poslal nemesis Vždyť cílem Zákona [je] Kristus, k ospravedlnění každého věřícího. 5 Neboť Mojžíš píše o spravedlnosti, která [je] ze Zákona, [toto]: "Člověk, který dělá tyto věci, bude jimi živ." 6 Spravedlnost z víry však mluví takto: "Neříkej ve svém srdci: 'Kdo vystoupí do nebe?' (to jest přivést Krista dolů), 7 anebo: 'Kdo sestoupí do propasti?' (to jest vyvést Krista z mrtvých)." 8 Co tedy říká? "Blízko tebe je slovo; ve tvých ústech a ve tvém srdci." (To jest to slovo víry, které kážeme): 9 Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. 10 Srdcem se totiž věří ke spravedlnosti a ústy se vyznává ke spasení.
Řím. 10
Zákon určuje co je dobré a co zlé (buď dočasně - symbolické úkony ukazující na to co se v budoucnu stane,nebo stále - nezabiješ)
- 23 Než však přišla víra, byli jsme střeženi pod Zákonem, zavřeni k té víře, která měla být zjevena, 24 takže Zákon byl naším vychovatelem ke Kristu, abychom byli ospravedlněni z víry.
Zákon říká, kdo nebude dělat věci, které jsou označeny za zlé ten bude spasen.= spasení na základě rozpoznání hříchu a neplnění nebo plnění něčeho: Neboť Mojžíš píše o spravedlnosti, která [je] ze Zákona,[toto]:"Člověk, který dělá tyto věci, bude jimi živ.
Zákon byl zrušen na kříži - tedy tento způsob záchrany: K čemu tedy Zákon? Byl přidán kvůli přestoupením, dokud by nepřišlo to símě,jemuž bylo dáno zaslíbení. Byl ustanoven skrze anděly, rukou prostředníka 20 a prostředník není [prostředníkem] jednoho, Bůh je však jeden.
Nový zákon znamená, že jsme spaseni skrze pokání a důvěru v Ježiše Krista: 9 Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. 10 Srdcem se totiž věří ke spravedlnosti a ústy se vyznává ke spasení.
Boží zákon máme vyryt do srdce díky Duchu Svatému a ne do kamene, tedy Boží příkazy neděláme z povinnosti, ale z lásky.
Pro pokání je nutno rozlišit mezi dobrem a zlem.
Z lásky k bližnímu nezabíjíme, nekrademe, nepomlouváme a mnoho dalšího co ani není v desateru.
Z lásky k Bohu uctíváme jenom jej, nebereme jeho jméno na lehko a mnoho dalšího co ani není v desateru. Nenávidíme co nenávidí on, milujeme to co on miluje a považujeme za svaté to co on považoval za svaté - např. sobotu, kterou udělal svatou hned po stvoření.
Symbol svěcení soboty ukazuje (na rozdíl od oběti) jak do budoucnosti tak do minulosti. Z hlediska minulosti nám připomíná dokončení stvoření našeho světa, které si tímto připomínáme a nemůže být v tomto principu zrušen jelikož se na nic nečeká, pouze se připomíná to co se již stalo. Zrušen bude, až přestane existovat den a naše počítání času týdne - tedy v nebesích kde nebude slunce.
Z hlediska budoucnosti bude po naplnění (stejně tak, jako u obětování zvířat a naplnění obětí Ježiše) tento symbol zrušen a vystřídán skutečností, na kterou do budoucnosti ukazoval.
Naplnění symbolu soboty je vejítí do skutečného odpočinku, do "zaslíbené země", do nebe, nikoli smrt Ježíše.
Smrt Ježíše beránka značila pouhé vyjítí na cestu z egypta do zaslíbené země. To znamená dobu, kdy jsme uvěřili,ale stále pracujeme v našem životě na Boží vinici, než Pán přijde. Smrtí beránka bylo vše okolo spasení z Boží strany DOKONÁNO jsme osvobozeni od smrti - stejně jako Izraelité v egyptě, ale do zaslíbeného odpočinku teprve vejdeme: Kdyby byl Jozue již uvedl lid do odpočinutí, nemluvil by Bůh o jiném, pozdějším dnu. 9 Tak má Boží lid pravý sobotní odpočinek teprve před sebou. 10 Neboť kdo vejde do Božího odpočinutí, odpočine od svého díla, tak jako Bůh odpočinul od svého. 11 A tak usilujme, abychom vešli do toho odpočinutí a nikdo pro neposlušnost nepadl jako ti na poušti.
Doufám, že jsem zde dostatečně vysvětlil pozici zákona a milosti. Tento vztah chápou i adventisté sedmého dne. Doufám, že nikdo opět nebude říkat, že jsou zákoníci a že postrádají milost Ježíše.
Proto se řiďme zákonem lásky a milujme to, co Bůh miluje a posvětil - tedy i sobotu dokud se nenaplní to co předpovídá, nebo Bůh ukončí týdenní cyklus.
Kéž je to všem k přiblížení Pánu a podnětným myšlenkám.
Nemesis
