Aktivity a kampaně: Jakou roli hraje ve válečné kampani Jižní baptistická konvence v USA?
Vloženo Středa, 12. březen 2003 @ 06:12:05 CET Vložil: Bolek |
poslal Petr Hlaváček
Ve včerejším Právu vyšel článek, kde je v souvislosti s chystanou válkou v Iráku zmiňována Jižní baptistická konvence.
Koho zajímá tato problematika více, nechť nahlédne na webové stránky:
Jihovýchodního baptistického teologického semináře: www.sebts.edu
a případně tam zadá slovo iraq.
Petr Hlaváček
Jakou roli hraje ve válečné kampani Jižní baptistická konvence v USA?
aneb
Hrozící válka hluboce rozděluje Američany
ANALÝZA
Ještě nikdy od Vietnamu nebyli Američané tak vášnivě rozděleni kvůli válce, a ještě nikdy od Pearl Harboru nebyli tak hluboce rozpolceni v otázce, zda ji začít.
Napsal to včera list USA Today v analýze veřejného mínění v USA o válce s Irákem. Nejnovějším výrazem protiválečných nálad v USA se stal středeční protest studentů asi dvou stovek středních a vysokých škol po celé zemi, kteří během vyučování vyšli do ulic s hesly "Knihy, ne válku!" "Země je vytvořením precedentu preventivní války a zastrašováním OSN vedena špatným směrem, aby následovala naše vedení," řekl Tyler Zabriskie, člen mennonitské církve, když ho při protestu v Los Angeles zatýkala policie. "Čím blíž je společnost válce, tím víc se obyčejně veřejné mínění stmeluje ve smyslu - jsme v tom všichni spolu. Ale v případě Iráku se zdá, že se takový konsensus hroutí," řekl politolog Robert Thompson ze Syrakuské univerzity.
Tři vyhraněné tábory
Průzkumy dělí Američany do tří vyhraněných skupin. Dvě pětiny z nich jsou pro útok na Saddáma i bez souhlasu OSN. Stejný počet trvá na mandátu světové organizace. A pětina Američanů je kategoricky proti jakékoli válce s Irákem. Dlouhé měsíce militantní rétoriky Bílého domu a čekání na válku prohloubily spory natolik, že zastánci odlišných názorů se už ani nenaslouchají. "Panuje přístup, že každý, kdo s vámi nesouhlasí, je nevlastenecký nebo špatný," uvedla Ann Floriniová z Brookingsova institutu. Při basketbalovém utkání v Purchase ve státě New York například vtrhl na hrací plochu vojenský veterán a rozvinul americkou vlajku před obličejem hráče Toniho Smithe, který se od ní před zápasem při tónech hymny na protest odvrátil. " Je lepší být vdovou po námořníkovi než ženou zbabělce! " hlásal plakát na shromáždění v Silverdale ve státě Washington na podporu prezidenta George W. Bushe. " Kolik životů za každý galon ropy ?" tázal se naopak transparent na demonstraci Carolínské univerzitě.
Radnice, herci i církve
Oficiální stanoviska zaujímají i radnice velkých měst, rozděleny jsou církve i herci. Proti Bushovi stojí třeba města Chicago, Detroit nebo Los Angeles a s nimi 125 okresů. Na rozdíl od válek v Koreji (1950-53), Vietnamu (1965-73) a v Zálivu (1991) je tentokrát proti i odborová centrála AFL-CIO, podle níž Bush nepřesvědčil o důvodu vojenské akce. Zatímco Jižní baptistická konvence vyzvala 16 miliónů svých věřících, aby dopisy podpořili prezidenta Bushe, biskup episkopální církve Thomas Shaw hovoří o přípravě kampaně občanské neposlušnosti, pokud válka propukne. Prezidenta veřejně kritizovala filmová hvězda takové třídy jakou je Dustin Hoffman. Jeho kolega Martin Sheen, jenž zorganizoval vlnu protestních emailů do Bílého domu, se začal obávat, že kvůli tomu ztratí roli v oblíbeném seriálu televize NBC. Hraje v něm prezidenta.
Chybí pádný důvod
Experti se podle listu USA Today shodují, že emoce kolem války jitří nedostatek pádného důvodu k jejímu rozpoutání, jaký naopak poskytly irácká okupace Kuvajtu (1990) nebo teroristický útok na USA 11. září 2001, jež rovněž podnítily k akci i svět. Američané, kteří před první válkou v Zálivu nebrali ohled na OSN, se tentokrát ve velkém počtu dovolávají mezinárodního mandátu jakékoli vojenské akce proti Iráku. Dvě třetiny z nich se obávají, že válka si vyžádá víc obětí, protože Saddám použije chemické zbraně. Dalším důvodem, který pronikavě rozděluje mínění Američanů, je strach, že úder spustí další teroristické útoky na území USA a konečně i přesvědčení, že náklady války a obnovy Iráku neposílí ozdravení americké ekonomiky. Deník USA Today nicméně připomněl, že pro válku v Zálivu bylo v roce 1991 pouze 63 procent Američanů, ale jakmile byla zahájena, vzrostla podpora prezidenta na 80 procent. Je však brzy předvídat, zda stejný efekt nastane znovu.
Jiří Roškot
|
