poslal haš
Na bezohlednost kuřáků doplácejí děti
"Jestli si chci ničit zdraví, je to moje věc," tvrdí sebejistě kuřáci. V tom se ale hluboce mýlí.
Dva miliony jich každým rokem kvůli kouření onemocní a náklady na jejich léčbu nese stát, tedy ti, kteří si zdraví úzkostlivě chrání.
V Česku kouří bezmála třetina dospělých a stát patří v přepočtu obyvatel k zemím s nejvyšší úmrtností na následky kouření. Ročně tu umírá 23 tisíc kuřáků, více než čtvrtina z nich na rakovinu plic, ostatní na jinou z padesáti nemocí, které kouření vyvolává.
Odborníci varují, že v zemi stále přibývají kuřáci mezi dětmi. Ty jsou přitom kouřením ohroženy ještě víc než dospělí. Obrovským rizikem je pro ně i pasivní kouření.
Dětské plíce jsou menší a jejich imunitní systém méně vyvinutý. Jsou-li vystaveny kouři, mnohem snáze dochází k rozvoji infekcí dýchacího ústrojí středního ucha.
Děti jsou menší a dýchají rychleji než dospělí, takže se jim za stejnou dobu strávenou v zakouřeném prostředí dostane do těla mnohem víc nebezpečných látek. Kromě toho si nemohou vybrat: malé děti si vůbec neřeknou, že jim kouř vadí, mnohé z těch větších se bojí protestovat a některým z těch, které si postěžují, se rodiče vysmějí, že jsou přecitlivělé, a nutí je, aby si na kouř zvykly.
Bezohlední rodiče tím zdraví svých potomků přímo ohrožují. Děti, které žijí v kuřácké domácnosti, totiž trpí častými záněty průdušek, zápaly plic, akutními i chronickými záněty středního ucha a také u nich častěji vzniká průduškové astma.
Pasivní kuřáctví rovněž zásadně zvyšuje riziko syndromu náhlého úmrtí kojenců. Kouření těhotných žen včetně pasivního také v mnoha případech vede k samovolnému potratu a snižuje průměrnou váhu novorozenců. Takové děti mají zvýšené riziko různých zdravotních problémů a poruch duševního vyspívání.
Hana Šmídová
