Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 244, komentářů celkem: 429560, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 527 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

Ivanp
rosmano
Mikim

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116483299
přístupů od 17. 10. 2001

Tvorba: Promluva o pýše
Vloženo Čtvrtek, 12. červenec 2012 @ 18:56:42 CEST Vložil: Olda

Kázání poslal Nepřihlášený

Pýcha je prokletý hřích, který vypudil anděly z ráje a způsobil jejich uvržení do pekla. Tento hřích začal na začátku světa.



Hleďte, milé děti, mnohonásobně se hřeší pýchou. Některý člověk ukazuje pýchu svým oděvem, svou řečí, svou postavou, ano i svým způsobem chůze. Jsou lidé, kteří když jdou po ulici, svým pyšným držením těla jako by říkají všem okolo: „Jen se podívejte, jak jsem veliký, jak jsem pěkně urostlý, jak velmi vynikám nad jiné.“ Jiní zase, když udělali něco dobrého, nemohou skončit s vypravováním o tom, co udělali. A pomyšlení, že by někdo o nich mohl mít špatné mínění, je činí malomyslnými. Jiní se zase vyhýbají setkání s chudými a vyhledávají jen společnost bohatých. Jiní se chlubí a jsou plní marnivosti, když mají kontakty s mocnými tohoto světa. Jiní ukazují pýchu ve své řeči, dávají si velmi záležet, aby se krásně a správně vyjadřovali, a ničeho se nebojí víc, než toho, aby se nějakým slovem neshodili a nevysloužili si posměch. Jak úplně jinak, milé děti, se chovají pokorní. Ať už se jim druzí posmívají nebo si jich váží nebo je chválí nebo je haní, ať už je ctí nebo jimi pohrdají nebo je vyznamenávají nebo je ponižují, je jim to lhostejné.

Jestli chceme poznat, milé děti, zda je někdo pyšný, zaposlouchejme se do toho, jak mluví. Pyšný chce mít stále slovo, mluví především jen o sobě. Všechno dělá lépe než ostatní. Jen on dělá dobro. Haní skutky ostatních a myslí si, že tím víc vyniknou jeho vlastní skutky.

Milé děti, jsou takoví lidé, kteří dávají velké almužny, aby si kvůli tomu zjednali obdiv. Tím ale ztrácejí jakoukoli zásluhu! Pyšní a ctižádostiví nemají žádný zisk z dobrých skutků. Naopak jejich dobré skutky se mění v hříchy.

Pýcha se míchá do všeho jako sůl. Jsme rádi, když se o dobru, které konáme, co nejvíc ví. Když ostatní vidí a pochvalují naše ctnosti, těší nás to. Pokud pozorují naše chyby, rmoutí nás to. Jak úplně jinak smýšleli a smýšlejí svatí! Vůbec jim nepůsobilo radost, když lidé rozpoznali jejich ctnosti a chválili je za to, a svoje nedokonalosti se svatí vůbec nesnažili zakrývat.

Pyšný člověk se domnívá, že všechno, co dělá, dělá dobře. Chce všem vládnout, vždy má pravdu, svůj názor považuje vždy za lepší než mínění jiných. Pokorný rád vyslechne názory jiných a nikdy tvrdohlavě netrvá na svém. Svůj názor sděluje vždy skromně a těší se z toho, když jiní mají pravdu. A pokud druzí mají zjevnou nepravdu, pak je plný shovívavosti.

Když byl svatý Alois Gonzaga ještě jako žák za něco pokárán, nikdy se nesnažil omlouvat se. Se vší upřímností řekl, co si myslel. Pokud byl v neprávu, rád to přiznal a přijal. Pokud měl pravdu, nechlubil se, ale jen řekl: „Také jsem už mnohokrát neměl pravdu.“

Svatí, milé děti, odumřeli sami sobě tak, že si dělali pramálo z toho, zda jim ostatní dali za pravdu, nebo ne. Bylo jim úplně lhostejné, že se o nich ve světě říkalo, že jsou hloupí. Ani ve světských věcech nechtěli být považováni za chytré, víc rozuměli věcem Božím a na tom jediném jim záleželo. O věci světské se starali jen málo, protože je považovali za příliš nicotné na to, aby jim věnovali svou pozornost.

sv. Jan Maria Vianney


"Promluva o pýše" | Přihlásit/Vytvořit účet | 75 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Promluva o pýše (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Čtvrtek, 12. červenec 2012 @ 19:12:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kde končí pýcha a kde začíná sebevědomí založené na realismu?

Nevím, jestli pýcha skutečně vadí tolika křesťanům, anebo jenom jestli se o ní tolik pýše, ale mně osobně mnohem víc vadí ta typická zapšklá církevnická pokora či pseudopokora, projevující se schématem - když už jsem já loser, tak vy ostatní jste pyšní, a to je horší. Proč mi to vadí? Protože to odvádí pozornost od faktů a zaměřuje se na pocity a emoce.



Re: Promluva o pýše (Skóre: 1)
Vložil: unshaken v Čtvrtek, 12. červenec 2012 @ 20:32:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pojednání o pýše pro děti. Jsou zde vnější znaky pýchy. Jenže v tom je problém - pýcha je od A do Z ryze vnitřní záležitost člověka.

Např. v článku je uvedeno: "Některý člověk ukazuje pýchu svým oděvem, svou řečí, svou postavou, ano i svým způsobem chůze." To může být úplná hloupost. Ani o Ježíši nikdo neuvedl, že by chodil chudě oblečený, otrhaný, špinavý, pokorně shrbený nebo tichý v hlase. Podle záznamů v evangeliích říkají kazatelé pravý opak: Charizmatický, přesvědčivý, hlasitý (museli ho přece slyšet), přesně se vyjadřující.

Je to s pýchou asi tak, jak napsal Blaise Pascal: "Jak jsem byl pyšný na to, jak pěkně jsem napsal své pojednání o pýše."

Několik jeho citátů najdete na http://cs.wikipedia.org/wiki/Blaise_Pascal




Re: Promluva o pýše (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pátek, 13. červenec 2012 @ 10:32:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To že někdo chodí čistě a slušně oblečený v kvalitních šatech, tak jako náš Pána Ježíš Kristus ještě neznamená že musí být pyšný. Pokud sám sebe nepovažuje za lepšího než jsou ostatní právě kvůli tomu. Neexistuje zdravá pýcha a nikdy nemůže být dobrá. Dobrá je hrdost. Na Boha, na Církev, na bližního. Ne na sebe a na vlastní zásluhy. Pýcha je zdrojem a kořenem všech ostatních šesti neřestí. Často například netoužíme po jídle ani kvůli hladu ani kvůli chuti ale abychom ukázali sobě a jiným jak jsme úspěšní a významní, což je podstatou konzumního způsobu života. Dokazovat své lidské kvality kvantitou konzumu. Pýcha je častou příčinou mnoha hříchů i v sexuální oblasti. Kdy se snažíme dokázat jak moc jsme milovaní, neodolatelní a jak snadno můžeme přebrat a zaujmout partnera komukoliv. I když bychom se o něho jinak nezajímali. Bereme to jako projev dominance. Je kořenem a podstatou lenosti i lakoty. Hněvu i závisti. Závist a hněv představují poraněnou pýchu. To všechno úzce souvisí s naším egem a přehnaným sebevědomím. Zvýšené sebevědomí bývá i příčinou nejrůznějších psychických poruch. Depresí, poruch příjmu potravy a jiných. Tam kde svět naopak radí sebevědomí a pýchu posilovat
a zvyšovat. Mnoha lidem by výrazně prospělo kdyby se smířili  s tím že nevypadají jako modelka nebo jiná „ikona“, které tak stejně ve skutečnosti nevypadají a kdyby byli hrdí že jim Bůh vtisknul takovou podobu jakou mají.

Existují i další druhy vnějších projevů pýchy. O kterých se dřív mluvilo i psalo v nejrůznějších příbězích docela často a dneska už moc ne.  Nosit nos nebo bradu příliš vysoko, chodit se zdviženým nosem, ohrnovat nad někým nebo nad něčím nos. Nést se jako páv. To všechno znamená přezíravý pohled, kdy se schválně díváme tak abychom neviděli bližního a abychom ukázali že stojíme nad ním.  Když ohrnujeme nos tak tím dáváme najevo že nám něco (nebo někdo) s*****í.  Gestem pýchy  a nadřazenosti jsou i ruce založené v bok nebo složené za zády. Řeč těla bývá obvykle výmluvnější než slova. Na lidské pýše a sobectví je postavená i většina reklamy. Stejně jako tzv relity show které jsou opakem reality. Kdy se člověk dívá na něco neuvěřitelně nudného a stupidního aby ty lidi mohl odsoudit a vyvyšovat se nad ně.




Re: Promluva o pýše (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Sobota, 14. červenec 2012 @ 09:03:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Neexistuje také pýcha duchovní nebo něco v tom smyslu ? Setkal jsem se s lidmi, kteří s určitým povýšením dávali najevo, že oni mají Ducha, oni jsou na sto procent už spasení a mají v nebi svoje místo, zatímco ty jsi ještě takový chudáček, kterého  budou muset ještě moc poučovat. Ale jak může poučovat ten, co se zase charakterově tak moc nezměnil?


Setkal jsem se s tím, jak komunista se vysmíval věřícímu , ale i s tím, kdy se věřící nepěkně vyjadřoval o člověku, který byl komunista, ale přitom velice poctivý člověk.


Setkal jsem se s tím, jak jedna církev či skupina se povyšovala nad jinou


To co nejvíc ubližuje dnes je pýcha duchovní!!!!!


 A tato pýcha byla i v nebi  a Bůh musel zakročit.



Tato pýcha byla v ráji naočkována Evě a pak Adamovi.



Duchovní pýcha byla a je příčinou mnoha náboženských válek.


Tuto pýchu měli Židé a nemohli kvůli ni pochopit Ježíše.


Jak se jí ubráníme ???


To je asi podstata hříchu !!!!!

Duchovní pýcha brání opravdově přijmout Ježíše.

Pokud se evangelium šiří  s pýchou, používáme jen metody, které Bůh v nebi nestrpěl

A pokud se duchovní moc spoji se světskou mocí  a bohatstvím, pak se Bůh zde nenachází. Není tu pro Něho místo!!!!


Duchovní pýcha, to je ta vada v nás, To je ten hřích.  S takovou vadou nemůžeme čekat nebe a věčný život. To je zásadní problém člověka.






Re: Promluva o pýše (Skóre: 1)
Vložil: svata_tradicia (svatatradicia@jesuits.tv) v Sobota, 14. červenec 2012 @ 09:48:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.jezuiti.sk/
podívejte se na malou ukázku pokory, jak naše jediná pravá církev, bojovná církev, to nandala tem heretiků adventistickým ........... Přímo ke stánku přichází zástup členů Pravoslavné církve v Sevastopolu se dvěma knězi. Začínají stánek a knihy kropit „svěcenou vodou“, následně ho celý převrátí, zatímco vyhrožují, že adventisty zničí, pokud se vrátí : http://youtu.be/Fo5lK9qLK7w



Re: Promluva o pýše (Skóre: 1)
Vložil: vlastik v Pondělí, 16. červenec 2012 @ 01:29:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
 ---O věci světské se starali jen málo, protože je považovali za příliš nicotné na to, aby jim věnovali svou pozornost.---

 S tím souhlasím,
pokud dělali Bohu čest svým životem,vždy skromní ,trpěliví, tiší , hlavně bez halasných a vášnivých starostí o restituce majetků. Takoví dobře vědí ,že mají daleko lepší poklad,tam, kam se zloděj nedostane a mol neničí.

 Mk 10,21  Ježíš na něj s láskou pohleděl a řekl: „Jedno ti schází. Jdi, prodej všecko, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!“
 

   Co se nadutosti srdce a pýchy očí týká ,ta se mi hnusí ,proto i ty zlaté paláce mám v nenávisti.




 



Stránka vygenerována za: 0.61 sekundy