I ve Francii a Čechach to bylo zlozite.

Francouzští kalvinisté (hugenoté) napřed zdemolovali vnitřky katolických kostelů, kde nohama rozdupávali Tělo a Krev Páně zbylé z katolických bohoslužeb Večeře Páně a uschovávané na určitém místě v kostele.

Něco podobného se dělo v Česku v době husitské. Ti, co nevěřili v tajemství Těla a Krve Páně se chovali tez takto.
... jednou jsem listoval v Palackém a dozvěděl jsem se, že v Praze bylo období, kdy na farách bylo hodně kalvínů a také násilnosti proti zařízení kostelů. Mladíci se v houfu procházeli kostelem jakoby nic a potom začali ničit lavice a sochy.
V chrámu Týn dal farář slít monstrance do dvou zlatých koulí a donesl je na Hrad pochlubit se, jak skoncoval s modlářstvím. Dnes by za to dostal paragraf za ničení kulturních památek.
Sochy na severním portálu chrámu Týn jsou dodnes z té doby bez hlav, které kalvínisti urazili... Jednou jsem o této epizodě četl výraz ´´kalvínské běsnění´´. Tak okolo let 1570.
Proč o tom není ve školních dějinách? Že by proto, že to bylo krátké období? Zimní král, sbírky umění Rudolfa II a bitva na Bílé Hoře jsou všeobecně známé, proč není nic o běsnění kalvínských farářů a jejich příslušníků na radnici?
Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve