Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 239, komentářů celkem: 429555, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
 mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 441 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:
ivanp
rosmano
Danny42

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116478986
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Pavlova jistota spásy
Vloženo Pátek, 25. únor 2011 @ 18:45:28 CET Vložil: Stepan

Svědectví poslal Willy

2. list Timoteovi 1:8-12

  • Nestyď se tedy vydávat svědectví o našem Pánu; ani za mne, jeho vězně, se nestyď, nýbrž snášej spolu se mnou všechno zlé pro evangelium. K tomu ti dá sílu Bůh,
  • který nás spasil a povolal svatým povoláním ne pro naše skutky, nýbrž ze svého rozhodnutí a z milosti, kterou nám daroval v Kristu Ježíši před věčnými časy
  • a nyní zjevil příchodem našeho Spasitele Ježíše Krista. On zlomil moc smrti a zjevil nepomíjející život v evangeliu.
  • K Jeho zvěstování jsem já byl ustanoven hlasatelem, apoštolem a učitelem.
  • Proto také všechno snáším a nestydím se vydávat svědectví, neboť vím, Komu jsem uvěřil. Jsem přesvědčen, že On má moc chránit, co mi svěřil, až do onoho dne.


Moc se mi líbí tohle Pavlovo svědectví o spáse z Božího rozhodnutí a z Boží milosti, kterou nám Bůh daroval v Kristu Ježíši před věčnými časy!

A také jsem rád, že věřící povolal svatým povoláním vyjadřovat trojjediného Boha. A tak se ani já nestydím vydávat Bohu svědectví o Jeho lásce a moci, neboť vím, Komu jsem uvěřil a vím, že má moc chránit to, co mi svěřil až do dne Jeho příchodu.

A protože sám Pán Ježíš řekl, že svědectví dvou tří svědků je pravé, přidejme si ještě svědectví apoštola Petra (1P 1:3-5 studijní překlad KMS) - Požehnaný Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás podle svého velikého milosrdenství znovu zplodil k živé naději vzkříšením Ježíše Krista z mrtvých, k dědictví nezničitelnému, neposkvrněnému a nevadnoucímu, uchovávanému v nebesích pro vás, kteří jste mocí Boží střeženi skrze víru k záchraně/spáse, která je připravena (řecky: připravené), aby byla zjevena v posledním čase.

a bratra Páně Judy, který v závěru svého listu (v. 24-25) píše - cituji jako v úvodu opět z ekumenického překladu:

  • Tomu pak, který má moc uchránit vás před pádem a postavit neposkvrněné a v radosti před tvář své slávy,
  • jedinému Bohu, který nás spasil skrze Ježíše Krista, našeho Pána, buď sláva, velebnost, vláda i moc přede vším časem i nyní i po všecky věky. Amen.

Mám za to, že tito tři naprosto hodnověrní svědkové Pána Ježíše Krista ujišťují dostatečně věřící i dnes ohledně spásy a víry, která byla jednou provždy darována/svěřena svatým (Ju 3), že skrze tuto nejsvětější víru, o níž vytrvale zápasíme, jsme spaseni Boží milostí, kterou nám Bůh daroval v Kristu Ježíši před věčnými časy, aby tato záchrana/spása byla zjevena v tomto posledním čase k slávě Boha Otce i Syna a Ducha Svatého. Amen.


Tož tak.

Podobná témata

Svědectví

"Pavlova jistota spásy" | Přihlásit/Vytvořit účet | 169 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Pavlova jistota spásy (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Pátek, 25. únor 2011 @ 19:20:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
...ak by to Pavlovi s tou spásou nejak nevyšlo, tak v očisci si všetko odtrpí....cirkev mu pripíše dobré skutky a ap. Peter ako hlavný celebrant bude slúžiť za neho zádušné omše, to iste pomôže...ak k tomu ap. Jakub sa bude modliť k Márii a k svatým aby aj oni orodovali, tak výsledok sa iste dostaví...

ivanp



Re: Pavlova jistota spásy (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 26. únor 2011 @ 00:55:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Čtenářům připomínám, že dva svědkové píší, že nás - tedy věřící v Krista - Bůh spasil, tedy minulý čas a třetí píše, že jsme Boží mocí skrze víru střeženi k záchraně/spáse - tedy přítomný a v angličtině by se řeklo průběhový čas, tzn. že střežení Boží mocí probíhá skrze víru kontinuálně po celý život věřícího. 

První svědek - apoštol Pavel píše dokonce, že Boží milost, jíž jsme byli spaseni, nám - tedy věřícím v Krista, byla Bohem darována před věčnými časy.

Druhý svědek - apoštol Petr píše, že nás Bůh znovu zplodil k živé naději vzkříšením Ježíše Krista z mrtvých, nikoli ve křtu, jak tu kdosi lživě tvrdí! To znamená, že když byl vzkříšen Pán Ježíš Kristus, byli věřící v Něho znovu zplozeni k živé naději, která nemůže zemřít, tak jako už neumírá Kristus! A byli znovuzplozeni k dědictví v nebesích a tím dědictvím není nic menšího než sám Bůh se vším Jeho bohatstvím, tzn. se vším Kým a čím je a se vším, co Bůh má.

No, a třetí svědek - jeden ze čtyř bratrů Pána Ježíše Krista podle těla, Juda píše, že Pán Bůh, který věřící v Krista spasil (opět tedy minulý čas), má moc je uchránit před pádem a postavit je před svou tvář slávy neposkvrněné, tj. bez úhony a v radosti, tj. s veselím/s jásotem.

Jistě je třeba, aby věřící tato svědectví/poselství/evangelium přijali vírou, tj. věřili jim a i tuto víru zápasili, bojujíc dobrý boj. Ale oni přece mají Někoho, kdo bojuje za ně a s nimi, Někoho, Kdo je jejich silou v tom boji, takže na to nejsou sami.

A jestli jsme se tu dotkli dvojice víra a naděje, pak je třeba ji rozšířit na trojici: víra, naděje a láska - z níž největší není naděje, nýbrž láska (1K 13:13), poněvadž Bůh je láska a Boží láska je tou největší mocí ve vesmíru. Víra je Boží dar, jímž přijímáme od Boha všechno, co nám dává. A nadějí dokonce nadějí slávy věřících je Kristus - viz Ko 1:27 a 1Tm 1:1, skrze Něho věříte v Boha, Jenž Ho probudil z mrtvých a dal mu slávu, takže vaše víra i naděje se upíná k Bohu/je k Bohu/v Boha nebo: je i nadějí v Bohu. (1P1:21)

Tož tak.

willy



Re: Pavlova jistota spásy (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Sobota, 26. únor 2011 @ 10:10:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Celkem jasná řeč Písma. Sola scriptura !



Re: Pavlova jistota spásy (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Sobota, 26. únor 2011 @ 16:37:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Řeknu ti, že mi ty vaše debaty o spáse nadělaly ve všem pořádný zmatek. Tak nějak mi stále uniká, v čem je zakopaný pes. Kdyby se mě někdo před tím, než jsem četl první kolo sporů na toto téma, zeptal, jestli jsem spasen, odpověděl bych bezmyšlenkovitě:"Ano, protože jsem přijal Ježíše za svého Pána a Spasitele." To je to jediné, na čem záleží. Můžeme se lišit v názorech na to či ono, ale tohle je podstatné. Jenže teď tu vidím, že někteří vlastně mluví o jakési podmínečné spáse. Myslíš, že bys mi mohl nějak laicky objasnit, o co přesně v těchto debatách jde?

Pro mě to bylo prosté. Kdo uvěří, že Ježíš je ta cesta, pravda a život, kdo ho upřímně přijme jako Spasitele, je spasen, čímž rozumím jednak možnost prožít vezdejší život ve vztahu k Bohu jako jeho dítě a jednak jistotu věčného života s Bohem. Všechna ta varování před blouděním, která jsou vykládána jako varování před zabordelením spásy, jsem chápal tak, že dítě Boží čeká Kristův soud, kde se neřeší otázka spásy, ale to, jak moc v člověku žil Kristus. Současně jsem je bral jako varování pro ty, kteří se sice označovali (označují) za křesťany, ale jejich životy svědčí proti nim. Tj. ve smyslu:"ty říkáš, že máš víru, ale chováš se jako dobytek (kradeš, podvádíš ženu ...), takže si dej pozor na to, jestli tvoje víra není náhodou mrtvá (marná)."

Vždy když si myslím, že jsem jednu stranu sporu pochopil, ukáže se při nějakém dalším komentáři, že jsem nepochopil nic. Pokud budeš mít náladu a trpělivost objasnit mi to, předem děkuju. 



Re: Pavlova jistota spásy (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 27. únor 2011 @ 11:08:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Význam slova "SPÁSA" je ve smyslu záchrana života.

Z toho třeba vycházet především,
abychom správně pochopili smysl řečeného a takový výklad nemůže být v rozporu s žádným jiným místem v Písmu.

Křesťan by si měl uvědomovat dvě roviny spásy, která je mu Bohem nabízena. Ta první je spásou (záchranou) pro pozemský život,od žiovta vyhnance z ráje, do života Božího dítěte, uznaného dědice věčného života. V tomto stavu "už spaseného" uskutečńuje pak dalším životem svoji spásu věčnou, spásu po smrti těla.


Perfektum (byli jsme spaseni, jsme spaseni) vyjadřuje naši záchranu z života člověka tohoto světa do života znovuzrozeného Božího dítěte. Každý člověk se dědičně rodí s padlým lidstvím do života vyhnanců z ráje a nikdo sám nedokáže tento stav změnit. Lidstvo potřebovalo Vykupitele.

Když tedy Pavel prohlašuje "Byli jste spaseni, jste spaseni..." mluví právě jen o našem vykoupení do života Božích dětí v tomto světě. O své věčné spáse říká, že nemá za to, že by svou věčnou spásu už uchvátil (Fp 3,13) a že "Raději své tělo tužím a podrobuji do služby, abych snad, když kážu druhým, nebyl sám vyřazen" (1 Kor 9,27).


Postup této záchrany vykoupením (spásy v tomto životě) je následující:
- Člověku je nabízen dar víry - Bůh sám se dotýká lidského srdce a vzbuzuje v něm touhu po Bohu. Je to naše potlačená přirozenost. Člověk byl stvořen k životu ve společenství s Bohem a bez Boha strádá. Bez Boha nikdy nemůže být plně šťasten.

- Člověk Bohu odpovídá vlastním uvěřením, v čemž ho povzbuzuje a mu pomáhá Duch svatý. Uznává Krista za svého Spasitele a tuto víru stvrdí skutkem vyznání.

- Následně se člověk nechá pokřtít podle (Mt 28,19), a stává se z něho křesťan, dítě Boží s dědictvím (Gal 4,7) věčného života (Ř 6,22-23).
Ve křtu je starý člověk ukřižován (Ř 6,6), je přibit na Kristův kříž (Kol,2,13; ), je pohřben do Kristovy smrti (Ř 6,4). Skrze kříž jsme smířeni s Bohem, jsou nám odpuštěny všechny dosavadní hříchy (Ř 6,7).
Obléká Krista, stává se Kristovcem. Křest je Kristova obřízka srdce (Kol 2,11).
Hříšný starý člověk byl sice pro Boha jako mrtvý - byl vyhnán z Boží blízkosti, vyděděn. Bůh ho však přesto nikdy nepřestal milovat a to vroucí láskou až na smrt.
Ve křtu se člověk znovuzrodí z vody a z Ducha (J 3,5), je vzkříšen (Kol 2,12)  a dále už chodí s Bohem v novotě života (Ř 6,4).

To je tedy ta spása, to zachránění trvalé, jak o ní na více místech mluví Písmo. Křest člověka smíří s Bohem jednou a už navždy. Křest se neopakuje. Křest nám ale nijak nezajistí, že už nebudeme dále hřešit. Proto podstupujeme vnitřní boje a neustále v nich potřebujeme Boží pomoc. Proto Kristus ustanovil ve své církvi službu odpouštět hříchy (J 20,21-23).


Ale křest, tato naše záchrana a vstupenka do nebe, ještě není spása věčná. Věčnou spásu obdržíme až po naší smrti na Kristově soudu. Naše spasení třeba dovršit dalším životem v Bohu. Životem s Bohem a podle Božího řádu uskutečňovat spasení duší.

Křest tedy může být u někoho klidně i začátkem jeho věčné spásy, pokud dar věčného života ani na okamžik nezahodí hříchem ke smrti. Znovuzrození křesťana však ještě automaticky nijak nezajišťuje naše spasení věčné, které je podmíněno našim dalším životem v Bohu, vytrváním v dobrém až do smrti.

Když Pavel mluví o spasení v budoucím čase (1 Kor 15,2), tehdy mluví o věčném spasení po smrti.

Pokud se nenaučíme tyto dvě roviny spasení rozlišovat, pořád budou naše komentáře jen směsicí výkřiků do mmlhy a citováním vytržených citátů Písma s protichůdným obsahem. Prostě jedním nechutným nestravitelným gulášem.



Re: Pavlova jistota spásy (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 01. březen 2011 @ 08:52:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pro Slávka i pro ostatní:

Spása je život a ten má v běhu času různé podoby. Naklíčené zrno vypadá úplně jinak, než dozrálý klas. Přesto je to pořád jedna rostlina. Nerozlišuji tedy dvě spásy, ale dvě různé podoby spásy. Je třeba si uvědomit, že spása znamená stát se součástí Božského života, být vtažen do života Trojice.

Jen Bůh dává život.
To, co dostáváme nezaslouženě jako dar při znovuzrození, je právě život, nový život v Bohu. To ale ještě není plný klas v čase žní, ale jen probuzením semínka, které svůj smysl bytí teprve bude uskutečňovat.
V probuzeném semínku ještě nemůže být jistota užitku, jen naděje, že při úsilí hospodáře zdárně dozraje.

Aby se mohlo zrno vůbec zasít, je třeba připravit půdu (přijetí daru víry, uvěření). I toto je výslednicí spolupráce Boha a člověka. Duch svatý se dotýká lidského srdce a vzbuzuje v něm touhu po Bohu. Člověk se k této touze připojuje svým svobodným souhlasem.

Člověk v této touze zorá pole, Bůh dodá poli zimní vláhu, mrazem roztrhá hroudy, aby zem byla kyprá a vhodná k zasetí. To ještě není samotné znovuzrození, jen příprava k němu. To ještě není nový život zrna. I "Příprava pole" je dílem Ducha i člověka, jejich svobodné spolupráce. To je to mluvení pohanů jazyky u Kornélia už před jejich křtem!

Takto připravené pole je na člověku, aby je osil a zavláčel. Bůh pak dává osivu dar života. Zdarma a bez lidské zásluhy. Toto je darem znovuzrození, nový život zrna.
Proto pohřbení do Kristovy smrti ve křtu - zrno musí být pohřbeno, aby vydalo úrodu, vzkříšeno do nového života rostliny.

Jistě si dokážete představit, že rozorat pole i zasít, mohou za miminko i jeho rodiče. Takové miminko pak má výhodu v předstihu vývoje rostlinky, oproti tomu, kdo přijme víru a znovuzrození později.


Spolupráce Boha a člověka na konečné úrodě však nekončí. Bůh i nadále sesílá na znovuzrozený život milosti, sesílá déšť, nechává slunci svítit ...
Ani člověk neskládá ruce do klína, ale dělá vše, co je třeba pro zabezpečení zdravého vývoje rostliny.


Takto tedy vypadá završená spása člověka - je vydáním úrody: nehlásám tedy spasení ze skutků, ani ze samotné víry. Věčná spása, jako zralý klas, je výslednicí svobodné spolupráce Boha a člověka, smysl celého lidského života.
Zadarmo a bez vlastních zásluh jsme dostali od Boha nový život v podobě naklíčeného semínka. Zadarmo, aby se nikdo nemohl chlubit. Když zrno ztratí klíčivost, žádný člověk ho nepřinutí vyklíčit.
Uskutečňovat vývoj tohoto nového života je pak společným dílem Boha a člověka. Zralý klas (naše věčná spása) je výslednicí spolupráce Božích milostí a úsilí člověka.

Jestli nedokážeme rozlišit mezi naklíčeným pohřbeným zrnem, rostlinou ve vývoji a zralým klasem, nemůžeme mít v otázce naší spásy nikdy jasno a pořád pro nás si budou jednotlivé verše o spáse v Písmu ve smyslu odporovat.

Stránka vygenerována za: 0.84 sekundy