Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Patrik.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 4, článků celkem: 15629, komentáře < 7 dní: 295, komentářů celkem: 356924, adminů: 60, uživatelů: 4895  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 28 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Miloš Rejchrt: Dopis pøíteli ohlednì tzv. mariánského sloupu v Praze
·V zápase o Trumpovo prezidentství hraje náboženství stále více rozdìlující roli
·Mariánský sloup na Staromáku: kdo vyhrál a kdo prohrál?
·Co leží za mariánským sloupem na Staromìstském námìstí?
·Vyšlo únorové èíslo èasopisu Dobrá zpráva
·Informace z jednání VV BJB dne 8. - 9. ledna 2020
·Zhuštìné výhrady èlena SCEAV k Oficiálnímu prohlášení pìti sborù k situaci v BJB
·Širší výhrady èlena SCEAV k Oficiálnímu prohlášení pìti sborù k situaci v BJB
·Mariánský sloup se zøejmì vrátí na Staromìstské námìstí
·Pavel Èerný: S kardinálem Dominikem Dukou jsme se usmíøili v katedrále

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
100935022
přístupů od 17. 10. 2001

°

GRANO SALIS - ZRCADLO NAŠÍ EKUMENY I ty můžeš ovlivnit, jaké budou tyto stránky!
GRANO SALIS si tvoří návštěvníci sami!
Nebojme se říci nahlas, co si myslíme GRANO SALIS vám nabízí možnost říci nahlas, co si myslíte. Jako zaregistrovaný uživatel pod přezdívkou se můžete svobodně vyjadřovat k tématům, týkajících se křesťanství. GRANO SALIS je místem setkávání, výměny názorů a pohledů víry, diskusí i polemik. Máte-li zájem zveřejnit svůj názor na jakýkoliv příspěvek, můžete tak velice snadno učinit pouhým kliknutím na odkaz Poslat článek v hlavním menu.. Můžete též reagovat pomocí odkazu komentář , který je v úpatí každého článku. Na jednotlivé komentáře lze pak reagovat odkazem odpovědět nebo Poslat komentář. Pro další informace klikněte zde.

Kontrasty: Lež má krátké nohy.
Kritika bludů

poslal Nepřihlášený

13.2.2020 Cizinec:

Vložil: Tomas v Čtvrtek, 13. únor 2020 @ 23:35:18 CET (123 čtenářů)
Více... | 2 komentáře | Kontrasty | Skóre: 0



Grano Salis: Statististika za 45 dní.
Kritika bludů

poslal Nepřihlášený

14x Křivé svědectví- Projekce, projektování.


12x Dehonestace názorů- Nápady, výmysly "vaše"

11x Urážky- troll, trolení

  7x Pomluvy- lhář

11x Narážky- na něčí hlavu.



55 invektiv za 45 dní.

Průměrně 1,22 invektiv denně.





Vložil: Tomas v Čtvrtek, 13. únor 2020 @ 23:20:11 CET (124 čtenářů)
Více... | 5099 bytů | 1 komentář | Grano Salis | Skóre: 0



Kontrasty: Cizinec, mnohožencizoložství, nekřesťanská anarchie a pseudosvoboda bez zákonů!
Kritika bludů

poslal Nepřihlášený

*

15. ledna 2019 Cizinec:
 Mnohoženství je za určitých podmínek určitě v pořádku a chlap, který se dokáže postarat o několik žen je hrdina a vzor. Už jen když se dokáže postarat o jednu ;-)


21.1.2019 Cizinec:
To už jsou jen dohady, ptal jsem se na přímé slovo - myslím, že ani v NZ není mnohoženství odsouzené jako něco "špatného".

  Ano, já jednoznačně chápu, že původní záměr je 1 muž+ 1 žena. Ano, chápu to slovo tak, jak je vyslovené. Znamená to, že jsou jeden. Což ovšem nijak neznamená, že by se nemohl spojit ten muž s další ženou - takový zákaz či technická nemožnost v tom není.

29.1.2019 Cizinec:
NZ mnohoženství nikde přímo nezakazuje ani nehodnotí negativně. Nikde neříká, že muž má opustit svou druhou (třetí, čtvrtou) manželku a být jen s jednou. 

30.1.2019 Cizinec:
SZ mnohoženství konstatuje, morálně nehodnotí jako negativní, neodsuzuje mnohoženství principielně.


**

23.2.2019 Cizinec:


1.3.2019 Cizinec:
Možná sis někdy myslel, že písmo někde připouští druhé manželství, tak je dobře, že jsi přišel na to, že to tak není.

3.3.2019 Cizinec:
Pokud se například někdo rozvádí, tak ať - ale ať se rozvádí na jeho náklady. Ať on platí následně děti, které opustil a škodu, kterou tím způsobil. Ať on platí psychology. Pokud se někdo přežírá a má dva metráky, tak ať: Ale ať on platí následnou péči a škodu, kterou si tím způsobil.
11.3.2019 Cizinec:
 Ono by stačilo, kdyby lidi hřešili za svoje.
25.3.2019 Cizinec:
 Já se bavím o výroku ze začátku této diskuze, tedy "Pokud jde o veřejný život, jsem pro maximální míru svobody - jestli chce někdo být nevěrný svojí ženě, ať si je. Jestli chce někdo fetovat, ať si fetuje. Jestli chce někdo ničit svůj život přežíráním, ať si ho ničí. Ale za svoje
Pokud chce někdo mít dvě manželky, ať si je má." To byl výrok, který jsem psal v přímé souvislosti s povolením mnohoženství zákony a vlivem takové akce na můj život.

3.3.2019 Cizinec:
Pokud by tedy někdo četl, co píšu a chtěl by pochopit, mohl by pochopit že pokud řeším svět a jeho zákony a zákazy pouze do míry do jaké zasahuje do života lidem, neznamená to, že chování světa schvaluji.
....
 jsem pro maximální míru svobody
...


2.3.2019 Cizinec:
Nerozlišuji lidi na "vlastní" a "cizí", tak jak jste si to pro vaše účely rozlišil vy. 

3.3.2019
Cizinec:
  "Pokud jde o veřejný život, jsem pro maximální míru svobody - jestli chce někdo být nevěrný svojí ženě, ať si je. Jestli chce někdo fetovat, ať si fetuje. 
Pokud chce někdo mít dvě manželky, ať si je máPokud se například někdo rozvádí, tak ať".
Cizinec: Tak ještě jednou pro vás, polopatě a tučně, abyste si všiml: "Ať si" bych neřekl ani vlastním, ani cizím.

10.3.2019 Cizinec:
Hřích bych neschválil ani blízkému, ani vzdálenému. Nerozlišuji v tomto "své" a "vlastní".

12.3.2019 Cizinec:
21.3.2019 Cizinec:
Konkrétně v něm vysvětluji mou myšlenku - tedy že stát a zákony by se neměl starat o svobodu člověka a omezovat svobodu člověka v těchto morálních otázkách (jsem pro maximální svobodu v této oblasti), ale stát se má starat o spravedlnost. 

Politická svoboda, to, že není zákonem zakázáno mnohoženství, cizoložství či rozvod neznamená, že daný skutek dělají lidé svobodně. 

  K když člověk není tlačen zákonem a jeho hranicemi svobody k tomu, co smí nebo nesmí neznamená, že není tlačen k něčím jiným, než zákonem.

26.3.2019 Cizinec:



Vložil: Tomas v Čtvrtek, 13. únor 2020 @ 23:18:51 CET (286 čtenářů)
Více... | 8966 bytů | 22 komentáře | Kontrasty | Skóre: 0



Život víry: Dobrovolný hřích
Kázání

poslal vatatu

              Židům 10,26-27


  ,,Jestliže totiž poté, co jsme poznali pravdu, dobrovolně hřešíme, nezůstává již žádná oběť za hříchy,ale nějaké hrozné očekávání soudu a oheň jeho horlivosti, který má pohltit nepřátele"

      Co znamená dobrovolně hřešit?
             Římanům 8,13
  ,,Vždyť žijete-li podle své vůle, spějete k smrti; jestliže však mocí Ducha usmrcujete hříšné činy, budete žít."

       Jak je možné žít podle své vůle? Jak je to zjevené písmem?
  Některé překlady písma překládají slova "podle své vůle" jako "chodit tělem".
                          Římanům 7,18-24
   ,,Vím totiž, že ve mně (to jest v mé tělesnosti) není nic dobrého. Chtít dobro, to umím, ale konat je už ne. Nekonám totiž dobro, které chci, ale zlo, které nechci. Jelikož tedy dělám to, co nechci, nedělám to už já, ale hřích, který je ve mně.
Objevuji tedy zákon, že když chci konat dobro, je mi nablízku zlo. Ve svém nitru radostně souhlasím s Božím Zákonem, ale ve svých údech vidím jiný zákon, který bojuje proti zákonu mé mysli a činí mě zajatcem zákona hříchu, který je v mých údech."

     Z těchto veršů jasně vyplývá, že když chce člověk konat dobro popsané Božím zákonem, který je shrnut ve dvou největších přikázáních: Matouš 22,36-40 "Mistře, které je největší přikázání v Zákoně?"Ježíš mu řekl: "'Budeš milovat Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.'To je první a největší přikázání.Druhé je mu podobné: 'Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.'Na těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci."
  tak, bude konat přesný opak, bude konat jenom zlo. 
    Když člověk chce-touží mít Boží zákon vykonaný, tak to je dobré. Když ho však chce vykonávat sám, například jako povinnost danou od Boha, tak bude konat jenom zlo.
       Když člověk uvěří Božímu slovu, že jenom Ježíš, jako vtělené Boží slovo je schopen vykonat Boží zákon v něm a skrze něho, tak ten tou vírou nechá konat v sobě Ježíše to dobro požadované zákonem Božím. (Židům 11,1 a Jan 14,13-14 a Jan 15,5
    Takový člověk již potom, skrze tuto víru nehřeší, ani dobrovolně, ani nedobrovolně.
    Dobrovolně hřeší každý, kdo chce vykonávat dobro popsané Božím zákonem.
 A dobro popsané Božím zákonem je jediné dobro, které existuje, které Bůh uznává za dobro.¨
   ,,Já jsem vinná réva a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce; beze mě nedokážete nic. Jestliže někdo nezůstane ve mně, bude odhozen pryč jako ratolest a uschne. Pak budou posbírány, hozeny na oheň a shoří. Jestliže zůstanete ve mně a má slova zůstanou ve vás, proste, o cokoli chcete, a stane se vám to. O cokoli poprosíte v mém jménu, to udělám, aby byl Otec oslaven v Synu. Když mě budete o něco prosit v mém jménu, já to udělám.“ ,,Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme."

      Člověk snažící se vykonávat jakékoliv Boží slovo, dobrovolně hřeší, protože jenom lidská snaha a touha jeho srdce vykonat Boží slovo, přitáhne do jeho blízkosti hřích, který ho nakonec ovládne.
    A tak vlastním chtěním konat dobro, koná člověk dobrovolně hřích.
 Když však člověk uvěří, že jenom Ježíš v něm žijící skrze víru, může vykonat veškeré dobro požadované Božím slovem, ten již nehřeší, i kdyby to vypadalo na jeho těle, že hřeší.
   Bůh se totiž již na tělo nedívá, ale dívá se na ducha člověka, který věří.
 Bůh si to totiž již může dovolit nedívat se na hříchy těla, protože Ježíš je všechny vzal na sebe a na svém kříži s nimi zemřel, a tak je všechny odstranil-smazal, i když jsou na mnohých tělech lidí ještě vidět, to k vůli zkouškám víry. 
                      Židům 9,26 a 2.Korintským 4,16-18
  ,,Proto nepolevujeme, ale ačkoli ten náš vnější člověk podléhá zkáze, ten vnitřní se den ode dne obnovuje.Vždyť naše nynější lehké soužení nám působí nesmírně veliké břemeno věčné slávy,když se nedíváme na to, co je vidět, ale na to, co vidět není; neboť to, co je vidět, je dočasné, ale to, co není vidět, je věčné." ,,to by pak musel od stvoření světa trpět už mnohokrát), ale ukázal se teď na konci věků, aby svou obětí jednou provždy smazal hřích."
   
   Co pro nás, kteří nejen že v Ježíše věříme, ale kteří věříme jemu, že on to udělá a dělá v nás, i když to nevidíme na svém vnějšku, Ježíš udělal?
    Zbavil nás naších vin za naše zlo, i když to dobro zatím vidíme mnohdy pouze vírou, to znamená ve své vnitřním člověku, to je ve svém duchu, kde nám to dosvědčuje Duch svatý. A tak se již nesnažíme napravovat činěním své vůle své zlé skutky, čemuž mylně mnozí říkají "ČINĚNÍ POKÁNÍ", ale věříme, že to všechno Ježíš za nás zaplatil na svém kříži, a všechno to svou obětí dal před Bohem Otcem do pořádku. Na nás nezbylo nic víc, než tomu věřit. A když tomu věříme, tak máme změněné své myšlení myšlením Ducha svatého, a to je to pravé pokání, věřit, že Ježíš to udělal, i když na venkovním člověku to nemusí být vidět.
                 Židům 10,5-10
  ,,A proto Kristus, když přichází na svět, říká:
„Oběti ani dary sis nepřál,
místo toho jsi mi tělo připravil;
zápaly a oběti za hřích neoblíbil sis.
Tehdy jsem řekl: Zde jsem, Bože,
jako je o mně v Knize napsáno,
přicházím konat vůli tvou.“
Nejprve řekl: „Oběti ani dary, zápaly ani oběti za hřích“ (jež se obětují podle Zákona) „sis nepřál a neoblíbil,“ a potom dodal: „Zde jsem, abych konal tvou vůli.“ Tak ruší to první, aby ustanovil to druhé. A to je ta vůle, v níž jsme jednou provždy posvěceni skrze obětování těla Ježíše Krista." 

     Někteří lidé v církvích učí, že máme neustále činit pokání ze svých zlých skutků, a následně se neustále posvěcovat. Bohu žel si tito lidé nevšimli mnoha míst písma, která jim toto učení kazí. Ale protože jsou zatím ve výchově Boží, nemůžou za to, protože je písmo zavřelo pod hřích, viz Galatským 3,22-25.
  Svoboda přichází až skrze zjevení Ducha, které říká, že Ježíš vykonal Otcovu vůli skrze oběť svého těla dokonale, a my, kteří tomu věříme a nesnažíme se Bohu zalíbit svými skutky, ale vírou v Jeho skutky, jsme touto vůlí Boží skrze jeho skutky JEDNOU PROVŽDY POSVĚCENI. A jak jsme posvěceni jednou pro vždy?
                  Židům 10,13-14
  ,,Od té doby čeká, až mu budou nepřátelé položeni k nohám, neboť jedinou obětí přivedl ty, které posvěcuje, k věčné dokonalosti."

   Za prvé, neposvěcujeme se my sami svými skutky, ale posvěcuje nás Ježíš svou dokonalou obětí, svým skutkem.
  Za druhé, posvěcuje nás Ježíš touto jedinou dokonalou obětí k věčné dokonalosti.
    A protože to udělal Ježíš, tak přesto, že to nemusí být na těle vidět, tak jsme vírou v tuto jeho oběť a vírou v to posvěcení tou obětí, DOKONALÍ NA VĚKY.
      V Janově evangeliu v sedmnácté kapitole to Ježíš potvrzuje.
                   Jan 17,20-23
  ,,Neprosím ale jen za ně. Prosím i za ty, kteří ve mě uvěří skrze jejich slovo. Ať jsou všichni jedno, jako ty, Otče, ve mně a já v tobě; ať jsou i oni jedno v nás, aby svět věřil, že jsi mě poslal. Dal jsem jim slávu, kterou jsi dal mně, aby byli jedno, jako my jsme jedno. Já v nich a ty ve mně, aby byli dokonale jedno a aby svět poznal, že jsi mě poslal a že jsi je miloval, jako jsi miloval mě."

     V Janově evangeliu 11,41-42 Ježíš říká, že ho Otec vždycky vyslyší.
 Někteří lidé zatím nevěří, že Otec vyslyšel tu prosbu Ježíše za nás, a tak nevěří, že jsme jedno s Otcem a Ježíšem.
  A nevěří proto, že se stále dívají ven na svá těla, kde ještě vidí hřích, a tím, že se ten hřích snaží odstranit ze svého zevnějšku svými skutky podle své vůle, tak tím stále hřeší. Kdyby od toho zevnějšku odhlédli a podívali se dovnitř, do svého ducha, tak by tam uviděli Boží pravdu, o které píši výše, a tak by byli osvobozeni od veškerého hříchu, jak dobrovolného, tak nedobrovolného.
  A z důvodu, že hřešit lze pouze CHTĚNÍM ČLOVĚKA KONAT DOBRO, potom žádný nedobrovolný hřích neexistuje, je pouze hřích dobrovolný.
  Je to proto, že člověk chce dobrovolně konat dobro.
   Když se tohoto svého dobrovolného  konání dobra dobrovolně zřekne, a poprosí Ježíše v jeho Jménu, ať on sám v něm koná veškeré dobro, a uvěří tomu slovu z Janova evangelia 14,13-14 a 15,5-7, tak bude osvobozen tím Ježíšovým konáním v něm od veškerého hříchu.
    Bez víry to však není možné. A protože víra je zkoušená, tak to osvobození od veškerého hříchu nemusí být mnohdy viditelné na vnějších skutcích toho člověka, který věří.
   Kdo v těch zkouškách vytrvá a nezačne se snažit polepšovat svými dobrými skutky podle svých svobodných rozhodnutí, ten jednou sklidí slávu od Boha v Boží přítomnosti, kde již žádný hřích nemůže vydržet, ani se udržet.
   Stane se to proto, že uvěřil slovu s Římanům 8,1-4
  ,,A proto již není žádné odsouzení pro ty, kdo jsou v Kristu Ježíši. Zákon Ducha života v Kristu Ježíši tě totiž osvobodil od zákona hříchu a smrti. Co bylo pro Zákon kvůli slabosti těla nemožné, to vykonal Bůh: Poslal svého vlastního Syna, aby se vypořádal s hříchem v těle, jaké má hříšný člověk. Na tomto těle odsoudil hřích, aby spravedlivý požadavek Zákona byl naplněn na nás, kdo nežijeme podle těla, ale podle Ducha.( kteří se neřídíme svou vůlí, nýbrž vůlí Ducha.)"Těm, kteří zatím žijí ze svých "dobrých" skutků, se to líbit nebude a odsoudí to. A protože to odsoudí, na místo, aby se zeptali Ježíše, tak ti se proto Bohu nelíbí, viz. Římanům 8,8
            Koloským 1,18 a Efeským 1,23
 ,,On je hlavou těla církve,
on je počátek a prvorozený z mrtvých,
aby tak ve všem držel prvenství."
,,která je jeho tělem, totiž plností Toho, který naplňuje všechno ve všech."

 My, kteří tomu věříme, jsme se stali tou vírou a odevzdáním svých těl Bohu, tělem Ježíše Pomazaného. On je naší hlavou. A protože věříme, že Ježíš je naší hlavou, tak věříme, že On sám hýbá svým tělem v každý čas, jak on sám chce.
   Církevní denominace nejsou tělem Ježíše, protože ony hýbou samy sebou podle svých rozhodnutí, což dosvědčuje, že nejsou mezi sebou v jednotě.
  Kde je jedna hlava a skrze ní jedna vůle, tam bude v těle této hlavy jednota myšlení, jednota vůle a také jednota skutků.
    A to všechno je z Boha, ne z člověka.
  To všechno výše napsané je ten rozdíl mezi moudrými a bláhovými pannami.
   Ty bláhové se vykazují před Bohem svými skutky,
 ty moudré se před Bohem vykazují vírou v Boží skutky konané Ježíšem v nich.
        Proč si myslím, že tomu tak je?
                       Matouš 7,16-23 a Matouš 251-12
  ,,Poznáte je po jejich ovoci. Sklízejí se snad hrozny z trní a fíky z bodláčí? Tak tedy každý dobrý strom nese dobré ovoce a špatný strom nese zlé ovoce. Dobrý strom nemůže nést zlé ovoce, stejně jako špatný strom nemůže nést dobré ovoce. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bývá vyťat a vhozen do ohně. A tak tedy: poznáte je po jejich ovoci.(Jan 15,5-7)
Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?‘ A tehdy jim jasně řeknu: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!‘"
  „Tehdy bude nebeské království podobné deseti družičkám, které vzaly své lampy a vyšly naproti ženichovi. Pět z nich bylo rozumných a pět bláhových. Ty bláhové si s sebou vzaly lampy, ale žádný olej. Ty rozumné si kromě lamp vzaly také nádobky s olejem. Když ženich dlouho nešel, začaly všechny podřimovat a usnuly.
O půlnoci se strhl křik: ‚Ženich je tu! Jděte mu naproti!‘ Všechny družičky vstaly a připravily si lampy. Tehdy řekly ty bláhové těm rozumným: ‚Dejte nám trochu svého oleje, naše lampy hasnou.‘ Ty rozumné jim ale odpověděly: ‚Nebude ho dost pro nás všechny. Jděte si raději nakoupit k prodavačům.‘ Když odešly kupovat olej, přišel ženich a ty, které byly připravené, s ním šly na svatbu. A dveře se zavřely.
Když potom přišly ty zbylé družičky a říkaly: ‚Pane, pane, otevři nám!‘ odpověděl jim: ‚Amen, říkám vám, že vás neznám.‘"

,Nikdy jsem vás neznal' a ,Amen říkám vám, že vás neznám'.
  Tato slova spojují tyto dvě místa písma. Myslím si, že ty pošetilé panny a ti služebníci, vykazující se svými skutky před Bohem, očekávajíc od Boha za ty své skutky odměnu, jsou jedni a ti samí lidé, protože je zřejmé, že podle svých skutků je člověk mrtvý a bude podle nich i souzen.
                     Zjevení Janovo 20,12-13
  ,,Potom jsem spatřil mrtvé, malé i velké, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. A byla otevřena ještě jiná kniha, totiž kniha života, a mrtví byli souzeni podle toho, co bylo zapsáno v těch knihách, totiž podle svých skutků.
Tehdy moře vydalo mrtvé, kteří byli v něm, také Smrt a Záhrobí vydaly mrtvé, kteří byli v nich; a každý byl souzen podle svých skutků."
   A podle Pavla Ř.7,18-23 víme, že člověk žádné dobré skutky vykonat nemůže, protože když je chce vykonat, tak má na dosah jenom zlo.
   Jediné dobro, které Bůh žádá, je shrnuto tady:
                   Matouš 22,37-40
  ,,Ježíš mu řekl: "'Budeš milovat Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.'To je první a největší přikázání.Druhé je mu podobné: 'Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.'Na těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci."

   To, co je v těch výše uvedených verších napsané platí věčně, viz. Žalm 89,35
  ,,svou smlouvu nikdy neporuším,
co vyšlo z mých úst, to nikdy nezměním!"
                  Římanům 10,4
 ,,Vždyť Kristus je konec Zákona k spravedlnosti každému, kdo věří."

   Konec Zákona je to pro ty, kteří to již nemusejí vykonávat jako příkaz, ale místo toho věří, že to dělá v nich a skrze ně Ježíš, viz. Jan 14,13-14.
   Přitom to slovo o milování Boha nadevšecko a bližního jako sebe samého je v platnosti na věky věků. A nejenom, že to je v platnosti na věky, ale až to konání tohoto slova Ježíšem v člověku, který Ježíši věří, je pro toho člověka ŽIVOTEM, a to životem věčným.
    A to je ta kniha života, Ježíš konající v člověku víry Otcovu vůli.
 Kdo takto věří, již neřekne:
   ,,Toto jsem dělal, tamto jsem zase nedělal, přesně podle Božího nařízení", ale řekne:
  ,,Děkuji ti Otče ve jménu Ježíše, že konáš ve mně a skrze mně svým slovem svojí vůli, a tak mohu být živý na věky."
                Efeským 2,8-10
  ,,Touto milostí jste skrze víru spaseni. Není to z vás – je to Boží dar; není to z vašich skutků, aby se nikdo nechlubil. Jsme přece jeho dílo! Bůh nás v Kristu Ježíši stvořil k dobrým skutkům, které předem připravil, abychom v nich žili."

    Víra v Boží skutky konané Bohem skrze Ježíše v nás, je tou největší zodpovědností před Bohem. A protože víra je ze slyšení Božího slova, a sluch ke slyšení Božího slova dává Bůh, tak potom nemůže být žádné myšlenky, ani řeči o tom, že my stvoření Bohem můžeme být zodpovědní před Bohem.
   Kdyby tomu tak bylo, tak bychom svojí zodpovědností za svůj charakter a své skutky zcela zrušili Boží milost.
   A právě proto je jedinou Boží vůlí pro nás SMRT NA KŘÍŽI.
  A tuto SMRT za nás a místo nás podstoupil Ježíš NA SVÉM KŘÍŽI.
  A protože on zemřel za nás a místo nás, tak je to tak, jako bychom zemřeli my. Proto již nemůžeme pro Boha nic učinit, protože jsme mrtví a všechno, co si myslíme, že pro Boha děláme je tělesné myšlení a je to smrt.
   Vzkříšení jsme byli z této smrti vzkříšením Ježíše nebeským Otcem.
 Ježíšův vzkříšený život v nás z jeho myšlením, cítěním, jeho vůlí a konáním v nás je tou milostí Boží a je tím věčným životem pro nás, jako dar Boží milosti.
   
  Tyto mé články zde na GS jsou tou hřivnou, kterou mně Pán Ježíš dal, a tak jí tady dávám, aby vydělávala a tak přinášela užitek Božímu království.
    Pošetilým pannám se to líbit nebude, a tak se tu objeví v komentářích spousta negativních reakcích. Protože je nebudu číst, abych nebyl pohoršen a sveden, tak říkám každému, kdo by se mně chtěl na něco zeptat, ať se na to ptá přímo Ježíše. Pokud v něho věříte a věříte mu, že on to udělá, potom vám skrze svého Ducha, který je ve vás, jistě odpoví.
                                            Jiří
 

    
                 

Vložil: Tomas v Čtvrtek, 13. únor 2020 @ 23:18:16 CET (30 čtenářů)
komentáře? | Život víry | Skóre: 0



Život víry: Jsem pořád ještě hříšníkem, nebo už nejsem?
Úvod do křesťanství

poslal oko

Ani přes veškerou snahu se mi nedaří dostat do racionální roviny diskusi o tom, kým doopravdy jsme.

Vložil: Tomas v Úterý, 11. únor 2020 @ 10:52:48 CET (1602 čtenářů)
Více... | 1776 bytů | 235 komentáře | Život víry | Skóre: 0



Kontrasty: Cizinec katolík nekatolík?
Kritika bludů

poslal Nepřihlášený

30.10.2008 Cizinec:
Jasně, uznávám, že katolická církev je reformovatelná. 

6.12.2016 Cizinec:
3. V Cizincově názoru se jistě neprojevuje, že ŘKC je reformovatelná. Takový nesmysl by Cizince v životě nenapadl.


31.8.2009 Cizinec:
Jestli matu, tak mi prozraď: Jestli nejsem katolík, kdypak jsem jím přestal být? Občas se tváříš, že rozumíš věcem. Ale jsou jen dvě možnosti: buď tomu v tomto případě nerozumíš (kdo fakticky je a kdo není katolík) nebo schválně mateš a házíš to na druhé. Ale pro tebe budu klidně i nekatolík ;-)

  No, my jsme vznikli taky jako sekta. Víra Ježíši a bibli, křest ve vodě, nové narození, jsou nejdůležitější atributy. Třeba budeme mít za pár století taky právo řadit lidi mezi baptisty. Ostatně: Co když jsme pravými pokračovateli křtěnců právě my? Vždyť baptisti jsou až v Americe, kdežto křtěnci vznikli jako sekta v Rakousku a to je hned vedle!



5.1.2012 Cizinec:
 Jsem katolík v původním smysly slova


5.6.2013 Cizinec:
Vzhledem k tomu, že jsem ŘKC poznal důvěrně, ani by mne nenapadlo jí nějak reformovat, napravovat, napomínat či cokoliv podobného, protože z vlastní zkušenosti vím, že to nemá žádný smysl. S reformací mám tedy společného opravdu málo, v tomto je mi postoj Jana Husa dost cizí (t.j. je mi cizí snaha reformovat něco, co reformovat nejde.

 Nikdy jsem nebyl protestantem, jsem římský katolík, který uvěřil v Ježíše a žije s ním. V tom se moje situace liší od vašich umělých představ prefabrikovaného protestantského nepřítele, tak, aby jste měli s kým bojovat v klišé, která máte zažitá a naučená a ve kterých je vám dobře. Chápu tedy, proč si mne nutně musíte zařadit do škatulky "protestant", jinak by vám vaše statečně vedená válka nefungovala.

18.1.2015 Cizinec:
  "Reforma" a "Reformace" znamená, že někde byla nějaká "forma", ta se pořušila a to "re" znamená obnovu, znovuzavedení formy, která byla někdy dříve, nebo na začátku. Řekl bych, že dost protestantů si tak nějak protiřečí: Na jednu stranu by chtěli reformu ŘKC (nechápu proč a co je jim vlastně do toho?) a na druhou stranu tvrdí, že ŘKC je od začátku pohanské náboženství. K jaké "formě" by teda protestanti ŘKC chtěli dovést? K tomu pohanství, které bylo v ŘKC na počátku?

20.1.2015 Cizinec:





10.12.2016 Cizinec: 
Aby něco prodělalo "reformu", muselo by to mít nejdřív nějakou "formu", která by se pokazila, a pak by se to muselo navracet k té původní formě. 

  Takové reformy jsou samozřejmě organizace schopné, je jich schopná i ŘKC. Je docela dobře možné, že se začne navracet ke své původní formě a z bezbřehého liberalizmu a marxizmu se navrátí k původní formě, která byla před II vatikánským koncilem a kterou jsme ještě na konci minulého tisíciletí zažili, protože jsme měli "předkoncilního" pana faráře.

11.7.2018 Cizinec:
Opět jsem to tu psal mnohokrát. Z praktické zkušenosti z ŘKC a ze studia ŘK historie bych se jistě nechtěl dožít toho, aby se zde re-formovala původní forma ŘKC. Moje zkušenost římského katolíka je ta, že je potřeba bourat až do základů a začít stavět docela znovu. Ne reformovat.

22.1.2019 Cizinec:
2.3.2019 Cizinec:

***
Užívaná invektiva:
Vaše nápady, vaše lži, vaše pomluvy, věštíte, projektujete , domýšlíte si, ve vaší hlavě, lhář, troll.

Hezký den

Toník

Vložil: Tomas v Úterý, 11. únor 2020 @ 10:52:16 CET (327 čtenářů)
Více... | 24 komentáře | Kontrasty | Skóre: 0



Kontrasty: Nikdy jsem si nemyslel, že může existovat něco strašnějšího
Žhavá témata

poslal Frantisek100

Nikdy jsem si nemyslel, že může existovat něco strašnějšího než záběry mrtvol u plynových komor za druhé světové války. A ono existuje ještě něco horšího. Náhodou jsme si stáhnul dokument o brazilském sociálním fotografovi. Vůbec jsem netušil co se děje jinde ve světě. Kolik bídy a utrpení může existovat ke konci 20. století. Hromady mrtvol a lidé je likvidují jak odpad pomocí moderní techniky, umírající děti v zemi….. V zemi, kde je kapitalismus, půjčovna rakví pro chudé….


a zde stáhnout a pak rozbabit v rar

Ve filmu jsou titulky, které se automaticky stahují


Podívejte se na tento dokument  a položme si otázku, zda se nám podařilo něco dobrého vybudovat a děkujme Bohu, že my se máme tak dobře. Ale za jakou cenu?? Je to spravedlivé???
Vložil: Tomas v Neděle, 02. únor 2020 @ 13:32:30 CET (385 čtenářů)
Více... | 19 komentáře | Kontrasty | Skóre: 0



Život víry: Malý příběh z Janova evangelia
Kázání

poslal Frantisek100

     Chtěl bych se zamyslet nad 5. kapitolou Janova evangelia.  Začíná popisem jedné zvláštní události. 

1Potom byly židovské svátky a Ježíš se vydal do Jeruzaléma. ·  

2V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník, hebrejsky zvaný Bethesda, a u něho pět sloupořadí. ·  
3V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých.   

Není  popsáno o jaké šlo svátky. Židé slavili plno svátků. Ovčí brána. Musíme si uvědomit, že tehdy byl Jeruzalém chráněn hradbami a do města vedlo několik bran.  Uvádí se  jich sedm. Zde se píše o Ovčí bráně. Dodnes existuje v tomto místě taková brána, ale říká se jí Lví, protože do jejich kamenů nechal  sultán Sulejman Nádherný k oslavě vítězství Osmanů nad Mamlúky v roce 1517 vytesat hlavy šelem.  A poblíž této brány je rybník Betseda
Vložil: Tomas v Sobota, 01. únor 2020 @ 23:29:15 CET (200 čtenářů)
Více... | 16413 bytů | 8 komentáře | Život víry | Skóre: 0



Kontrasty: Komunistům se vybudovat lepší společnost nepodařilo a křesťanům teprve ne!!!
Žhavá témata

poslal Frantisek100

     Znal jsem jednoho člověka, který byl o deset let starší než já. Pracoval se mnou v jedné škole. Byl komunistou, protože to byla tradice jeho rodiny. Studoval dálkově dál večerní universitu marxismu-leninismu a bezmezně všemu věřil. Našemu řediteli, který byl komunistou spíše z prospěchu, byl k smíchu  a občas slovními narážkami ho zesměšňoval. Žil skromně jako já a dokonce mne požádat, abych mu dělal ručitele, když si vzal půjčku na televizi. Stali jsme se přáteli. Chodíval jsem do jeho kabinetu a tam s dalšími kolegy besedovali hlavně o politice. Často zazněly výčitky vůči režimu, ale on  se neurazil a snažil se nás přesvědčit o své pravdě a víře. Měl stejný plat jak my a žádné výhody. Mnoho času strávil na schůzích a snažil se jako zastupitel dělat mnoho pro město. Poctivě se připravoval na hodiny. Věděl, že jsem věřící, zajímalo ho to a hodně jsme o víře mluvili. Ptal jsem se ho, proč  je  tak zaměřen proti církvi. Vzpomínal, jak po válce měli katechetu, který děti bil a jemu se vysmíval, že má rodiče komunisty. Pochopil jsem tak jeden z důvodu jeho averze. Dal jsem mu i Bibli  a on si v ní četl. Občas jsme naše úvahy spojovali s možností existence mimozemských civilizací, což bylo jeho oblíbené téma. Bohužel nemoc ho zasáhla prudce. Během několik měsíců zemřel na rakovinu a já mu měl za školu promluvit na pohřbu, protože jsem byl jeho kamarád a kolega. Bylo krátce po roce 89. Sál byl plný lidí a také mnoha komunistů a  funkcionářů. Bylo mi těžko, protože nikdy jsem na pohřbu nemluvil.  A tak jsem ve svém vzpomínání vyzdvihl jeho poctivost, jeho upřímnost a   na závěr jsem asi mnohé naštval, ale už jsem si v té době mohl dovolit. Vyjádřil jsem naději, že se sejdeme v nebi. Bylo mi líto a smutno, že zemřel a že jsem mu nestačil říct toho více. V posledním dopise z nemocnice jsem vycítil, že věří v Boha.  


   Proč to píši?  

  Protože není komunista jako komunista,  stejně jako není křesťan jako křesťan. Maminka manželky vzpomínala jak v padesátých letech, kdy ji manžela vyhodili  z politických důvodů  z práce, tak se jí zastal  vedoucí, což byl starý komunista, který se vrátil po válce z koncentráku. Asi za měsíc  po pohřbu jsem jel autobusem a sedl si vedle mně jeden věřící pán. Dali jsme  se do řeči  a on zavedl hovor na mého zemřelého kolegu a začal ho jako komunistu pomlouvat a  urážet. Tak jsme mu řekl: 

Milý, pane ten člověk byl poctivější než ti, kteří se modlí k Bohu a myslí si, jak jsou dokonalí svatí a přitom jsou bezcharakterní a křiví, jako ty vaše křesťanské strany. 

Trochu se zarazil a dál byl zticha.   

Katolický fanatik Martino mne nazval komunistou a to komunistou  z přesvědčení, což je horší než být komunistou z důvodu osobního prospěchu. Nikdy jsme nebyl ve straně ani v SSM na vysoké škole. Několikrát jsem odmítl do ní vstoupit. Byl jsem naivní, protože jsem věřil křesťanům. Nehodlám ani do ní vstoupit, ale za označení Martina se ani nestydím.  Vidím do srdce takových křesťanů a vnímám jejich motiv nenávisti, jejich pokrytectví a další vlastnosti. Vlastně tím dokonale vyjadřují, že jejich víra je jen podvod a silně zničili to, co chtěl Pán Ježíš, aby se stalo s lidmi.

 Komunistům se vybudovat lepší společnost nepodařilo  a křesťanům teprve ne!!!
Vložil: Tomas v Středa, 29. leden 2020 @ 13:02:36 CET (1066 čtenářů)
Více... | 142 komentáře | Kontrasty | Skóre: 0



Z internetu: Mariánský sloup - rozčílený kardinál Duka
Ekumenismus

poslal rosmano



Vložil: Tomas v Pátek, 24. leden 2020 @ 19:41:10 CET (1210 čtenářů)
Více... | 184 komentáře | Z internetu | Skóre: 0



Život církví: Je zástupce Ježíše Krista na Zemi opravdu zrádce?
Katolicismus

poslal Nepřihlášený

Jak ho vidí jeho konzervativní duchovní a jaká je " jednota v jediné pravé a svaté církvi "? 




Vložil: Tomas v Pátek, 24. leden 2020 @ 03:41:54 CET (259 čtenářů)
Více... | 7 komentáře | Život církví | Skóre: 0



Z internetu: Rozhovor s Prof. Dr. Walterom Veithom
Zkušenosti

poslal skalaa



Walter Veith hovorí o svojich životných skúsenostiach a okolnostiach, ktoré ovplyvnili jeho zmenu z evolucionistu na kreacionistu. Odhaľuje tiež niektoré ťažkosti, ktorým čelil, keď začal pochybovať o evolučnej teórii. V druhej časti Walter hovorí o biblických dôkazoch, ktoré ho presvedčili, aby uveril v Boha a Jeho Slovo a ako sa stal adventistom siedmeho dňa. Hovorí o neomylnosti biblických proroctiev a o identifikácii Antikrista. Dotýka sa aj niektorých trendov prebiehajúcich v cirkvi adventistov. Povzbudzuje tých, ktorí sú znechutení stavom cirkvi, a hovorí o niektorých ťažkostiach, ktoré zažil vo svojej evanjelizačnej službe.
Vložil: Tomas v Pátek, 24. leden 2020 @ 03:40:42 CET (380 čtenářů)
Více... | 25 komentáře | Z internetu | Skóre: 0



Z internetu: V Polsku mají papeže za zrádce
Katolicismus

poslal Nepřihlášený

Článek z Novinky.cz

Vložil: Tomas v Pátek, 24. leden 2020 @ 03:40:19 CET (136 čtenářů)
Více... | 554 bytů | 5 komentáře | Z internetu | Skóre: 0



Život víry: Pavel se snaží vysvětlit Boží Pravdu, bohužel dnes úplně zbytečně
Zamyšlení

poslal Frantisek100

Vážení  a  milí,      chtěl bych pokračovat v Epištole  K Římanům a to kapitolou šestou a sedmou a osmou. V úvodu jsme si řekli, co Pavel považuje za svoje poslání na zemi, jak touží setkat se římskými věřícími a protože tu možnost zatím nemá,  posílá list. A vysvětluje jim v úvodu, že existenci Boha je každý  schopen vnímat z toho , co je kolem nás, z přírody  a ze všeho, protože to vše stvořil Bůh. A také sděluje svůj názor na to, , co se stává se společností, která toto odmítá a na první místo dává něco jiného než je Bůh. Pak se snaží vysvětlit původ hříchu a ukázat na to, jak je hřích uložen hluboko v naší duši  a my jsme jeho otroci. Upozornil i na to, na co si my věřící musíme dát pozor, abychom hříchu    nepodlehli. A vysvětluje, jaký význam má víra. Jako příklad uvádí Abrahama, A jaký je rozdíl mezi  prvními lidmi tedy Adama  a Kristem. Od Adama přišla smrt, od Krista záchrana  a život věčný.

Vložil: Tomas v Pátek, 24. leden 2020 @ 03:39:57 CET (235 čtenářů)
Více... | 29325 bytů | 14 komentáře | Život víry | Skóre: 0



S úsměvem: Nebezpečná učení : Mezinárodní kriminalita v českém pojetí
Studijní materiály

poslal Nepřihlášený

  

       Urychlování generační výměny
    Ďábel naplánoval, aby starší generace byla znevažována a odstraněna ze společnosti, a to ve zrychleném tempu. Zatímco mladí lidé mají čím dál více práv, politické moci a privilegií, starší lidé ztrácejí svou pozici autority a prestiže, čímž se urychluje rozchod lidstva s tradicemi.Je velmi důležité vědět o existenci hi-tech elektronických zbraní a dalšího vybavení na porušování soukromí. Existují a lze je použít téměř všude; jakýkoliv druh „zranění“ může být příčinou – bolesti hlavy, popáleniny, srdeční infarkt, ničí DNA, stimuluje rakovinu a nádory; ovládání mysli (manipulace) a čtení mysli (minreading); mučení a vraždění na dálku a skrze zdi. Elektronické zbraně a jejich účinky Používání různých druhů programů 
    1. el. proudu (bolesti hlavy, řízená arytmie srdce, oči slzí, tlačí)
    2. HPEM – výkonový elektromagnetismus (radiotelefony, mobilní telefonní přístroje blízko hlavy - (40 cm) – šedý zákal, bolest v oblasti ucha, poruchy růstu a nervové činnosti, možné např. i svlékání ponožek z nohy (vyprávění  oběti))
    3. rádiové vlny – vysoké frekvence mikrovln (2,45 GHz) - otevře se za určitý čas zasažená pokožka a zaleje se krví. Po krátkém čase zaschne (stroupky, strupy, modřiny, fleky), spáleniny, mírná prohlubeň na hlavě oběti za 1,5 roku (2013). Na oči – dlouhodobý, téměř neviditelný stroupek a oči tlačí nebo slzí. Tlak v očích, úporné bolesti hlavy, duhové vlnění vzrůstající v čase několika minut – postupující ničení zraku zeleným zákalem. Tlak v očích, úporné bolesti u kořene nosu, divná mlha v očích a při únavě i vidění pravidelné mřížky signalizuje budoucí oslepnutí.  Šedý zákal – mikrovlnný atak – zvýšení tlaku v oku bodovým ohřevem mikrovlnou zbraní. Efekt Big Eye (efekt z oblasti chemicko-psychotronických zbraní) – oko nabobtnává a vylézá z očního důlku ve velikosti vlašského ořechu. Na povrhu mokvající. Jindy oteče celá polovina tváře. Problémy trvají podle síly mikrovlnného ataku od pěti minut do několika hodin. Atak veden na spánkovou část, či zadní část (malého mozku). Pociťujeme tupou bolest a následují deprese. Mikrovlnné ataky mohou navodit srdeční problémy až infarkt, brnění, bolestivé pocity. Mění chemickou strukturu amalgámových zubních výplní (únava, špatná krátkodobá paměť, bolesti hlavy), nekróza – odumření lidských tkání.
    4. ultra vysoká frekvence EM zbraní (činnost svalů)
    5. infra zvuková (15 Hz)- poškození buněk těla (rozprašování ledvinových kamenů s neviditelnými zvukovými vlnami) – odřeniny
    6. ELF zbraně (extrémně nízká frekvence 3-3O Hz)- mozek člověka (paralyzuje nervový systém, působí na emoční stabilitu))ELF zbraně + jiné frekvence (bolest hlavy v zadní části mozku, oči – bolest na zadní části, programy přímo do očí, ztráta vědomí (frekvence 116 MHz, Lida – frekvence 40 MHz))
    7. LRAD akustické zařízení s dlouhým dosahem – tóny kolem 150 dB - smrtící světlo i zvuk, sonická zbraň 155-180 dB o kmitočtu 2,5 KHz na vzdálenost 300 m v úhlu 15 – 30 stupňů. Práh poškození plic a jater zvukem 184 dB, ultrazvukový paprsek je schopen zkapalnit živé tkáně.Tzv. Zasíťování prostoru – například: Pokoj se přeměří a na to se rozmístí programy s elektrickým proudem (pokryje se celý prostor určitým napětím, zaměřeným např. na poškozování očí; na jednotlivé části těla atd.); v domě je „zasíťován“ průjezd, použilo se světlo v průjezdu, nad kterým je umístěna v pokoji postel a výkon programu elektrického proudu se projeví uprostřed kraje postele, atd. Lze použít kdekoliv (v dopravním prostředku, parku…)
    Princip činnosti elektromagnetických zbraní
    Typickým představitelem elektromagnetických (EMC) zbraní jsou tzv. zbraně
    DEW – Directed Energy Weapons (zbraně s řízenou energií, které emitují (vyzařují, vypouští, vysílají) energii cíleným směrem bez účasti munice v klasickém pojetí). Využívají technologie
    HPM – High Power Microwave  (mikrovlny vysokého výkonu). Tyto jsou představiteli vysoce moderních technologií 21. století. Působí prostřednictvím elektromagnetického pole a ohrožují činnost veškerých zařízení vybavených elektronickými obvody. Mikrovlnné snímání obrazu a stálého monitoringu – rejdění bikonické antény mikrovlnné zbraně v sousedním bytu. Mají silné fyzikální a psychologické účinky.
    DEW se obvykle skládají z impulsního zdroje energie, zdroje mikrovlnného záření a antény.  Impulsní zdroj transformuje naakumulovanou energii na vysoko výkonový elektrický puls v délce trvání v  jednotkách nanose*****. Akumulovaná energie 110 může dosahovat hodnot kilo-Joule s výkonem v rozsahu giga watt. Tento impuls pak ve zdroji mikrovlnného záření působí na diodu a vytváří se paprsek elektronů s energií – cca 400 kV, 10-60 kA. Tato energie je poté vyzářena směrovou anténou.
    Širokopásmové (EMC) zbraně vysílají záření v širokém frekvenčním pásmu, ale s nízkou hustotou energie.
    Úzkopásmové (EMC) zbraně vysílají pulsy na jednotlivých frekvencích s velmi vysokým výkonem. Působení na cíl je pak velmi efektivní, neboť impuls rezonuje se známou frekvencí napadeného zařízení.

    Ochrana
    Uzemněná kovová krabice, Faradayova klec, Kovová folie MU-Metall-Folie ze speciální slitiny, odstíní magnetické pole.
    Měřit hodnoty neionizujícího záření – výskyt a intenzitu elektromagnetického pole tam, kde pobýváte většinu času.
    Příklad:
    U stolu 5Hz – 48Hz kolísavé do 80V/m
    U postele                  kolísavé do 60V/m
    U stolu 50Hz fáze-vodiče do 60V/m do 1 m
    U postele                              do 50V/m do 15cm od lampy u postele
    U stolu 55Hz – 1MHz     kolísavé do 40V/m
    U postele                           kolísavé do 20V/m
    Magnetická složka 1mG
    VF pole vysílačů 0,05 V/m
    Vysokofrekvenční záření (vysílače, wifi) do 0,6, ideálně 0,1 V/m
    Nízkofrekvenční pole elektrické (fáze)    do 5 V/m, ideálně 3V/m
                                                   Magnetické        1mG=100 nT, ideálně 0,5 mG=50nT
     
    16-30 Hz nejnižší fáze – zvláštní napájení u vlaků (do 1mG=100nT)Dalším měřením mohou kolísat např. od 2,… do 9,…, 29,.., 33,.., 164,., 196,. V/mPokračujícím měřením kolísají od 13…, 24…, 58…, 115…, 164…, po 1.412, 6…, 9… V/m
    50Hz fáze  –  za 10-15 let při hodnotě 2,5mG poškodí DNA (do 1mG=100nT)
    30Hz – 1000Hz nejširší, vyšší harmonické frekvence strojů (do 1mG=100nT)Dalším měřením mohou kolísat od 36,.., do 81,.., 1,… (10,..)V/m, 373,., 628,., 0,876 V/mPokračujícím měřením od 29 Hz/m, od dubna 2019 kolísalo od 56.., 153… po 498…, 628…, 0,876,  0,994V/m  
    1KHz - 2KHz telekomunikační sítě, servisy atd., širší stupnice (do 1mG=100nT)                                                                                                                                                                            
    2KHz-1MHz        vyšší pásmo, radiové frekvence (do 1mG=100nT)
    16Hz-1KHz        nízké frekvence (do 1mG=100nT)
    1KHz-10KHz       atmosférické jevy a poruchy ELF (do 1mG=100nT)
    10KHz-100KHz   VLF atmosférické poruchy a jevy, krátkovlnné vysílačky (zákonný limit do 61V/m, ideálně 0,1V/m)
    100KHz-1MHz     střední pásmo, vysílače, radary (do 61V/m, ideálně 0,1V/m)Od 9,… do 11,.., 49,.., 71,.., 0,622, 0,944 V/m, od 11… V/m
      1KHz-100MHz   VHF vysílače, radary, radiolokátory (do 61V/m, ideálně 0,1V/m)
    Frekvence 18,0 Hz, 22,2 Hz, 23,7 Hz    fáze (do 1mG=100nT)
    128KHz operátor (havárie)
     16Hz troleje
    2,4 GH wifi, mobily (GSM 900 a 1800)
    5 G       zařízení komunikují mezi sebou, proto nastane mnohonásobné zahuštění prostředí mikrovlnami 

    pokračování
             
            

                     
        
                       

      
            
                          
             
                      
            
            
           

         
        
        
      










     
     
Vložil: Tomas v Středa, 15. leden 2020 @ 13:01:44 CET (334 čtenářů)
Více... | 8 komentáře | S úsměvem | Skóre: 0



Hledání: Po probuzení
Dotazy čtenářů

poslal Nepřihlášený

Otázka:

Vložil: Tomas v Středa, 15. leden 2020 @ 12:59:50 CET (699 čtenářů)
Více... | 56 bytů | 61 komentáře | Hledání | Skóre: 0



Život víry: Je to přece tak krásně napsané, že nepotřebuji kněze
Kázání

poslal Frantisek100

      Rád bych se dnes zamyslel na první epištolou v NZ. Je  to epištola k Římanům. Pavel ji píše kolem roku 57, kdy zrovna je v Korintu a plánuje cestu zpět do Jeruzaléma, aby tam  mohl předat dary od  křesťanských sborů, které navštívil. Sbor v Jeruzalémě je ten nejchudší Je to tím, že před léty asi špatně pochopili Ježíšova slova o jeho brzkém návratu,  Domnívali se, že to bude asi za pár měsíců  a tak prodali vše, co měli, včetně polí, tedy svých výrobních prostředků a  také svých obydlí.. Jenže Pán Ježíš nepřišel  a oni vyčerpali to společné, co vložili, a ocitli se na mizině. Těžko pochopíme, proč se tak stalo, ale asi je důležité dobře chápat Písma, zachovat si cit i rozum. Ale vraťme se k Pavlovi. On píše to Říma, kde křesťané nemají lehký život, i když ještě nezačalo jejich pronásledování, jako se stane za Nerona. Nemají písma, nemají z čeho poznávat pravdu o Ježíši, nemají ještě psaná evangelia. Sice Matoušovi evangelium prý napsáno už v roce 41, ale také až mnohem později.  Těžko ho však v Římě měli k dispozici. Ale uvěřili a jsou mezi nimi i ti, kteří byli před léty o letnicích v Jerusalemě, byli tam pokřtěny a mají v sobě Božího Ducha a touhu dál stále více poznávat Ježíše a Boha. Ale kde se vše mají či mohou dozvědět? Proto píše Pavel svůj dopis, aby tamní křesťany, až se jim bude předčítat dopis, byli připraveni chápat i další sdělení a kázání apoštola Pavla, až k nim přijde. Pavel se k nim dostane za nějakou  delší dobu, ale jako vězen, protože byl v Jerusalemě zatčen a vězněn. Když se dozvědí křesťané v Římě, kdy asi přibližně bude Pavel eskortou vojáků přiveden do Říma, tak  jdou mu dokonce po známe cesta Via Apia  naproti. Pavel byl sice vězněn, ale k němu měli křesťané přístup a tak mohl působit na křesťany i na ty, co se jimi ještě nestali. A tak se zaposlouchejme do toho, jak Pavel do Říma svým bratřím a sestrám ve víře píše. Tito křesťané v Římě byli původně židé,  a tak lépe rozumějí tomu, co Pavel píše než my.   


1Pavel, služebník Krista Ježíše, povolaný za apoštola, vyvolený ke zvěstování Božího evangelia, 

    Pavel se  pokorně  nazývá Kristovým služebníkem a uvědomuje si , že sám Kristus ho povolal k důležitému úkolu a tím je zvěstování radostné zprávy, jaké zprávy? To vysvětlují další verše:       ·  2jež Bůh ústy svých proroků předem zaslíbil ve svatých Písmech, ·  
3evangelia o jeho Synu, který tělem pocházel z rodu Davidova, ·  
4ale Duchem svatým byl ve svém zmrtvýchvstání uveden do moci Božího Syna, evangelia o Ježíši Kristu, našem Pánu. ·  
5Skrze něho jsme přijali milost apoštolského poslání, aby ke cti jeho jména uposlechly a uvěřily všecky národy; ·  
6k nim patříte i vy, neboť jste byli povoláni Ježíšem Kristem. ·  
7Všem vám v Římě, kdo jste Bohem milováni a povoláni ke svatosti: milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.   

 Pavel zde shrnuje dobrou zprávu o Ježiši Kristu. 1. přišel v podobě člověka 2.rodem pochází z židovské královské  linie 3. zemřel  a byl vzkříšen z mrtvých 4. otevřel dveře Boží milosti pro nás lidi, kteří tomu uvěří.    A vy bratři křesťané máte výsadu i povinnost stejnou jako já Pavel. Přijali jste Boží milost  a právě toto poselství o Božím odpuštění šiřte Ale také se tím zavazujte k novému životu.          ·  

8Nejprve vzdávám díky svému Bohu skrze Ježíše Krista za vás všechny, protože se po celém světě rozšiřuje zvěst o vaší víře.  

 Víte , v Římě, které bylo centrem politické moci, byli křesťané stěží přehlédnutelní. Naopak měli vynikající pověst.   ·  

9Bůh, jemuž z celé duše sloužím evangeliem o jeho Synu, je mi svědkem, jak na vás bez ustání pamatuji ·  
10při všech svých modlitbách a prosím, zda by mi konečně jednou nebylo z vůle Boží dopřáno dostat se k vám. ·  
11Toužím vás spatřit, abych se s vámi sdílel o některý duchovní dar a tak vás posílil, ·  
12to jest abychom se spolu navzájem povzbudili vírou jak vaší, tak mou. ·  
13Rád bych, abyste věděli, bratří, že jsem už často zamýšlel přijít k vám, abych i mezi vámi sklidil nějaké ovoce, tak jako mezi jinými národy; ale až dosud mi v tom bylo vždy zabráněno.     

     Společná setkání a sdílení je víc než dopis.  Při něm se lidé nejen modlí, ale sdílejí své pocity, zkušenosti a navzájem se tím posilují. Po tom právě Pavel touží. On nabízí lidem dobrou zprávu a jemu se vrací odezva na tuto radostnou zprávu v podobě radosti těch, kteří se pak  s ním radují. To je podobné, jako, když vyprávěl Karel Gott, že když před lidmi zpívá, tak ho nevyčerpává, ale posiluje, když vidí tu jejich reakci. A Pavel je také posílen, protože vidí, že evangelium je úžasná moc a dává lidem radost.     · 
 
14Cítím se totiž dlužníkem Řeků i barbarů, vzdělaných i nevzdělaných. ·  
15Odtud moje touha zvěstovat evangelium i vám, kteří jste v Římě.   

Jaký mohl být  Pavel dluh?  Pavel cítí, že je Kristu dlužníkem za to, že ho Kristus spasil a tento dluh chce splácet službou - totiž zvěstováním Krista a spasení všem lidem. Nejen židům, ale i ostatním, co nejsou židé, i pohanům a nezastaví ho žádné hranice  kulturní, společenské,  rasové ani ekonomické. A vlastně i vy i bratři a sestry si uvědomte, že jste stejnými dlužníky a začněte tento dluh splácet. Jak svým životem, prací a službou….   ·  

16Nestydím se za evangelium: je to moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale také pro Řeka. ·  
17Vždyť se v něm zjevuje Boží spravedlnost, která je přijímána vírou a vede k víře; stojí přece psáno: ‚Spravedlivý z víry bude živ.‘  

 Proč předně pro žida?  Protože jim bylo toto slíbeno, když Bůh si vyvolil Abrahama. Jim Bůh žehnal, chránil je, pomáhal jim i vyučoval. Chtěl je připravit na příchod Mesiáše. Po staletí se židé učili o Bohu, poslušnosti jeho zákonů, zachovávání jeho slavností,  žít životem s morálními principy. Ale oni na svého Boha často zapomínali.A tak je Bůh muset napomínat i trestat. Židé měli úžasné duchovní bohatství. Žide byli ze všech národů nejlépe připraveni na příchod Mesiáše a na pochopení jeho poslání a poselství. Jen někteří  to pochopili a to byl i Pavel, díky tomu, že ho Bůh našel  a vybral. A ta to byli i další židé. Přece všichni Evangelisté byli původem židé a sbory v Římě založili zase židé, kteří uvěřili v Ježíše.   Dál se Pavel zabývá otázkou, zda je vůbec možné poznat Boha.    A takto krásně odpovídá:   ·  

19Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil. ·  
20Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu. ·  
21Poznali Boha, ale nevzdali mu čest jako Bohu ani mu nebyli vděčni, nýbrž jejich myšlení je zavedlo do marnosti a jejich scestná mysl se ocitla ve tmě. ·  
22Tvrdí, že jsou moudří, ale upadli v bláznovství: ·  
23zaměnili slávu nepomíjitelného Boha za zobrazení podoby pomíjitelného člověka, ano i ptáků a čtvernožců a plazů. ·  
24Proto je Bůh nechal na pospas nečistým vášním jejich srdcí, takže zneuctívají svá vlastní těla; ·  25vyměnili Boží pravdu za lež a klanějí se a slouží tvorstvu místo Stvořiteli – on budiž veleben na věky! Amen.   

Podle Pavla každý člověk má tolik intelektu, aby by schopen uznat Boží moc a dílo. Je to přece viditelné kolem nás. Na co se chceme vymlouvat?   Kolik je dnes vzdělaných lidí a kolik z nich věří v Boha? Dnes existuje spousta nádherných dokumentů o přírodě, ale  komentář  těchto filmů se vyjadřují ve smyslu, že to je vývoj, že vše samo se tak nějak vyvinulo  a vytvořilo a ani zmínka o Boží moci a o Bohu jako Tvůrci  a autoru tohoto zázraku. Dnes je moderní nehovořit o Bohu jako Stvořiteli. Možná se někteří i stydí  a jiní zase úmyslně tak hovoří proti Bohu.      Dnes, když se vám narodí děťátko a je jasné podle anatomie, zda je to chlapeček či holčička, tak  rozhodující je to, co si samo o sobě bude myslet během dospívání a jaké pohlaví si pak vybere. To je až  hrůza, jaké názory se šíří a propagují v dnešním moderním světě.   Naštěstí ale v minulosti byli moudří lidé, kteří si uvědomovali právě díky svému poznání, že existuje Bůh jako Tvůrce.  
 Blaise Pascal, + 1662. Francouzský filosof, matematik a fyzik: „Jestliže Bůh neexistuje a ty v něj nevěříš, nemáš nic ztraceno. Jestliže existuje a ty v něj nevěříš, máš ztraceno všechno.“   E. 
Rutherford, + 1937. Novozélandský fyzik: „Ani střízlivý učenec, který „odčaroval“ kousek tajemství života, nemusí pochybovat o existenci Boha. V nevědeckých kruzích se udržuje mylná domněnka, že učenec, jestliže ví více o bytí, musí být nevěrcem. Právě naopak, naše práce nás přibližuje k Bohu. Umocňuje naši úctu k jeho úžasné moci, před kterou naše ubohé nástroje – třebaže titánsky dokonalé – bídně selhávají.“   

G. Marconi, + 1937. Italský vynálezce radiového spojení: „Hrdě prohlašuji, že jsem věřící. Věřím v sílu modlitby. Nevěřím pouze jako věřící katolík, ale i jako učenec.“     

C. v. Linné, + 1778. Švédský přírodovědec, lékař a botanik: “Dívám-li se na slunce a hvězdy, zavěšené v prostoru, myslím, že všechna ta stvořená díla mají na sobě znamení moudrosti a moci Boha, jenž je naplňuje světlem a životem.”   

T. A. Edison, + 1931. Americký vynálezce: “Mám neobyčejnou úctu a obdiv vůči každému inženýrovi, zejména vůči největšímu z nich – Bohu.”      

Ch.R. Darwin, + 1882. Anglický přírodovědec a biolog: “Nikdy jsem nepopíral existenci Boha. Jsem přesvědčen, že vývojovou teorii je možné úplně sladit s vírou v Boha. Je nemožné dokázat a pochopit, že velkolepý a nadevše nádherný vesmír a stejně tak člověk povstali jen náhodou. Toto považuji za hlavní důkaz existence Boha.”     

A. Einstein, + 1955. Německý fyzik, tvůrce teorie relativity, nositel Nobelovy ceny: “V nepochopitelném vesmíru se projevuje rozum, převyšující nekonečně nás lidi. Běžná představa o mně, že jsem ateista, spočívá ve velikém omylu. Kdo ji vyčetl z mých vědeckých teorií, sotva je pochopil.”  

 Pavel píše dále ale i tohle:   · 

26Proto je Bůh vydal v moc hanebných vášní. Jejich ženy zaměnily přirozený styk za nepřirozený ·  
27a stejně i muži zanechali přirozeného styku s ženami a vzplanuli žádostí jeden k druhému, muži s muži provádějí hanebnosti, a tak sami na sobě dostávají zaslouženou odplatu za svou scestnost. ·  28Protože si nedovedli vážit pravého poznání Boha, dal je Bůh na pospas jejich zvrácené mysli, aby dělali, co se nesluší. ·  
29Jsou plni nepravosti, podlosti, lakoty, špatnosti, jsou samá závist, vražda, svár, lest, zlomyslnost, jsou donašeči, ·  
30pomlouvači, Bohu odporní, zpupní, nadutí, chlubiví. Vymýšlejí zlé věci, neposlouchají rodiče, ·  31nemají rozum, nedovedou se s nikým snést, neznají lásku ani slitování. ·  
32Vědí o spravedlivém rozhodnutí Božím, že ti, kteří tak jednají, jsou hodni smrti; a přece nejenže sami tak jednají, ale také jiným takové jednání schvalují.   

To je síla. Hanebné vášně. Přirozený styk za nepřirozený. Mně stačilo v TV vidět záběry z průvodu Prague Praid, což je pochod tisíců homosexuálů. Já vím, že je to jev, kterým údajně trpí až 4 % populace a byl vždy. Vědci si s tím neví rady. Ovšem dnes je to moda a považuje se za normální jev. Ale jak je psáno, tento jev se bude šířit tím více, čím víc se lidé budou vzdalovat od Boha. 
   ·  
29Jsou plni nepravosti, podlosti, lakoty, špatnosti, jsou samá závist, vražda, svár, lest, zlomyslnost, jsou donašeči,  

 Tak tím se vyznačovala společnost vždycky a hlavně za války.   Viděl jsem dokument, kde se reportérka ptala bývalého SS, který ve válce v Pobaltí zabil několik stovek židů. Co jste cítil  a na co jste myslel? Nic, hlavně  abych  se trerfil. A nepocítil jste řádnou lítost. Ani trochu, víte já je hrozně nenáviděl , protože jsem  pod židy pracoval

   Také v dnešní době vidíte úpadek manželství. 60 % manželství se rozvádí. Kolik děti přijde o domov a rodičovský vzor? To je začarovaný kruh     Když si tyhle neg. jevy uvědomíme na okolí, tak si řekneme:  Ještě, že takoví nejsme. Možná si v duchu ulevíme. Díky Bohu, že tohle nás nepostihlo. Pavel však náhle změní tón a napíše toto:   ·  

3Myslíš si snad, když soudíš ty, kdo takto jednají, a sám činíš totéž, že ty ujdeš soudu Božímu? ·  4Či snad pohrdáš bohatstvím jeho dobroty, shovívavosti a velkomyslnosti, a neuvědomuješ si, že dobrotivost Boží tě chce přivést k pokání? ·  
5Svou tvrdostí a nekajícnou myslí si střádáš Boží hněv pro den hněvu, kdy se zjeví spravedlivý Boží soud. ·  
6On ‚odplatí každému podle jeho skutků‘. ·  
7Těm, kteří vytrvalostí v dobrém jednání hledají nepomíjející slávu a čest, dá život věčný. · 
 8Ty však, kteří prosazují sebe, odpírají pravdě a podléhají nepravosti, očekává hněv a trest. ·  9Soužení a úzkost padne na každého, kdo působí zlo, předně na Žida, ale i na Řeka; ·  
10avšak sláva, čest a pokoj čeká každého, kdo působí dobro, předně Žida, ale i Řeka. ·  
11Bůh nikomu nestraní.       

 Proč Pavel tak až utočí.? Psycholog Freud , by řekl působí na naše podvědomí. Nutí nás k tomu, abychom se zamysleli sami na sebou, abychom si uvědomili, že v nás je hřích  a když není zrovna  teď vidět na povrchu, je hluboko uvnitř.  Může se kdykoliv vynořit. Takže, abychom se nedostali do podobné situace, kterou kritizujeme  a pyšně dáváme najevo, že jsme lepší.     ·  

13Před Bohem nejsou spravedliví ti, kdo zákon slyší; ospravedlněni budou, kdo zákon svými činy plní.   ·  

17Ty se tedy nazýváš židem, spoléháš na zákon, chlubíš se Bohem ·  
18a tím, že znáš jeho vůli a vyučován zákonem dovedeš rozpoznat, na čem záleží. ·  
19Myslíš si, že jsi vůdcem slepých, světlem těch, kteří jsou ve tmách, ·  
20vychovatelem nevzdělaných, učitelem nedospělých, protože máš v zákoně ztělesnění všeho poznání a vší pravdy. ·  
21Ty tedy poučuješ druhého, a sám sebe neučíš? Hlásáš, že se nemá krást, a sám kradeš? ·  22Říkáš, že se nesmí cizoložit, a sám cizoložíš? Ošklivíš si modly, a věci z jejich chrámů bereš? ·  23Zakládáš si na zákoně, a sám přestupováním zákona zneuctíváš Boha? ·  
24‚Jméno Boží je vaší vinou v posměchu mezi národy‘, jak stojí psáno.    

Všimněme si ·  

17Ty se tedy nazýváš židem, spoléháš na zákon, chlubíš se Bohem    

Pavel působí na ty  z řad židů,  u nichž ještě to židovství trochu zůstalo. Zákon a jen zákon. Ježíš jde stranou. Nemohli se smířit s tím, že najednou zákon není na prvním místě     ·  

21Ty tedy poučuješ druhého, a sám sebe neučíš? Hlásáš, že se nemá krást, a sám kradeš?  

 Co dělala církev? Jakoby Pavel viděl  do budoucnosti.     V minulosti si šlechta a kněží mysleli, jak jsou svatí a že mají pravé jiné poučovat a vést.  Jak se chovali?  Jak zneužívali společně s církví své postavení? Chudáci nevolníci. Když čteme :    

24‚Jméno Boží je vaší vinou v posměchu mezi národy‘,   

  Jak je na tom dnes Boží jméno ve světě?   Hodně splnilo. Církve mají nejmenší důvěru, nelze jim věřit.   Proto řada lidí nechce uvěřit v Boha.   A Pavel, protože sám je původem žid, vidí dobře do podvědomí i vědomí židů:   ·  

9Co tedy? Máme my židé nějakou přednost? Vůbec ne! Vždyť jsme už dříve ukázali, že všichni, židé i pohané, jsou pod mocí hříchu, ·  
10jak je psáno: ‚Nikdo není spravedlivý, není ani jeden, ·  
11nikdo není rozumný, není, kdo by hledal Boha; ·  
12všichni se odchýlili, všichni propadli zvrácenosti, není, kdo by činil dobro, není ani jeden. ·  13Hrob otevřený je jejich hrdlo, svým jazykem mluví jen lest, hadí jed skrývají ve rtech, ·  
14jejich ústa jsou samá kletba a hořkost, ·  
15jejich nohy spěchají prolévat krev, ·  
16zhouba a bída je na jejich cestách; ·  
17nepoznali cestu pokoje ·  
18a úctu před Bohem nemají.‘ ·  
19Víme, že co zákon říká, říká těm, kdo jsou pod zákonem, aby byla umlčena každá ústa a aby celý svět byl před Bohem usvědčen z viny. ·  
20Vždyť ze skutků zákona ‚nebude před ním nikdo ospravedlněn‘, neboť ze zákona pochází poznání hříchu.      To jsou slova vedoucí  k pesimismu až zoufalství, ale  Pavel obrátí najednou obrátí k naději.  
  • 21Nyní však je zjevena Boží spravedlnost bez zákona, dosvědčovaná zákonem i proroky,
  • 22Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista pro všecky, kdo věří. Není totiž rozdílu:
  • 23všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy;
  • 24jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši.
  • 25Jeho ustanovil Bůh, aby svou vlastní smrtí se stal smírnou obětí pro ty, kdo věří. Tak prokázal, že byl spravedlivý, když již dříve trpělivě promíjel hříchy.
  • 26Svou spravedlnost prokázal i v nynějším čase, aby bylo zjevné, že je spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo žije z víry v Ježíše.
  • 27Kde zůstala chlouba? Byla vyloučena! Jakým zákonem? Zákonem skutků? Nikoli, nýbrž zákonem víry.
  • 28Jsme totiž přesvědčeni, že se člověk stává spravedlivým vírou bez skutků zákona.
  • 29Je snad Bůh toliko Bohem židů? Což není též Bohem pohanů? Zajisté i pohanů!
  • 30Vždyť je to jeden a týž Bůh, který obřezané ospravedlní z víry a neobřezané skrze víru.
  • 31To tedy vírou rušíme zákon? Naprosto ne! Naopak, zákon potvrzujeme.
Takže z toho stavu, v němž se nacházíme, je záchrana. Je to Pán Ježíš a to, co vykonal, aby nám pomohl se zachránit.   Ovšem Pavel také ví, že jeho dopis budou poslouchat i pohané, kteří neznají dějiny židů a knihu Mojžíše. Musí jim co nejstručněji naznačit, o co jde.   A tak  ve 4 kapitole Pavel popisuje co se stalo u  Abrahama a proč ho Bůh ospravedlnil.   ·  
16Proto mluvíme o spravedlnosti z víry, aby bylo jasné, že je to spravedlnost z milosti. Tak zůstane v platnosti zaslíbení dané veškerému potomstvu Abrahamovu – nejen těm, kdo stavějí na zákoně, ale i těm, kdo následují Abrahama vírou. On je otcem nás všech, ·  
17jak je psáno: ‚ustanovil jsem tě za otce mnohých národů.‘ Je naším otcem před tváří toho, v nějž uvěřil, před Bohem, který dává život mrtvým a povolává v bytí to, co není. ·  
18On uvěřil a měl naději, kde už naděje nebylo; tím se stal ‚otcem mnohých národů‘ podle slova: ‚tak četné bude tvé potomstvo.‘ ·  
19Neochabl ve víře, i když pomyslil na své již neplodné tělo – vždyť mu bylo asi sto let – i na to, že Sára již nemůže mít dítě; ·  
20nepropadl pochybnosti o Božím zaslíbení, ale posílen vírou vzdal čest Bohu v pevné jistotě, ·  21že Bůh je mocen učinit, co zaslíbil. ·  
22Proto mu to ‚bylo počítáno za spravedlnost‘. ·  
23To, že mu to ‚bylo počítáno‘, nebylo napsáno jen kvůli němu, ·  
24nýbrž také kvůli nám, jimž má být započteno, že věříme v toho, který vzkřísil z mrtvých Ježíše, našeho Pána, ·  
25jenž byl vydán pro naše přestoupení a vzkříšen pro naše ospravedlnění.    

Víra, důvěra v Boha. To je to, co bylo Bohu milé od Abrahama. A tento Boží pohled na věřícího Abrahama změnil vztah Boha  němu. Ospravedlnil ho. A podobně je to i s námi, když uvěříme v Božího Syna. Jsme ospravedlněni. Změní se naše postavení před Bohem. Bůh se pak na nás dívá úplně jinak   ·  

1Když jsme tedy ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista, ·  2neboť skrze něho jsme vírou získali přístup k této milosti. V ní stojíme a chlubíme se nadějí, že dosáhneme slávy Boží. ·  
3A nejen to: chlubíme se i utrpením, vždyť víme, že z utrpení roste vytrvalost, ·  
4z vytrvalosti osvědčenost a z osvědčenosti naděje. ·  
5A naděje neklame, neboť Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán. ·  
6Když jsme ještě byli bezmocní, v čas, který Bůh určil, zemřel Kristus za bezbožné. ·  
7Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když za takového by se snad někdo odvážil nasadit život   

Co přináší tato víra? Máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista. Jsme klidnějšími, vyrovnanější, spokojenější, radostnější,  psychicky ten nejlepší duševní a duchovní stav. A klidně se tímto pochlubme svému okolí.A tento náš stav vede nás k tomu, že lépe snášíme i utrpení, překážky, jsme vytrvalejší a sílí i naše naděje. A jak píše Pavel?   Neboť Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán.     A Pavel, chce vysvětlit, co vlastně ten Pán Ježíš vykonal, jak to udělal a za co mu mám být vděčni.   A Pavlovi jde o to nějak to vysvětlit. Ti  z řad pohanů nevěděli nic o Adamovi, slyšeli to až od židů, kteří uvěřili. A proto Pavel chce vysvětlit, jak to v minulosti bylo. Snazší by bylo osobní setkání, ale nyní to musí nějak dostat na papír do psané podoby.   Začalo vše prvním lidmi a vlivem jejich jednání, tady vznikl hřích čili to, člověka vzdálilo od Boha a postavilo  člověka proti Bohu. Bůh musel  pozemský život lidí ohraničit smrtí. Ta dolehla na všechny bez výjimky, protože  hřích se dědí.,  Ale tento stav změnil Pán Ježíš.   ·  17Jestliže proviněním Adamovým smrt se zmocnila vlády skrze jednoho člověka, tím spíše ti, kteří přijímají hojnost milosti a darované spravedlnosti, budou vládnout v životě věčném skrze jednoho jediného, Ježíše Krista. ·  

18A tak tedy: Jako jediné provinění přineslo odsouzení všem, tak i jediný čin spravedlnosti přinesl všem ospravedlnění a život. ·  
19Jako se neposlušností jednoho člověka mnozí stali hříšníky, tak zase poslušností jednoho jediného mnozí se stanou spravedlivými.   

Víra v Ježíše vede k tomu, že Bůh takovému člověku dá nový život na nové zemi. Nám třeba nepochopitelné, ale u Boha pece není nic nemožného.     

   Následuje 6 .7. 8  kapitola, kde Pavel podrobně vysvětluje  pojem hřích, význam zákona, doslova s ním prožíváme jeho myšlenkové úvahy. To bych potřeboval sám ještě důkladně prostudovat a zažít, protože je to hotový poklad.   Na závěr 7. kapitoly Pavel volá:   · 

24Jak ubohý jsem to člověk! Kdo mě vysvobodí z tohoto těla smrti? ·  
25Jedině Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, Pána našeho! – A tak tentýž já sloužím svou myslí zákonu Božímu, ale svým jednáním zákonu hříchu. 

   Možná, že ten doplněk v poslední části verš se zdá nepochopitelný, ale Pavel to myslí takto: Mozek , mysl mi říká, že Zákon je dobrý a svatý, ale moje jednání bohužel je ovlivňováno hříchem v mém vědomí  a tak jednám jinak než Zákon. A pravě tohle Pavla trápilo.   A jak se za zajetí hříchu dostat vysvětluje v 8. kapitole.   Ale to až někdy příště.                

František
Vložil: Tomas v Sobota, 11. leden 2020 @ 18:22:02 CET (3529 čtenářů)
Více... | 497 komentáře | Život víry | Skóre: 0



Život víry: Kdo byl Ježíš, který se za nás obětoval.
Zamyšlení

poslal Nepřihlášený

Kdo byl Ježíš, který se za nás obětoval.

Víra ve výkupní oběť Ježíše Krista a její přijetí je základem pro věčné bytí.

Jan 3:16, Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří,nezahynul, ale měl život věčný.

Žid. 2:14 Protože děti spojuje krev a tělo, i on se stal jedním z nich, aby svou smrtí zbavil moci toho,kdo smrtí vládne, totiž ďábla,

Z tohoto důvodu si musíme odpovědět na otázku, co vše víme o výkupní oběti Ježíše Krista a co je obsahem naší víry.

Křesťanská víra v Ježíše Krista musí být založena na důkazech a ne pouze na citovém prožitku.Musí stát na něčem pevném a stálém a tím je Boží slovo.

Je pravdou,že na otázku kým byl Ježíš zde na zemi a kdo nás vykoupil existují nejednotná vyjádření.
Například jeden kněz mi sdělil, že se obětoval Bůh Ježíš a proto má jeho oběť větší hodnotu.
Budeme se věnovat dvěma rozdílným tvrzením a jejich možným vlivem na spasení.

Boží slovo říká, že Ježíš, zde na zemi byl pouze člověk a jako člověk se obětoval.

Trojiční dogma tvrdí, že Ježíš zde na zemi byl člověk a zároveň Bůh.
Nauka o trojici je přijímána téměř ve všech křesťanských církvích a náboženských skupinách.

Některá vyjádření o trojici:
Učení o trojici vykresluje Boha,který je naší spásou jako Otec, Syn, a Duch svatý. Existuje věčně ve třech sobě rovných a věčných Osobách. Otec je všemohoucí, Syn je všemohoucí, Duch svatý je všemohoucí, ale nejsou tři všemohoucí, ale jeden všemohoucí. Biblický Bůh se zjevuje ve třech osobách.

Nicejské vyznání odmítlo Ariovo učení, koncil zdůrazňuje, že Syn není stvořený, ale zplozený ; Bůh je neproměnný a věčný;.

Katechismus:
253 Trojice je jedna. Nevyznáváme tři bohy, nýbrž jednoho Boha ve třech osobách: "soupodstatnouTrojici".61 Božské osoby se nedělí o jediné božství, nýbrž každá z nich je úplně celý Bůh: "Otec je všechno to, co je Syn, Syn všechno to, co je Otec, Otec a Syn všechno to, co je Duch svatý, totiž jediný Bůh, podle své přirozenosti."62 "Každá ze tří osob je onou skutečností, totiž podstatou, bytností nebo božskou přirozeností."63

Chalcedonský koncil r.451:
„My pak, následujíce svatých Otců všichni jednomyslně učíme lidi, aby vyznávali jednoho a téhož Syna, našeho Pána Ježíše Krista, jak dokonalého v božství, tak dokonalého v lidství, skutečně Boha a člověka, (který má) rozumovou duši a tělo, soupodstatného s Otcem co do božství a soupodstatného s námi co do lidství, jenž byl ve všem jako my, kromě hříchu, jenž byl počat přede všemi věky z Otce podle božství a v těchto posledních dnech za nás a za naši spásu narozeného z Panny Marie, Matky Boží, co do lidství, jednoho a téhož Krista, Syna, Pána, jednorozeného, aby (lidé) uznávali, že má dvě přirozenosti, nesmíšeně, neměnně, nerozdílně a neoddělitelně, a že toto rozlišení přirozeností není nijak zrušeno jejich spojením, avšak že vlastnost každé z přirozeností zůstala uchována, a je přítomna v jedné osobě a subsistenci, neodloučena ani nerozdělena do dvou osob, avšak v jednom a témž Synu, jednorozeném, Bohu-Slovu, Pánu Ježíši Kristu, jak o něm od počátku
(stanovili) proroci a jak nás sám Pán Ježíš Kristus naučil a jak nám to předalo Vyznání svatých Otců.“
Učení o hypostatické jednotě, kdy Ježíš je plně člověk a plně Bůh, že to není žádná směsice nebo rozředění nějakých osobností, a že On je a navěky bude jedna sjednocená Osoba.
Definice Chalcedonský koncil r.451, kdy obě tyto přirozenosti jsou „bez smíšení, beze změny, bez oddělení a bez rozloučení" jednoduše vyjádřeno -„jedna osoba dvou přirozeností“.
Učení o trojici a její výklad znamená,že Ježíš byl v době, kdy byl člověkem na zemi, stále Bohem,když trojice je údajně věčná.
Hypostatická jednota a její tvrzení - Ježíš je na věky člověk a zároveň Bůh.

Boží slovo tyto nauky a výklady jednoznačně nepodporuje!

1Tim.2:5,6 Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, který dal sám sebe jako výkupné za všechny, jako svědectví v určený čas.

Řím. 5:12,15 Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili. Mezi milostí a proviněním je ovšem rozdíl. Ano, proviněním jednoho mnozí propadli smrti. Boží milost je ale mnohem větší - mnohem spíše tedy byli mnozí obdarováni milostí toho jednoho člověka, Ježíše Krista.

1 Kor. 15:21,22 Jako skrze člověka přišla smrt, tak skrze člověka přišlo zmrtvýchvstání. Jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni ožijí.

J 1:14 A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.

Adam byl stvořen k obrazu Božímu. Byl stvořen jako svobodná a rozumná bytost. Mohl činit vlastní rozhodnutí. Byl stvořen jako dokonalý člověk s možností žít ve spravedlivosti.
O tuto výsadu člověk Adam přišel. A právě proto musel přijít člověk Ježíš a napravit Adamovo selhání.
Musel být v podobném postavení jako Adam a čelit zkouškám jejichž cílem bylo zmařit skutečnost, že Boží stvoření člověka bylo dobré. Ježíš přišel osvobodit lidstvo od účinků Adamova pádu.

1 Moj.3:15 Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.“  Semenem je Ježíš.

Ef.6:12 Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla.

Velmi vážná je skutečnost, že učení o trojici a hypostatické jednotě zcela znehodnocuje
Jěžíšovu oběť!! Byla to oběť lásky. Ježíš se stal dobrovolně člověkem.

Je-li Ježíš navěky člověk a zároveň Bůh, žádná lidská oběť tedy nebyla!! – hypostatická jednota.
Trojice je věčná a Ježíš je současné Bohem i člověkem. Nemohla to být oběť člověka a tedy
odpovídající, Ježíš také nemohl zemřít – trojice je věčná.
Nikde v Božím slově nenalezneme podporu pro tvrzení, že Adam nebo Ježíš byl polobohem - zároveň člověkem a Bohem.

Také doketismus vychází z řeckého filosofického monoteismu a vyznává, že Ježíš neměl reálné lidské tělo.

Oběť přinesl člověk Ježíš a nepříjmout tuto skutečnost znamená zastírání mesiášství.

1 Jana 4:2 Podle toho poznáte Ducha Božího: Každé vnuknutí, které vede k vyznání, že Ježíš Kristus přišel v těle, je z Boha.

Řím.8:3 Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích.
Fil. 2:6-8 Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.

Jan 3:13 Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn člověka.

1Tim.2:5 Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk /άνθρωπος/
Kristus Ježíš,

1T2:5 ε ς γ ρ θεός ε ς ἷ ὰ ἷ καὶ μεσίτης θεοῦ καὶ ἀνθρώπων ἄνθρωπος Χριστὸς Ἰησοῦς
Gen.2:15 Hospodin Bůh postavil člověka/ τὸν ἄνθρωπον /do zahrady v Edenu, aby ji
obdělával a střežil.

Gen. 2:15 καὶ ἔλαβεν κύριος ὁ θεὸς τὸν ἄνθρωπον ὃν ἔπλασεν καὶ ἔθετο αὐτὸν ἐν τῷ παραδείσῳ ργάζεσθαι αὐτὸν καὶ φυλάσσειν

Boží slovo jednoznačné říká, že Ježíš byl na zemi člověkem. Toto sdělení je tak průkazné, že nepřipouští vytvářet různá dogmata. Zcela průkazných informací máme dostatek.
Dále tyto nauky znehodnocují obět také tím, že v podstatě říkají:
Ježíš věděl, jak zkouška dopadne, protože rovnost Bohu by také znamenala, že má stejné schopnosti jako jeho Otec – je všemohoucí, vševědoucí.
Pán Ježíš Kristus, Boží Syn, druhá Osoba Boží Trojice - kdyby to tak bylo nemohl by zhřešit.
Proč se Ježíš rozhodl stát člověkem a jaké důsledky mohl mít výsledek zkoušky, kterou Ježíš dobrovolně podstoupil?

To nejdůležitější: Ježíš se svobodně rozhodl stát se člověkem, podstoupit zkoušku, položit za nás život a tím potvrdit, že satan nemá právo na další existenci.
Byla to zkouška: přijal lidství, byl v situaci Adama i v tom, že mohl podlehnout pokušení.

Zkouška je skutečná pouze v případě, že existuje možnost ve zkoušce selhat!
Ježíš ani Otec nevěděli jaký bude výsledek zkoušky.
Bůh dal svému stvoření svobodnou vůli a to znamená,že neví co se stane s člověkem v budoucnosti. Svoboda je projev Boží lásky.
Kdyby Ježíš ve zkoušce neobstál Otec by ztratil Syna a Syn život. Zemřel by jako člověk nebyl by vzkříšen k nebeskému životu.
A právě nauky o trojici a hypostatické jednotě úplně snižují lásku Otce i Syna a říkají, že vlastně o nic nešlo.
Naopak šlo o vše. Byl to boj ve kterém šlo o budoucnost lidstva a světa. Satan svedl člověka a dělal si nárok na vlastnictví země. Tím, že Ježíš ve zkoušce obstál, zcela zpochybnil tyto satanovy nároky. Kdyby Ježíš ve zkoušce neobstál, ztratil by věčný život a lidstvo by nebylo osvobozeno od hříchu.
Jeho odpůrci satanovi šlo také o jeho existenci.
Satan věděl, že zkouška je regulérní jinak by vše napadl - šlo o jeho život!
Pokud by totiž Ježíš nemohl zhřešit, nebyla by jeho pokušení reálná.
Oběma stranám šlo o věčný život – zkouška byla podle pravidel, jinak by neměla žádnou hodnotu.
Bůh by mohl určit vývoj událostí jedince i národa a znát výsledek. Takovou moc má.
K čemu by v takovém případě došlo? Stvoření by přišlo o dar svobodné vůle.
Stvořitel by byl v takovem případě zodpovědný za veškeré zlo v celém vesmíru!

Bůh na základě svých schopností a znalostí předvídá budoucí dění, protože vidí do našeho srdce. Zná naše city, potřeby, charakter a touhy.

1.Moj.6:5,6 I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý. Litoval, že na zemi učinil člověka, a trápil se ve svém srdci.

Jer.7:31 V Tófetu, který je v Údolí syna Hinómova, postavili posvátná návrší a spalovali své syny a své dcery ohněm. To jsem jim nepřikázal ani mi to nepřišlo na mysl.

Můžeme to také vidět na příkladu modlitby. Bůh vyslýchá modlitbu a věci se v životě člověka mění. Modlitba je vyslyšena. Kdyby existovalo předurčení modlitba by byla nepotřebná, neúčinná, nevyslyšená.

Jan1:1 a Jan 10:30 nepodporuje nauku o trojici.
Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.
ν ρχ ν λόγος Ἐ ἀ ῇ ἦ ὁ καὶ ὁ λόγος ἦν πρὸς τὸν θεόν καὶ θεὸς ἦν ὁ λόγος

Zde není uveden člen ὁ a nevíme proč. Ježíš je zde nazván Bůh.
Důležité: „to slovo bylo u Boha“ bylo u Boha, nebylo jednou bytostí, bylo u něho.

Tvrzení, že Jan 1:1 dokazuje trojici zcela vyvrací následující verš . Pro osobu satana je použit výraz ὁ θεὸς a to jistě neznamená, že je součástí trojice a Bohu rovný!

2 Kor.4:4 Bůh tohoto světa oslepil jejich nevěřící mysl, aby jim nevzešlo světlo evangelia slávy Kristovy, slávy toho, který je obrazem Božím.

2 Kor 4:4 ἐν οἷς ὁ θεὸς τοῦ αἰῶνος τούτου ἐτύφλωσεν τὰ νοήματα τῶν ἀπίστων εἰς τὸ μὴ αὐγάσαι αὐτοῖς τὸν φωτισμὸν τοῦ εὐαγγελίου τῆς δόξης τοῦ Χριστοῦ ὅς ἐστιν εἰκὼν τοῦ θεοῦ.

Jan 14:30 Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mě nic nezmůže.

Jan 10:30 Já a Otec jsme jedno.

Jan10:30 ἐγὼ καὶ ὁ πατὴρ ἕν ἐσμεν

Jan 17:21 ἵνα πάντες ἓν ὦσιν καθὼς σύ πάτερ ἐν ἐμοὶ κἀγὼ ἐν σοί ἵνα καὶ αὐτοὶ ἐν ἡμῖν ἓν
ὦσιν ἵνα ὁ κόσμος πιστεύσῃ ὅτι σύ με ἀπέστειλας

Již nejsem ve světě, ale oni jsou ve světě, a já jdu k tobě. Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal; nechť jsou jedno jako my. Jan 17:11

aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že ty jsi mě poslal. Slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno Jan 17:21,22.

Slovo "jedno" se vztahuje i na učedníky a toto použité slovo má širší význam a znamená vzájemnou jednotu, shodu, pouto a pod. Navíc se vůbec nezmiňuje o svatém Duchu.

I katolícká církev připouští, že svatý Duch je Boží moc!

– katolický teolog Edmund Fortman v Trojjediném Bohu (angl.): „Ačkoli je tento Duch často
popisován v osobních pojmech, zdá se zcela jasné, že posvátní pisatelé (Hebrejských písem) tohoto Ducha nikdy nechápali ani nepředstavovali jako zřetelnou osobu.““
– dále říká: „Židé nikdy nepovažovali Ducha za osobu a není to ani ve Starém zákoně. Duch svatý je běžně chápán v Novém zákoně jako Boží moc a síla.“

Dílo The New Catholic Encyclopedia o tom říká: „„Starý zákon nevnímá Ducha jako osobu Boží Duch je jednoduše Boží moc. Nový zákon pojímá Ducha jako „něco“, ne jako „někoho“: je paralela mezi Duchem a Boží mocí.“(sv.13)

Katolická encyklopedie: „Nikde ve Starém zákoně nenajdeme jasnou indikací o „třetí osobě“. (sv.15)
Katolický slovník: „Jak St. tak i N.zákon hovoří o Duchu jako Boží energii a moci v srdci člověka.“ (str.810)
České katolické biblické dílo: Boží Duch není ještě ve Starém zákoně zjeven jako osoba, ale jako Boží síla, která proměňuje lidskou osobnost tak, že je schopna výjimečných činů. Ty sloužily k upevnění lidu ve věrnosti Hospodinu. Duch vychází z Boha, vede k němu, a proto je nazýván Duchem Božím, nebo také Duchem svatým.
Výše uvedené podporují následující texty.

Mat.12:28 Jestliže však vyháním démony Duchem Božím, pak už vás zastihlo Boží království.

Jan 3:34 Ten, koho poslal Bůh, mluví slova Boží, neboť Bůh udílí svého Ducha v plnosti.

Sk. 10:38 Bůh obdařil Ježíše z Nazareta Duchem svatým a mocí, Ježíš procházel zemí, všem pomáhal a uzdravoval všechny, kteří byli v moci ďáblově, neboť Bůh byl s ním.

Jan 6:63 Co dává život, je Duch, tělo samo nic neznamená. Slova, která jsem k vám mluvil, jsou Duch a jsou život.

Zastánci trojičního učení se odvolávají na Mat.28:19 „ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého“.
Toto znění není v žádném manuskriptu a původní znění je toto:
Proto jdouce, učte všecky národy, křtíce je ve jméno Mé (onto onomati mou), učíce je zachovávati všecko, cokoli jsem přikázal vám.“
Odkaz na „Novum Testamentum Graece et Germanice“ od Nestle–Aland ve vydání z roku 1973 potvrzeno.

Je užitecné opakovat analýzu Karl Rahnera významného teologa 20. století ohledně užívání slova “Bůh” v Novém zákoně: “V žádném novozákonném textu není theos (Bůh) užito tak, aby ztotožnilo Ježíše s Tím, kdo jinde v Novém zákoně je nazván ho theos, to jest Svrchovaný Bůh”. “Nikde v Novém zákoně se nenachází text s ho theos (doslova “ten Bůh”), který by se nepochybně vztahoval na trinitárského Boha jako celku, existujícího ve třech Osobách“. Ježíš je stále podřízen Otci i v nebi:

1 Kor. 15:24-28 Tu nastane konec, až Kristus zruší vládu všech mocností a sil a odevzdá
království Bohu a Otci. Musí totiž kralovat, dokud Bůh nepodmaní všechny nepřátele pod jeho nohy‘. Jako poslední nepřítel bude přemožena smrt, vždyť pod nohy jeho podřídil všecko‘. Je-li řečeno, že je mu podřízeno všecko, je jasné, že s výjimkou toho, kdo mu všecko podřídil. Až mu bude podřízeno všecko, pak i sám Syn se podřídí tomu, kdo mu všecko podřídil, a tak bude Bůh všecko ve všem.

Zj.22:3 A nebude tam nic proklatého. Bude tam trůn Boží a Beránkův; jeho služebníci mu budou sloužit.

Kniha Zjevení podrobně popisuje nebeské uspořádání a o Duchu svatém, zde není zmínka.

Jan 20:17 Ježíš jí řekl: „Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i Bohu vašemu.“

Jan 14:28 Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím – a přijdu k vám. Jestliže mě milujete, měli byste se radovat, že jdu k Otci; neboť Otec je větší než já.

Toto jasné Ježíšovo vyjádření nám nedává právo tuto skutečnost žádným teologickým výkladem měnit.
Kdyby se tato pravda změnila jeho vystoupením do nebe, tak by nám to jistě sdělil. Ježíš byl monotheista , nebyl trinitářem a Starý zákon je přísně monoteistický. Monotheisté byli i apoštolé.
Příjmout nauku o trojici a hypostatické jednotě znamená nepříjmout oběť člověka Ježíše Krista.
Tyto nauky také vytvářejí další otázku: Co se stalo s trojicí, když byl Ježíš člověk na zemi? Přestala existovat? Obhajoba této nauky musí popřít Ježíšovo lidství a tím jeho lidskou oběť.
Výše uvedené biblické texty zcela srozumitelně dokazují Ježíšovo lidství, hodnotu výkupní oběti a dotvrzují skutečnost, že není důvod měnit obsah jejich sdělení lidským výkladem.
Nikde v Božím slově nenajdeme biblický text, který by podpořil výklad "jednoho Boha ve třech osobách".
Uveďme si ještě další verše, které nepodporují trojiční dogma.

Mat.24:36 O tom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám.

Zj. 1:1 Zjevení, které Bůh dal Ježíši Kristu, aby ukázal svým služebníkům, co se má brzo stát; naznačil to prostřednictvím anděla svému služebníku Janovi.

Kdyby byl Ježíš Bůh, proč by dával Zjevení sám sobě a o některých věcech nevěděl?
Navíc v době, kdy Jan obdržel Zjevení byl již Ježíš v nebi.

Může teologický výklad doplňovat toto biblické sdělení a dát mu roušku tajemství?
Například: . „Je to proto, že tajemství Slova i Trojice překračuje každou vypovídající formu, a proto je třeba vedle sebe postavit řadu vzájemně se doplňujících pohledů.“

Je třeba zdůraznit,že intelektuální poznání nevytváří pravý vztah k Bohu.

Velmi závažné je tvrzení, že výklad Bible by měl být založen na církevní tradici z důvodu, že církevní tradice se vytvářela působením svatého Ducha. Nemělo by to být obráceně, neměla by být církevní tradice v souladu s autoritou Božího slova. Pro Ježíše a apoštoly byla Bible autoritou.

Jan 17:17 Posvěť je pravdou; tvoje slovo je pravda.

Jan 10:35 Jestliže Bůh ty, jichž se týká toto slovo, nazval bohy – a Písmo musí platit

Mat.22:29 Ježíš jim však odpověděl: „Mýlíte se, neznáte Písma ani moc Boží.

Pan Ježíš nám sdělil, že Písmo je základem všeho a musí platit.

2 Petra 1:2,3,20,21 Milost a pokoj ať se vám rozhojní poznáním Boha a Ježíše, našeho Pána. Všecko, čeho je třeba k zbožnému životu, darovala nám jeho božská moc, když jsme poznali toho, který nás povolal vlastní slávou a mocnými činy. Toho si buďte především vědomi, že žádné proroctví v Písmu nevzniká z vlastního pochopení skutečnosti. Nikdy totiž nebylo vyřčeno proroctví z lidské vůle, nýbrž z popudu Ducha svatého mluvili lidé, poslaní od Boha.

Petr také zdůrazňuje, že zdroj výkladu musí být Písmo. Písmo se dá pochopit pouze z Písma. To je závazné a žádná teologická autorita nemůže nahradit Písmo výkladem, který není v souladu s Božím slovem. Dále Petr říká,že vše potřebné již máme. Petr také zdůrazňuje, že milost a pokoj přicházejí skrze poznání Boha a Ježíše a nezmiňuje se o svatém Duchu.
Církevní autority přiznávají, že lidská mysl tuto nauku nepochopí, je pro lidské vnímání
nedostupná a je tajemstvím. Nerozumí jí teologové, a co laici? Můžeme si vytvořit pouto k
něčemu, čemu nerozumíme?
Každá církevní nauka či tradice musí mít podporu písma, musí být biblicky doložena.

Cílem této úvahy je obrátit pozornost na hodnotu výkupní oběti Ježíše Krista a oslovit
upřímně věřící křesťany, aby se osvobodili od nauk a praktik, které neslouží Bohu, ale jeho
odpůrci!
Církve obecně prohlašují, že jsou autoritou, která má poslání pomoci člověku ke spasení. To co nám sdělil Bůh skrze Ježíše Krista a inspirované pisatele Bible je plně dostačující a navíc nepřiznání plné lidskosti Ježíši zastírá mesiášství a právě chalcedonská formulace činí pravé lidství nemožným.
Jsou teologové, kteří si jsou této skutečnosti vědomi a přesto dávají přednost tradici.

Systematická teologie zcela průkazně nadřadila církevní dogmata nad autoritu Písma.

Je velice důležité, aby teologické vyjádření bylo ve shodě s Písmem. Není možné dokazovat něco co v Písmu není a tvrdit, že něco se dá logicky odvodit. Boha nelze popsat na základě lidské představy i kdyby to učinil ten největší teolog.
Naše poznání Boha má být založeno na zkušenostech, které s Bohem máme a na našem vztahu k němu a na tom, jak jej vnímá naše srdce. Vyslyšená modlitba, Boží vlastnosti láska, moudrost, moc, to nám pomůže, abychom si udělali představu o Bohu.
Boha můžeme poznat také podle toho, jak se nám zjevuje v Písmu.

Následující text ukazuje, že Bohu nemůžeme dát nějakou představu a Bůh si to nepřeje..

2.Mojž.20.4,5 Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující . Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí,

Abychom mohli popsat Boha museli bychom být jeho součástí, protože lidský rozum
božskou podstatu nepochopí.

Ježíšova lidská oběť platná je, ale je otázkou jak posoudí Bůh ty, kteří z nauky o trojici
udělali tajemství, nauku těžko poznatelnou a Božím slovem nepodporovanou.

Člověk nemůže pravdu, kterou přinesl Ježíš nepříjmout. To by znamenalo vzdálit se od
zdroje poznání a života.

Milan Jílek
Vložil: Tomas v Úterý, 07. leden 2020 @ 21:01:24 CET (541 čtenářů)
Více... | 30 komentáře | Život víry | Skóre: 0



Teologie: Panna Marie - pravda nebo pohádka
Přednáška

poslal Frantisek100

Vážení  a milí, ¨   vzpomněl jsem si na velice zvláštní film. Viděl jsem ho před asi 53 léty v kině, kam jsem pravidelně chodíval až 3 krát týdně a vždy v pátek se promítal film jen jedenkrát, ostatní filmy až třikrát. A zrovna tehdy se promítal  černobílý italský film Evangelium podle svatého Matouše. V té době dozvědět se něco  duchovního bylo dost těžké, ale přesto tento film dostal povolení a cenzura ho kupodivu pustila. Možná i proto, že režisérem  byl  marxista. Byl to Pier Paolo Pasolini

Zvláštní kontroverzní osobnost.  Evang. podle Matouše byl jeho třetí film  a jediný s biblickou novozákonní tematikou. Celý snímek vznikl v autentických prostředích nejzaostalejšího jihoitalského kraje  objevují se v něm ve stylizovaných kostýmech výhradně neherci (Ježíše ztvárnil španělský student, zestárlou Marii Pasoliniho matka, Jidáše hraje řidič náklaďáku Atd.   Mně bylo asi 16 roků a tenhle film jsem velice citlivě vnímal. On má zvláštní  atmosféru a bylo to pro mne něco nového  a výjimečného. Navíc jsem evangelia vůbec neznal. Ti herci neherci neřeknou ani slovo a jen se dívají, jejich hlasy neslyšíme, ale za to je krásnou italštinou slyšet hlas vypravěče. A podle českých titulků dole je vidět, že jde o přesné  biblické verše z evangelia.   Film jsem znova objevil a po 50 letech  stáhnul a prohlédl.  Dnes už pro mne děj nebyl nic neznámého, ale o to pozorněji jsem vnímal herce a celou atmosféru filmu. Byl jsem velice překvapen  tím, jak to ti neherci výrazem obličeje vyjádřili.  Obdivoval jsem práci Passoliniho. Jak musel působit na neherce. To bylo výraznější  a upřímnější, než kdyby tu vystupovali skuteční herci..  


A zaujala mne tam mimo jiné postava panny Marie. On do té role vybral asi 14 léte děvče a ta dívka působí velmi nevinně. Jen pohledem.     A mne tohle vedlo k zamyšlení nad pannou Marií a vše ohledně narození Pána Ježíše.   Zjistil jsem, že skutečně podle studií badatelů bible mohlo být Marii dokonce 13 let.   Proč tak mladá? A proč se o Marii píše jen ve dvou evangeliích ( Matouše a Lukáše) Proč o tom nepíše Jan, který se pak o maminku Pána Ježíše asi staral až do konce jejího života. Než napsal svoje evangelium, mohl zjistit veliké podrobnosti ohledně narození  Ježíše a Mariina mládí. Ale Jan mlčí. On zdůrazňuje jiné věci, především Pána Ježíše, jeho oběť a důležitost víry v něho pro osobní záchranu věřícího.     Pamatuji si na dobu, když mi asi 16 letech jeden věřící chlapec daroval NZ. Můj první NZ. Knížečka k nám propašovaná si ze Západu. A tak jsem ji začal číst  a hned jsem narazil.   
 NZ začíná E M   ·  
1Listina rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova. ·  
2Abraham měl syna Izáka, Izák Jákoba, Jákob Judu a jeho bratry, ·  
3Juda Farese a Záru z Támary, Fares měl syna Chesróma, Chesróm Arama. ·  
4Aram měl syna Amínadaba, Amínadab Naasona, Naason Salmóna, ·  
5Salmón měl syna Bóaza z Rachaby, Bóaz Obéda z Rút, Obéd Isaje ·  
6a Isaj Davida krále. David měl syna Šalomouna z ženy Uriášovy,   atd.   

Byla to malá knížečka s malými stránkami, ale se středně velikými písmeny. Takže asi tři stránky a pak jsem knížečku odložil. Nerozumím tomu  a tak na tom nic zvláštního nespatřuji. Co na tom ti lidé jen vidí ? Jistě, že jsem ji nevyhodil. Tak nějak podvědomě jsem k ní cítil úctu, ale ničemu nerozuměl.   Až mnohem později jsem pochopil, proč je to tak napsáno. Tato radostná zpráva je určena židům. Jen oni chápou ta slova  a jména, kterým jsem nerozuměl.   Matouš uvádí rodokmen Josefa, tedy pozemského otce, otčíma Pána Ježíše,  a to od Abrahama až k Josefovi. Matouš potřeboval židům vysvětlit, že Pán Ježíš je ten slíbený Mesiáš, ta naděje na nebe, na spravedlnost, na Boží království…    Ve svatých písmech židů  je to již naznačováno.  Např.7 kap Izaiáše   · 
  
14Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel (to je s námi Bůh) .  

 Od doby, kdy to Izaiáš zapsal, uplynulo několik staletí a židé  zažili obrovské ponížení a toto ponížení prožívají i v době, kdy psal Matouš evangelium.  Nejsou královstvím, ale žijí v římském protektorátu. Rozhodující moc mají Římané.     A Matouš začíná Abrahamem  a oni znají, co Abraham prožil  a jak  s ním Hospodin jednal a co mu slíbil. Abraham je člověk velice zbožný, on rozmlouvá s Bohem, má ho rád. A Bůh vidí do jeho srdce a proto jako první ho osloví.    Co se to tehdy stalo?   Cituji:   · 
  1Po těchto událostech se stalo k Abramovi ve vidění slovo Hospodinovo: „Nic se neboj, Abrame, já jsem tvůj štít, tvá přehojná odměna.“   Vidíme, že Bůh vidí, že Abarahama něco trápí a tak ho utěšuje.     ·  
2Abram však řekl: „Panovníku Hospodine, co mi chceš dát? Jsem stále bezdětný. Nárok na můj dům bude mít damašský Elíezer.“ ·  
3Abram dále řekl: „Ach, nedopřáls mi potomka. To má být mým dědicem správce mého domu?“ ·  4Hospodin však prohlásil: „Ten tvým dědicem nebude. Tvým dědicem bude ten, který vzejde z tvého lůna.“ ·  
5Vyvedl ho ven a pravil: „Pohleď na nebe a sečti hvězdy, dokážeš-li je spočítat.“ A dodal: „Tak tomu bude s tvým potomstvem.“ · 
 6Abram Hospodinovi uvěřil a on mu to připočetl jako spravedlnost.   

Tady vidíme, co je to víra  a jaká víra se Bohu líbí. Uvěřit tomu, co ještě není a nesplnilo se a mít už  z toho   slibu radost. A to je možné, když té osobě plně důvěřujeme.   A Bohu se to tak líbí, že čteme, že mu to přičetl jako spravedlnost. Jinými slovy. Udělal jsi  mi Abrahame radost, líbíš se mi, jsem rád, že mi tak důvěřuješ. To je taková dětská upřímná víra. Víme, že když rodiče dítěti něco slíbí, tak co udělá dítě. Raduje, hurá, díky maminko, tatínku. Raduje se už z toho slibu, protože tu existuje důvěra.   A my lidé se někdy chováme jako děti, ale pak bohužel radost vyprchá a na sliby se zapomene. Tak podobně se zachoval i Abraham. Dopustil se několika chyb, ale Bůh mu nakonec umožnil, aby měl ve 100 letech svého syna se svoji  90 letou manželkou Sárou, a to Izáka.   Tento příběh židé dobře znali.   A pak se stane jedna  událost. Abraham má již dospělého syna a má ho na příkaz Boha obětovat. On neví, že ho Bůh zkouší . To je až neuvěřitelné. To, po čem tak toužil, má dát jako oběť Bohu. To není o víře, ale o poslušnosti, o přijetí utrpení, protože ho to bolí. To je velký vnitřní boj.  Abraham si možná uvědomuje, kolikrát Boha zklamal. Možná ho Bůh za to trestá. Co asi Abraham prožívá? A jakou má radost, když na poslední chvíli mu Bůh oznámí, že ho zkoušel. Proč tem příběh je zapsán? Nebude bolest prožívat i sám Bůh, když bude jeho Syn na kříži, mučen, ponižován a zabit. Je tu určitá logická souvislost. A Bůh pak řekne Abrahamovi to nejcennější     · 
  
18a ve tvém potomku dojdou požehnání všechny pronárody země, protože jsi uposlechl mého hlasu.“   Jaký potomek bude požehnáním pro všechny lidi a nejen pro židy?    
Jan píše toto:   ·  
36Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává.“   Víru v mesiáše měl i Job, protože je v Jobově knize napsáno.   19,20 ·  
25Já vím, že můj Vykupitel je živ a jako poslední se postaví nad prachem. ·  
26A kdyby mi i kůži sedřeli, ač zbaven masa, uzřím Boha, ·  
27já ho uzřím, pro mne tu bude , mé oči ho uvidí, ne někdo cizí, mé ledví po tom prahne v mém nitru.   30 ·  
23Vím, že mě předáš smrti, přivedeš do domu, kde se setká všechno živé.   

Židé mají tedy víru v Mesiáše, Krále, Vykupitele… Tato víra jim není cizí, protože vyplývá z toho, za zažili jejich předci a na co ukázali jejich proroci. A Matouš jim skrze vyjmenovaný rodokmen, který nám nežidům nic neříká, chce ukázat, že Bůh svůj slib splnil v Ježíši Kristu, jehož pozemský otčímem je tesař Josef. Ale on je jen otčímem, tady nejde o biologickou návaznost, ale Josef přijímá syna vírou. A to proto, aby ho stejně mohl přijmout každý člověk bez rozdílu národnosti, žid i nežid. Jinými slovy Bůh plní co slíbil. Bude požehnáním pro všechny národy a tento  Mesiáš se narodí v rodině, která má původ a biologické kořeny rodě Abrahama. Vidíte tu úžasnou logickou souvislost.   A je to rodina obyčejná, chudší, není kněžská, prostě prostá rodina jakých je většina.   A teď se dostávám k tomu, co mne zaujalo. Marie. Proč je tak mlaďoučká, vlastně jako dítě.   Co říká Pán Ježíš o dětech? Cituji:   ·  

2Ježíš zavolal dítě, postavil je doprostřed ·  
3a řekl: „Amen, pravím vám, jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského.     ·  
Matouš 19, 14Ježíš však řekl: „Nechte děti a nebraňte jim jít ke mně; neboť takovým patří království nebeské.“   

 Toto píše pouze Matouš.   Děti jsou tedy jiná kategorie než dospělí. Jim patří království nebeské, oni jsou plny Boží milosti dokud jsou děti.   A tady je logické proč Bůh za pozemskou matku svého Syna vybral skoro ještě dítě. A že byla ještě dítě vyplývá i z toho, že nežila se zasnoubeným Josefem. Tehdy, a  tak to bývalo i nás v dřívějších staletích, se budoucí manželství domlouvalo rodiči v době, kdy dcera byla ještě dítě. A vzali se  až dospěla. Marie je tedy ještě nedospělá, ještě není ženou, která může mít dítě. Je to doba čekání na plnou biologickou ženskou dospělost.   My víme z Písma, že Marie otěhotněla, ačkoliv byla ještě panna. Toto  početí však bývalo nevěřícími zesměšňováno a jako, že   je to je to naprostý nesmysl a něco nelogického.   Matouš se ve svém evangeliu tím moc nezabývá, ale lékaři Lukášovi, který jako druhý o Marii píše, to vrtalo hlavou. A napsal tyto podrobnosti:  
 ·
26Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, ·  
27k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria. ·  28Přistoupil k ní a řekl: „Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou.“ ·  
29Ona se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená. ·  
30Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha. ·  
31Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. ·  
32Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. ·  33Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce.“ ·  
34Maria řekla andělovi: „Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?“ ·  
35Anděl jí odpověděl: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží. ·  
36Hle, i tvá příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a již je v šestém měsíci, ač se o ní říkalo, že je neplodná. ·  
37Neboť ‚u Boha není nic nemožného‘.“ ·  
38Maria řekla: „Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova.“ Anděl pak od ní odešel.   Všimněme si této věty:   ·  
35Anděl jí odpověděl: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží.   

Kdo je to, co je to Duch Svatý? To není fyzická osoba.Jistě, že v některých církvích byl a je neuznáván jako třetí Boží bytost trojjediného Boha. Ale v každém případě znamená Boží přítomnost. A Pán Ježíš učedníkům slibuje před odchodem toto:   Evan. Jana  Při loučení před zajetím asi o poslední večeři, jak zaznamenal Jan, co říkal Pán Ježíš   · Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám.   
 ·  
13Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít. ·  
14On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne. ·  
15Všecko, co má Otec, jest mé. Proto jsem řekl, že vám bude zvěstovat, co přijme ode mne. ·  16Zanedlouho mě již nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte.“    

Duch Svatý je duchovní bytost, která mimo jiné přenáší k nám informace, vede k poznání, posiluje duchovně atd.   Co je to početí?   Lidské vajíčko se spojí  s mužskou buňkou. Proč? Aby do ní přišly z mužské buňky informace. Jaké informace? Geny a vše co souvisí s vývojem zárodku   a pak i dospělého jedince.   A jak dnes dokáží lidé přenášet informace? Jde to na dálku, lze na dálku předávat informace mnoha přístrojům, řídit i rakety a bezpilotní letadla, dokonce posílat informace až do vesmíru a pak zpět.  A přece  u  Boha není nic nemožného.   Jaký má byt Ježíš? Bez hříchu. Dítě , ale i dospělý. A to lze dosáhnout jen tak, že se do vajíčka vloží to božské, aniž by došlo k porušení panenství. Dálkově, bezdotykově. Ježíš bude mít lidské ale i dominantní Boží vlastnosti. Ježíš tak může pravdivě prohlásit, že můj otec je Bůh a nelže přitom.   Copak to nedává logiku? ¨   Dnes vlastně může toto početí, zázrak logicky pochopit. My naštěstí tu schopnost nemáme  a je dobře, že plno schopností nemáme. Každé poznání, které bylo hříšnému člověku poznat, člověk i zneužil.   A podívejme se na Marii. Jakou má dětskou krásnou víru. Ona vůbec neuvažuje o tom, zda ji Josef jako těhotnou nevyhodí, ona se nebojí těhotenství, nebojí se ničeho a jen je malinko zvědavá a s Boží odpovědí se spokojí   · 

 38Maria řekla: „Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova.“ 

Anděl pak od ní odešel.   A co udělá Marie? Když se svěží svému budoucímu muži? Cituji:   
 ·  
19Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají.  

 Můžeme se tomu divit. Prostě nemohl to pochopit. Ty  a těhotná? S kým? Čeho si ses to dopustila? Ale je mu jí líto. Nechce ji dělat problém a veřejně pranýřovat, ale propustí ji, tajně Ale to je totéž. Jak by se k ní pak k svobodné matce zachovalo okolí? Nakonec tu zasáhne Bůh. Cituji:   ·  

20Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. ·  
21Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů.“     ·  
24Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu přikázal anděl Hospodinův, a přijal svou manželku k sobě. ·  
25Ale nežili spolu, dokud neporodila syna; a dal mu jméno Ježíš. 

   Josef už to tajemství zná a přijal Ježíše za svého Syna.   Marie se musí někomu ještě svěřit. Někomu, kdo ji pochopí a nezpochybní její početí z Ducha. Slyšela, že její příbuzná Alžběta, je také těhotná a že je to zázrak, protože už je v pokročilém věku, kdy ženy stěží otěhotní. A proto se hned vydá za ní. Alžběta je už v šestém měsíci, takže Marie je asi jen několik dní těhotná. Nejde jen to se svěřit,ale i poradit ohledně porodu, péče o miminko atd. proto tam u ní zůstává až 3 měsíce.   Naštěstí je sčítání lidu. A Josef si Marii bere sebou.Nevíme nic o svatbě. Asi vše proběhlo bez nějakých oslav a okolí asi vzalo na vědomí, že těhotná Marie je těhotná s Josefem. Nakonec stejně byli za snoubeni.   My už sál ten příběh a průběh narození  známe. Pán Ježíš se rodí do obyčejné rodiny, kde nikdo není kněžského původu. Však také Ježíše za Božího Syna nebudou přijímat jen kněží, ale všichni včetně obyčejných lidí.   A přece se při narození děje něco zvláštního. Popisuje to jen Lukáš.   Cituji:     · 

6Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina. ·  
7I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou. ·  
8A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda. ·  
9Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň. 
10Anděl jim řekl: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. ·  11Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. ·  
12Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“ ·  
13A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: ·  
14„Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení.“ ·  
15Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: „Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil.“    

Ale kdo z židů tohle tuší ví? Ví to snad kněží, kteří tak pečlivě studují Písmo? neví   Ale zjistí to lidé velmi daleko:     ·  

1Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: ·  
2„Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“   

 Ale nejen poklonit. Co mu přinesli?   ·  

11Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary – zlato, kadidlo a myrhu.   

Jak krásně to Bůh zařídil? Měli tak dostatek prostředků, aby mohli několik roků žít v Egyptě, kam se asi uchýlili do nějaké židovské diaspory.     A přece jen tu byl ještě někdo, kdo si tohle narození uvědomoval díky své víře a Božímu Duchu. Simeon a pak Anna   ·  

22Když uplynuly dny jejich očišťování podle zákona Mojžíšova, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby s ním předstoupili před Hospodina – ·  
23jak je psáno v zákoně Páně: ‚vše, co je mužského rodu a otvírá život matky, bude zasvěceno Hospodinu‘ – ·  
24a aby podle ustanovení Zákona obětovali dvě hrdličky nebo dvě holoubata. ·  
25V Jeruzalémě žil muž jménem Simeon; byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch svatý byl s ním. ·  
26Jemu bylo Duchem svatým předpověděno, že neuzří smrti, dokud nespatří Hospodinova Mesiáše. 
27A tehdy veden Duchem přišel do chrámu. Když pak rodiče přinášeli Ježíše, aby splnili, co o dítěti předpisoval Zákon, ·  
28vzal ho Simeon do náručí a takto chválil Boha: ·  
29„Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane, podle svého slova, ·  
30neboť mé oči viděly tvé spasení, ·  
31které jsi připravil přede všemi národy – ·  
32světlo, jež bude zjevením pohanům, slávu pro tvůj lid Izrael.“ ·  
33Ježíšův otec a matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli. ·  
34A Simeon jim požehnal a řekl jeho matce Marii: „Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat ·  
35– i tvou vlastní duší pronikne meč – aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí.“   

Meč znamená utrpení pro Marii. Passolini to tak krásně zobrazil na svých hercích. Zde je obraz mladičké nevinné Marie a tady Marie pod křížem.   A zaujal mne i obraz Marie po 33 letech, když vidí svého Syna na kříži jako zločince umírat. To je ten proniknutý meč, to je bolest   A všimnul jsem si této věty, kterou vyslovil Pán Ježíš směrem k Marii:   Jan zapsal:   ·  
25U Ježíšova kříže stály jeho matka a sestra jeho matky, Marie Kleofášova a Marie Magdalská. ·  26Když Ježíš spatřil matku a vedle ní učedníka, kterého miloval, řekl matce: „Ženo, hle, tvůj syn!“ 
27Potom řekl tomu učedníkovi: „Hle, tvá matka!“ V tu hodinu ji onen učedník přijal k sobě.       ¨

Tahle  věta napovídá, že Marie asi opravdu neměla žádné děti, nevlastní ani vlastní, protože jinak by tyto děti byly  s ní a cítily za povinnost pak o ni pečovat. A protože nikoho nemá, proto tato Ježíšova slova.Výraz bratr je totiž v biblickém smyslu velmi široký a může ukazovat i na jiný vztah, než ten, kterým se  v praxi lidé označují. Bratrami a sestrami se přece nazývali všichni kolem Pána Ježíše.       Tady bych svoje myšlenky ukončil. Vše, co se stalo logicky do sebe zapadá, i když se to na první pohled nezdá. A některé menší případné nesrovnalosti jsou důsledkem komunikačního šumu, který působí vždy, když se informace přenáší jen slovem a ne napsaným textem. A evangelisté někdy čerpali vedle  vlastních zážitků i z toho svědectví ostatních lidí, kde ten komunikační šum mohl existovat.   Ale to nic neupírá na tom, že Boží Slovo může být logické a věřím, že i pravdivé.                              
Z přednášky v LDN
Vložil: Tomas v Úterý, 07. leden 2020 @ 20:58:10 CET (441 čtenářů)
Více... | 28 komentáře | Teologie | Skóre: 0



Z internetu: Boži trojice
Studijní materiály

poslal Nepřihlášený

Boží trojice 1-4:



Vložil: Tomas v Čtvrtek, 02. leden 2020 @ 10:44:01 CET (341 čtenářů)
Více... | 14 komentáře | Z internetu | Skóre: 0




Stránka vygenerována za: 1.54 sekundy