Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Jsou letniční a charismatické hnutí jedno?
Uživatel tomas15 je zastáncem tvrzení, že charismatické a letniční hnutí jsou v podstatě jen dva stejné názvy téhož. Jsem přesvědčen, že to tak není a proto jsem jím byl vyzván k napsání článku či k otevření diskusního fóra na toto téma. Rozhodl jsem se učinit obojí. Protože však nejsem fundovaným teologem ani církevním historikem atd. a také proto, že nechci „nosit dříví do lesa“, používám jako jádro článku pasáž ze studie A. France: „Charismatická církev sjednocení“. Nechci se vyjadřovat nijak k této studii, která zde byla a je několikrát propírána. Použil jsem tuto pasáž proto, že je zde toto téma dle mého názoru velmi dobře zpracováno (původní text článku A. France kurzívou, tučně můj komentář).

Protože bývá často pokládána otázka ohledně rozdílného učení charizmatiků a letničních, Pokusil jsem se uvést několik společných a rozdílných věroučných bodů. Společné body: soteriologie letniční i charizmatici věří, že křesťanem se člověk stává uvěřením v Ježíše Krista, což stvrzuje křtem ponořením na základě svého vyznání víry (v těchto bodech se obě hnutí neliší od většiny protestantských směrů) biblistika letniční i charizmatici věří, že Bible je Boží slovo, tedy v plnou inspiraci Písma Starého i Nového zákona Duchem svatým. Berou je jako jedinou a závaznou normu své věrouky (to už je to horší, ale i tady myslím bude shoda s velkou částí křesťanského spektra) pneumatologie letniční i charizmatici věří, že křest Duchem svatým je osobní a po znovuzrození následná událost v životě křesťana. Není nutná ke spasení, avšak zmocňuje křesťana k jeho službě. Letniční i charizmatici rovněž věří, že Duch svatý dnes udílí stejné dary (charizmata), jako v první církvi (tak tohle je asi zásadní bod, který obě hnutí spojuje a zároveň odděluje od ostatních směrů, z nichž většina sice „charismata“ uznává jako biblické učení, ale věnuje mu podstatně menší pozornost než tato hnutí). eklesiologie letniční i charizmatici věří, že Kristus dává církvi stejné úřady, jako v první církvi (apoštol, prorok, evangelista, pastýř a učitel) Rozdílné body: eklesiologie letniční věří, že Bůh respektuje denominace a respektují jejich statutární zástupce za legitimní vůdce charizmatici věří, že Bůh denominace pouze toleruje a nerespektují jejich statutární zástupce za legitimní vůdce (tak to je myslím dost závažný rozdíl, letniční hnutí je v podstatě „uzavřeno“ v denominacích /celosvětově převažuje AoG/ zatímco charismatické hnutí je „naddenominační“ či „mezidenominační“.) letniční věří, že úřad apoštola je institučně vázán charizmatici nevěří, že je úřad apoštola je institučně vázán letniční věří, že Kristus ve své modlitbě mínil jednotu duchovní charizmatici věří, že Kristus ve své modlitbě mínil i jednotu institucionální letniční věří, že denominace vznikají na základě zachování určitého Božího zjevení (ospravedlnění z víry, křest ponořením, křest Duchem svatým) charizmatici věří, že denominace jsou projevem tělesnosti (následování člověka) (tak tady mě nenapadá žádný komentář) Christologie letniční věří, že Kristus po své smrti předal svého ducha do rukou Otce charizmatici věří, že Kristův duch po smrti trpěl v pekle (73) (to je dle mého názoru obrovský rozdíl v učení, no posuď každý sám, já osobně nejsem tedy ochoten charismatické učení v tomto bodě přijímat ani částečně) hermeneutika letniční nepoužívají zjevení k vytváření doktrín (74) charizmatici používají zjevení k vytváření doktrín (75) (další podstatný rozdíl, u letničních je vždycky Písmo nad osobní zjevení, u charismatiků ne vždy. Z této pro někoho nepodstatné skutečnosti vyplývá či může vyplývat celá řada bludů uvnitř charismatického hnutí). eschatologie letniční věří, že denominace zde zůstanou do příchodu Krista charizmatici věří, že denominace nebo jejich větší část se institučně sloučí letniční nepopírají probuzení, avšak věří ve velké odpadnutí (apostasis) ke konci věků a poslední žeň vidí jako sklizeň veškerého pokolení k soudu (Mt 13,39) (I to je velký rozdíl, letniční místo očekávání velkého probuzení a slavné éry církve, očekávají odpadnutí a pronásledování) charizmatici věří ve velké probuzení, sjednocení a formování velkých pravd a poslední žeň vidí jako probuzení letniční věří, že největšího poznání dosáhli Kristovi apoštolé a církev maximálně objevuje to, co bylo opuštěno charizmatici věří, že poznání církve ke konci časů stále roste (29) (Další rozdíl a živná půda pro bludy uvnitř charismatického hnutí). Tolik článek A France. Řekl bych tedy, že zásadní rozdíly spočívají v konzistenčnosti letničního učení, které je více ustálené a nepodléhá různým módním vlivům jako v char. hnutí a obsahuje celou řadu „pojistek“ proti vzniku bludů a herezí. Na závěr malé shrnutí. Tomas15 v jednom článku prohlásil, že jsou mu známy historické a věroučné rozdíly mezi letničními a charismatiky, ale v reálu tyto rozdíly nejsou nijak viditelné a řadoví stoupenci o teologických rozdílech nic netuší. Já sám jsem docela „řadovej stoupenec“ a něco o těch rozdílech tuším J. Něco o tom asi tuší i A. Franc, když píše takovéto články a myslím si že to tuší i spousta dalších lidí. A v reálu nejsou mnohdy viditelné rozdíly ani mezi jinými křesťanskými směry. Jinak nechci tvrdit, že skutečné rozdíly jsou nějak závratné, určitě nebrání letničním ve spolupráci s charismatiky (stejně jako s jinými křesťanskými směry). Nakonec by bylo velmi smutné, kdyby rozdíly mezi křesťany (a těmi bychom měli být v první řadě) byly tak závratné. Ještě si dovolím menší poznámku, která se týká církve Křesťanská společenství, která je mnohými pokládána za „čistokrevně“ charismatickou církev. Sami někteří její členové se označují za letniční, a skutečně se v některých bodech profiluje více „letničně“ (např. jedním z charakteristických znaků charismatického hnutí je, že nevytváří denominace, toto KS evidentně nesplňuje atd. Abecední encyklopedie náboženství (vydalo Karmelitánské nakladatelství) uvádí, že k letničnímu hnutí v ČR se hlásí AC, KS a Voda života (tento údaj považuji za nesmysl a pravděpodobně vychází právě z nedenominačního charakteru charismatického hnutí). V povědomí veřejnosti je i někdejší jednání Dana Drápala s vedením AC o přidružení sboru Maniny k AC. Dále například jeden z hlavních učitelů charismatického hnutí Derek Prince se jasně distancoval od amerických letničních (a především oni od něho). Řekl bych , že hlavně mezi charismatiky není není zcela jasně definovaný pojem letniční a běžně se jím označují samy i skupiny blízké (nebo přímo zahrnuté) Hnutí víry, např. Slovo života či Nový život.