Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 243, komentářů celkem: 429559, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 545 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

Ivanp
rosmano
Mikim

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116482581
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Ospravedlnění.
Vloženo Sobota, 29. leden 2011 @ 13:02:17 CET Vložil: Olda

Katolicismus poslal oko

Odpouštějí se ti hříchy …

Rád bych poukázal na vážný omyl, který je zde mezi vámi hodně rozšířený.
Týká se ospravedlnění člověka Bohem. Asi se shodneme na tom, že ospravedlnění se děje vírou. To je asi tak všechno, na čem se shodnout dokážeme (je to napsáno v Písmu), protože každý si pod tím „vírou“ může představovat cokoli. Třeba i setrvávání v sebeklamu "vyvolenosti", v pocitu vlastního protekcionismu u Boha, že mi Bůh na základě mého uvěření už dopředu odpustil prakticky cokoliv.

Apoštol Pavel dává příklad Abraháma, který uvěřil Bohu v naději, proti vší naději (Ř 4,18) a to mu bylo počteno za spravedlnost.

Co to vlastně znamená, být ospravedlněn Hospodinem?
Znamená to milost, dar, kdy Bůh prohlásí člověka za hodného nebeské blaženosti – očistí ho od každého hříchu. A to na základě Kristovy oběti. Divíte se, jak mohl být Abrahám takto dopředu ospravedlněn?
Mohl, jako i ostatní spravedliví SZ, protože u Boha čas nic neznamená. Z pohledu pozemského ovšem zemřelí spravedliví SZ nemohli ještě do nebe (to bylo až do Kristovy oběti pro lidi uzavřeno), odcházeli na místo mrtvých (šeol).

Co tedy způsobuje, že Bůh jednoho ospravedlní a jiného ne?
Je to kajícný postoj lidského srdce. Vztah k Bohu, který je charakterizován důvěrou a poslušností. Je vztahem milujícího a důvěřujícího dítěte, které chce činit Bohu jen radost. 
Je užitečné si uvědomit, že když Bůh Otec mluví s Abrahámem, je zde přítomen také Duch svatý, který v lidském srdci vzbuzuje touhu po Bohu. Abrahám vstupuje do vztahu s Otcem a podílí se tak na Synovství - je zde tedy tajemným způsobem přítomen i Syn.

Lidé SZ to měli s ospravedlněním přece trochu jinak, než to mají křesťané, lidé Nové smlouvy. - i my jsme uvěřili v Ježíše Krista (poněvadž víme, že člověk není ospravedlňován na základě skutků Zákona, ale jedině vírou v Ježíše Krista) (Gal 2,16).

Abrahám logicky ještě nemohl být ospravedlněn vírou v Ježíše Krista, byl ospravedlněn vírou v Otce. Byl ospravedlněn participováním na synovství. 

Zákon ovšem nebyl dán zbytečně – lidé SZ byli střeženi pod Zákonem, vychováváni ke Kristu, k ospravedlnění z víry (Gal 3,24). I když ta základní podmínka k odpuštění hříchů - kajícný postoj lidského srdce, zůstává v platnosti pořád stejně - jak ve Starém, tak i v Novém zákoně.

Ve SZ nebyl ještě křest na odpuštění hříchů, nebyla ještě služba církve odpouštět hříchy.
Apoštol poukazuje také na příklad Davida, který uznal svůj hřích a litoval ho.
Přestože podle Zákona propadl smrti (měl být za cizoložství ukamenován), Bůh mu pro kajícný postoj srdce odpustil. Ospravedlnil ho.

Davidovy žalmy patří k nejkrásnějším perlám SZ: Žalm 51Smiluj se nade mnou, Bože, pro milosrdenství svoje, pro své velké slitování zahlaď moje nevěrnosti,
moji nepravost smyj ze mne dokonale, očisť mě od mého hříchu! Doznávám se ke svým nevěrnostem, svůj hřích mám před sebou stále.
Proti tobě samému jsem zhřešil, spáchal jsem, co je zlé ve tvých očích. A tak se ukážeš spravedlivý v tom, co vyřkneš, ryzí ve svém soudu.
Ano, zrodil jsem se v nepravosti, v hříchu mě počala matka. Ano, v opravdovosti máš zalíbení, dáváš mi poznávat tajuplnou moudrost. Zbav mě hříchu, očisť yzopem a budu čistý, umyj mě, budu bělejší nad sníh. Dej, ať slyším veselí a radost, ať jásají kosti, jež jsi zdeptal.
Odvrať svou tvář od mých hříchů, zahlaď všechny moje nepravosti. Stvoř mi, Bože, čisté srdce, obnov v mém nitru pevného ducha.
Jen mě neodvrhuj od své tváře, ducha svého svatého mi neber! Dej, ať se zas veselím z tvé spásy, podepři mě duchem oddanosti.
Budu učit nevěrné tvým cestám a hříšníci navrátí se k tobě.
Vysvoboď mě, abych nebyl vinen krví, Bože, Bože, moje spáso, ať plesá můj jazyk pro tvou spravedlnost.
Panovníku, otevři mé rty, ať má ústa hlásají tvou chválu. Oběť, kterou bych dal, se ti nezalíbí, na zápalných obětech ti nezáleží.
Zkroušený duch, to je oběť Bohu. Srdcem zkroušeným a zdeptaným ty, Bože, nepohrdáš!


Na moment odbočím:
Chci upozornit, jak kontinuální je víra (jak učí i ŘKC) ohledně dědičné viny… Ano, zrodil jsem se v nepravosti, v hříchu mě počala matka:……Stejně svědčí o přítomnosti dědičné viny i apoštol Pavel: (Ř 5,18)
skrze jediné provinění přišlo na všechny lidi odsouzení

Kajícný postoj lidského srdce je tedy naprosto zásadní a rozhodující pro to, aby Bůh mohl naše hříchy odpustit.
Bez lítosti, bez pokání, není žádné odpuštění hříchů. Bože, buď milostiv mě hříšnému - říká ospravedlněný celník …

Jak tedy dneska můžeme s jistotou vědět, že naše víra nás očistila od našich hříchů?
Na všední hříchy, které má každý křesťan, postačí v duchu vzbudit lítost, vyznat je přímo Bohu a jsou hned odpuštěny. To by měl dělat křesťan denně, alespoň večer, před ulehnutím. Nejlépe ale hned po tom, co si hřích uvědomí.

Hřích smrtelný je ovšem třeba vyznat také církvi.
Ten pak bývá odpuštěn skrze službu církve odpouštět hříchy(J 20,23).
Člověk potřebuje mít jistotu odpuštění hříchů, nikoli jen zdání. 
Bůh to dobře ví, a proto každé takové ospravedlnění potvrzuje i viditelně:
Potvrzením Abrahámova ospravedlnění byla ohnivá pochodeň, která spálila jeho oběť (Gn 15,17).
Davidovo ospravedlnění zase potvrdil nahlas prorok Náthan (2 s 12,13), ovšem až po Davidově uznání své hříšnosti a projevené lítosti..

Dneska zpovědník po našem vyznání hříchů a projevení lítosti, pak při rozhřešení říká nahlas: "Odpouštějí se ti hříchy, jdi v pokoji."
Stejně tak i křest je viditelným potvrzením ospravedlnění člověka Bohem
Vírou v Ježíše Krista se stáváme duchovními dětmi Abrahámovými a jsme podobně jako on ospravedlňováni vírou. Zda je to pravda a my máme skutečně hořící srdce Abrahamovo i kajícné srdce Davidovo a zda jsme tedy skutečně Bohem také ospravedlněni – to zjevuje Bůh viditelným způsobem, tak, aby měl každý člověk naprostou jistotu.

Bohem viditelně nepotvrzené ospravedlnění je pouze fiktivním životem ve lži – a to nepřeji nikomu.


"Ospravedlnění." | Přihlásit/Vytvořit účet | 195 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Ospravedlnění. (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Sobota, 29. leden 2011 @ 14:53:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Oko, řešil´s někdy se svým zpovědníkem ono Davidovo "...v hříchu mě počala má matka...." ?

Někdy mám dojem, že jsi členem nějaké církve, která má jednoho člena. Co by třeba řekl tvůj zpovědník, kdyby viděl tvoje články, co zde zveřejňuješ, pochválil by tě ?

Prozradím ti jedno tajemství: My, pozadu spasení, jsme svoji jistotu spasení získali, když jsme poznali, že nás od Boha odděluje hřích. HŘÍCH, jednotné číslo. Naším problémem byl najednou hřích, otec všech hříchů, který nás odděloval od Boha. Překonání tohoto problému skrze most KRISTOVA KŘÍŽE nám dalo jistotu spasení.

Co řešíš pořád ty, jsou hříchy. Hříchy množné číslo. Jako nějaké bodlinky na těle kaktusu. Nemá cenu zbavovat kaktus jednotlivých ostnů. Je ho třeba vykořenit.

My, spasení bezpodmínečně, píšeme o hříchu. Ty, spasený podmínečně - tedy NESPASENÝ -píšeš o hříších. Jeden mluví tasmánsky a druhý tramtársky. Proto si nemůžeme rozumět.

Až příjdeš na to, že v nás není (alibisticky) kus marnotratného i kus spravedlivého syna, ale že jsi marnotratný syn, protože jsi daleko od Boha, až vyznáš: "....zřešil jsem proti tobě, Otče....", pak si budeme rozumět. Zatím jsi v pozici spravedlivého syna a šalebně se vysmíváš nám, co máme na ruce Otcův prsten ! Amen.



Re: Ospravedlnění. (Skóre: 1)
Vložil: betma (dagmara123@zoznam.sk) v Sobota, 29. leden 2011 @ 16:21:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pri poslednom sude budete sudeni aj vy, co si myslite, ze ste dopredu spaseni a budete sudeni podla skutkov, ci ste ich urobili alebo neurobili. A podla toho vas Pan Jezis posle do neba alebo niekde inde."Bol som hladny a dali ste mi jest, ...."Bol som chory a nenavstivili ste ma....S tymto nic nenarobite. Iba, ak by ste chceli prekrucat slova Pana jezisa, tak ako to citite,alebo ako sa vam to v podvedomi hodi.



Re: Ospravedlnění. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne (kotozor@seznam.cz) v Sobota, 29. leden 2011 @ 18:33:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
......Jak tedy dneska můžeme s jistotou vědět, že naše víra nás očistila od našich hříchů?.......

     Mne má víra od hříchu neočistila. Je to krev Kristová, která mne očišťuje od každého hříchu. Je to krev, která byla prolita před cca 2000 lety. Vírou tuto skutečnost přijímám a tímto se stává skutečnosti i v mém životě. 

     K pokání, k litosti jsem ti jíž psal, dam to i sem, tam jsi na to nereagoval, asi sis toho nevšiml: Litovat, vyznávat. To není žádné zaklínadlo díky kterému dojedeme spásy. Je to o tom, jestli chceš, nebo nechceš žít s Bohem, plnit Jeho vůli....Myslíš, že ten, kdo je zrozen z Boha nechce plnit jeho vůli, žit s Ním? Že se každou chvíli rozhoduje nějak takto - no vyznám ten hřích, nebo nevyznám? Já to nechápu. V tomto se vůbec nedá rozhodovat. Neumím si představit, že by mi Pán vyjevil hřích a já bych se rozhodoval, jestli jej vyznat nebo ne. To mi rozum nebere.





Stránka vygenerována za: 1.27 sekundy