Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Nebýt pod zákonem, ale pod milostí - role jak Starozákonního tak Novozákonního člověka


Neexistuje rozdílu mezi starozákonním a novozákonním člověkem z hlediska Boží milosti! Lid Starého zákona, stejně jako lid Nového zákona obdržel stejnou milost, jež za nás vykonal Kristus na kříži. Jedněmi byl ukřižovaný Ježíš zvěstován obětními ceremoniemi, druhými připomínán vínem a chlebem při památce. Nová smlouva - ta kterou Ježíš přinesl, není popření nebo dokonce oprava staré, ale naopak nové zakořenění, obnovení staré smlouvy!

Chápali Boží oběť Adam s Evou, když je Bůh zahalil kůží nevinného zvířete? A když Ábel obětoval beránka, chápal pozadí? Chápal Boží milost Abraham, když stál s dýkou nad svým synem? Chápal Šalamoun smysl obětí, když proléval hektolitry krve? (Atd. atd.) Jsem přesvědčen že ano! Že oběť zvířete nestačí, a totiž že sama o sobě nemá žádnou zástupnou hodnotu, ale že jí má pouze smrtí Krista samotného, muselo být všem výše zmíněným Starozákonním osobnostem zřejmé. Jakou hodnotu by jinak v Božích očích jejich oběti mohly mít? Říká si snad Bůh: "Ábel (Abraham, Mojžíš, Šalomoun...) je mým předrahým vlastnictvím, protože pro mě umí být pořádnej surovec."? Nebo jím je, protože tou obětí vyznal svou vděčnost Bohu za jeho smírčí čin?

Myslím, že duchovní Izrael jak starého, tak nového zákona je duchem stejný, centrálním motivem jeho konání je Boží oběť pro něj, Jeho milost. Nový zákon hovoří o narození, prvním adventu toho, jenž byl obětován (předurčen k obětování) již na sklonku dějin. Ježíš není novodobým fenoménem, ale centrální osobou celé historie lidstva. Že na podstatu svého bytí (ukazování na Boží smírčí činnost) Izrael zapomněl je otázka druhá. Každopádně na Staré smouvě nebylo nic špatného, stejně jako není nic špatného na Nové. Jde pouze o nové zakořenění vztahu s Bohem, na který Izrael zapomněl. Nebýt pod zákonem, ale pod milostí, měl být i Starozákonní člověk.

Když mluvíme o Božích smlouvách a Jeho zákonech, hledejme prosím chybu v člověku a nikoliv v Bohu. Potom se vyvarujeme falešných interpretací, ve kterých Bůh něco udělal špatně, a proto potřeboval svou smlouvu opravit, či dokonce úplně změnit. Od samého pádu do hříchu je Boží milost hlavním tématem Bible. A Zákon, jenž vede ke smrti, a o kterém je řeč v NZ, je prázdnou formou, formou bez náplně (skutky bez Ducha), nikoliv tím svatým zákonem, který Bůh předal v plamenech ohnivých Mojžíšovi, protože ten je stejně svatý jako Bůh sám.

Co vlastně znamená "Být pod zákonem", sousloví, které na polích církevních dogmat hraje roli strašáka do zelí? Nebýt pod zákonem ale pod milostí neznamená zákon nedodržovat, ale pochopit podstatu, a totiž že podstatou mého jednání nejsem já sám (skutkaření), ale má orientace na Ježíšovu oběť (činy z lásky). Zákon o kterém mluvím já, je zákon lásky, milovat Boha a lidi, jímž je desatero neodmyslitelným základem, ale daleko překračuje roli zákazu a příkazu, protože vychází ze srdce, které je naplněno Božím Duchem. Zákon Boží se tak stává naším charkterem, podobně jako je charakterem Božím.

Židům 8,10  A toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, praví Hospodin: Dám své zákony do jejich mysli a napíšu jim je na srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem.

Dan Kábrt