Grano Salis - otevřený dopis Evaldu Ruckému

Evalde Rucký,

V posledních dnech jsi ty nebo tvoji blízcí zveřejnili na webových stránkách dokumenty pod názvem „vyrovnání se s minulostí“. Toto „vyrovnání“ má dvě hlavní témata - tvoji spolupráci s StB a schizma v Jednotě bratrské od roku 1998.

Chápu, že niterně cítíš potřebu se s minulostí, kterou jako težké břímě vláčíš už více než jedno desetiletí, vyrovnat. Ač já jsem se od roku 1999 neúčastnil žádných oficiálních či veřejných rozhovorů, konzultací ani diskusí mezi Distriktem a Provincií a veřejně jsem na vaše pomluvy nereagoval, nepřestáváte o mně lhát. Tento dopis je tak mojí první veřejnou reakcí na vaše tvrzení, kterými se snažíte vysvětlit rozdělení v Jednotě bratrské v roce 1998.

Cituji z vašich úvah:

„Tehdejší předseda církve (tehdejší předseda jsem byl já – pozn.autora) přišel na pastorální konferenci v lednu 1998 s myšlenkou spojit v brzké budoucnosti Českou provincii Jednoty bratrské s Evropskou kontinentální provincií Unitas Fratrum. S tím však nesouhlasila většina kazatelů, protože v Evropské kontinentální provincii převažovaly jiné eklesiologické i teologické důrazy. Když tehdejší předseda české Jednoty bratrské viděl, že ve své vlastní církvi ztrácí pozice, pokusil se za pomoci vykonstruovaných obvinění proti kazateli libereckého sboru zablokovat konání nadcházejícího volebního synodu.“

Téma spojení nikdy nebylo tématem oficiálních jednání ani v JB v ČR ani v Evropské provincii. Jistě proces integrace Evropy otvíral otázku možného sjednocení Evropské Jednoty bratrské. Byli tu někteří a já se k nim hrdě hlásím, kterým se taková myšlenka zamlouvala. Koneckonců každé sjednocení je dobrým svědectvím světu. Takové sjednocení by ale asi bylo velmi komplikované před rokem 2004 (vstup do EU) a ukazovalo se jako ne příliš vhodné v rámci celé Unitas fratrum. Myslím, že všichni účastníci schizmatu v Jednotě v roce 1998 žasnou nad tím, na co jste přišli a nerozumí tomu. Že by úvahy o spojení byly důvodem rozdělení? Druhé tvrzení se v různé podobě periodicky opakuje po celá léta.

Píšete:

„To se stane vždy, když si někdo přivlastní církev, která není jeho.ale patří Kristu. To se stalo v roce 1998, kdy tehdejší předseda nebyl znovuzvolen do Úzké rady, byl ochoten raději Jednotu bratrskou v České republice zničit než o ni přijít.“

Evalde, kdyby nebylo tebe, nerozumněl bych zcela tomu, co znamená ztrácet pozici v církvi nebo si církev přivlastnit. To jest slovník, který popisuje vaše aktivity od roku 1998, ne moje. Ale popořádku. Tehdejší předseda (tedy já) nemohl být zvolen nebo nezvolen, protože v žádné volbě nekandidoval a žádné se neúčastnil. Že už jste si tehdy v církvi vytvořili paralelní strukturu a zajišťovali hlasy pro převzetí moci jsme tehdy tušili a později se to potvrdilo. Vždyť ti, kteří ti byli blízko a poté se s tebou rozešli, vzpomínají, jak se u vás v obýváku řešily otázky, které kazatele bude možno ponechat a které bude třeba vyhodit. A že bych chtěl církev Jednotu bratrskou zničit? Jistě, je také moje vina, že jsem ji nedovedl ochránit před takovými jako jsi ty. Ale nepřipíšeš mi ani trochu zásluhu o záchranu Jednoty? Co třeba skutečnost, že se opět konají bratrské bohoslužby v kostelíku v Potštejně, ze kterého vy jste učinili skladiště, co třeba obnovený starobratrský sbor v Turnově, kde se schází ti, které vy jste vyhnali? Nepředpokládám, že mé úsilí o záchranu Jednoty oceníš, ale nepiš už nikdy, že jsem chtěl Jednotu bratrskou zničit.

A že jsem něčeho chtěl dosáhnout za pomoci vykonstruovaných obvinění? Nevím popravdě jak se vykonstruovávají písemná vyjádření primáře liberecké psychiatrie a dalších psychoterapeutů o službě lidem, kteří byli hluboce zraněni až rozvráceni působením vaší pastorace a teologie, nevím jak se vykonstruovávají svědectví desítek lidí, kteří prošli vaším sborem. Byli jím zprvu nadšeni – a i tebou Evalde – ale posléze leccos prohlédli, utekli nebo byli vyhnáni a zatraceni. Chci ti Evalde připomenout, že k rozdělení Jednoty došlo tehdy, když výše zmíněná svědectví byla prověřena dvěma členy Úzké rady, biskupem české Provincie a biskupy evropskými a církev byla vyzvána k otevřenému rozhovoru o teologii kterou jste zastávali a jejích důsledcích. Tehdy jsi asi pochopil, že ztrácíš svou pozici, přivlastnil sis církev, pomocí podvodů a nerespektováním církevních řádů jsi opanoval sbory a vyhnal všechny oponenty. To je důvod schizmatu Jednoty bratrské v ČR v roce 1998.

Vyhnání „Ochranovských“ byla první vlna. Po roce 2000 přišly další. Znovu odešli kazatelé a mnohé skupiny z vašich sborů, odešli i ti, které jsi zneužil pro opanování sborů a zabavení účtů. Velmi si vážíme těch, kteří měli vnitřní sílu přijít a „ochranovským“ se omluvit a najít smíření. Přijde doba, kdy přijdeš i ty? To, co je z hlediska teologického důležité, že všichni ti, kteří odcházeli později víceméně přinášeli stejná svědectví o důsledcích vašeho působení. Nakonec paradoxně i odchodný dopis J.Plevy, který popisuje situaci v Jednotě 2008, jakoby čerpal z dokumentů roku 1998.

Pokud jde o druhé téma - tvoji spolupráci s StB – tam mi kupodivu vystavuješ dobré vysvědčení. Nepamatuji si ale, že bys mi kdy sdělil něco o tvých kontaktech s StB. Odpověď, kterou mi vkládáš do úst „bouchni jim před nosem dveřmi, jinak ti nedají pokoj“, bych asi ale pravděpodobně pronesl. Netušil jsem však nikdy, jak tvé kontakty s StB byly intimní. Nejen setkání na předvolání, ale také sborové prostory a nakonec obývák, dohadování o podpisu , ano či ne, a údaje o situaci a osobách v Jednotě i v tvém prostředí charismatiků, které jsou v tvých výpovědích – to mě docela děsí. Kdybys byl býval dal na mou radu – pokud taková byla – lépe bys byl udělal.

Píšeš-li ale, že poslední letní návštěva u vás v obýváku v roce 1989 byla „vabank“, ptám se, co bylo v „banku“ o který se hrálo? Vždyť už v prosinci 1988 byla v den lidských práv první povolená nezávislá demonstrace v Praze, v lednu 1989 Palachův týden, v květnu 1989 otevřeli Maďaři hranice do Rakouska, od června 1989 podepisovaly petici Několik vět tisíce lidí a v létě se začalo naplňovat západoněmecké velvyslanectví v Praze Němci z východu. Pokud se v takové situaci někdo v létě 1989 schází s StB ve svém obýváku aby mohl vycestovat, ………… ?

Je však ještě jedno jméno, které ve svém doznání připomínáš. Jméno mého tatínka Jindřicha Halamy. Byl to on, kdo tě do Jednoty bratrské přijímal, kdo ti otevřel dveře, které jinde byly zavřeny. Dnes tento 86 letý bratr dožívá v domě, který sloužíval pro penzionované kazatele Jednoty. Dožili tam bratři Korbel, biskup Reichel se svoji manželkou i Zvěřina. Dnes tam je už téměř nepohyblivý br. Halama se svoji manželkou. Loňského roku od vás dostal soudní výpověď a v březnu t.r. soudní exekuční rozhodnutí o vystěhování. Vím, že nepřistoupil na vaše komerční nájemné a soud rozhodl ve váš prospěch. Já jsem však vyrůstal a stále žiji v církvi, kde platila jiná pravda nežli komerční, soudní nebo exekuční. Dovol mi Evalde abych vyslovil přesvědčení, že vaše (tedy celé UR) jednání vůči mým rodičům je neskonale hnusné. I teď píšeš přítomnost která se minulostí stane. Jak se s ní budeš vyrovnávat?

Tento dopis píši jako otevřený

Ondřej Halama

ordinovaný presbyter Jednoty bratrské a farář Ochranovského sboru při ČCE v Turnově

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace