poslal jaela Přijď, Duchu
svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky. Aleluja.
Bible na neděli - nedělní liturgie
23.05.2010
Slavnost Seslání Ducha
svatého - cyklus C
Křesťan může s bolestí vnímat svou nedokonalost a
hříšnost. A přece nemá u tohoto pravdivého zjištění zůstat. Je nám dán Duch
svatý. Může nás ovlivňovat, vést, ale také zneklidňovat a burcovat z nepravé
spokojenosti. Stojí za to po něm toužit a vydávat se do jeho moci.
KOMENTÁŘE k nedělním biblickým textům:
- "Stůl slova" od Aleše
Opatrného: http://pastorace.cz/stul-slova
- Od
různých autorů (převážně od A. Scarana): http://pastorace.cz/kazani
- Téma týdne
- kratičké zamyšlení na každý týden na základě citátu z nedělních liturgických
textů: http://www.vira.cz/tema_tydne/
LITURGICKÝ
KALENDÁŘ: Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099 naleznete zde: http://pastorace.cz/kalendar
VSTUPNÍ
ANTIFONA
Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha svatého, který v nás
přebývá. Aleluja.
VSTUPNÍ MODLITBA
Bože, ty shromažďuješ svou církev ze
všech národů a posvěcuješ ji svým svatým Duchem; sesílej hojnost jeho darů
celému světu a společenství věřících provázej působením své milosti jako na
počátku, když se začalo šířit tvé evangelium. Prosíme o to skrze tvého Syna.
1. ČTENÍ
Podle pozdní židovské tradice byly letnice vzpomínkou na
předání Zákona na hoře Sínaj (Ex 19-20). Sestoupení Ducha svatého silně
připomíná Boží zjevení na Sínaji: zemětřesení a oheň doprovázely také odevzdání
Zákona. A Duch svatý sestoupil právě o letnicích, aby ukázal, že on je nový,
duchovní zákon. Tento zákon není vepsán na kamenné desky, ale do srdce. Není to
vnější zákon, ale vnitřní. Tak se naplnila slova: "Svůj zákon jim dám do nitra"
(Jer 31,33), "Dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha" (Ez 36,26).
Duch sestoupil v podobě ohnivých jazyků a apoštolové roznícení tímto ohněm
začali v nových jazycích chválit Boha. Jejich mlčení se stalo slovem, jejich
strach se stal odvážným svědectvím o Bohu, jejich chlad se proměnil v horlivost.
Nový Duch, nové srdce, nový jazyk.
Sk 2,1-11
Nastal den letnic a všichni
byli společně pohromadě. Najednou se ozval z nebe hukot, jako když se přižene
silný vítr, a naplnil celý dům, kde se zdržovali. A ukázaly se jim jazyky jako z
ohně, rozdělily se a nad každým z nich se usadil jeden. Všichni byli naplněni
Duchem svatým a začali mluvit cizími jazyky, jak jim Duch vnukal, aby
promlouvali.
V Jeruzalémě bydleli zbožní židé ze všech možných národů pod
nebem. Když se ten zvuk ozval, hodně lidí se sběhlo a byli ohromeni, protože
každý z nich je slyšel, jak mluví jeho vlastní řečí. Žasli, divili se a říkali:
"Ti, co tak mluví, nejsou to všichni Galilejci? Jak to tedy, že každý z nás
slyší svou mateřštinu? My Parthové, Médové, Elamité, obyvatelé Mezopotámie,
Judska a Kappadokie, Pontu a Asie, Frýgie a Pamfýlie, Egypta a lybijského kraje
u Kyrény, my, kteří jsme připutovali z Říma, židé i proselyté, Kréťané i
Arabové: slyšíme, jak našimi jazyky hlásají velké Boží skutky."
ŽALM 104
Odpověď: Sešli svého Ducha, Hospodine, a obnov tvář země! Nebo: Aleluja.
Veleb, duše má, Hospodina! - Hospodine, můj Bože, jsi nadmíru velký! - Jak
četná jsou tvá díla, Hospodine! - Země je plná tvého tvorstva.
Hynou, když
vezmeš jim život, - a vracejí se do svého prachu. - Když sešleš svého ducha,
jsou stvořeni, - a obnovuješ tvář země.
Nechť věčně trvá Hospodinova sláva,
- ať se Hospodin těší ze svého díla! - Kéž se mu líbí má píseň: - má radost bude
v Hospodinu.
2. ČTENÍ
Úryvek z listu Korinťanům je výstižným
komentářem prvního čtení. Jenom Duch svatý dává odvahu k víře v Krista, odvahu k
vyznání. Ježíšův Duch neodkazuje ke Kristu jenom skrze slovo vyznání, ale také
skrze jiné projevy (např. uzdravení, rozlišování duchů, srov. 1 Kor 12,8-11).
Všechny tyto dary dosvědčují, že Ježíš opravdu žije. Zároveň jsou tyto projevy k
prospěchu a "budování" Kristova Těla. Mnohost darů tedy nepřispívá k rozdělení,
ale k jednotě církve. Duch svatý není jen oživující silou jednotlivého křesťana,
ale je také oživující "duší" celého Kristova Těla.
1 Kor 12,3b-7.12-13
(Bratři a sestry!) Jenom pod vlivem Ducha svatého může někdo říci: "Ježíš je
Pán."
Dary jsou sice rozmanité, ale je pouze jeden Duch. A jsou rozličné
služby, ale je pouze jeden Pán. A jsou různé mimořádné síly, ale je pouze jeden
Bůh. On to všechno ve všech působí. Ty projevy Ducha jsou však dány každému k
tomu, aby mohl být užitečný.
Jako tělo je pouze jedno, i když má mnoho údů;
ale všechny údy těla, přestože je jich mnoho, tvoří dohromady jediné tělo, tak
je tomu také u Krista. Neboť my všichni jsme byli pokřtěni jedním Duchem v jedno
tělo - ať už jsme židé nebo pohané, otroci nebo svobodní - všichni jsme byli
napojeni jedním Duchem.
Zpěv před evangeliem
Aleluja. Přijď, Duchu
svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky. Aleluja.
EVANGELIUM
Ježíš dává svého Ducha právě v den vzkříšení: Dar Ducha je
totiž "plodem" jeho smrti a zmrtvýchvstání. Letnice tak "zpřítomňují"
Velikonoce, "zpřítomňují" v srdcích apoštolů Ježíšovu smrt a vzkříšení. Proto
Ježíš ukazuje nejprve probodený bok: je to ten bok, z kterého vyprýštily krev a
voda symbolizující nový život! Duch zpřítomňuje Ježíšovu smrt tím, že odumírá
"staré": strach, uzavřenost, hřích (v. 19). Místo toho Duch vzkříšeného přináší
do nitra nový život: pokoj, radost, odpuštění, otevřenost vůči druhým, odvahu k
přijetí Ježíšova poslání (v. 20-23). Tohoto stvořitelského Ducha Ježíš dává
vdechnutím a slovem, podobně jako Hospodin stvořil Adama slovem a vdechnutím (Gn
2,7). O letnicích se konečně uskutečňuje nové stvoření!
Jan 20,19-23
Navečer prvního dne v týdnu přišel Ježíš tam, kde byli učedníci. Ze strachu
před židy měli dveře zavřeny. Stanul mezi nimi a řekl: "Pokoj vám!" Po těch
slovech jim ukázal ruce a bok. Když učedníci viděli Pána, zaradovali se.
Znovu jim řekl: "Pokoj vám! Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás." Po
těch slovech na ně dechl a řekl jim: "Přijměte Ducha svatého! Komu hříchy
odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny
nejsou."
MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ
Bože, ty štědře rozdáváš církvi své
dary; dej, ať to, co jsme od tebe přijali, nepřijde naší vinou nazmar, aby v nás
milost Ducha svatého neustále rostla a duchovní pokrm aby nám prospíval k
dosažení spásy. Skrze Krista, našeho Pána.
K ZAMYŠLENÍ
Mnoho lidí by
chtělo, aby se smířili ti, kdo mají mezi sebou spory. Bylo by to jistě dobré,
ale mnohdy je nemožné zapůsobit na druhé lidi, kteří se smířit navzájem
nechtějí. Apoštoly Ježíš neposílá do světa především proto, aby své okolí
nabádali ke smíření. Vybavuje je mnohem dokonalejším nástrojem, totiž
odpuštěním, které vychází od Boha. Je to něco neslýchaného, že člověk může
odpouštět mocí Boží. Ale je to ta nejúčinnější likvidace zla. Odpuštění je
skvělý dar, který Bůh člověku dává. A je až nepochopitelné, že je tento dar tak
snadno dosažitelný. Bůh ale ví, co dělá. Ví, jak bez odpuštění může člověku
tvrdnout srdce. Jak těžko odpouští ten, kdo sám odpuštění nezažívá!
TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN
PONDĚLÍ 24. 5.
1 Petr
1,3-9
Mk 10,17-27
Komentář:
Mk 10,17-27
Mám potřebu klást Kristu
otázky? Ptát se jej na různé věci, skutečnosti a situace, které řeším ve svém
životě?
ÚTERÝ 25. 5.
1 Petr 1,10-16
Mk 10,28-31
Komentář:
Mk 10,28-31
Opouštíme ne proto, abychom si mohli nárokovat u Krista
mnohem víc, ale abychom mu mohli více patřit. Uvědom si nějakou situaci ve svém
životě, kdy jsi pro něj něco opustil(a) a vnímej, jak to proměnilo tvůj
následující život . a děkuj za to.
STŘEDA 26. 5.
1 Petr
1,18-25
Mk 10,32-45
Komentář:
Mk 10,32-45
Jakkoliv dlouhé a důvěrné
pobývání s Ježíšem není nárokem na privilegia, ale (má být) o to větší motivací
k pokorné službě druhým...
ČTVRTEK 27. 5.
1 Petr 2,2-5.9-12
Mk
10,46-52
Komentář:
Mk 10,46-52
Veliká víra v Ježíše je důvodem, proč
máme v evangeliu zaznamenáno jméno slepého i jeho otce. Jsem ochoten důvěřovat
Ježíši, i když jsem jej také o něco velikého prosil a nebyl jsem vyslyšen? Jsem
ochotna se na Krista spolehnout, i když jsem k němu volala a nedočkala se
odpovědi?
PÁTEK 28. 5.
1 Petr 4,7-13
Mk 11,11-25
Komentář:
Mk 11,11-25
"Kdykoliv se postavíte k modlitbě, odpouštějte, máte-li co
proti komu." Tím mohu začít svoji dnešní modlitbu.
SOBOTA 29. 5.
Jud 17.20b-25
Mk 11,27-33
Komentář:
Mk 11,27-33
Nesnažím se
také někdy Ježíše "přechytračit", abych mohl(a) zůstat ve svých zvyklostech, v
zajetých kolejích, ve své zajištěnosti, ve svých hříších ... a nemusel(a) se jím
nechat vyvádět na nové cesty, do svobody (a nejistoty)?
***
KOMENTÁŘE k nedělním biblickým textům:
- "Stůl slova" od Aleše Opatrného:
http://pastorace.cz/stul-slova
-
Od různých autorů (převážně od A. Scarana): http://pastorace.cz/kazani
- Téma týdne
- kratičké zamyšlení na každý týden na základě citátu z nedělních liturgických
textů: http://www.vira.cz/tema_tydne/
LITURGICKÝ
KALENDÁŘ: Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099 naleznete zde: http://pastorace.cz/kalendar
- www.vira.cz -
