poslal ina
Oni nás, Pane Bože, vidí jinak
Přečtěte si jednou Robinsona Crusoe pořádně. Když náš hrdina poprvé zpovzdálí spatří Pátka, povzdechne nadšeně:"Budu mít sluhu." Pozor: neřekne s úlevou:"Budu mít přítele," či "Konečně člověk," nebo "Od teďka na všechno budeme dva." Robinson řekne právě:"Budu mít sluhu." Patnáct generací čtenářů, včetně té dnešní, se na tím nepozastavilo. Co si myslel Pátek, autor bestselleru nezmiňuje. Zbývá nám tudíž pro literární bádání metoda komparativní retrospektivní extrapolace:
"Kdo to jakživ viděl, smrkat do šátku," řekl mi jeden chasník v Hongkongu. "jak můžete ty, s odpuštěním, smrky strkat do kapsy?" Slovo čuně nepoužil, protože to byl zdvořilý Číňan. Fakt je, že jsem si tenkrát řekl překvapeně: "A nemá on snad pravdu?" Právě tak, jako když mě jeden lovec na Čukotce přesvědčoval, že mít uvnitř bytu záchod je proti přirozenosti. "Hajzlík vedle kuchyně? Budka má být daleko pře dvůr," řekl Čukča důrazně. Podobně mi jednou vysvětluje můj šofér v Pákistánu: "To se nestydíte čůrat vestoje? každý slušný člověk si přitom dřepne."
Znejistěl jsem onehdy také ve věci svého holubičího původu. "Slovan, nejste vy Slovan?" povídá mi jednou na Jávě indonéský obchodník: "Slovani - to je ten barbarský severský kmen, co rozpoutává jednu válku za druhou?"
Moji příslušnost zkoumal jednou i jeden učitel Turkánec ze severní Keni: "A z kterého kmene jsi ty?"
"Z kmene Čechů," řekl jsem.
"A váš kmen měl někdy nepřátele?"
"Jo, Slavníkovce," řekl jsem.
"A co jste s nima udělali?"
"Češi je vyřezali do posledního."
"To jste silný kmen," řekl turkánský učitel s uspokojením.
Jiný učitel, tentokrát Afghánec v Kábulu, mi povídá zvídavě: "Proč nosíte na krku podobenství mučícího nástroje?" Řekl jsem něco v tom smyslu, že kříž je pro nás symbolem oběti, kterou za nás učinil Kristus. "Ježíš nebyl ukřižován, Alláh jej vzal na nebesa živého," řekl afghánský vzdělanec káravě. "Proč si na krk nepověsíte rovnou gilotinu?" A aby mi to pořádně vysvětlil, dodal: "Pro vás křesťany je Svatá trojice možná mystérium, ale pro normálního člověka je to logický nesmysl. Jak může být jeden současně tři?"
Zrovna tak zkoumavě se mě ptal jeden arabský student v Praze: "Ty, řekni mi prosím tě, proč se všichni, vždycky když se u vás něco děje, shromažďujete na Václaváku u toho svatého na koni? Nejste vy tak trochu fundamentalisti?"
Předpokládám, že i ostrovan Pátek měl schopnost vidět nás jinak, než se vidíme sami. Kdyby to tenkrát začátkem osmnáctého století Daniel Defoe pochopil, možná by napsal, co se Pátkovi honilo hlavou? "Ten chlapík, co si říká Robinson, je docela roztomilý. myslí si, že ostrov objevil a že mu patří; přitom sem už můj praprapradědeček připlouval lovit želvy. A je taky trochu nafoukanej. Bozi vědí proč. Že by kvůli tomu, že má bílou kůži a hůl, která hřmí jako hrom a vypouští kouř?"
Jaromír Štětina
autor je novinář a spisovatel
