|
Právě je 561 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116487510 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Nebezpečná učení: Byl jsem Svědek Jehovův
Vloženo Středa, 20. říjen 2010 @ 14:03:05 CEST Vložil: Olda |
poslal Nepřihlášený Podle odhadů odborníků
vydrží člověk mezi Svědky Jehovovými v průměru sedm let. Já jsem mezi
nimi strávil skoro čtyřnásobnou dobu - zažil jsem totalitní časy,
vzestup společenství po revoluci i současný úpadek.
Jmenuji se Jan a je mi pětačtyřicet let. Narodil jsem se v Pardubicích,
ale mezi Svědky jsem se dostal v Praze během studia chemie na VŠCHT.
Bylo mi dvacet a v zemi vládli komunisté. Na brigádě jsem se seznámil s
klukem, který mezi Svědky už několik let působil. Poznávání a oťukávání
tajemné náboženské organizace trvalo tři roky. Mezitím jsem uvěřil v
Boha, nechal se u Svědků pokřtít a postupně přijal jejich pravidla.
Podobně jako moji vrstevníci jsem v organizaci procházel fází nadšení.
Všechno mi přišlo skvělé a úžasné. Hlavně lidé kolem mě. Stejně jako oni
jsem věřil, že jsem výlučný a jako jeden z mála patřím mezi vyvolené,
protože naše společenství si za výlučné vyvolil Bůh.
Během totality jsme se považovali za podzemní hnutí. Scházeli jsme se
po skupinkách o pár lidech, četli bibli a snili o lepším novém světě.
To
jsme ještě netušili, že naše vedení čile spolupracuje s StB - tajnou
policii jsme samozřejmě zajímali, ale díky kolaboraci špiček Svědků nás
nechávala na pokoji. Nadšení mi
vydrželo skoro deset let. Po revoluci jste mě mohli vídat na ulici se
Strážnou věží a dalšími našimi časopisy v ruce. Také jsem chodil od domu
k domu a přesvědčoval lidi o své víře a výlučnosti Svědků. V té době
jsem tomu pevně věřil. Nedívám se dnes na sebe jako na naivního a
nezkušeného člověka, ale taková byla doba, zkrátka mi chyběly informace.
První pochybnosti jsem měl už krátce
po změně režimu - tehdy přišly na řadu doslova monstrprocesy s těmi,
kteří stáli v opozici proti vedení Svědků, a vylučovalo se ve velkém.
Přitom jsem své vyhozené kolegy znal jako oddané věřící a slušné lidi.
Vyloučení je psychicky velmi zasáhlo, zhroutili se. Vždyť věřili, že
společenství zastupuje Boha na zemi, a když pak byli ze Svědků
Jehovových vyloučeni, znamenalo to pro ně totéž, jako by je zavrhl sám
Bůh. To byla první semínka pochybností.
Ta další přicházela postupně.
Zjistil jsem, že důležitější než Bůh a
svědomí každého člověka je pro naše představitele poslušnost. Oddanost
"oveček" pro ně měla mnohem větší cenu než víra, čestnost nebo svědomí.
Mnoha lidem to tak vyhovovalo - zřekli se práva rozhodovat sami za sebe a
"odevzdali" jej vedení. Kdysi jsem studoval bibli s jedním kamarádem;
také on se pak nechal pokřtít jako Svědek Jehovův. Dodnes je aktivním
členem a je šťastný. Možná právě proto, že nemusí sám za sebe
rozhodovat.
Myslím, že pro takové lidi je organizace velmi prospěšná.
Existují stovky věřících, kteří se mezi Svědky cítí dobře, protože
nemusí myslet, stačí jim řídit se příkazy. Těch nařízení, zákazů a
doporučení je hodně - třeba jak se máte chovat k lidem v zaměstnání nebo
jakou profesi si pro sebe vybrat. Například tabákový průmysl či práce v
armádě jsou pro svědky zakázané.
Výrazem, který organizaci Svědků bohužel dobře charakterizuje, je
pokrytectví. Zažil jsem případy, kdy za malé prohřešky byli lidé
nemilosrdně vylučováni; pokud se však podobných provinění dopustil
někdo, kdo dával společenství víc peněžních darů, trest se mu vyhnul.
V posledních letech jsem sice chodil na shromáždění, stýkal se s
ostatními členy, ale vnitřně jsem už od nich odešel. A tak je to stále.
Oficiálně mě nevyloučili, nemají důvod - nedal jsem jim k tomu žádnou
záminku, pravidla veřejně neporušuji. Nechci zcela odejít, protože u
Svědků jsou mí příbuzní a přátelé. A ti by pak se mnou museli přestat
mluvit. Mám tři děti, a protože tchyně je nadšený Svědek, bojím se, že
by během jednoho dne přišly o babičku.
V organizaci chci také zůstat
kvůli tomu, abych mohl případně pomoct lidem, kteří jako já začnou o
společenství pochybovat. Znám například ženy, jež se kvůli Svědkům
nevdaly a nemají děti - a teď v padesáti zjišťují, že zůstaly samy.
Takových disidentů jsou u Svědků Jehovových desítky, možná stovky.
Tisíce dalších ovšem oddaně věří vedení organizace i tomu, co hlásá.
Nedávno jsem s jedním z nich mluvil a on se divil, že jsem na odchodu.
Řekl mi, že je hloupost odejít, když se blíží "závěr systému věcí", tedy
konec světa, který Svědkové Jehovovi už tolikrát prorokovali.
Je hodně lidí, kteří organizaci opustí a přestanou věřit. Já jsem však
stále křesťanem. Chodím do skupiny věřících z různých církví, studujeme
bibli a mluvíme o Bohu a Ježíši Kristu. Jenže teď, na rozdíl od časů,
kdy jsem byl oddaným Svědkem, mám svobodu vlastního názoru a svědomí,
nesvázanou nesmyslnými pravidly. Už si ji nenechám vzít.
Příběh zaznamenal: Leoš Kyša HN.IHNED.CZ 5.2. 2010
|
Re: Byl jsem Svědek Jehovův (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Středa, 20. říjen 2010 @ 16:01:02 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Tomuto člověku bych doporučil dvě věci. Aby se pokusil mít své bývalé souvěrce rád, modlil se za ně a nepřipisoval jim věci které si nemyslí a které neudělali. Včetně svých vlastních problémů a pochybností. Neměl by je sledovat, nenávidět ani se snažit o to aby mu dali za pravdu, což jsou projevy psychické závislosti. Za druhé by měl být velice opatrný při dalším výběru. Ten kdo se rozvede s jedním partnerem a chce si najít jiného si obvykle najde někoho který je velice podobný tomu prvnímu a často má jeho negativní vlastnosti v mnohem hojnější míře a postrádá ty pozitivní. Měl by se vyhýbat i opačnému extrému a nevylívat s vaničkou i dítě a dělat všechno naopak. I v tom je závislost. Zajímavé je že podle mých zkušeností jsou svědkové Jehovovi ruského původu mnohem méně psychicky závislí než Češi a dost si žijí po svém. Pijí i alkohol v rozumné a zdravé míře. Co se týče věřících z různých církví kteří se společně scházejí tak můj názor je ten že lidé z různých rodin ke kterým se pořád z nějakého důvodu hlásí stejně rodinu nevytvoří. A ani se o to většinou nesnaží. Jejich společenství má spíš podobu klubu nebo zájmové organizace. |
|
|
Re: Byl jsem Svědek Jehovův (Skóre: 1) Vložil: Magdalena07 v Středa, 20. říjen 2010 @ 19:39:21 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Svého času mne zaujala kniha Stanislaava Ferfeckého " Byl jsem svědkem Jehovovým", kdy S. Ferfecki po 12 ti nebo více letech odešel od Svědků, protože nesouhlasil z jejich učením a pochopil, že nemůže "sloužit dvěma pánům". Člověk si musí položit otázku, zda se chce líbit Bohu nebo lidem. Pokud chce být za dobře s lidmi a ohlíží se na jejich mínění a názory, není hoden jit za Ježíšem Kristem Mt 10, 37 Pokud určitá organizace uznává kritéria, o kterých jsem přesvědčen, že jsou založeny na lži, na nedostatečném poznání a překrucování Pravdy, pak v této skupině lidí nemohu setrvat jen proto, že tam mám "přátele". S nimi si vlastně nemohu ani promlluvit, co cítím, co vím, Je to jen zvyk a neschopnost přetrhat pouta, která člověka pomalu a jistě táhnou dolů . Přeji hodně moudrosti a síly na Cestě, která je na jednu stranu tak těžká, když se loučíme se starými tradicemi, ale na druhou stranu Bůh dává člověku křídla, aby se přenesl přes všechny překážky a našel konečně pokoj, v duši Lásku a radost Magdalena
Stanislav Ferfecki: Byl jsem svědkem Jehovovým (1990)
Stanislav Ferfecki: Strážná věž – peníze a náboženský podvod (1997)
|
|
|
Re: Byl jsem Svědek Jehovův (Skóre: 1) Vložil: rastan (rastan@quick.cz) v Středa, 20. říjen 2010 @ 22:22:58 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Znám osobně pár svědků, měl jsem s nimi debaty a byl jsem zklamán jejich neznalostí Slova. Mají nabiflovány statě ze Strážné věže a jak psal autor článku, při otázce do hloubky je vždy stejná odpověď "na to nejsme připraveni". Nejlepší knihu kterou jsem četl o svědcích je od bývalého člena vedoucího sboru v Brooklynu R. V. Franze "Krize svědomí". Doporučuji. rastan |
Re: Re: Byl jsem Svědek Jehovův (Skóre: 1) Vložil: helena v Neděle, 24. říjen 2010 @ 13:33:25 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | bratr Franz byl jeden z nejvyšších v hierarchii SJ a při příležitosti vydání té vzácné knihy, která je jeho svědectvím, navštívil také Prahu a zde kázal! V jeho věku to je obdivuhodné, takže zázraky se dějí nehledě na věk! Pokud jde o knižečky bratra Stanislava Ferfeckého, tak ty fungují dodnes na skalní členy SJ, jako červený hadr a jsou štajf právě z biblické argumentace, která je v takovém rozporu s učením SJ, něco jako světlo a tma! díky Pánu za takové bratry |
]
|
|
Re: Byl jsem Svědek Jehovův (Skóre: 1) Vložil: Willy v Středa, 20. říjen 2010 @ 22:52:14 CEST (O uživateli | Poslat zprávu | Blog) | Znám bratra v Kristu, který byl "Svědkem" 27 let. Je už v důchodovém věku, ale neznám mnoho tak horlivých a aktivních bratrů jako je on. V současné době absolvuje dvouleté školení pro pracovníky na plný úvazek v zahraničí a když jsem s ním měl jednou společenství, říkal, že velice lituje těch 27 ztracených let - hlavně kvůli tomu, co všechno mohl za tu dobu s Pánem a pro Pána udělat, a tak se Mu to teď snaží všemožně vynahradit. Chvála Pánu.
w.
|
|
|
Re: Byl jsem Svědek Jehovův (Skóre: 1) Vložil: Jaela v Čtvrtek, 21. říjen 2010 @ 14:50:00 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Hospodin nás stvořil, abychom byli šťastni a svobodni. Jsou tu na GS různá svědectví, že lidé odejdou z nějakého společenství a přestanou věřit Bohu. To si myslím, že ne, že Bůh za jednání lidí nemůže, zodpovědni jsou lidé.
Kdybych byla u Svědků Jehovových věřila bych Hospodinu, ale svou svobodu dávám jenom Hospodinu, tak nevím, asi by mě podle výše uvedeného článku vyhodili.
Přátelé bych si našla jinde. Život žiju jenom jeden.
|
Re: Re: Byl jsem Svědek Jehovův (Skóre: 1) Vložil: Fera v Pátek, 22. říjen 2010 @ 08:32:01 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ty bys Jaelo věřila Hospodinu i v pekle, jen když budeš mít svobodu.
Ke mně chodili před dvaceti lety SJ rok a zdarma mě vyučovali Bibli. Nebýt toho, že ke mně Bůh poslal v tu dobu jiného člověka s jinou Biblí, tak bych dnes věřil, že Ježíš Kristus není Bůh, jenom dokonalý člověk a můj mozek by si nechali vypreparovat někde v Brooklynu. |
]
Re: Re: Re: Byl jsem Svědek Jehovův (Skóre: 1) Vložil: Jaela v Pátek, 22. říjen 2010 @ 19:31:42 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Fera. ale kdy věříš v Boha, jsi přece svobodný.
- 2. Korintským
3:17
|
Duch je tím Pánem, kde je Duch Páně, tam je svoboda.
- 1. Petrův
2:16
|
Jste svobodni, ale ne jako ti, jimž svoboda slouží za plášť nepravosti, nýbrž jako služebníci Boží.
|
]
Re: Re: Re: Re: Byl jsem Svědek Jehovův (Skóre: 1) Vložil: helena v Neděle, 24. říjen 2010 @ 12:28:50 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | pro přesnost a problematiku SJ doporučuji příběh bratra Jana Janči, kdy byl v srpnu roce 2008 vyloučen za vzývání Ježíše Krista! Je to skvělý bratr a podal úžasné svědectví o tom jak byl ze chřtánu ďábla zázračně zachráněn! existují str skalních, ale také hledajících SJ, kteří i když inkognito mají odvahu číst reálie, a studovat a hledat Krista, za což mohou být kdykoli vyloučeni a nikdo, ani vlastní rodina je NESMÍ pozdravit; jsou to otřesné příběhy, ale ten br Janči má krásný konec i začátek v Kristu; čti www.straznavez.cz |
]
Re: Re: Re: Re: Byl jsem Svědek Jehovův (Skóre: 1) Vložil: helena v Neděle, 24. říjen 2010 @ 13:07:13 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | pro přesnost a problematiku SJ doporučuji příběh bratra Jana Janči, kdy byl v srpnu roce 2008 vyloučen za vzývání Ježíše Krista! Je to skvělý bratr a podal úžasné svědectví o tom jak byl ze chřtánu ďábla zázračně zachráněn! existují str skalních, ale také hledajících SJ, kteří i když inkognito mají odvahu číst reálie, a studovat a hledat Krista, za což mohou být kdykoli vyloučeni a nikdo, ani vlastní rodina je NESMÍ pozdravit; jsou to otřesné příběhy, ale ten br Janči má krásný konec i začátek v Kristu; čti www.straznavez.cz |
]
|
|
|
|