poslal bobby Pedofilie a katoličtí kněží: konkrétní šokující případ
Rozhlasová stanice BBC Radio Four vysílala tento týden jako první pořad nové série programu Taking a Stand šokující půlhodinový rozhovor známého mezinárodního reportéra Fergala Keana s Irem Colmem O’Gormanem, obyvatelem malého irského městečka Wexford, kterého od čtrnácti let - začátek osmdesátých let - několik roků pravidelně sexuálně zneužíval místní katolický kněz, vážená osobnost tamější komunity.
Teprve na příkladu individuálního svědectví, podaného artikulovaně inteligentním, dospělým člověkem, si posluchač uvědomil, jak drasticky traumatizující je zážitek sexuálního zneužívání v dětství. (Viz zde, tam si mohou čtenáři celý rozhovor v angličtině také poslechnout.)
Pedofilním knězem byl místní osmadvacetiletý farář Sean Fortune. Colma si vybral ve škole, podobně jako si systematicky vybíral i jiné své oběti z řad školních dětí. (Když Colm nakonec svůj případ udal policii, měl velké štěstí na sympatizujícího detektiva, který jeho svědectví vzal vážně a rychle nashromáždil až padesát dalších mladých lidí, kteří se stali obětí Fortunovy pedofilie.) Fortune se začal o Colma ve škole zajímat, přišel - jako ctihodný držitel kněžské funkce - na pastorální návštěvu do Colmovy rodiny, předstíral zájem o jeho koníčky (čtrnáctiletému chlapci lichotilo, že se o to, co dělá, zajímá dospělý muž) a pozval ho k sobě domů. Vysvětlil, že se do svého bytu nastěhoval teprve nedávno a jediná možnost jak přespat je přespat společně v jediné místnosti a v jediné posteli.
Colm na tom neviděl nic podezřelého - čtrnáctiletého chlapce nic takového nenapadne - a jen se staral o to, aby mu matka koupila nové, slušné pyžamo. Při návštěvě v posteli pak Fortune Colma znásilnil.
V rozhovoru Colm popisoval, proč to pro něho bylo absolutním šokem. Irsko v osmdesátých letech bylo a dosud je nesmírně bigotní katolickou zemí. Katolicismus byl nedotknutelným náboženstvím a katoličtí kněží byly vážené osobnosti v celém místním establishmentu, byli to svatí. "Od dětství mi vštěpovala katolická církev, že jsem nedokonalý hříšník, že mám na sobě dědičný hřích a že jen církev mě může očistit a vykoupit. A pak mě Sean Fortune udělal tohle. Znamenalo to absolutní rozklad všeho, v co jsem do té doby věřil, všech hodnot, které jsem považoval za nedotnutelné."
Po aktu znásilnění Fortune Colmovi vysvětlil, že že se prý Colm zcela zjevně dopustil poklesku a že potřebuje nadále Fortunovu pomoc. Colm bude muset tedy pravidelně k Fortunovi docházet, jinak by o celém incidentu musel Fortune informovat Colmovy rodiče.
Colm faráři věřil, že incident byla jeho vina, a hrozil se, že by věc vyšla najevo. Nechal se tedy zneužívat po dobu několika let.
Atmosféra v Irsku byla naprosto nekritická vůči katolické církvi. Když konečně o mnoho let později začaly vycházet najevo pedofilní činy kněží katolické církve, společnost se postavila na obranu těchto kněží. Když místní noviny v městě Wexfordu jen věcně - bez komentáře - konstatovaly, že byl odsouzen jeden katolický kněz do vězení, místní lidé se jali na veřejnosti výtisky těchto novin demonstrativně pálit. Katolická církev v Irsku nehnula ve prospěch obětí pedofilních útoků ani prstem. Colm žaluje katolického biskupa své farnosti za to, že ignoroval obvinění vznesená proti Seanu Fortunovi,a žaluje také papežského nuncia v Irsku.
Avšak poslední dobou se situace v Irsku radikálně změnila: nedávno vystoupil Colm o svém osudu v televizním dokumentárním filmu. Měl obavu, zda na něj lidé na veřejnosti nebudou útočit, když ho na ulici poznají, jak se to dělo jiným obětem pedofilního znásilnění v minulosti. Byl překvapen, že po odvysílání filmu na něj lidi na ulici mávali z automobilů a vyjadřovali mu solidaritu, podporu a soucit.
Pedofilní kněz Sean Fortune spáchal sebevraždu.
Colm nyní pracuje pro organizaci One in Four (Každý čtvrtý) (viz zde), která hájí lidi, kteří se stali obětí znásilnění.
Britské listy
