důchodového pojištění, lze totiž dovozovat pouze nepřímo z pravomoci správní rady o.p.z. stanovit mu mzdu. 4.26 MŽP (§ 16a odst. 1) Doporučuje se precizovat formulace zejména u písmen d) a e) v textu „její sídlo osoby", „její název osoby". Postačí např. její sídlo", případně „sídlo osoby". Dále se upozorňuje, že není zavedena legislativní zkratka „osoba", což může činit potíže vzhledem k tomu, že slovo je v návrhu užito v různých spojeních ve smyslu subjektu práva - např. „právnická osoba", „osoba hlásící se k církvi", „jiné osoby" apod. Doporučuje se zavést legislativní zkratku „obecně prospěšné zařízení" pro obecně prospěšné zařízení církve nebo náboženské společnosti tak, aby bylo patrné, že se jedná o zařízení, které může zřizovat výhradně církev nebo náboženská společnost. 4.27 MŽP (§ 16b odst. 7 a 8) Není jasné, co se myslí vznikem obecně prospěšného zařízení. Je-li to okamžik, kdy se stane právnickou osobou (§ 16 odst. 2), doporučuje se jasná formulace. Též není jasné, k čemu se vztahuje ženský rod „za ni", „jejího vzniku", „jí brání". Text by měl být vztažen k obecně prospěšnému zařízení, a nikoli ke správní radě. Dále v odstavci 7 se nehovoří o závazcích, proto se v odstavci 8 doporučuje přesnější formulace např.: "závazky případně vzniklé jednáním zakladatele obecně prospěšného zařízení podle odstavce 7". 4.28 MPO K § 16b Upozorňujeme, že v ustanovení chybí vymezení pojmu „obecně prospěšné služby". Doporučujeme zvážit formulaci odstavce l tohoto ustanovení, neboť máme za to, že církvím a náboženským společnostem nelze ukládat povinnost poskytovat obecně prospěšné služby veřejnosti. 4.29 MV 1.V§16a odst. 1 písm. d), e), g) je třeba vypustit slovo „osoby". 2. V § 16a odst. 3 je třeba nahradit slovo „odstavci 3" slovem „odstavci 2". 3. Formulace odst. 1 je velmi nejasná. Není zřejmé, co je myšleno spojením „za účelem vyznávání náboženské víry jako právnické osoby“. 4. Osobní údaje uvedené v odst. 1 písm. g) je třeba vymezit taxativně (§ 4 písm. a) zák. 101/2000 Sb.). Je třeba takto vymezit osobní údaje i v dalších ustanoveních (§ 16 odst. 1 písm. d), § 20 odst. 1 písm. d), g)). 5. K § 16b: Je třeba zvážit, zda je nutné upravovat zvlášť nový typ právnické osoby a zda není možno toto řešit v rámci stávajících právnických osob. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 6. K § 16b odst. 1 navrhujeme blíže definovat spojení „předem stanovené a pro všechny uživatele stejné podmínky". Není zřejmé, o jaké podmínky se jedná (zda o podmínky podle tohoto zákona). 7. K § 16b doporučujeme v nadpisu a dalším textu doplnit slova „církví a náboženských společností", neboť nebyla zavedena legislativní zkratka, popř. doporučujeme tuto zkratku zavést v bodě 19. 8. K odst. 4 a 7: je třeba upřesnit, zda může být obecně prospěšné zařízení založeno více církvemi či náboženskými společnostmi. 9. Doporučujeme vypustit odst. 5 a 6. Zákon toto nevylučuje a proto se tato ustanovení jeví nadbytečná. 10. K § 16b se domníváme, že v odst. 20 písm. b) je třeba se změnou zakládací listiny počítat i podle odst. 4 (např. písm. f). 11. K § 16b odst. 29 písm. c) doporučujeme uvést, že dozorčí rada dohlíží také na to, zda obecně prospěšné zařízení vyvíjí svou činnost v souladu se statutem. 4.30 MV

K bodu 20 a 28 1. Podle navrhované úpravy se u evidovaných právnických osob předpokládá též podávání návrhů na evidenci jejich změn. Není však upravena, s výjimkou určení, kdo podává návrh na evidenci změn, procesní stránka věci (tak jak tomu je v případě registrace změn). 4.31 MS § 16b: a) Zatímco odstavec 5 a další odstavce počítají s dozorčí radou a nikoli jen se správní radou, chybí v odstavci 4 zmínka o možnosti zřízení dozorčí rady, což by mělo být též v rámci zakládací listiny řešeno, jestliže je patrně alternativně nebo v některých případech obligatorně (což není jasné), uvažováno s dozorčí radou. Není-li dozorčí rada, kdo plní v obecně prospěšném zařízení nebo vůči němu kontrolní funkce? Zřízení či nezřízení dozorčí rady je třeba uvést jako podstatnou náležitost v zakládací listině a nikoli ve statutu, protože statut musí být v souladu se zakládací listinou (odstavec 20, písm. c)). b) V odstavci 11, 22 a návazně i 28 je třeba doplnit, jak se prokazuje splnění podmínky bezúhonnosti. Patrně půjde o výpis z evidence Rejstříku trestů, nikoli o jeho opis. Jde i o to, jak aktuálně má být tento výpis od jeho vystavení termínován. c) V odstavci 16 chybí úprava pro případ, kdy předseda správní rady není přítomen jednání; pak je patrně rozhodující hlas osoby předsedající tomuto jednání nebo se musí při neúčasti předsedy jednání správní rady odročit do doby, než bude přítomen předseda? 4.32 MF K § 16a odst. l písm. g) - Domníváme se, že místo „osobní údaje by mělo být uvedeno „ jméno, příjmení, bydliště, příp. rodné číslo. Viz též § 16c odst. l písm. d) K § 16b odst. 30 -Neoznačený odstavec na str. 7 je třeba očíslovat. K § 16b odst. 34 písm. c) - Podle našeho názoru by mělo být stanoveno, že ověření auditorem je povinné u všech obecně prospěšných zařízení, do jejichž majetku byl vložen majetek státu nebo obce nebo které používají nemovitý majetek státu nebo obce (§ 16b odst. 26) - zásadní připomínka. 4.33 MD K § 16a odst. l písm. a): Požadavek na předkládání dokladů o založení orgánů církví je nerealizovatelný, protože většina církví byla založena v minulých staletích a doklady o jejich založení se mnohdy nedochovaly. Jediný doklad o jejich právní subjektivitě je zápis o vlastnictví v pozemkových knihách, protože v případě pochybností o jejich právní subjektivitě by je státní orgány za Rakouska-Uherska nezapsaly jako vlastníky. - zásadní připomínka

k bodu 23

4.34 MV Toto ustanovení je třeba vypustit. Správní úřad nemůže stanoveným způsobem postupovat. Dané ustanovení pravděpodobně uvádí, že ministerstvo kultury ve správním řízení postupuje dle obchodního a občanského zákoníku. Vztah ke správnímu řádu není vymezen. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 4.35 mpř. vl. Mareš Zásadní připomínky: §17 odst. 7 návrhu odkazuje v případě, že zákon č. 3/2002 Sb. neupravuje postup vedení rejstříků, na ustanovení občanského soudního řádu a obchodního zákoníku. Nelze, aby v systému, který je založen na oddělení moci výkonné a soudní, bylo zákonem stanoveno, že Ministerstvo kultury postupuje v registračním a evidenčním řízení podle zákonů, které upravují postup soudů. Totéž platí pro §26 odst. 2, který stanoví, že o zrušení obecně prospěšného zařízení bude rozhodovat soud i ministerstvo. 4.36 MF U číslovky „7" je třeba odstranit závorky. 4.37 MD Toto nově vložené ustanovení je nepřijatelné, protože řízení ve věcech Rejstříku má podléhat správnímu řádu a nikoli občanskému soudnímu řádu a obchodnímu zákoníku. - zásadní připomínka

k bodu 24 a 26

4.38 Národní bezpečnostní úřad - přeznačení písmen se uvádí větou na samostatném řádku, proto text této věty bude začínat slovy „Dosavadní písmena".

k bodu 28

4.39 Národní bezpečnostní úřad - v textu novelizačního bodu za slova „§ 20" vložit slova „včetně nadpisu". 4.40 MV V nově upraveném § 20 je vypuštěn odst. 3, tato skutečnost však není v odůvodnění vůbec zmíněna. Doporučujeme odůvodnění doplnit, a to vzhledem k důležitosti vypuštěného ustanovení.

k bodu 29

4.41 Národní bezpečnostní úřad - doplnit o nahrazení v § 26 odst. 1 písm. b).

k bodu 32

4.42 MPO K § 25 odst. l Upozorňujeme, že navržená změna není promítnuta do úplného znění zákona (bod IV materiálu). Obecně máme za to, že zánik církve a náboženské společnosti výmazem z rejstříku není možný s ohledem na skutečnost, že tyto subjekty vznikají ve smyslu či. 16 Listiny základních práv a svobod nezávisle na státu (viz též citovaný nález Ústavního soudu č. 4/2003 Sb., odůvodnění v bodu VI., podle kterého zápisy těchto subjektů do rejstříků nepodmiňují jejich právní vznik a zánik konstitutivním právním aktem státního orgánu, nýbrž že jejich evidence má pouze deklaratorní povahu ). Doporučujeme proto § 25 ze zákona vypustit. 4.43 Úřad pro ochranu osobních údajů Do § 25 - doplnit nový odstavec 3, který stanoví povinnost likvidace identifikačních údajů fyzických osob například takto: „(3) V případě zániku registrovaných právnických osob podle § 16 odst. 1 tohoto zákona je ministerstvo povinno zlikvidovat x) identifikační údaje fyzických osob těchto právnických osob, vedených v rejstříku. x) § 4 písm. i) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění". - zásadní připomínka

k bodu 35

4.44 MŽP Upozorňuje se na nesoulad novely s úplným zněním zákona ve znění navrhovaných změn, a to u § 26 odst. l, kde v úplném znění jsou nově navržena ještě písm. e) a f). Ta však nejsou obsahem návrhu novely. 4.45 MŽP (§ 26 odst. 2 písm. e)) Není jasné, jaký případ rozhodování soudu má předkladatel na mysli. Nemá se jednat o rozhodnutí ministerstva, a nikoli soudu? 4.46 MŽP (§ 26) Dává se k úvaze, zda není potřebné pro evidované právnické osoby obdobné ustanovení o výmazu z evidence jako pro registrovanou církev a náboženskou společnost - § 25 odst. 2. 4.47 MPO K § 26 odst. 3 písm. d)

Doporučujeme vypustit, jednalo by se o neodůvodněné zasahování do vnitřních záležitostí církví a náboženských společností jakožto soukromoprávních korporací - viz též k připomínky k § 16 odst. 6 návrhu.

4.48 MV 1. K odst. 2 písm. c): právnická osoba nemůže být zrušena někým jiným než tím, kdo ji založil. 2. Ustanovení odst. 2 písm. e) (zde je uvedeno rozhodnutí soudu o zrušení) je v rozporu s odst. 3. (o zrušení rozhoduje ministerstvo). Odst. 3 dále odporuje čl. 16 odst. 2 Listiny. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 3. Ustanovení odst. 3 písm. d) a f) jsou velmi nejasná a jejich formulaci je tedy třeba upřesnit. 4. Je třeba vypustit ustanovení odst. 4, 5, neboť postrádáme jejich význam. Ustanovení odst. 6 se jeví jako absurdní a odporující si. 4.49 MF Předvětí je třeba upravit takto: „V § 26 se za odstavec l vkládají". V závěru bodu se uvede „Dosavadní odstavce se označují jako odstavce". Obdobně též na konci bodu 39.

k bodu 39

4.50 Národní bezpečnostní úřad - v § 27 odst. 7 slovně uvedenou číslovku „tři" vyjádřit arabským číslem, - v § 27 odst. 9 písm. a) a b) slovně uvedené číslovky „jeden" a „deset" vyjádřit arabskými čísly, - přeznačení odstavců se uvádí větou na samostatném řádku, proto text této věty bude začínat slovy „Dosavadní odstavce". 4.51 MPO K § 27 odst. 9 písm. a) a b) • Doporučujeme uvést jasně, zda roční závěrka musí být ověřena auditorem při splnění obou podmínek, v tom případě je nutno uvést na konci písmene a) spojku „a", nebo jen jednu, v tom případě uvést na konci písmene a) slovo „nebo“. 4.52 MPO K § 27 odst. 12 - doporučujeme vypustit

Podle uvedeného ustanovení návrhu se právnické osoby registrované a evidované podle zákona o církvích a náboženských společnostech nesmí účastnit na podnikání jiných osob. Podle našeho názoru se jedná o nedůvodné omezení svobody podnikání soukromoprávního subjektu a ustanovení je proto v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Důvodová zpráva zařazení tohoto ustanovení do zákona neobjasňuje.

4.53 MV 1. K odst. 9: význam pojmu „jiný územní orgán" není zřejmý. 2. K odst. 11: je nutno doplnit, kdo a jak rozhoduje o skutečnosti uvedené v daném ustanovení. 3. K odst. 12: mimo území ČR nejsou žádné organizační složky. Jedná se o pojem našeho právního řádu. 4. V odst. 12 je třeba doplnit kdo a jak posoudí skutečnost uvedenou v daném ustanovení (právní řád daného státu upravuje hospodaření právnických osob obdobně jako tento zákon). Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 4.54 MS § 27 odst. 10: Otázka vzniku dozorčí rady by měla být řešena již v zakládací smlouvě a neměla by být ponechána na vůli právnické osoby, zda jí zřídí. Kromě toho novela podrobně uvádí působnost dozorčí rady, která je podstatně širší, systematičtější a trvalejší než je jednorázová činnost auditora, který je ještě alternativním ověřovatelem účetní závěrky a nemá další kontrolní funkce dozorčí rady upravené v návrhu. Proto doporučujeme řešit otázku vzniku dozorčí rady již v zakládací smlouvě zařízení, aby bylo možno přizpůsobit absenci dozorčí rady jiným stálým vnitřním nebo vnějším systémům kontroly, o nichž by měl zakladatel vždy v případě nezřízení dozorčí rady rozhodnout. 4.55 mpř. vl. Mareš Zásadní připomínky: Ustanovení §27 odst. 7-9 je nepřímou novelou zákona o účetnictví. Takový postup je v rozporu s Legislativními pravidly vlády. Navíc podle novely zákona č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví v platném znění, jsou všechny účetní jednotky, tj. všechny právnické osoby mající sídlo na území ČR, povinny účtovat v podvojném účetnictví, přičemž ustanovení této novely bude použito zpravidla v účetním období, které započalo v roce 2004. Ustanovení §27 odst. 11-13 je v rozporu v nálezem Ústavního soudu (str.106 částky 3/2003: "Ustavní soud uvádí, že církve a náboženské společnosti představuji - jakožto zvláštní forma výkonu sdružovacího práva - soukromoprávní korporace, které mohou zásadně činit vše, co není zákonem výslovně zakázáno (či. 2 odst. 3 Listiny, či. 2 odst. 4 Ústavy). V souladu s či. 16 odst. 4 Listiny dále platí, že výkon těchto práv lze omezit jen v nezbytných a Listinou vymezených případech."). 4.56 MF Z hlediska daňového žádáme o vypuštění následující části ustanovení § 27 odst. 11 písm a), která zní: „zákonem o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí,". Toto ustanovení § 27 má být sankcí za nedodržení podmínek a povinností stanovených pro činnost právnických osob registrovaných a evidovaných podle tohoto zákona. S touto sankcí nelze souhlasit. Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí je upravena zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, který jednoznačně upravuje osvobození od těchto daní a navrhovaná úprava je s tímto zákonem v rozporu - zásadní připomínka. Obdobně žádáme o vypuštění ustanovení § 27 odst. 11 písm. b), které zní : „pro následující zdaňovací období po roce, v němž k porušení došlo, daňová zvýhodnění stanovená zákonem o dani z nemovitostí." Podle komentáře Zvláštní části předkládané novely má být předmětné ustanovení sankcí za nedodržení povinností uložených v předchozích ustanoveních. S tím nelze souhlasit, neboť daň z nemovitostí je upravena zákonem č.338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon v § 4 a 9 jednoznačně upravuje osvobození od daně z nemovitostí, takže navrhovaná úprava je s tímto zákonem v rozporu - zásadní připomínka . Pokud se na nový typ evidované právnické osoby - obecně prospěšné zařízení má vztahovat daňové zvýhodnění podle zákona o daních z příjmů a dalších daňových zákonů a stejně jako u obecně prospěšných společností má být sankcionováno za nesplnění daných podmínek hospodaření, je vhodné tato zvýhodnění pro tento typ právnické osoby přímo v daňových zákonech poskytnout - např. v zákoně o daních z příjmů doplnit § 18 odst. 8. Z hlediska účetnictví sdělujeme rovněž podstatné připomínky: Doplněná ustanovení v § 27 týkající se zákona o účetnictví již nejsou v souladu s právě v Parlamentu projednávanou novelou zákona o účetnictví. Doporučujeme proto z navrhovaného znění odstavců § 7 a 8 paragrafu 27 vypustit slovo „podvojné". Za slovo účetnictví navrhujeme vložit poznámku pod čarou s odvoláním na zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Dále upozorňuje, že § 27 odst. 11 za písm a) a b) obsahuje ustanovení odstavce (4), které návrh novely zákona č. 3/2003 Sb. - III. neobsahuje. 4.57 MF K § 27 odst. 9 - U písmena „a)" je třeba doplnit, že ověření auditorem je povinné také u všech obecně prospěšných zařízení, do jejichž majetku byl vložen majetek státu nebo obce nebo které používají nemovitý majetek státu nebo obce (§ 16b odst. 26) - zásadní připomínka.

k bodu 40

4.58 Úřad pro ochranu osobních údajů § 29 - vedení Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností, Rejstříku svazů církví a náboženských společností a Rejstříku evidovaných právnických osob a vzory všech výpisů z registrace nebo evidence tohoto zákona. Upozorňujeme na skutečnost, že vyhláškou nelze upravit nové povinnosti nad rámec zákonné úpravy. K čl. II 4.59 MV Podle odůvodnění tohoto článku je účinnost ustanovení, že obecně prospěšné zařízení bude na konci svého názvu používat zkratku o.p.z., odložena s ohledem na administrativní zajištění tohoto ustanovení. Není přitom zřejmé, jaké konkrétní skutečnosti brání nabytí účinnosti předmětného ustanovení dnem vyhlášení zákona. Doporučujeme, aby po dobu uvedeného mezidobí byla otázka odlišnosti názvu obecně prospěšného zařízení od názvu právnických osob, které již na území České republiky působí, zákonem ošetřena. 4.60 MMR - doporučení Doporučujeme pouze v čl. II ustanovení o účinnosti uvést do souladu s čl. 53 odst. l písm. c) Legislativních pravidel vlády. 4.61 MS Novela by měla nabýt účinnosti nikoli dnem vyhlášení, ale po uplynutí potřebné doby legisvakance, protože jde o organizačně právní normu, na jejíž aplikaci v praxi by měl bát dán potřebný čas jednak k seznámení dotčených osob jednak k zavedení a dodržování náročných organizačních opatření.

Připomínky k důvodové zprávě

Obecná část 5.1 MPSV V bodě V. Předpokládaný hospodářsky a finanční dosah se ve druhém neoznačeném odstavci používá neurčitá formulace, že předpokládaný finanční dopad na státní rozpočet by měl být pokryt z prostředků uvolněných vládou v srpnu t. r. usnesením vlády č. 811 k zajištění evidence církví, náboženských společností, svazů církví a dalších právnických osob evidovaných podle zákona. Je nezbytné informovat vládu, zda tyto finanční prostředky (5 mil. Kč) postačují k úhradě nákladů vzniklých v souvislosti s novou právní úpravou, a v tomto směru formulaci zpřesnit. Dále doporučujeme vyjádřit, zda návrh nové právní úpravy bude mít dopad na ostatní veřejné rozpočty (či. 9 odst. 2 písm. f) Legislativních pravidel vlády). 5.2 MV K obecné části doporučujeme, aby na str. 14 bylo u zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě, uvedeno „ve znění pozdějších předpisů" nebo „ve znění zákona č. 135/1993 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 151/1999 Sb. a č. 223/1999 Sb. Taktéž u zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, navrhujeme uvést jeho novelizaci zákonem č. 122/2000 Sb. 5.3 MF Vyčíslení předpokládaného hospodářského a finančního dosahu navrhované právní úpravy neodpovídá zcela Legislativním pravidlům vlády. Podle čl 9. písm. f) LPV nestačí se pouze zaměřit na dopad do státního rozpočtu. Nezbytné je i vyčíslení dopadu na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, podnikatele atd. Pokud v některých z vyjmenovaných případů není předpokládán žádný dopad, je třeba i toto v důvodové zprávě uvést. 5.4 MPSV Obsah předkládací zprávy a obecné části důvodové zprávy je zvětší části duplicitní, což považujeme za zbytečné. V zájmu větší přehlednosti obou materiálů doporučujeme tyto duplicity odstranit. Zvláštní část MV Navrhujeme upravit zvláštní část důvodové zprávy v souladu s Čl. 9 odst. 3 LPV. Často chybí odůvodnění jednotlivých navrhovaných ustanovení, vysvětlení jejich účelu, a to i v případě některých důležitých změn (např. § 16a, § 16b, § 16c, §26 odst. 2-6). Další připomínky MPO K § 21 odst l písm c): Doporučujeme v odvolávce uvést, podle jakých zvláštních předpisů bude postupováno. Příloha č. 2: Příloha č. 2 předkládací zprávy: Zápis z porady k vyhodnocení připomínkového řízení k návrhu novely zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, ze dne 15. 10. 2003

Účast Porady se zúčastnili - za připomínková místa: MF - E. Mikulášová, M. Korbová MZV - J. Mikušek
MS - V. Havránek MV - M. Kalhousová, M. Žáčková MD - D. Čermák Úřad vlády (RNNO) - H. Frištenská ÚOOÚ - V. Procházka - za MK, odbor církví: J. Řepová, ředitelka odboru H. Veselá, vedoucí registračního oddělení L. Houdková, M. Kratochvíl, P. Podloucká
Zahájení

Ředitelka odboru církví zahájila poradu, přivítala přítomné účastníky a poděkovala za všechny připomínky. Všichni přítomní se navzájem představili. Zároveň uvedla, že MK akceptuje všechny připomínky legislativně - technického charakteru. Přítomným zástupcům připomínkových míst byl rozdán materiál s texty všech došlých připomínek a k informaci také fotokopie připomínek, které byly doručeny od některých církví a náboženských společností (dále jen „církve“). Ředitelka odboru církví dále uvedla, že na základě připomínek církví navrhuje MK takovou úpravu ustanovení § 16b, která by neurčovala orgány obecně prospěšných zařízení, jejich ustanovování a způsob jednání, ale která by pouze stanovovala, a to v zájmu jistoty třetích osob, jaké orgány takové zařízení má mít s tím, že jejich organizace a způsob jednání bude upraven jednotlivými církvemi a náboženskými společnostmi v jejich statutu. Obdobně uvedla, že navrhuje vynechat některá další ustanovení převzatá ze zákona o obecně prospěšných společnostech, ke kterým církve a náboženské společnosti uplatnily připomínky, jak je uvedeno dále. Současně ředitelka odboru církví navrhla i změnu názvu „obecně prospěšné zařízení“ na jiný název tak, aby byl pro církve a náboženské společnosti přijatelnější.

K vlastním připomínkám

Následující číslování připomínek odpovídá jejich označení v materiálu „Texty připomínek...“, který byl účastníkům rozdán a který je rozesílán znovu i pro ta připomínková místa, která se této porady nezúčastnila. Nejprve byly vypořádány připomínky k předkládací zprávě (3.1 - 3.3): Zde došlo k nedorozumění. Předkládací zpráva sloužila pouze k informaci pracovníkům legislativních odborů, aby se mohli seznámit s textem materiálu, který byl podkladem k usnesení vlády č. 811 z 6. 8. 2003. Dále bylo jednáno již o samotném textu novely: K čl. I

k bodu 2

4.1 MPSV - MK akceptuje. 4.2 MPO - MK se domnívá, že není vhodné, aby člen statutárního orgánu neměl trvalý pobyt na území ČR. MZV vzneslo námitku, že v ČR působí i zahraniční právnické osoby, které mají často ve statutárních orgánech cizince bez trvalého pobytu v ČR. MS upozornilo, že i zahraniční právnické osoby musejí mít v ČR zástupce s trvalým pobytem v ČR. Výsledek: Je dostačující, má-li na území ČR trvalý pobyt alespoň jeden člen statutárního orgánu, který bude v ČR jménem právnické osoby jednat. 4.3 MV - MK akceptuje. 4.4 ÚOOÚ a 4.5 Odbor kompatibility Úřadu vlády - Problematika „osobních údajů“ a „rodných čísel“ ponechána k dalšímu jednání se zástupcem ÚOOÚ.

k bodu 4

4.6 MV - MK neakceptuje. Ust. § 4 se vztahuje i na neregistrované církve, ust. § 10 jen na registrované, nejde tedy o dublování ustanovení. MV tato vysvětlení akceptovalo.
k bodu 8
4.7 MV MK vysvětlilo, že navrhlo vypustit slova „církve a náboženské společnosti“, aby nevznikl dojem, že jde o dokument církve, např. typu kanonického práva, ale pouze základní dokument předkládaný podle ust. § 10 odst. Současná dikce daného ustanovení zákona totiž k takovému omylu vedla..
k bodu 10
4.8 MF - MK akceptuje.
k bodu 11
4.9 MV - MK doplní do návrhu přechodná ustanovení a předloží je ve 2. kole připomínkového řízení.
k bodu 13
4.10 MPO MK vysvětlilo, že nejde o novou povinnost církví. Povinnost uvést v základním dokumentu i předmět podnikání je již obsažena v ust. § 27 odst. 5. Uvedení této povinnosti v ust. § 10 odst. 3 písm. j) je tak jen připomenutím dané povinnosti a uvedení, ve které části základního dokumentu má být tato skutečnost uvedena.
k bodu 17
4.11 MPO - MK změní formulaci tak, že slova „návrh na změny“ v ust. § 15 odst. 2 se nahradí slovy „návrh na registraci změny“. K bodům 19 a 20: Ustanovení § 16 až § 16c budou podstatně změněna. MK vypracuje další návrh a rozešle jej do 2. kola (zúženého) připomínkového řízení MF, MS, MV, MD a Úřadu vlády (RNNO) a dalším připomínkovým místům. Předmětem dalších jednání budou zejména tyto okruhy:

V případě církevních právnických osob (v návrhu „evidovaných právnických osob“) se uvažuje o změně evidenčního principu na princip registrační. Šlo by o registraci nárokovou. MV uvedlo, že je „veřejný zájem“ (ve smyslu čl. 16 odst. 4 Listiny základních práv a svobod) na tom, aby bylo v zájmu jistoty třetích osob jednoznačně řečeno, kdy získávají subjekty zřizované církvemi právní subjektivitu podle právního řádu ČR a ve kterém okamžiku k tomu dochází. Bude-li zachován evidenční princip, budou v této oblasti i nadále nesrovnalosti. Výhodou registrace je i to, že správní orgán vede správní řízení a vydává rozhodnutí, kdy účastníci musejí být poučováni o svých právech a mají možnost podat řádný opravný prostředek. Kromě toho bylo diskutováno, že princip evidence je v právním řádu ČR velmi neobvyklý a správní řízení při zachování principu evidence není jednoznačně upraveno. Název „obecně prospěšná zařízení“ je ze strany některých připomínkových míst i některých církví shledáván jako nevhodný. Proto MK uvažuje o použití jiného názvu, který by lépe odpovídal činnosti zejména diakonií a charit. Na poradě byly vzneseny tyto návrhy: „zvláštní zařízení církevní/náboženské služby“, „zařízení církevní/náboženské služby“, „účelová zařízení církví“, „účelová zařízení církevní/náboženské služby“. Navrhovaná úprava „obecně prospěšných zařízení“ je příliš rozsáhlá a zasahuje do vnitřního života církví. Proto bude ustanovení § 16b výrazně zestručněno. Zákon bude v nové podobě požadovat pouze uvedení statutárního orgánu, správního orgánu a kontrolního orgánu právnické osoby s tím, že církev sama určí, zda tyto orgány nově ustaví nebo zda jejich funkcí pověří některý svůj již existující orgán. Bude však povinna ve statutu právnické osoby uvést, který orgán plní funkci správního orgánu a který orgánu kontrolního, který člen či členové statutárního orgánu a jakým způsobem jednají za právnickou osobu navenek, kolik mají tyto orgány členů a jak jsou ustavováni, jak členství zaniká atp. Bude tak nalezen kompromis mezi zachováním autonomie církví na straně jedné a zajištěním ochrany třetích osob a transparentnosti na straně druhé. k bodu 19

4.12 NBÚ - MK akceptuje 4.13 MI - Znění ust. § 16 až § 16c bude ještě předmětem dalšího jednání. 4.14 MPO -Pojem „náboženské instituce“ nelze jednoznačně definovat. Každá církev může mít jiné instituce s různým názvem i účelem a toto spektrum se rozšiřuje spolu s registrací nových církví. 4.15 MPO - Znění ust. § 16 až § 16c bude ještě předmětem dalšího jednání. 4.16 MPO - MK akceptuje. 4.17 MPO -Ustanovení § 16 odst. 6 přeformuluje MK s využitím pomoci MS, MV a MPO. 4.18 MPO - MK akceptuje. Bude-li ale zaveden princip registrace, bude toto ustanovení na místě. 4.19 MV - Znění ust. § 16 až § 16c bude ještě předmětem dalšího jednání. 4.20 MS - MS namítá, že je nepřehledné, co se myslí pojmem „orgán“. Podle MK jedna a tatáž entita může být jak orgánem církve, který za ni jedná (jako její statutární orgán), tak i současně právnickou osobou, kterou církev nechala zaevidovat v Rejstříku církevních právnických osob. V důvodové zprávě bude ještě blíže vysvětleno, že zákon č. 3/2002 Sb. nepracuje v případě církví s pojmem „statutární“ orgán, protože slovo „statutární“ bylo vypuštěno při schvalovacím řízení v Parlamentu ČR. 4.21 MS - Znění ust. § 16 až § 16c bude ještě předmětem dalšího jednání. 4.22 MF - Znění ust. § 16 až § 16c bude ještě předmětem dalšího jednání. 4.23 MD - Znění ust. § 16 až § 16c bude ještě předmětem dalšího jednání.

k bodu 20

4.24 NBÚ - MK akceptuje. 4.25 MPSV, 4.26 MŽP, 4.27 MŽP, 4.28 MPO, 4.29 MV - Znění ust. § 16 až § 16c bude ještě předmětem dalšího jednání. 4.30 MV - MK akceptuje. V návrhu bude upraveno též podávání návrhu na evidenci (příp. registraci) změn. 4.31 MS - MK akceptuje. Dozorčí rada či jinak nazvaný kontrolní orgán bude povinný. 4.32 MF - MK akceptuje. Ověření auditorem bude povinné tak, jak navrhuje MF. 4.33 MD - MK akceptuje. Ve společných a přechodných ustanoveních bude výslovně uvedeno, že předložit doklad o založení orgánu církve či od ní odvozených právnických osob v případě již registrovaných nebo evidovaných subjektů podle zákona č. 3/2002 Sb. nebude nutné.
k bodu 23
4.34 MV - MK akceptuje. 4.35 mpř. vl. Mareš - MK akceptuje. 4.36 MF - MK akceptuje. 4.37 MD - MK akceptuje.
k bodu 24 a 26
4.38 NBÚ - MK akceptuje.

k bodu 28

4.39 NBÚ - MK akceptuje. 4.40 MV - MK akceptuje. Vypuštění odstavce 3 z § 20 bude odůvodněno.

k bodu 29

4.41 NBÚ - MK akceptuje.

k bodu 32

4.42 MPO - MK neakceptuje. Nejde o zánik církve jako takové, pouze zaniká její registrace a církev přestává být právnickou osobou podle právního řádu ČR. 4.43 ÚOOÚ - Neveřejné údaje jsou ukládány. Nelze je zlikvidovat, je nutná archivace v zájmu jistoty třetích osob. ÚOOÚ poté doporučil uvést, že údaje budou uchovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb.
k bodu 35
4.44 MŽP - MK akceptuje. 4.45 MŽP - MK akceptuje. 4.46 MŽP - MK zváží připomínku v dalším návrhu novely. 4.47 MPO - MV doporučuje ust. § 26 odst. 3 písm. d) vypustit, protože úprava je neurčitá, protože ministerstvo jako správní orgán nemůže toto posoudit, to by mohl jen soud. MV popřípadě navrhuje, aby orgán, který má danou oblast v gesci, napsal MK, že příslušná osoba porušuje zákon, a navrhnul zrušení. 4.48 MV - MK akceptuje. 4.49 MF - MK akceptuje.
k bodu 39
4.50 NBÚ - MK akceptuje. 4.51 MPO - MK akceptuje. Na konci písmene a) bude doplněno slovo „nebo“. 4.52 MPO - MK akceptuje. 4.53 MV - MK akceptuje. 4.54 MS - MK akceptuje. Dozorčí rada či jinak nazvaný kontrolní orgán bude povinný. 4.55 mpř. vl. Mareš - V současné době je připraven nový zákon o účetnictví (již schválen Poslaneckou sněmovnou). Bude-li schválen, MK použije v novele již novou terminologii. 4.56 MF - MK akceptuje. 4.57 MF - MK akceptuje.
k bodu 40
4.58 ÚOOÚ - MK akceptuje. K č. II. 4.59 MV - Název „obecně prospěšné zařízení“ nebude zaveden, tedy ani zkratka „o. p. z.“. 4.60 MMR - MK trvá na stanovení nabytí účinnosti novely dnem jejího vyhlášení ve Sbírce zákonů. 4.61 MS - viz bod 4.60 4. Připomínky k důvodové zprávě 5.1 MPSV - Mk akceptuje. 5.2 MV - MK akceptuje. 5.3 MF - MK akceptuje. 5.4 MPSV - viz bod 3.3 5. K obecným připomínkám 1.1 MPSV - MK doplní do návrhu sankční a přechodná ustanovení. Bude při tom postupovat podle „Zásad správního trestání“ předložených MV. 1.2 ÚOHS -MK vysvětlí, že jde o nedorozumění. 1.4 MV - MK akceptuje návrh na novelizaci zákona o dobrovolnické službě. Ostatní obecné připomínky budou vypořádány ve 2. kole zúženého připomínkového řízení, protože k většině z nich byla již stanovena opatření při projednávání konkrétních připomínek. Pouze k připomínce MZV MK uvádí, že úkol vypracovat novelu zákona č. 3/2002 Sb. uložila vláda usnesením č. 811 ze dne 6. 8. 2003. Zapsala: Mgr. L. Houdková

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace