poslal demagog Přední současný
vědec a jeden z nejinteligentnějších lidí současnosti, Stephen Hawking
prohlásil, že vesmír ke svému vzniku nepotřebuje Stvořitele, mohl
vzniknout samovolně, sám od sebe. Tento výrok nechci komentovat, nemaje
ani jeho vzdělání, ani jeho inteligenci. To, co mne však zaujalo, byla
reakce, mnohdy zděšená, náboženských představitelů a vůdců.
Například vrchní zemský britský rabín
Jonathan Sacks prohlásil jednomu listu toto: "Mezi vědou a náboženstvím
je rozdíl. Věda se zabývá objasňováním. Náboženství se zabývá výkladem.
Bible se jednoduše nezajímá o to, jakým způsobem vesmír začal
existovat."
Myslím si, že zde nemá pravdu. Bible se
zajímá o to, jak vznikl svět. Docela doprodobna. Jistě, můžeme
diskutovat nad výkladem jednotlivých biblických veršů, jestli se třeba
stvoření Světla Velkého, Malého a dalších hvězd myslí okamžik fyzického
vzniku jednotlivých nebeských těles, anebo jenom okamžik, kdy se tyto
tělesa stala viditelná z planety Země. Ale základní schéma tu je jasně
popsáno. Vznik života na zemi je rámcován šesti dny, přičemž údaj den
není specifikován relativně, abychom mohli například spekulovat o dnech
dlouhých tisíce a milióny let, ale zcela přesně západem a východem
slunce. Těžko si představit v zemských podmínkách střídání dne a noci
trvající v řádech staletí či miliónletí a těžko si v takovýchto
podmínkách představit vznik jakéhokoliv života.
Myslím si, že než alibisticky uhýbat do
jiných úkolů vědy a náboženství, je lepší férově přiznat, že zde rozpor
mezi biblickou zprávou a vědeckými poznatky poslední doby prostě
existuje. Ano, evoluce se nám prostě do genesis nevejde, ať ji tam
strkáme zprava či zleva, katolicky či deisticky. Nevejde se tam, je to
jako bychom krychli strkali do otvoru pro válec. Mám malou neteř a
malého synovce, cca rok staré a vím, jaký obrovský problém to
představuje. Krychle se otvorem pro válec prostě protlačit nedá.
Ono není rozdíl mezi úlohou vědy a
náboženstvím. Obojí má hledat pravdu. Ale rozdíl by měl být, podle mého
osobního názoru, mezi postojem vědce a postojem věřícího. Základním
postoj vědce je pochybnost. Pochybování naprosto o všem, co vidí kolem
sebe. Když vědec přestane pochybovat, pak se nikdy nedostane dále. Pak
nikdy nic nového nevymyslí, neobjeví. Věřící však pochybovat nemusí,
neboť On ví, komu uvěřil a komu důvěřuje. Přesvědčil se o pravdivosti
Toho, kdo insipiroval a vyslovil knihu Genesis, ví, že na Jeho Slovu
může pevně stát. Jistě, i věřícího může přepadnout pochybnost, ale vždy
by to měla být pochybnost nad sebou samým. Písmo je pevný bod, o kterém
pochybovat nemusíme.
Ano. Mám velkou úctu před Stephen
Hawkingem. Nejenom před jeho životním příběhem. Ale i před jeho velikou
inteligenci překračující mé možnosti. Na druhé straně ani inteligence
pana Hawkinga se nemůže měřit s rozhledem Božím. Cítím úctu před
vzděláním tohoto člověka, ale vědomostem Božím se prostě nevyrovná. I
pan Hawking jakožto člověk je tvor omylný, stejně tak jako jeho výroky
jsou omylné. Věda již učinila mnoho silných vyjádření a každé z nich
bylo později překonáno. Stavět na jeho silných slovech svůj dům znamená
stavět ho na tekutých píscích.
I já osobně jsem si prošel obdobím
"hurákreacionismu." Dnes jsem již skeptičtější a opatrnější. Neboť
jakožto věřící prostě máme tendenci argumentovat typem "přání otcem
myšlenky." Dnes si však myslím, že jít vědou k ověření své víry není
správnou cestou. Naši víru musíme postavit na důvěryhodnosti Našeho
Boha, na ničem jiném. A k tomu, abychom mohli vyznávat Boží
důvěryhodnost, musíme Boha poznávat v denodenním osobním a intimním
vztahu. Tento vztah za nás žádná věda nenaváže.Zdroj: http://bohu-a.svetu.cz/18930-vesmir-bez-boha.html
