Grano Salis - Trojjediný Bůh ve Starém zákoně

Vzpomínám si, že mně jednou řekl jistý Žid: "Můžeme snad věřit, že Ježíš je Mesiáš, ale nemůžeme uvěřit, že by byl současně Bůh. Věříme v jednoho Boha."

"I já věřím v jednoho Boha," odpověděl jsem mu, "ale věřím, že Bůh je trojjediný Bůh a že se zjevuje ve třech osobách."

"Žádný Žid by nemohl v něco takového věřit," zněla jeho námitka.

"Nuže, i já jsem Žid," odvětil jsem, "a věřím tomu. Nejsem však jediný Žid, který tomu věří. Jsou mnozí v našem národě, kteří veří v totéž a vědí též, že první křesťané byli všichni Židé. Všichni apoštolové byli Židé, Pavel byl Žid, Matouš, Petr, Jan a Marek, všichni byli Židé a věřili tomu a všichni žili ve velmi úzkém spojení s Bohem."

Jsem ochoten přiznat, že Boží trojjedinost se nedá dokázat, ba sotva se dá vysvětlit, neboť naším omezeným lidským rozumem ji vůbec nemůžeme správně pochopit; ani já jí zcela nerozumím. A zrovna tak je to s mnohými dalšími tvrzeními svatého Písma. Protože jsou však Božím slovem, uznáváme je již z tohoto důvodu jako skutečnosti, i když přesahují naši schopnost chápání. Chceme se proto odvolávat na Boží slovo a z něho dokazovat, že Boží trojjedinost se skutečně zjevuje v hebrejském svatém Písmě, Starém zákoně. To ovšem mohou poznat jen ti, kteří jsou ochotni zkoumat Písmo bez předpojatosti.

Začněme na začátku Bible. Tu čteme, že "Bůh stvořil". Přitom je zajímavé a jistě pozoruhodné, že se hned v prvním verši Bible objevuje slovo "Bůh" v množném čísle Elohim, ale je spojeno s jednotným číslem slovesa "stvořit" - bara. Ve verších 1.kapitoly Bible nacházíme ten tvar množného čísla Elohim znovu a znovu, spojený s tvarem jednotného čísla slovesa, jak je tomu téměř v celém Starém zákoně. V 26.verši čteme: "Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby." což poukazuje na množné číslo slova Bůh. Tento tvar množného čísla pro "Bůh" Elohim se objevuje též ve velkém "Šema" v 5.Mojžíšově 6,4 a doslovný překlad tohoto verše by zněl takto: "Slyž, Izraeli, JHVH naši Bohové, JHVJ je jeden."

Avšak i slovo použité pro "jeden" je velmi pozoruhodné, neboť je zde hebrejské slovo echad. Toto echad, které je odvozeno od slovesa achad, t.j. "sjednotit", znamená obyčejně jednotu složenou z různých složek. Slovo echad nacházíme v následujících výrazech: "Byl večer a bylo jitro, den první" (1M 1,5) - jom echad může také znamenat "den jeden"; "... a stanou se jedním tělem" (1M 2,24) - basar echad (muž a žena). Nejlépe snad je však tato složená jednota ukázána v proroctví o dvou dřevech v knihe proroka Ezechiele:

"Ty, lidský synu, slyš. Vezmi si jedno dřevo a napiš na ně: "Judovi a synům izraelským, jeho spojencům." Pak vezmi druhé dřevo a napiš na ně: "Josefovi", to je dřevo Efajimovo a celého domu izraelského, jeho spojenců. Přilož jedno k druhému a budeš je mít za jedno dřevo; budou v tvé ruce jedním (echad) celkem." (Ez 37,16-17)

Když jsme teď poznali základní význam slova echad v jednom celku, sestávajícím z více složek, vidíme, že prohlášení "Šema" - "Slyš, Izraeli, že Bůh je jeden (echad)", nijak neodporuje myšlence jediného Boha v různých podobách. Mohlo by se dokonce říci, že použití množného čísla Elohim pro Boha dokazuje množné číslo Božích osobností.

Pro Židy je však toto z docela zvláštního důvodu těžko srozumitelné, neboť velký židovský rabín a filozof Maimonides, který sestavil ve 12.století třináct věroučných bodů židovské víry, použil pro vysvětlení Boží jedinečnosti jiné hebrejské slovo pro "jeden", totiž jachid, které znamená "jediný". "Habara jachid" - "Stvořitel je jeden". Je divné, že použil toto slovo, protože v Bibli se nikdy nenachází v souvislosti s Boží jedinečností. Je použito například pro Izáka jako jediného Abrahamova syna; Boží jedinečnost se však vždy vyjadřuje slovem echad. Myslím, že Maimonides si uvědomoval význam slova echad, a že slovo jachid použil pro Boží jedinost záměrně. Chtěl tím odporovat tvrzení křesťanských vykladačů Písma v otázce Boží trojjedinosti.

Židé se však i potom, když jsou ochotni připustit možnost, že se dá ve Svatém Písmu nalézt Boží plurál, často ptají: "Proč však potom není nikde ve Starém zákoně zmínka o Ježíši jako o druhé osobě Trojice, ačkoliv Božího Ducha nacházíme hned na začátku Bible?"

O svatém Duchu budu mluvit později, nejdříve bych chtěl dokázat, že ve Starém zákoně je opakovaně zmínka o zvláštní osobnosti, která je nazývána "anděl Hospodinův" - "malach JHVH" - a velmi často je zaměňována se samým JHVH. Tato určitá osoba se zjevuje obyčejně jako výkonná Boží moc vůči Izraeli a poukazuje nepochybně na druhou osobu trojjediného Boha, totiž na Ješuu.

Hebrejský výraz "malach JHVH" se překládá často jako "anděl Hospodinův", protože tento výraz nemá v hebrejštine žádný určitý člen. V hebrejštině se však při složeném podstatném jménu, které obsahuje genitiv, například "anděl Boží", klade člen ne před slovo "anděl", ale až před slovo "Bůh". "Anděl Boží" by proto znělo "malach haElohim". Nesmí se však klást člen před svaté jméno Hospodina, tetragram, to je nemožné. JHVH nikdy nesmí mít člen. Proto může znít i složený tvar "anděl JHVH" vždy jen bez členu - "malach JHVH".

To, že se zde míní zcela zvláštní osobnost, je možno vidět z toho, že "malach JHVH", anděl Hospodinův, se nikdy ve Starém zákoně neobjevuje v množném čísle. V Bibli je jen jeden "anděl JHVH". Ovšem, nacházíme v ní "Božího anděla", anděla Elohim, ale tito "Boží andělé" právě dokazují, že anděl v jednotlivém případě je zvláštní osoba, neboť "anděl Boží" je nazýván "malach haElohim", tedy se členem před Elohim. Ačkoliv tetragram nepřipouští člen, před Elohim se samozřejmě člen klást může.

Oba výrazy nacházíme na místě, kde je popisován Jákobův sen. V 1.Mojžíšově 32,1 čteme: "Jákob šel svou cestou. Tu se s ním srazili Boží poslové" (andělé - "malachej Elohim" - bez členu). Přesně tentýž výraz je možno najít v 1.Mojžíšově 28,12, kde andělé vystupovali a sestupovali po žebříku. Když však Jákob vypráví sen svým ženám, říká: "Ve snu mi tehdy Boží posel (malach haElohim) řekl..." (1M 31,11) Slova tohoto anděla, která adresoval Jákobovi, jsou podle mého názoru velmi pozoruhodná a informativní - říká totiž:

"Já jsem Bůh z Bét-elu, kde jsi olejem pomazal posvátný sloup a kde ses mi zavázal slibem" (1M 31,13) Mluví zde o události, která je popsána v 1.Mojžíšově 28,13. Co tam čteme?

"Nad ním stojí Hospodin (JHVH) a praví: "Já jsem Hospodin, Bůh tvého otce Abrahama a Bůh Izákův." Vidíme teda, že anděl Boží (malach haElohim) mluví zde o sobě jako o Hospodinu - JHVH.

Tuto pozoruhodnou záměnu obou pojmů JHVH - Hospodin a "malach JHVH" - anděl Hodpodinův nacházíme v Písmu svatém znovu a znovu. Pojednejme nyní o několika takových místech Písma, která jsou podle mého poznání velmi významná.

V 16.kapitole 1.Mojžíšovy se zjevuje anděl Hospodinův Hagaře, která utekla od Sáry, a v 7.verši čteme: "Nalezl ji Hospodinův posel (malach JHVH) ve stepi nad pramenem vody, nad pramenem při cestě do Šúru." Všechny následujíci verše 9, 10 a 11 začínají stejnými slovy: "... řekl jí anděl Hospodinův (malach JHVH)". Ve 13.verši čteme: "I nazvala Hagar Hospodina (JHVH), který k ní promluvil, "Bůh vševidoucí"." Z toho vidíme, že Hagar věděla, kdo je osoba, která s ní hovořila pod označením "anděl Hospodinův", že to nebyl nikdo jiný, než sám JHVH.

V 1.Mojžíšově 48,15-16 žehná Jákob své vnuky Efrajima a Manasesa těmito slovy: "Bůh, před nímž ustavične chodívali moji otcové Abraham a Izák, Bůh, Pastýř, který mě vodí od počátku až dodnes, Anděl, Vykupitel, jenž před vším zlým mě ochránil, ať požehná těm chlapcům."

Není to skutečně úžasné, když vidíme, jak umírající Izrael ukazuje Boha v jeho trojaké působnosti, jak poznal Spasitele Ježíše a zcela vědomě hovoří o něm a o jeho výkupném díle?

Anděl Hospodinův se zjevil Mojžíšovi v hořícím keři (2M 3,2). Později anděl mluví o sobě jaho o Hospodinu a ve verši 14. zjevuje své jméno. Ve 2.Mojžíšově 13,21 čteme: "Hospodin (JHVH) šel před nimi ve dne v sloupu oblakovém, a tak je cestou vedl, v noci ve sloupu ohnivém, a tak jim svítil, že mohli jít ve dne i v noci." S překvapením však dále ve 14,19 čteme: "Tu se zvedl Boží anděl (malach haElohim), který šel před izraelským táborem a šel teď za nimi."

Mesiáš Ježíš se tedy zjevuje ve Starém zákoně jako anděl Hospodinův. Neboť ve 2.Mojžíšově 23,20-21 oznamuje Bůh Hospodin Mojšíšovi zprostředkovatelskou úlohu Mesiáše Ježíše - tyto verše můžeme nazvat uvedením anděla Hospodinova do služby - těmito slovy: "Hle, posílám před tebou anděla, aby tě opatroval na cestě a aby tě uvedl na místo, které jsem připravil. Měj se před ním na pozoru a poslouchej ho, nevzdoruj mu, neboť přestupky vám nepromine, poněvadž v něm je mé jméno." Zde máme jasný důkaz, že Bůh se dělil o své jméno, které Izraeli zjevovalo jeho slávu a svatost, s jinou osobou, s andělem, který je vykoupil, s Ješua HaMašiach, Hospodinem.

Přemýšlejme ještě o jednom místě, které nezřetelněji ukazuje na božství tohoto anděla. V knize Soudců, v 13.kapitole, se anděl Hospodinův zjevuje Manóachovi jako muž a Manóach se ho zeptal na jeho jméno. Anděl Hospodinův mu odpověděl: "Proč se ptáš na mé jméno? Je podivuhodné." (v.18)

Hebrejské slovo, ktoré je tu přeloženo výrazem "podivuhodné", je pele a podle židovského výkladu má význam "skryté" (Menge uvádí "tajemné"). Z toho vidíme, že dokonalé zjevení Boha bylo otázkou budoucnosti, toto jméno bylo ještě skryto. Slovo pele se však může přeložit i jako "předivné", protože pele se nachází v Izajáši 9,6 jako jméno Syna, který se měl narodit a jeho jméno bude "Předivný". Když se potom anděl vznesl v plameni oltáře, padli Manóach a jeho žena na zem a Manóach řekl své ženě: "Určitě zemřeme, neboť jsme viděli Boha." (v.22) Pro slovo "Bůh" použil Manóach množné číslo Elohim.

O třetí osobě trojjediného Boha, o svatém Duchu - Ruach Kodeš - je zmínka už hned na začátku Starého zákona. Ve 2.verši Bibli čteme: "A nad vodami vznášel se Duch Boží." V 1.Mojšíšově 6,3 Bůh sám říká: "Můj Duch se nebude člověkem věčně zaneprázdňovat." Neříká: "... já skrze mého ducha."

V případě, že bychom ještě stále pochybovali o tom, že už v Starém zákoně je možné najít trojjediného Boha ve všech třech osobách, je třeba přečíst si to jen v knize proroka Izajáše, neboť ten jmenuje tři Boží osoby takřka jedním dechem. V 63,8-10 čteme: "Prohlásil (JHVH, v předcházejících verších jmenován třikrát): Vždyť oni jsou můj lid, synové, kteří nebudou klamat. Stal jsem se jim spasitelem. Každým jejich soužením byl sužován a anděl stojící před jeho tváří je zachraňoval; svou láskou a shovívavostí je vykupoval, bral je na svá ramena a nosil je po všechny dny dávné. Ale oni byli zpurní a zarmucovali Ducha svatého jeho..."

Paul Taine

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace